Láska nebo obchod
Devadesátiletá dáma nemusí ztratit ten šarm a lidskou ctnost. Vyzařuje i ve svém vyšším věku to, co jiným chybí třeba i ve třiceti. Je to vidět z čistých jasných očích, které neumějí ani lhát. Tělo i obličej mohou být strhané, ale oči jsou oči a mluví za vše. Přes ně člověk vidí na dno duše. Jako by mluvily. Ne nadarmo se o psech říká. Ten má krásné oči, jen promluvit.
Po napsání jednoho článku mi přišla odpověď z duchovního světa: "Co by řekla láska?" a takové ty duchovní řeči na schovku. Cituji: "Je v tobě tolik bolesti. Proč pořád jen hodnotíš a kritizuješ? Miluji tě...Co by na to vše řekla láska? Co by na to řeklo přijetí? Miluji tě...."
Znám toho člověka velice dobře. Říkám si, má ten člověk pocit lásky? Dyť to psal a svedl ten dopis na svého známého. Vím o jeho životě dost.
Lásku má hodně lidí a nemluví o ní. Je to pro ně přirozené. Lidé na Moravě, na horách, prostě obyčejní lidé. Nemusí se tímto pojmem ohánět. Mají ji i obyčejní lidé i lidé bohatí. Je to přeci jedno. Nepřemýšlí o tom, co lidé z duchovního světa. Přesto jsou někdy dál. Žijí normální život. Pijí vínko a pojídají špek, milují se atd.. Žijí strasti a radosti normálního života.
Jeden můj známý Mário mi na to odpověděl. Milovat neznamená být slepý a mlčet. Ty vidíš, co jiní nevidí a chceš jim to ukázat. Proč? Ve snaze pomoci, upozornit na nebezpečí újmy (psychické,zdravotní). A děláš to zadarmo. Můžeme říct - z lásky? Láska (a poznání) je - dávej....To, co všichni provozují je dávej - ber. To není pomoc, to není láska. To je obchod.
Je to tak. Je v pořádku brát peníze, ale dělám to pro ně a ne pro rozsévání lásky, jak jiní říkají. Nebo to můžu dělat zdarma, brát peníze pouze od někoho, kdo na to má.
Vychytrálky, co dělají, že nemají peníze, mají vily apod., tak pumpnout. Chudou obyčejnou babičku odblokovat jen tak. Prostě mít srdíčko. Ona mi také ze srdce pomůže. Chce to poznat, kdo chce zneužít a kdo rád udělá to samé pro druhého. Ne za vším vidět jen peníze.
Nebo tu lásku můžu dělat takticky jen na oko. Pořád hledat výhody. Můžu to dělat ne z lásky, ale obchodně. To je život. Je to tak. Musím to přiznat. To je to nejtěžší v životě. Přiznat, jestli to dělám kvůli pomoci nebo penězům.
V Kineziologii mnoho lidí učí kurzy. Jen zlomek z těchto lidí se postavil a řekl: "My chceme pro své klienty kvalitní materiály" Jsou tu......Ano, o těch se může říci, že mají zájem. Ty ostatní jen stojí a čekají, co ti druzí pro ně vybojují. To je už tvrdý obchod a vychytralost. Schovávat se za jiné. Chtějí jen výhody a peníze. To druhé už ne. Za peníze jsou všichni ochotni udělat hodně, moc toho unést a přetvařovat se.
Je třeba vědět, kdy mám dělat obchod a kdy žít. Žena má ráda milence, který jde za ní. Má ráda člověka, který jí opravdu miluje, ne jen takticky, protože nemá kde spát. To už se jí nelíbí. To už je zase chytrý obchod. Já přespím, budu tě mít za to rád. Nebudeš-li mít pro mě ubytování, nemám tě rád.
Vždy jen toho, kdo na to má. Tak to bývá v normálním i v duchovním světě. V duchovním světě by to tak být nemělo.
Kněžky lásky říkají krásně upřímnou větu: "Není peněz, není lásky."
David Stejskal
Komentáře
Sama též nejsem spisovatel - z češtiny jsem obvykle mývala dvojku, takže asi nějaké chyby udělám, ale chtěla bych k článku napsat něco jiného než mí předchůci. Chci napsat o tom, jak jsem ho já pochopila a co osobně si o tom myslím.
Myslím, že David ve článku poukazuje na to, jak si dnes někteří lidé hrají na lásku, mírumilovno a duchovno a přitom jsou plni ukrývané zloby, napětí, vnitřních bloků atd.
Abych jen tak nefilozofovala a uvedla pár příkladů:
Například jedna má známá "je na duchovní cestě" a proto se snaží být stále milá, nekřičet, nehádat se atd. Došlo to tak daleko, že každý den svému synovi, který je ve třetí třídě nosí ze školy tašku, protože on jí nosit odmítá a ona mu odmítá cokoliv přikázat, zvýšit hlas či ho dokonce plácnout. Sama je z té mírumilovnosti již dost psychicky na dně. Mně osobně se takováto duchovní cesta, která vychovává z dítěte malého tyrana moc nepozdává, ale možná, že budete mít jíný názor. Stejně jako David si myslím, že občasná kritika může být právě projevem lásky a toho, že mi na daném člověku záleží.
Také se mi nepozdávají lidé, kteří by se na jedné straně pro druhého rozdali, snaží se všem pomáhat , ale na druhé straně se tím pak chlubí, jak jsou dobří, jak ti ostatní jsou slabí neschopní hudáčkové a potřebují jejich pomoc a vypočítavají, co kdy pro koho udělali a jak málo vděčnosti za to dostali. Bohužel jsem se s takovýými lidmi též setkala a vím, jak těžce se takováto "láskyplná pomoc" přijímá. Člověk ji přijme, protože je v nouzi a pak neví, jak to má splatit. Jak stále vyjadřovat vděčnost.
A přitom existují i lidé, kteří pomohou a nic od vás neočekávají - nemusíte jim navždy upsat duši. Tomu pak říkám láskyplná pomoc. Tito lidé však většinou do světa nic netroubí, nejsou to zvěstovatelé duchovnosti a většinou bývají v anonymitě - viz. krásný příklad ve filmu " Musíme si pomáhat".
Ohledně toho, co psal David o práci za peníze. Já osobně si myslím, že láska se někdy právě skrývá za tím, že chceme vydělat peníze. Kolik z nás vydělává proto, aby se jejich blízcí měli dobře. Dost často spíš než na osobní prospěch hledí lidé, co dělají od nevidit do nevidim, na to, aby uživili rodiny. Takto to alespoň vždy bývalo v naší rodině, kdy se prarodiče či mí rodiče snažili hodně pracovat, něco vydělat, abychom my mladí mohli studovat, měli kde bydlet, mohli poznávat svět... Asi se jednou budu též snažit dostat za svou práci zaplaceno, abych mohla všem svým blízkým dělat radost. Takže za to, že někdo dělá poctivě svou práci (a třeba i v oblasti léčitelství či duchovna) a nechá si platit, tak na tom nevidím nic špatného. Možná pouze tehdy, když tvrdí že to dělá pouze pro lásku (- možná, že to měl David na mysli). Vždyť i v pohádkách se hloupý Honza snažil získat bohatství, aby dostal sedlákovu dcerku či princeznu. V honbě za pokladem ho poháněla láska. Takže než někoho odsoudíme, že se honí za penězi, měli bychom znát jeho motivaci. No někdy se nám to asi nepodaří zjistit. V takových případech bychom však neměli předem odsuzovat.
Závěr Davidova článku mi nevadí, protože osobně ho chápu. Většina lidí nepřizná, že jednou z motivoací, proč svou práci dělají, jsou peníze (zejména ti lidé, kteří se pohybují v oblasti tzv. duchovna). Naproti tomu prostitutky, které jsou často považovány za bahno společnosti, jsou upřímné a říkají narovinu: "Není peněz, není lásky".
Jednou jsem v jedné knížce četla, že k osvícení se můžeme dostat buď zkrz nejhlubší bahno nebo přes nejvyšší nebe, že je to stejně daleko. Takže i ty prostitutky mají šanci.
Pokuste se vrátit- tedy , jestli máte zájem, ještě jednou ke člankům pana Kulíka. Třeba tam najdete něco hlubokýho, co vás osloví.... a nebudete je přirovnávat ke článkům pana Davida.
Ale je pravda, že každý má nárok na svůj názor...jen škoda, že se pak můžete i o něco připravit...
Nesouhlasim s Hankou ze si tady lide vyleji srdce .Na to je prece diskuse .
Tedy , ve vasem veku jsem byl podobny ,ale mel jsem vic ucty k radam abych se neco naucil .Zacnete studovat nejen literaturu ale hlavne veci o kterych pisete , aby to pak nebylo jen jedna pani povidala .... . Ja mel stejny nazot a po letech se vracim a predelavam clanky. Clovek moudri a to co pokladam dnes za pravdu se zitra muze jevit jako polopravda . To studium Vam pomuze , neprestavejte psat ,ale udelejte z toho neco lepsiho .
Hezký den. Petr Kouba.
Myslim ze tento clanok hovori presne o tom, o com aj kniha.
Vo vsetkom co clovek kona, aj v myslienkach, je dolezity umysel. Ak je chcenie ciste, ak je v nom snaha nezistne pomoct druhemu, semienko lasky a dobra je zasiate. Aj je v tom sebectvo, vyrastie trnie ktore picha ... je to tak jednoduche ...
Už jsem od Vás pane Stejskale četl více článků a pokaždé ve mne zanechávají smíšené pocity. Ne, že bych snad s jejich obsahem nějak nesouhlasil, spíše však mě ohromuje plytkost a naivita obsahu a o Vaši schopnosti dělat tečky tam, kde patří čárka, nemluvě. Celkově mi Vaše výtvory připadají jako slohové práce pubertálního dítěte. Možná jsem jediný komu Vaše výtvory připadají povrchní a bez hlubší myšlenky, soudím tak podle ohlasů na Vaše články, které jsou kladné. Vím, že je číst nemusím, ale proto, abych zjistil, že pod okazem na doktorce se skrývá zase Váš článek, musím si jej otevřít. A to zdržuje. Neberte to ve zlém, ale podle mého názoru by jste se měl věnovat něčemu co Vám jde lépe. S pozdravem Petr Kouba.
Víte, já si hluboce uvědomuji, že nemám právo lidem mluvit do života, nebo je kritizovat, to ne. Ale jedno mohu. Mohu prosit. Proto Vás, pane Davide, snažně prosím, vemte oba své poslední články i s negativními ohlasy a vyhledejte nějakého kineziologa. Teď nemám na mysli ty, se kterými rád diskutujete o problémech, ale raději někoho zcela neznámého. Jsem přesvědčen, že po přečtení tohoto materiálu bude přesně vědět oč běží.
Mnoho kásných chvil Vám i Vašim budoucím klientům
přeje Gustav Mareš.
Tot asi tak vse k panu "umelci"
- Odpovědět
Pošli odkaz