VLIV ANTIKONCEPCE NA PSYCHIKU??

www.pamir.unas.cz - vše pro vaše zdraví

Diky moc za odpoved, snad to nejak vydrzim a ono se to casem zase spravi.Jak to tak tady vsechno ctu, jsem strasne rada, ze jsem to vysadila a uz nikdy nic brat nebudu...Jana

Čau Jani,myslím, žes udělala dobře, žes HAK vysadila. Taky jsem brala Mercilon a to, co popisuješ nějak až moc dobře znám. Jak po fyzický, tak hlavně po psychický stránce (deprese, úzkosti, strach...). Stejně jako tobě to u mě tačalo tak po 2 - 3 měsících a postupně se to začalo zhoršovat. Pak jsem narazila na diskuse tady na Doktorce a řekla jsem si, že zkusím HAK vysadit, co to udělá. Teď už nic 4 měsíce neberu a je to pohoda. Budu Ti strašně moc držet palce. Dokonce se mi zlepšila i pleť, ale o tu mi v tu chvíli vůbec nešlo. Měj se krásně Ivča

Jsem strasnerada,ze semi po umornemhledani podarily najittyto clanky,protoze se uz dlouho snazimzjistit jakpravdepodobne je ze mojedeprese,stavy uzkosti a pocit ze se mnou neni neco v poradku mohou byt zapricineny antikoncepci. Zacala jsem brat Mercilon a asi po trech mesicich to u mne zacalo ale v te dobe jsem tomu neprikladala az takovou vahu,resp.jsem si to vubec nedala do souvislosti. Pak se to behem dvou mesicu strasne zhorsilo a mne bylo psychicky a i fyzicky tak spatne, ze bych to nikomu neprala. Mozna mam k depresim trosicku sklon ale nikdy to nebylo ani ze setiny tak hrozne. Asi pred dvema tydny jsem to po konzultaci s psychiatrem vysadila a ted doufam, ze se to postupne zase srovna a budu jako driv. Vetsina lidi vam rekne ze Mercilon je super a nema s nimzadne problemy, ale co kdyz zrovna ja sem ten jeden? Mate nekdo predstavu,jak dlouho trva, nez se vam hladiny hormonu vrati do normalu?

Terezko,myslím, že nitroděložní tělísko není vhodné pro ženu, která neště nemá děti (zvlášť jestli je chce někdy mít). Mám dokonce takový dojem, že by ti ho z tohoto důvovu ani nedali, ale to nevím přesně, myslím si to. Já používám s miláčkem jenom kondom (někdy) alebo si dávám pozor. Nevím jak jinak na to dobřa vyzrát.

Ahoj Alenko,dekuji moc za odpoved.Jsem moc rada,ze nejsem sama a ze jsem asi prisla na pricinu mych stavu.Zkusim tedy vysadit. Myslis,ze je vhodne mit nitrodelozni telisko.Je mi 26 let a jeste nemam deti.Dekuji moc.Preji krasne odpoledne.Tereza

Terezko,já jsem brala Mercilon a bylo to u mne to samé, co popisuješ. Byla jsem úplná hromádka neštěstí. Jinak jsem zkoušela ještě Minisiston a působil na mne stejně. Když jsem s HA skončila, tak mi moje bezdůvodné úskostné, depresivní a plačtivé nálady zmizely. Určitě zkus vysadit a myslím, že se budeš cítil mnohem lépe. HA takovéhle stavy prostě některým ženám způsobuje. Takový život pak ale vůbec za nic nestojí. Pro mne je mnohem přijatelnější strach z otěhotnění než to výše popsané.

Ahoj, ja mam podobne problemy.Projevuje se u mne precitlivelost,pocity osamoceni,porad je mi do place a mam strach z budoucnosti.Je to divne,protoze mam praci,bajecneho pritele a skoro zadne problemy.Po precteni diskuzi na Doktorce mne napada,ze to vsechno bude asi HA.Beru Mercilon dva roky a pred tim od sedmnacti let Tri-Regol.No je to hruza, co delat.Asi zkusim vysadit HA. Ahoj Tereza

Ahoj, jsem moc ráda, že toto téma konečně někdo začal, již jsem totiž podobně směřující dotaz psala na "Doktorce" v sekci "Panická ataka", ale bohužel bez odezvy. Mě toto téma oslovuje už velmi dlouho - již skoro 9 let - je to také na dlouhé povídání.Do svých 20-ti let jsem psych. potíže nepociťovala, pak nastal velký zlom, úmrtí v rodině a už to jelo. Jedna ataka za druhou (kdo to jednou zažil, ví, jaká je to hrůza) které přicházely na naprosto neočekávanách místech, takže už jsem radši nikam nechodila, první terapie u dr. Praška v Bohnicích,pak po letech druhá, spousta psychosomatických bolestí po těle, i když po "lékařské" stránce mi nic není apod. Teprve teď po letech jsem si uvědomila, že v podstatě v tu samou dobu jsem začala brát Trisiston, který jsem vysadila teprve před 2 měsíci a čekám, co to se mnou udělá. Připadám si odporně sama přes sebou, mám šílené návaly vzteku, který "až bolí", pocity, že to už nevydržím, šílené úzkosti a pochopitelně strach z případného těhoteství, protože si nedovedu představit, co se mnou všechny ty hormonální výkyvy udělají. Teď jsem po vysazení cca 2 měsíce, ale cítím se stále stejně, možná i hůře. Koupila jsem si na základě doporučení Gynex, který by měl pomoci, ale nevím, už jsem vyzkoušela spousty metod, jak si pomoci a zatím nic...Pokud máte někdo podobné zkušenosti, budu jen ráda, pokud se někdo ozve.

To Zkopaný,běž si dělat srandu někam jinam, debile.To ostatní:Mám narozdíl od ostatních přispěvatelek naprosto odlišné zkušenosti. Od 19ti do 30ti jsem měla HA, která u mě měla velice negativní vliv na vznik kvasinkové infekce, ale po psychické stránce mě nijak neovlivňovala. Zkusila jsem ji přestat užívat a cca po půl roce jsem nevydržela a musela se k ní vrátit. Nejprve pouze 2-3 před menstruací, poté častějí, ale hlavně stupňující se negativní psychické stavy. Neuvěřitelný vztek, pocity že sama se sebou nevydržím, nenávist sama k sobě, zuřivost nejvyššího ražení. Můj manžel se nestačil divit, zpočátku mě to ani nenapadlo to s HA spojovat, ale když se to pravidelně opakovalo každý měsíc, tak jsem pochopila a k HA se vrátila. Tyto stavy další měsíc byly pryč, vrátila se kandidóza a hnědé skvrny na obličeji, ale po psych. stránce mám pokoj. Nechci ani vědět co se mnou moje šílené hormony udělají v těhotenství, dost se toho bojím, aby se to ještě nezhoršilo.

Nevím,jaký vliv má antikoncepce na psychiku, ale já antikoncepci neberu a taky trpím úzkostma, strachem, občas mám zvláštní stavy. Těžko vám nějaký doktor odpoví. Každý člověk je jiný a na každého působí léky jinak. Antikoncepci neberu ze zdravotních důvodů, ne z psychických.

Ahoj všichni! Chtěla bych jen upozornit, že po vysazení hormonální ant. se psych. obtíže mohou na určitou dobu ještě prohloubit nebo se objevit úplně nově, ale podle mé zkušenosti postupně mizí. Tak přeju hodně síly!

Ahoj! Psala jsi, že se učíš dělat jen to, co sama chceš. Tak pokud chceč učit angličtinu, prostě to dělej dál a zkus si postupně nabírat víc práce, pokud máš pocit, že bys měla pracovat víc. Tvoje doktorka to s tebou nejspíš myslí dobře, ale je to jen její názor a nakonec se stejně rozhodneš ty sama. Když to nepůjde, aspoň jsi to zkusila, ne? A těmi postupnými kroky se snad dá eliminovat psychická zátěž, kterou bys nezvládla. Držím Ti palce, Tereza.

Vážená paní doktorko,tuto diskusi jsem začala já a ráda bych k tomu něco doplnila. Antikoncepci beru asi 5 let. Asi rok na to u mě začaly ty psychosomatické problémy. Od svých osmnácti let jsem toho zažila tolik jako by mi bylo 30 (to mi alespoň řekla moje terapeutka, když si vyslechla můj příběh). Nyní k ní chodím od své hospitalizace na terapii a vím, že mé problémy souvisí s mými zážitky - nic pěkného, hrubý přítel, stres ze životní situace, diskriminace v práci, ponižování rodinou i jinými, bylo by to na dlouhé povídání. Terapie mi pomáhá, od začátku jsem ušla kus cesty, ale nechce se mi věřit, že za mé zdravotní problémy může jen HA. Prý jsem zažila kulturní šok, tím že jsem se vrátila po dlouhém pobytu v zahraničí a život tady mi dělal značné potíže, navíc jsem neměla podporu rodiny, byla jsem na všechno sama...bylo toho prý už na mě moc a jednou se to celkovým vyčerpáním muselo projevit, říká moje terapeutka. Jenomže už to trvá delší dobu a to rok. Na terapii dělám velké pokroky, co se týče sebevědomí a vyrovnání se se zážitky z minulosti. Učím se dělat jen to, co sama chci. Vždy jsem dělala to, co se ode mne očekávalo a to mě dostalo až na hranice sil. Splnila jsem si svůj sen - chtěla jsem učit angličtinu a to taky dělám, mám výborné klienty(firmy), ale moje psychiatrička říká, že pracuji moc málo (mám asi jen 6 hodin v týdnu, což jsou dva dny)S mým nynějším přítelem je to OK, vydělám si dost. Moje psychiatra říká, že bych měla jít do nějaké nenáročné rutinní práce a vzdát se učení, abych byla denně v kontaktu s lidmi, ale já vím, že vrátit se o krok zpět, dělat práci, která mě nebaví a nezajímá, kde mě nadřízení budou využívat, by byla moje smrt. A tak nevím, co je správné. Nechci se vzdát toho, čeho jsem dosáhla. Nevím, zda je to srozumitelné. Budu ráda za jakýkoliv příspěvek, děkuji. Tina

Ahoj, sejm ráda, že s diskuzí na toto téma někdo začal. Já jsem brala HA dva roky a měla jsem podobné problémy jako vy.V létě to došlo dokonce tak daleko, že jsem několikrát zničehonic a bez důvodu dostala úplně nesmyslný strach a úzkost, aniž bych věděla z čeho. Jen mě to vevnitř hrozně svíralo a začala jsem brečet. Asi tak za 15 minut jsem pak jakoby o ničem nevěděla. Připadala jsem si jako hysterka, ale nedokázala jsem to ovládnout.V lednu jsem prášky vysadila, protože jsem přestala mít chuť na sex a na doktorce jsem se dočetla, že to může být HA. A cítím se teď mnohem lépe. Teprve zpětně vidím, jak jsem byla podrážděná, ubrečená, lítostivá a ustrašená. Původně jsem si myslela, že taková jsem od přírody, ale byly to asi ty prášky.Teď se na svět nedívám tak černě a jsem trpělivější. Jsem učitelka a je to opravdu znát.I na ty děti jsem hodnější a vidím je úplně jinak. Takže všem, které mají podobné problém radím, aby zkusily HA vysadit.Je lepší použít méně pohodlný způsob antikoncepce než zblbnout.

Ahoj, ještě chci dodat, že stejně jako u Jitky si změny v mém chování také všimli lidé v nejbližším okolí, rodiče i manžel. Všichni se mě vyptávali, zda se mi něco stalo, proč jsem tak podrážděná. Sama jsem svůj neklid nijak zvlášť nevnímala, ale po měsíci užívání HA jsem dostala panický záchvat. Kdo to zná, ví co je to za hrůzu. Tak to už je úplně vše. Sonja.

Soulasím se Sonjou. Při braní HA (Pramino) jsem byla neustále lítostivá, plačtivá a úzkostlivá. Ani jsem si to moc neuvědomovala, až zpětně. Tuhle jsem měla nějaký blbý den, bylo mi ze všeho do breku a přítel mě šokoval, když najednou prohlásil: "dneska jsi stejná, jako když jsi brala prášky". To mě docela dostalo a musela jsem mu dát za pravdu.Jinak ale musím říct, že tohle bylo prakticky jediné negativum braní HA, i po vysazení jsem byla hned v pořádku, MS cykly pravidelné a s ovulací...

Ahoj, také u mě hormonální antikoncepce zapříčinila zhoršení psychiky. Už po měsíci užívání pilulek se u mě objevily stavy úzkosti. Lékař mi řekl, že po tak krátkém užívání není možné, aby byla ovlivněna psychika, ale já jsem přesto trvala na změně antikoncepce. Myslím si, že každý organismus je jiný a pokud je někdo citlivější, nebo má dědičné předpoklady, potom může být hormonální zásah do těla spouštěcím mechanismem pro různé zdr. potíže. S pozdravem Sonja.

Ahoj Tino,jsem skoro přesvědčena, že za tvé problémy HA může. A to proto, že já sama jsem měla stejné problémy, když jsem brala HA. A to jsem vyzkoušena více druhů tabletek, ale pokaždé ze mě byla prostě "hromádka neštěstí". Teď už nic takového neužívám, a vlastně si myslím, že strach z těhotenství (OBROVSKÝ) je pro mne nakonec přece mnohem méně zatěžující, než deprese a úzkosti způsobené HA. To je jen má zkušenost. Ahojky Alena

Děkuji za radu, myslela jsem, že je to neřešitelné téma, byla už jsem z toho zoufalá. Zkusím to a uvidíme, jak to dopadne. Díky.