POTRAT

Vývar z potratu je prý úžasně léčivý. Zkoušeli jste to někdo? Prý to hojí bolestivé klouby, kožní choroby, záduchu, průjem, impotenci i frigiditu.

Ta bolest po zakroku nie je taka hrozna ako ta bolest v srdci, co ta bude este dlho prenasledovat! po zakroku iba boli brucho ako pri menzes

můžu se zeptat, jakou hodnotu hcg jsi měla Moniko? Mě dnes gynekolog řekl,že jsem měla 331, přitom mi minulý týden řekl 201 a k tomu mi dnes odmítl vzít krev i udělat ultrazvuk.. přitom jsme poslední menstruaci měla 31.5. Prý až za pár dní! Trošku mě dnes šokoval, když mě poslal domů.A ještě mi řekl, že je to prý nízká hodnota na těhotenství. Tak jsem ze všeho dost zmatená..prvně řekne, že jsem těhotná, teď zas prý nízká hodnota..

Ahoj Moniko,tak to ti nezávidím že jdeš ve čtvrtek na potrat,co já bych za to dala kdybych nosila v bříšku mimi.Taky by mě zajímalo jako Marii proč si mimi nemůžeš nechat.Každý zákrok obnáší bolest někdy větší a někdy menší,ale musíš to zvládnout,držím ti palce a třeba se ještě rozmyslíš.Pak dej vědět.

Jestli k tomu nemáš zvlášť závažné důvody tak nechoď.Já mám jedno , třikrát jsem o to přišla a moc chci druhé.Ono se ti to teď třeba nehodí, ale až budeš chtít,tak to zas nepůjde.

Proc si dite nemuzes nechat?

Ahoj, právě dnes jsem se dozvěděla, že jsem těhotná ale dítě si nemůžu nechat!ve čtvrtek jdu na potrat a mám obrovský strach z bolesti!jsem v 6. týdnu těhotenství!

Děkuji za příspěvky.. když jsem šla před týdnem k mému gynekologovi, nechala jsem si napsat zase antikoncepci, že ji opět zkusím. Leží mi na stole a čeká.
Také jsem si myslela, že nikdy bych na přerušení těhotenství nešla, a také jsem si myslela, že když si partner "dává pozor", stát se nic nemůže. Bylo mi divné, když známí vykládali, že nechtěli otěhotnět a stalo se to. No a teď vím, že se to stát může.
Mimo jiné jsem si před pár dny zaváděla nějaké tobolky od mého gynekologa na léčbu zánětu, mám penicilinové antibiotika, protože mám nějaký vleklý problém s krví,zřejmě z loňského léta borelióza, myslím, že tohle taky vše není dobré pro těhotenství.Ale nikde jsem se na to ještě neptala. Vše se mi sešlo v nejméně vhodnou dobu.

pro Máju:
Máš pravdu, že existuje spousta druhů antikoncepcí, ale pokud nesmíš hromony, nerodila jsi (nemůžeš mít tělísko) a je ti odporné provozovat sex s kondomem (to radši nic), tak toho mnoho nezbývá. Sterilizaci jen tak neudělají a spermicidy jsou nespolehlivé. Takže neplatí tvrzení, že pro každou ženu se něco najde.

Já mám pocit, že těhotenství skoro vždycky přicházív nevhodnou dobu. Někdo nemá to a jiný zas tamto, nakonec se většinou všechno vyřeší. Já bych taky na potrat nešla, ale neodsuzuju ženy, které se rozhodly ( a nebylo to pro ně lehké), že je jejich situace natolik špatná a že mají mnohem víc závažných důvodů a na potart šly. Jedna z nich je mi velmi blízká. Jakkoliv to byla její chyba a jejího přítele, že se nedostatčeně chránili, když věděli, že teď mít další dítě není možné, tak vím, že kdyby byla situace jen o trochu lepší, dítě by si nechala. I když už je to víc jak rok, stejně na to všichni myslíme a je nám líto, že tady ty děti nejsou. Muselo se ale myslet na zdraví matky, na dobro prvních dětí, na dobro celé rodiny. Bylo to velmi těžké rozhodování.
Rozmysli si to pečlivě.

M+

MILÁ NEZNÁMÁ,TAK TO TI TEDA ŘEKNU ŽE TI VŮBEC NEZÁVIDÍM,STAT PŘED ROZHODNUTÍM MÍT MIMINKO NEBO NE!NIKDY JSEM NEODSUZOVALA KDYŽ ŠEL NĚKDO NA POTRAT,KAŽDÉHO JE TO SVOBODNÁ VOLBA,JÁ SAMA BYCH NEŠLA!DLOUHO MI TRVALO NEŽ JSEM OTĚHOTNĚLA A TAKÉ JAKO TY JSEM SE LÉČILA A PODSTOUPILA IVF,SNAŽILI JSME SE O DRUHÉ MIMINKO ALE BOHUŽEL JSEM PŘED ROKEM PODSTOUPILA OPERACI VAJEČNÍKU,MÁM UŽ JENOM JEDEN A JEŠTĚ K TOMU NEFUNKČNÍ,ORTEL LÉKAŘŮ ZNĚL ŽE UŽ NIKDY DĚTI MÍT NEBUDU.PROTO SE POŘÁDNĚ ROZMYSLI ABY JSI TŘEBA JEDNOU NELITOVALA!AŽ JEDNOU BUDE CHTÍT TVŮJ SYNEK SOUROZENCE A ONO TO PAK TŘEBA UŽ NEPŮJDE,VÍM JAK TO MOJI DCERKU MRZÍ ŽE NEMÁ A NEBUDE UŽ MÍT NIKDY SOUROZENCE.DRŽÍM TI PĚSTI ABY JSI SE ROZHODLA SPRÁVNĚ,JE TO TVOJE SVOBODNÁ VOLBA JAK SE ROZHODNEŠ.MĚJ SE A DEJ MI VĚDĚT,I KDYŽ PŮJDEŠ NA POTRAT ODSUZOVAT TĚ NEBUDU.

Dobrý den.Jsem teď v dost špatné životní situaci,proto jsem se dostala na tyto stránky.Před pár lety jsem absolvovala IVF-umělé oplodnění,několik.Až po čase se stal zázrak a já otěhotněla.Mám skvělého syna!Miluju ho nadevše!!Byl a je to pro mne malý zázrak,otěhotnění,těhotenství,porod,každý den s ním je nádhernej.Bohužel jsem už rozvedená,bydlím sama se synkem,sama jsem si koupila byt,rodina mi hodně pomáhá,jsem ale stále v dost tíživé finanční situaci-úvěry atd.Mimo jiné nás provázejí neustále problémy s otcem synka.Mám přítele,ten má bohužel obdobné problémy-rozvod,dcera,finanční problémy..
Antikoncepci jsem zkoušela několikrát,měla jsem ukrutné migrény nebo věčnou nevolnost.Takže neberu žádnou.Přes rok nám naše přirozená ochrana-dáváme si pozor,vystačila.Před pár dny jsem se dozvěděla,že jsem těhotná.Dost mě to zaskočilo.Věřte, že je mi opravdu mizerně.Mít miminko v těch všech problémech, v kterých jsem?:-( Je to tak hrozný se rozhodovat,když už má člověk tak škaredý zkušenosti s životem.A tím myslím s tím,když jsem nemohla otěhotnět a pak i s tím, když jsem se rozváděla a můj malý zázrak musí nést následky.Hrozně mě to trápí,co musí zažívat a mám výčitky.Proto se bojím mít další miminko právě v tento čas, kdy je vše ještě takové neusazené :-( Nikdy mě nenapadlo, že bych se rozhodovala mezi těmito variantami - mít či nemít miminko. Vždycky to pro mě bude malý zázrak. Ale chci mu dát vše nej, hlavně citově.Teď se bojím, že na to nemám prostor. Těhotenství je prozatím prokázané jen z krve, HCG mělo hodnotu 200. Ultrazvuk měl jen náznaky těhotenství. Ale já sama na sobě to cítím, že jsem..i když se tomu stále bráním.Nikomu nepřeji tyto pocity, tak smíšené pocity. Moc to bolí :-(

Mája: To si myslím taky. Dneska je spousta druhů antikoncepce, vybrat si může každý, tak právě nepochopím, proč to lidé nechápou a pak se to musí řešit takhle.Spostě potratů by se dalo zabránit, kdyby děti byly poučené, kdyby pochopily zodpovědnost, kterou mají, jakmile začnou se sexem.
D: Jo, je to složitá otázka, kterou lidstvo řší věky. Nejvíce mě "pobavilo" tvrzení, že plod mužského rodu získá duši 40 den od početí, kdežto ženského rodu až 90 den. Tvůj názor je taky zajímavý, jen nevím jestli úplně proveditelný. Já třeba jsem schopna zjistit, že čekám dítě 18 dní od jeho početí. Je to už člověk? Když půjdu na potrat, odsajou mi pár buněk nebo dítě? Máš pravdu v tom, že už dítě v děloze dokáže hodně věcí - komunikovat, vnímat hudbu, hraje si s prsty, pamatuje si hlas mámy..., no jo, ale ne všechny ženy prožívají těhotenství úplně úžasně. Běžně se střídají stavy radosti, smutku, deprese, strachu.. A rozhodně se nedá říct, že by to dítě nechtěly a že mu tak vlastně ubližují.
Mně ty konkrétní případy prostě při tom přemýšlení napadají. Ano, jsem proti potratům, chci, aby člověk měl právo na ochranu a slušné zacházení od početí, ale vím, že to není 100% reálné. Potraty byly, jsou a budou, ale mělo by se o nich mluvit pravdivě, měly by existovat záchytné body, které zabrání usmrcení dítěte v případě, kdy je důsledkem třeba špatné finanční, bytové, sociální situace, nebo kdy jen žena nemá oporu v tom si dítě nechat, kdy má problémy s partnerem apod. V tom vidím nedostatky. Taky v nedostatečné péči o ženy, které potrat prodělaly, ať už přirozený nebo umělý.Lidé nad tím přivírají oči, tváříme se, že právo zabít vlastní dítě je přirozené.
Pamatujete si na ten bilboard na Slovensku? Ano, bylo to drastické, taková forma se mi moc nelíbí, ale rozvířilo to debaty o potratech a o tom, co opravdu znamenají.

K, uvažujeme o stejném, ale různě. To je dobře, alespoň se máme o čem bavit :-)) Jistě, otázka zní - kdy se plod v životě matky stává člověkem? Právní vědy mají odpoveď - okamžikem narození a zdůvodní to (podrž se) právem na dědictví. Nenarozené dítě totiž nemůže dědit. Praktické, ne? Většina náboženství váže vznik člověka na okamžik, kdy získá duši. Velmi se v interpretaci tohoto okamžiku liší - nejen věcně, ale také v čase a v závislosti na pohlaví. Filozofové se v odpovědích různí tolik, že je zbytečné si je brát za svědky. Psychologové - jakbysmet. Já si myslím, že z plodu se člověk stane ve chvíli, kdy matka s RADOSTÍ pozná, že čeká dítě. Už v děloze ten malý tvoreček jistě pozná, zda je očekáván s láskou, nebo odmítán s různou mírou nenávisti.
Konkrétní prídapady jsou fain. U tebe mají jednu vadu. Uvažuješ jen ty, které podporují tvůj názor. To co vykládáš se může stejně dobře stát - v opačném gardu. Dítě se té sedmnácce narodí, přijdou vážné problémy a ona bude matce vyčítat, že jí to dítě nevymluvila. Rozumíš prosím, co chci řici? Žádný konkrétní případ není dostatečným důkazem a návodem pro jednání duhých.

Měli by jste se víc starat o osvětu antikoncepce.Sex je krásná věc,ale je to i zodpovědnost,chlapy stříkají v extázi,v tu chvíli je jim jedno kam,takže je to zase na ženách,aby se chránily,ubylo by potratů.A dneska je široký výběr,pro každou se nějaká najde,anebo teda kondom.

Jasně, člověk aspoň má nad čím přemýšlet. No tak bránit právo člověka ( i když má jen párset buněk) mi přijde jako správné. Ale je to můj názor. Lidstvo se tísíce let dohaduje o tom, odkdy je možno považovat plod v těle matky za nového člověka. Těžko můžu čekat, že všichni budou mít stejný názor. Ale můžu veřejně říkat svůj názor na tuto problematiku a doufat, že lidé začnou přemýšlet víc o tomto.
Snažím se chovat podle definované správnosti, ale není to definované mnou,ale něčím nade mnou.
Ano, nakonec každá žena (potažmo i její partner) musí nést důsledky svého rozhodnutí. I tady je místo pro pomoc. Je hodně žen, které trpí popotratovými depresemi, pocity viny, smutkem, ale nemají se komu svěřit, aby je lidé neodsuzovali. Věřím, že většina žen přistupuje k rozhodnutí mít či nemít dítě, které už bylo počato, zodpovědně. Ale vím, že mnohdy tomu tak není.
Třeba holka, je jí 17, otěhotněla z blbosti a nezodpovědnosti s mladším klukem. Teoreticky by si dítě nechali, dostudovat by mohla, kdyby jí matka podpořila, měla by s dítětem kde bydlet, ale dítě bylo zabito, protože matka jí její rozhodnutí rozmluvila, v podstatě ji k potratu donutila. Když jsem se konec příběhu dověděla, bylo mi to líto. Možná kdyby se s rodinou pracovalo, kdyby dívka byla podpořena v rozhodnutí si dítě nechat, kdyby bylo pohovořeno s její matkou, kdyby jim byly poskytnuty veškeré informace, možná by to tak nedopadlo. Anebo taky ne, ale za pokus by to stálo. Nevím, jak jednou ta dívka se popere s pocitem, že kvůli nepochopení matky, která měla stát při ní, své dítě nikdy neuvidí. Možná to přejde s lehkým srdcem a zapomene, ale možná taky ne.

K, to velmi záleží na tom, co myslíš tím "brání, co je správné". Jednak máme vždy pochybovat o tom, že "správné" je skutečně "správné pro všechny" a pokud tím bráněním myslíš vnucovat své názory na "správnost" duhým, velmi nesouhlasím. Jistě, pokud ty sama se chováš podle sebou definované správnosti, nic proti tomu. Ale byla bych nerada, kdybys třeba mně vnucovala svůj model, pokud mi nevyhovuje a já ponesu důsledky rozhodnutí, budu -li jej aplikovat, či nic. Naše debata přerostla problematiku "potrat" a začíná se týkat něčeho zásadnějšího. Velmi tuto diskusi vítám.

Tak to snad každý brání to, co si myslí, že je správné. Lidi ale nepředěláš, lze jen upozorňovat, že to co si myslí, že je dobré, tak dobré zase není. Myslím taky, že bránit právo na život, je úplně normální postoj. Propagovat potrat jako něco, co nikomu neškodí a je to vlastně kosmetická záležitost, to je trochu mimo. Ano, situace v dětských domovech a kojeneckých ústavech mě trápí, trápí to mnoho lidí, ale problém bude asi někde jinde, ne v jednotlivcích, ti asi mnoho nezmůžou, ale v celkové atmosféře společnosti. Chybí zákony, které by to změnily. Starat bychom se měli o všechny děti, které měly tu smůlu a nemohou žít se svými rodiči v dobré rodině. Všechno souvisí se vším a změnit to asi nebude snadné. Ale věřím, že k tomu dojde.

Je mi líto, milá K, že ti musím říci, že tobě a tobě podobným opravdu nejde o starost o ženy v tíživé situaci a o péči o nenerozené děti... Jde vám jen o vlastní dobrý pocit, že jste udělali/ly to, co vy považujete za správné - bráníte právo na život. Pokládám to za velmi nesolidní a neseriozní. Uvažuješ jen pozitivní možnosti a sama dobře víš, že "snadnost" dostat se do pečující rodiny je pro takové děti legislativně velmi problematická. Vždyť odložených dětí jsou v ČR plné dětské domovy. Proč proboha se nestaráte o tyto děti? V důsledku vašeho postoje a snah se jen jejich řady rozmnožujují? Jak to srovnáte se svým svědomím? Jak můžete vědět, že je lepší se narodit než nenarodit?

Jasně, psychika je důležitá a něco se odčinit dá a něco ne.
Větší prohřešek to není, protože dítě má šanci prožít dětství i život. Potrat tohle určitě neumožní. Tu pomoc jsem myslela jako komplexní, takže pokud žena dostane veškeré informace, podporu, pomoc, je velká šance, že se dítěte nevzdá. Pokud ano, pak by se mělo rychle dostat do rodiny, kde může prožít pěkné dětství. Popravdě si cením víc žen, ketré dítě porodily, ale po porodu po pečlivém zvážení se ho vzdaly, než těch, které to vzdaly hned a ani se nepokusily situaci řešit jinak.