JAK NA DEPRESE A PANICKÉ PORUCHY

Kikinko, panická porucha ustupuje jenom zvolna. Nestačí brát léky, měla bys mít dobrého psychoterapeuta, který by Tě naučil pracovat se svou psychikou, s úzkostmi, nacvičit s Tebou metody vedoucí k uvolnění (PP je křeč a napětí) a hledal i moment, který Tvou PP rozpoutal.Ještě jednou k Tvým kamarádkám - nenechej se klamat tělem, kdyby byly tak fantastické, nebála by ses jim svěřit, skuteční přátelé člověka pochopí a podpoří. Cipralex nemusí být ten pravý lék pro Tebe, jestli ho bereš delší dobu bez výrazného úspěchu, pak by to chtělo změnu. Popovídej si o tom svým lékařem. Přeju Ti hodně síly a především zlepšení Tvého stavu.

Panickou poruchu "trpi" je slabosi. A ti se mohou klidne zasebevrazdit!!

Ahoj Pajko, děkuji ti moc za vysvětlení a trochu tak za pomoc. Mám velmi hodného přítele, kterého si strašně vážím. Nejhorší je, že tu věc nemůžu nikomu říct, žádné mojí kamarádce. Ví to jenom můj přítel a sestra. Mám samé kamarádky, které by to nechápali. Jsou mladé a krásné a mají strašně veliké sebevědomí. A to sebevědomí bych chtěla i já. Chci z toho ven. Už jsem byla u odborného lékaře a beru Cipralex. Ale myslím, že z toho nejsem úplně venku. Strašně mě to trápí, nedokážu být někde sama strašně se něčeho bojím a sama nevím čeho. Chtěla bych se přestat bát. Už prostě nějak nemůžu.

Moniko, nezbývá než za odborníkem zajít, když sama nezvládáš

Chtela bych se poradit, co delat... Mam uz asi tri roky deprese, a uz si nevim rady. Nejhorsi jsou podzimni a zimni obdobi, z cehoz tento podzim byl asi nejhorsi za cely muj zivot. Nejsem schopna nic delat, soustredit se, jenom placu nebo sedim a koukam pred sebe. Nejsem zchopna nic zvladnout, cimz se mi nici okolni veci, jako vztahy, uspech apod. a to jeste prohlubuje moje deprese. Nechci ale chodit za doktory, protoze s nimi nemam moc dobre zkusenosti.... a opravdu uz nevim co delat...prestavam to smam zvladat.. Prosim o odpoved, s pozdravem Monika

Kikinks, radím Ti nebojovat proti ní sama a vyhledat odbornou pomoc. Stručné informace Ti poskytnou i stránky www.lundbeck.cz, kde je o panické poruše výtah z knihy MUDr.Praška. Měl by Ti pomoci najít cestu, jak ven zpět do normálu.Z Tvého příspěvku je patrná sebelítost, ale lidé s panickou poruchou nejsou politováníhodní, naopak jsou to bojovníci, kteří mají rádi život, humor, vše pozitivní...Možná Tvé kamarádky jsou pohodové jenom navenek, na lidech s panickou poruchou nepoznáš většinou, že by měli problém, naopak působí energicky, samostatně, vesele, společensky... Každičký člověk na tomto světě má svá trápení a trápeníčka, strachy a úzkosti.Každý se bojí o své blízké, spousta rozumných lidí si uvědomuje, že jezdit autem je dnes nebezpečná věc, apod. Jenom nesmí strach přerůst rozumnou mez, ubírat člověku energii, stručně řečeno zredukovat život na strach a úzkost, neprožít ho, ale probát se jím.Naučit se zůstávat sama můžeš. Chce to spoustu energie a trpělivosti, ale každý pokrok člověka žene jako motor vpřed. Je potřeba stanovit si dílčí cíle. Prodlužovat dobu, po kterou dokážeš zůstat sama a za každý pokrok a malinké hrdinství se odměňovat. Současně je potřeba zapojit rozum a promyslet si, co bych udělala, kdyby... To Tě uklidní, budeš připravená na své selhání, přítel Tě podrží třeba přes telefon, ale nikdo to za Tebe nezvládne, kdyby Tě miloval sebevíc, žádné zázračné metody ani preparáty neexistují. Jsi to jenom Ty a Tvůj strach, který musíš pokořit, naučit se s ním pracovat i žít. Tvůj chápavý přítel je dar, kterého si važ, spousta lidí tohle štěstí nemá. Uvědom si i to, že máš plno důvodů, proč být šťastná, co všechno se Ti v životě daří, ale hledat a pojmenovat si je, dokážeš jenom Ty.Podívej se taky na www.diagnozy.cz jsou tam záznamy pořadů na dané téma.

Ahojky jsem strašně ráda, že nejsem s touto nemocí sama. Mám ji už 6 let a je to utrpení. Jsem z toho strasně vyčerpaná a závidím život všem kamarádkám. Jak jsou pohodové. Já se strašně všeho bojím, že umřu, jezdit autem, bojím se také o rodinu. Mám hodného přítele, který mi strašně pomáhá. Chtěla bych se naučit zůstávat sama doma a nebát se ničeho. Poradí mi někdo prosím. Děkuji a zdravím

black uz ti nekdo rekl ze nejsi dobry charakter?

Jak z toho ven? Jedinym trvalym resenim a vysvobozenim je sebevrazda. Rad poradim zarucene postupy, ale i namety na fingovane sebevrazdy :-)

panickou poruchu jsem zažil nedávno poprvé,neměl jsem tušení o co jde a já myslel že je semnou už konec,šlo o několik okolností najednou které to nastartovaly - zánět hrtanu a průdušek,kouření atd...Skončil jsem v nemocnici s podezřením na strdeční problémy.Nakonec nenašli nikde nic a já si uvědomil že začínám propadat návalům strachu bez příčiny i dál .Hodně mi pomohlo přečíst si o tom co to vlastně je a jak se to projevuje na stránkách http://www.uzkost.cz/ a teď už to snáším o něco lépe,čeká mě teprve vyšetření u psychiatra a pak se uvidí co dál.

Milá Nora, pred týždňom som mal záchvat paniky, takže viem presne aké pocity máš v sebe, čo to je dusiť to v sebe celý deň v práci / to je aj môj prípad/ a trocha ú?avy máč človek až keď príde domov. Čo ma prekvapuje na čo si čakala to?ké roky, keď pod?a tvojho príspevku trpíš 10 rokov a liečiš sa iba rok a pol. Môj prípad nastal v roku 2001 a ihneď som vyh?adal pomoc psychiatra v čom mi pomohli dve kolegyne v práci ktoré jediné o mojom stave vedia a ktoré sú v tejto otázke ve?mi dôverné. Ochotne ma vypočujú keď to potrebujem aje mihneď ?ahšie na duši. Liečba moja začala liekom Zoloft, ktorý som bral 1 rok, pokračovale Efektinom 50 až do apríla 2004 a vtedy sme lieky na moju žiadosť vysadili. Samozrejme sa tá hnusoba vrátila takže teraz užívam Efektin 75 dobre sa znáša a na noc pol tabletky Stilnoxu. Ale to hlavné čo ti chcem povedať ako som sa snažil vysporiadať s atakmi. Začal som navštevovať kurzy jogy, kde som sa naučil relaxovať, nacvičil som si autogénny tréning a už štary roky to praktizujem Denne cvičím jogu a relaxujem asi 30 minút až hodinu a ak sa ti to zdá ve?a, nieje to pravda pretože v relaxácii máš telo uvo?nené a vnímaš iba jeho tiaž, mozog je v stave alfa. Ak sa odhodláš navštíviť psychológa alebo už k nemu chodíš / ak nevieš kto to je opýtaj sa psychyatra/ ten ti presne povie ako na to. Budeš stopercentne k?udnejšia a hlavne hovor o problémoch a nájdi si aj v práci ak je to čo len trocha možne neakú spriaznenú dušu. Nikdy však neprerušuj liečbu pretože návrat choroby je zaručený a liečba može trvať aj roky. Uvedom si že to nie je smrtelné, nie je to ani skutočnosť sú to všetko len bludy a predstavy ktoré produkuje naše podvedomie. Tak mu nedávaj šancu aby ťa blokovalo a riadne mu vytni. prajem ve?a zdaru,a drž sa.

AhojHani!Pročetl jsem si tady na té bezva stránce toho hodně a musím říct ,že příspěvky všech těch lidiček, kteří mají více či méně stejné problémy mi dodali neskutečnou sílu a energii, takový ten pocit, že v tom jakokdyby nejsem sám...:))Ale Hlavně...Nejvíc mne zaujal tvůj příspěvek. Já Mám úzkostnou panickou poruchu dva roky a vždycky když mně to chytne tak mám naprsto stejné pocity jako ty buší mi srdce, brní mi rucu a téměř je necítím, mám samozřejmě strach ,že umřu je to fak hrozné, Ale dá se nato zvyknout teď už to beru lehčejc jdu si lehnou nebo sednou všem řeknu že mám Paniku a ať mi vlezou na záda :))Chci ti jenom říct s tím srdcem. Ono mi tež fur buší a někdy zase naopak jako kdyby stávkovalo a nebuší vůbec, je to holt "tvrdohlavec náladový":)) z počátku jsem s toho byl fak strašně vystrašený. Ale neměj strach. Prostě mám za sebou 3 vyšetření ekg a 2krát mi dělali echo srdce a dokonce jsem nosil tlakový holter.Dle pana kardiologa mam srdce v naprostém pořádku. Říkám ti to protože ten pocit naprosto znám.Jestlibudeš chtít tak mi klidně napiš na mejl a pokecáme o tom třeba soukromě. Jo jinak Beru Cipralex a 1/2 Neurolu. Takže v podstatě to co ty:) Jo a víš co ti doporučím na sklidnění toho srdíčka Kup si dologran Nebo Dolomin Jez Ho pravidelně! A uvidíš že tě srdíčko bude poslouchat mnohem líp a zároveň je to skvělí balzám na nervy Balení stojí něják 80 nebo tak a vydrží 20 měsíce v pohodě. Já ho jím už rok pravidelně a fak to zabírá...:))Jinak se měj fajn a hlavu vzhůru bude líp:)Ahoj Martin

Můj manžel nemocí trpí asi 3roky.Bere taky Citalek a Magnezium.Mám pocit,že se z toho taky nemůže dostat,ale snad se to jednou povede.

Nora, neviem či chodíš čítať aj na "Panickú poruchu". Odporúčam Ti prečítať si literaturu pre pacinentov s PP. Napr.od MUDr.Praška, najdeš na www.grada.cz, alebo stručný výpis a velmi praktický bol na www.lundbeck.cz.Určite by Ti velmi pomohla psychoterapia. Prečo sa liečiš len tabletkami? Okrem toho, ja tiež mám Anxiron, ale k nemu žiadne AD len Neurol podla potreby. Na ataku je najúčinnější aj najrychlejší liek typu Neurol, Lexaurin apod. niektori lekari sa mu vyhýbajú pre možnosť vzniku závislosti, ale neboj sa, panikári sú tak hákliví na svoje zdravie, že to nehrozí. Zkus sa o tom so svojou lekárkou porozprávať. Plač funguje ako relax, keď možeš a cítiš, že Ti pomáha, nerob si výčitky a povol ventil. A čo je najdoležitejšie je, aby si svoju panickú poruchu prijala. Nie vo zmysle, že sa jej podvolíš a rezignuješ, ale že nebudeš mať depky ani zlú náladu zo záchvatov, ale naučíš sa, natrénuješ modely správania, ktoré Ťa rýchlejšie zbaví príznakov ataky. Keď sa presvečíš, že to funguje, budeš mať menší strach, spraví sa Ti nálada, odpichneš sa odo dna a všetko pojde smerom k normálu. Viem dobre aké je to ťažké, ale tiež viem, že je to možné. Chce to chuť, trpezlivosť!!!, humor a uvedomiť si, že panická porucha nie je žiadné nechutné monstrum, ale len a len Tvoj osobný strach a pocit, s ktorým možeš bojovat, potláčať ho len a len Ty sama. Nik to za Teba neurobí ani Ti v tom nik nemože zabrániť, kým budeš chcieť! A musíš aj rátať s tým, že sa može vrátit, atakovať Ťa, ale pretože vieš, o čo ide, nebudeš sa už tolko báť a celá ataka bude mierniejšia aj kratšia. Držím Ti pesti, aby sa Tvoj strach čo najrýchlejšie obrátil smerom ku zdraví :-) A ja som na rozdiel od Teba presvedčená, že sa z teho dostaneš!!!P.S. Prepáč mi slovenčinu, velmi sa mi páčí, tak s ňou čas od času takto s chybami, ale radostne koketujem...

Ahojte! Píšem len tak aby som to zo seba dostala. Čítam si Vaše príspevky dosť pravide?ne i keď moc neprispievam. Nemám totižto pozitívne správy a zaťažovať negatívnymi to asi nemá zmysel, ale dnes akosi musím. Lebo som dosť na dne a už neviem čo s tým. Lekárka sa snaží , ale ja nie a nie sa s toho dostať.Mám PP už roky/10r/, liečim sa 1,5 roka/ Seroxat a Anxiron/, ale nie a nie sa jej zbaviť. Je mi síce o čosi lepšie ako pred liečbou, ale záchvaty mám ,som s toho v riadnej depke ... aj včera večer ... závraty, tras, nepokoj , strach, zima, teplo, búšenie srdca...veď to poznáte. Trvalo to asi do 2 hodiny, kým to ako tak ustúpilo. A dnes ráno sedím v práci a som celá vyklepaná a musím sa tu tváriť, že som OK, i keď by som najradšej utiekla domov a čupla si do kúta a riadne sa vyrevala.Ale to si nemôžem dovoliť - pracujem v súkromnej firme a prepúšťa sa tu.........takže ak by som dala na sebe vidieť slabosť, tak letím. A to si nemôžem dovoliť, aj takto ledva prežívame. Keď by som ostala bez práce , tak by sme museli chodiť asi vyberať kontajnery. Je to ťažké ísť do práce, klepať sa ..............občas vybehnúť z kancelárie m na WC a tam sa triasť a čakať.... Mám v sebe hrozné napätie ktoré si ja najlepšie vybijem plačom. Možno sa to niekomu zdá nie príliš dobré riešenie ale mne sa potom u?avý. Cvičenie, zdravá výživa je mojím spoločníkom, ale moc mi to nepomáha i keď ktovie, keby som to nerobila, možno by mi bolo ešte horšie - ktovie?! Myslím , že sa s toho nikdy nedostanem, lebo spúšťačom bolo úmrtie mojej mamí, ktorá mi aj po to?kých rokoch ve?mi-ve?mi chýba

Musím přidat také svůj příspěvek.Několik let jsem se bála a měla panickou poruchu z cestování.Autem, busem a hlavně letadlem.Zkoušela jsem opravdu všechno.Psycholaga, psychiatra, šarlatány, naleťela jsem i pár podvodníkům a podvodnicím.Těch je mimochodem mezi léčiteli pěkná řádka.No a výsledek?Uvědomit si a opakovat si , že život je krásný a zkusit ho žít a ne si ve své hlavě pěstovat strachy a nechuť ke všemu co nás potkává.Naučte se radovat se z maličkostí a uvědomte si, že tento život se nebude opakovat a že netrvá tak dlouho na to, abychom si ho zkracovali tím, že se budeme strašit.moc mi pomohla literatura, kde jsem se naučila, že se dají měnit myšlenky.Jak lehké, ale uvědomit si to, to je ta těžká věc.Myslím, že si udělám nějakou malou kliniku, kde bych mohla lidem takto trpícím pomáhat se z toho dostat, protože jsem si tím prošla a mám na to pár výborných rad.Tak držím palce....

ahoj všem,mám problém s ježděním v MHD,výtahy či být sám v lese apod.Rád bych touto cestou se zeptal zda-li tu není někdo z Prahy 4 (krče),který má podobné potíže a nemá odvahu jako já,sám nastoupit do autobusu a zkoušet jezdit atd.Jinak mě na uzkosti pomohl velmi prášel :Anafranil.Mějte se moc hezky ahoj

Ahoj Libusche.Náhodou jsem zabrousila na tyto stránky a vidím, že jsi psala před měsícem a bez odpovědi. Najeď si na odkaz panická porucha - tam diskutujeme denně, dovíš se tam hodně nového. Je nás hodně stejně postižených. Já beru od února Asentru, to je taky antidepresivum, zabírá sice, ale úplně dobře mi není. Zrovna v tyto dny je mi divně, mám tlaky na hrudi, motá se mi hlava. Přitom mám celkem pohodové období, žádné nerváky. Napiš, jak je to s tebou teď, jestli jsi byla u doktora a co ti řekl. Ahoj.Bára

Ja mam taky panickou poruchu a depresi. Prislo to z niceho nic po porodu. Navaly paniky mam i nekolikrat denne, pokud musim opustit svuj dum. Ktere leky vam pomahaji? Ja mela prvni ZOLOFT, ten byl skvely, citila jsem se poprva v zivote stastna, ale mela jsem hodne vedlejsich ucinku a tak mi to zmenili na WELBUTRIN a ten mi nepomaha vubec s nicim, ani depresi. Pujdu ted k doktorce a je mi fakt uz trapne rict, ze ani tyhle leky mi nepomahaji.....

K psychiatrovi můžeš jít i bez doporučení a hradí to ZP.Mně bylo taky dlouho zle spíš fyzicky, což mě donutilo jít k obvoďákovi, který konstatoval podezření na depresi, což mě šokovalo, ale diagnóza se potvrdila a léky rychle zabraly. Takže v mém případě to byl obvoďák, který mě k psychiatrovi poslal.Pokud seš si jist, že je to deprese, tak neváhej a jdi rovnou k odborníkovi.