Trestani dospelych deti

ja melo to same, na stredni mela obcas varecka jeste posviceni:) obcas taky obchod misto zaracha... kdyz jsem fakt nekam chtela, tak jsem si radsi rekla mame o vyprask:)

To víš, že jo.

Tak jste dostali hodne zkusenosti s vypraskama a urcite to budete umet uplatnit i na svich detech. Fuj fuj

Jo, Magdo, tak to jsme na tom stejně... Já jsem si sice vybírat demokraticky nemohl, ale rodiče se taky nad vysvědčením rozhodují mezi výpraskem, nebo zarachem. I když je to pro mě ponižující, vždycky je lepší výprask...

Magdo, v druháku na gymplu je ti asi 16-17 let, ale to už přece není věk vhodný pro výprasky! Možná před sto lety, ale dnes by tělesné tresty měly končit nejpozději tak v 13-15ti letech. Já bych na tvém místě volila cokoli jiného, jen né výprask.

Magdo, v druháku na gymplu je ti asi 16-17 let, ale to už přece není věk vhodný pro výprasky! Možná před sto lety, ale dnes by tělesné tresty měly končit nejpozději tak v 13-15ti letech. Já bych na tvém místě volila cokoli jiného, jen né výprask.

Magdo, v druháku na gymplu je ti asi 16-17 let, ale to už přece není věk vhodný pro výprasky! Možná před sto lety, ale dnes by tělesné tresty měly končit nejpozději tak v 13-15ti letech. Já bych na tvém místě volila cokoli jiného, jen né výprask.

Ahoj Verčo, končila jsem teď druhák na gymplu a taky občas ještě doma dostanu. Už vloni mi dala máma vybrat, buď zarach nebo nářez, zkusila jsem dvakrát zaracha, ale pak zase radši ten nářez. U zaracha pro mě bylo šíleně trapný a ponižující celej měsíc někomu pořád vysvětlovat, že nikam nemůžu, protože mám domácí vězení. Nedostávám nijak často, to už musí bejt fakt velkej průšvih, tak jednou za měsíc, za dva, a to je pro mě lepší vydržet výprask, zabulet si, ale tím je to odbytý a je zase hned dál všechno normální. Souhlasím s Raiderem, každej je jinej.

Tak to já facku asi nedostala nikdy,ale výprasků docela dost a myslím si,že se to nedá srovnávat.Pro mně byl výprask nekonečně dlouhá doba.

Verčo, může. Problém je v tom, že každý člověk je jiný a každý má jinde posunutou hranici bolesti a vůbec všeho, co s tím souvisí. Takže pro někoho je pohodlnější "zatnout", něco vydržet a za pár minut zase přemýšlet, jaká další alotria provádět. Než třeba týden si každý večer říkat - já nemohu do kina, .... prože jsem provedl to a to.
Na základce jsme měli učitelku, která dávala vybrat - písemný trest nebo 2 facky (týkalo se kluků). A divila by ses, že většina si vybrala bití. Já jsem měl splněnou normu z domu, tak já raději ty písemné tresty. :-)

Nechce se mi věřit když někdo napíše,jak měl na vybranou a zvolil si raději výprask.Já bych tedy určitě vždycky brala nějaký ten zákaz klidně i na měsíc.Když se mě naši rozhodli za průšvihy trestat tak to znamenalo dostat na zadek a pamatuji,že od střední navíc výhradně otec páskem.Kdo jednou takový nářez dostal nemůže přece tvrdit,že je lepší než zákaz.

Kouzelné slůvko "tradiční". Jo, jo, tradiční byly i palečnice a švédské boty, případně trocha ohýnku pod hranicí. Tradiční je i obřezávání děvčátek v řadě islámských zemí, tradiční je i ukamenování nevěrné ženy, která má minimum práv na své straně. Ano, je toho opravdu hodně tradičního.

Jestlize dite je zdrave, tak rodice by si toho meli vazit a ne mu naschval delat bolestive modriny! A pak jak takove dite se muze soustredovat na uceni ve skole, kdyz se citi ponizene a pln bolesti?
A nebo kdo si preje aby jeho dite vyrostlo s bolestivema vzpominkama na detstvi?
Jenom NEVZDELANYM, BEZCITNYM KRUTASUM nevadi cinit - bolesti.
Rodice by meli vedet, ze nejdulezitejsi je ucit logiku. Ale jestli oni sami jsou blbci, pak je na ostatnich jim pripomenout mezinarodni zakony proti ublizovani deti.

Raider, nemyslím si, že výchova bez telesných trestov je nezodpovedná, pretože najdôležitejším faktorom výchovy je vlastný pozitívny príklad a atmosféra lásky v rodine. Kde toto chýba, tam všetky výchovné postupy zlyhávajú. Do tradičnej výchovy však patril aj výprask, lebo dakedy sa kládol dôraz na poslušnosť. A vtedy bol ve?mi účinný, hlavne ak od dieťaťa sa vyžadovalo aj plnenie povinností, ktoré by inak (po dobrom) nerešpektovalo. Ja som sa snažil naznačiť, aký môžu mať dopad výpasky na prežívanie dospievajúceho chlapca. Ja som ich niekedy bral aj ako príležitosť dokázať sebe samému vlastnú statočnosť. Aj tak som o sebe ve?kú mienu nemal, keď som sa porovnával s hrdinami (napr. partizánmi), ktorí ani pri ve?kom mučení nezradili svojich. Vždy som došiel k záveru, že ja by som nedokázal mlčať, keď aj obyčajný výprask sa mi zdal takmer neznesite?ný.

Bozena, nebo Bara, obe jsou padly na hlavy.

Konečně velmi moudrá slova velmi, ale velmi moudrých žen.

Dávám za pravdu Boženě, já byla občas doma bita až do maturity, protože v pubertě ani při studiu to se mnou naši rozhodně neměli jednoduché. Do patnácti se mnou nikdo nediskutoval, když jsem něco provedla nebo nesplnila slíbené, tak jsem dostala nařezáno a bylo. Na střední pak máma přistoupila k "inovaci", mohla jsem si vybrat - buď nářez nebo různé zákazy, zarachy na měsíc, na dva. Z počátku jsem to vítala, ale nakonec jsem zjistila, že ty zarachy jsou pro mě mnohem víc ponižující, protože jsem pořád dokola musela kamarádkám a kamarádů vysvětlovat, že nemůžu tam či tam...Výprask byl rychlý, když bylo jasné, že trest zasloužím, bylo vše vyřešeno poměrně rychle a nářez mě ponižoval rozhodně mnohem méně, než dlouhé domací vězení. Sama mám už dvě děti, moc nedostávají a už vůbec ne nějak surově, ale čas od času, když už nepomáhalo skutečně vůbec nic, tak na opravdu závažné prohřešky výbrask zabral vždycky a co hlavní, ten delikt se už nikdy neopakoval. A o to snad jde.

Copak jste tady všichni padlí na hlavu? Proč děláte takové cavyky z pár jelit na zadku? Troufám si říci, že alespoň polovina z vás, kterí tu takhle hloupě rajdujete, sem tam dostala od rodičů na holou. Opakujete tady žvásty těch blbých psychologů, kterí sami doma fackují děti.

Je to takovej pocit, jako bodnutí nožem, je to takovej pocit...

Niky že ty si nedáš pokoj s tím tvým rozumováním