Rozchod a navrat - co vy na to??

OK, z mého pohledu blbost. To víš, že jsem to párkrát zkusila, dokonce po letech. Je to univerzální, prostě je to vždycky mezi váma, projeví se to, dřív nebo později. Proto už si nedělám plané naděje. Je to jen trápení nadvakrát, kromě toho si od začátku říkáš: "tak jak dlouho to bude tentokrát". Asi jsem strašnej cynik.

a o tom to je, nevstoupíš dvakrát téže nohou do téže řeky. Proto, aby se něco změnilo byl ten rozchod. Univerzální rada neexistuje, protože není ani univerzální důvod rozchodu.Věřím, že někdy to funguje a jindy nemůže.

To znám, ale čistý řez a po něm zase návrat... To nechápu, přece nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Možná si něco uzavřít, to jo. Člověk možná doufá, ale pokud jsem skutečně ve vztahu a rozejdeme se, tak máme určitě pádné důvody. A ty přece nevyšumí...

člověk se nemění, ale občas potřebuje otevřít oči aby viděl, co je podstatný a co ne, já mám teď oči dokořán, jinými slovy zůstal jsem jen čumět:(

To Jana: v čem vám rozchod pomohl? Člověk se přece úplně nemění, pouze se může dočasně přizpůsobit...

Vždy záleží na důvodu rozchodu(nevěra, alkohol či jen třeba zapomenutí jít na schůzku či na narozeniny partnera,...) a dále na hloubce vztahu a zda jsou již děti..
V mém okolí však 90% návratů moc dlouho nevydrželo.....

myslím, že nejhorší je nepřijmout rozchod a denně doufat, že se ten druhý vrátí, protože pak ho vlastně ztrácíš denně. V okamžiku kdy jsem to přijal jako fakt mi bylo hrozně, ale je to lepší než to prožívat denně. Je mi smutno

Je to individuální. Nám rozchod pomohl a ted jsme spokojeni už rok po něm. Záleží ale i na okolnostech, napříkad kdyby mi byl partner nevěrný, v žádném případě bych o návratu k němu neuvažovala... Ted jsem spokojenější než na začátku, rozchod a návrat k sobě nám prostě pomohl!

tyhle dny byly peklo, věčné doufání, že se vrátí a každý den ji vlastně ztrácet znova a každý den se znovu stejně trápit. My se navíc potkáváme v práci, vidíme se skoro denně. Řekl jsem si, že to musim vzít jako definitivní zprávu, pak se s tím vyrovnat bez planých nadějí. Je mi o něco líp, už můžu trochu jíst a trochu spát.Díky za vaše dopisy Milda

ahoj Lenko,
odkud jsi? někde ze severní Moravy od Frýdku? ty názory a ten styl psaní je mi nějaký povědomý
se svou manželkou jsme opět po roce spolu,opravdu spoustu věcí změnila, stálo jí to hodně úsilí a dnes se máme moc fajn,ano je pravda, že 2x do jedné řeky nevstoupíš,ale podruhé se můžeš koupat v čistší vodě,pokud nevstoupíš... nepoznáš

Rozchod a návrat - co vy na to?? Já sy myslim, že v tomto případě platí: slepovaná láska nevydrží. Důvodem, proč jsme se rozešli byly chyby, které nám na druhém vadily. Tím, že se po čase vrátíme, se ty chyby nevymažou. Chyby ten člověk má. Prostě MÁ. A bude je mít pořád. Jestliže byly tak závažný, že nás donutily k rozchodu, čas je nevymazal. Nemá cenu se vracet.

To Milda.Moc se snažíš,to je všechno.Čím víc někoho chceme,tím víc nás odmítá.Odmlč se.Nepiš jí básně a nenos jí kytky.Jestli tě bude chtít zpátky ozve se sama.

Koukám, že jsem zaplula do správné diskuse... já jsem už tři měsíce opuštěná a musím zkonstatovat, že se to lepší. pomalu, ale lepší... nejhorší je první fáze rozchodu, jen a jen lítost, slzy, nespavost, nechuť, popř. zvracení a přesvědčování se o tom, že jsem udělal/la chybu. tuhle fázi překonat, je to nejtěžší, pak nastává fáze naštvanosti, ta už je pro opuštěného člověka mnohem lepší, začíná si uvědomovat, že za rozchod nemůže jen on, že i ten druhý dělal chyby a samozřejmě začíná být na druhou "bývalou" polovičku naštvaný. postupně spíme o nějakou tu hodinu déle, dokonce i něco sníme a už se i usmějeme. postupně se dostáváme do třetí fáze, která je o moc příjemnější, už to není o obviňování druhého nebo sama sebe, o slzách a napnutých nervech, už jsme schopni zkoumat okolí a pokukovat po novém protějšku. v této fázi se právě nacházím i já. je pravda, že stále myslím na bývalého partnera, ale už si nejsem jista návratem, ještě před měsícem bych ho vzala "na milost" kdyby se samozřejmě ozval, ale teď už si nejsem jista, zda by to byl dobrý nápad. i tak jsem přesvědčená o tom, že odpouštět se má, ale odvíjí se to od situace... v mém případě nejsem přesvědčená, co by musel udělat, aby mi dokázal, že miluje jen mě, že chce zbytek života strávit po mém boku, když mě po třech letech opustil, kvůli někomu, kdo o něj ve své podstatě ani nestál a po čase ho také opustil... mám jen jednu radu, pomůže jen čas a hlavně přátelé, hlavně nesedět doma a zkusit vyplnit volný čas, kterého je teď dost a dost různými činnostmi. pomáhá to, věřte mi.

Ahoj Mildo, asi přesně vim jak Ti je, ale přemlouváním a nějakým donucováním ničeho nedocílíš, spíš ji odradíš, ženy nemají rády, když jsou do něčeho nuceni...I když to půjde asi hodně špatně, zkus jí dát najevo, že to chápeš, i když Tě to bolí, pozvat ji třeba na kafe, jako kamarádku...třeba zjistí, že to bylo s Tebou fajn a vrátí se sama, za pokus to stojí.Nebo se nevrátí, ale stejně to budeš muset překonat, ale je škoda zničit úplně všechno, třeba i to přátelství, které byste do budoucna mohli mezi sebou mít. Řešim momentálně to samé, takže přeju hodně štěstí

Ahoj všem. Rozešl jsem se po 6 ti letech vztahu, který měl hezký i horší dny, respektivě se se mnou rozešla má přítelkyně.Jsme od sebe měsíc a dnes u ní spal jiný chlap. Chci ji celou dobu zpátky,ale dělám to špatně, přemlouvám ji, prosím, slibuju,píšu básničky,nosím kytky, ale je to jen horší a ztrácím i její uctu a přázelství.Miluju ji,nikdy jsem nikoho tolik nemiloval, jsem zoufalej, neschopnej čehokoli a v duši peklo. Co mi radíte, díky

Milá Míšo,po osobních zkušenostech Ti radím ZAPOMENOUT!Nepokoušej se navazovat znovu nit,jelikož jak se říká,uzel už zůstane,už to nikdy nebude ONO!Jen by ses utápěla v iluzích.....

Pokud se nekdo rozhodne ze vztahu odejit,je k tomu ten ci onen duvod.Malo kdy me to bolelo jako toho,kdo odchazel,ale take se to stava...

mě srdce vede pořád zpátky k bývalému příteli rozešli jsme se už nekolikrát na pár dní i týdnů, ale asi bez sebe neumíme žít, ted jsem opět bez sebe asi týden a trpím jako zvíře, miluju ho a vím že on to má podobně, pokoušíme se oba střídavými rozchody to celé ukončit ale neumím to, intuitivně si přeju aby to přešlo, ale srdce si myslí něco jiného...

No, Tome, my byli od sebe osm let, pak jsme se dali dohromady a byly z toho nádherné dva roky, které skončily ze dne na den bez vysvětlení. Přesto to tam pořád je :-)

znám mnoho párů, které se po delším chození rozešly. Pak se ti dva, klidně po roce, zase dali dokupy, vzali se a pořídili děti. Takových párů znám 10, všichni tak 28-30let. Jediné nevím, jak dlouho jim to spolu vydrží, zatím se nerozešel nikdo z nich