Rozchod a navrat - co vy na to??

Nešťastné rozhodnutí..

Holky,potrebuji vedet vas nazort. Pred peti mesici jsme se rozesli s pritelem po pulrocnim vztahu. Pro me to byl rozchod pomerne necekany.Za celou dobu jsem si nevsimla, ze bychom nekdy resili nejake zavaznejsi problemy. Podotykam, ze pritel se kratce pred tim, nez jsme se dali dohromady rozvedl s manzelkou, s niz uz trictvrte roku nezil. Je to clovek, o kterym jsi nejsem uplne jista jeho citovou vyzralosti, coz pricitam jeho temer nulovym zivotnim zkusenostem. Je pomerne tezko prizpusobivy a takovy stary jesitny medved morous, jak ja mu rikam, ale zas tak stary neni, je mu 34 let:-) Nicmene duvodem rozchodu byly veci, ktere jsem rekla jednou ani vlastne nevim proc, ve srande a on si je vzal prilis osobne. Z pocatku byl urazeny, pak se vylozene seknul a najednou zacal resit veci prilis radikalne. Ja jsem se od nej odstehovala a snazila se delat vse proto, abych na nej zapomnela. Sem tam jsme se potkali, protoze nebydli daleko ode me, nicmene jsem se mu radeji vyhybala. Mezitim asi po dvou mesicich se udajne pokusil se dat znovu dohromady se svou exmanzelkou. Nabyla jsem tedy dojmu, ze duvodem rozchodu byla ona, nicmene byli spolu jen dva tydny. Pred tydnem se mi ozval pres sms s omluvou, abych mu vsechno odpustila a samozrejme jsme spolu zacali opet pozvolna komunikovat. Nechci ho odsuzovat za to, ze se zkusil dat znovu dohromady s byvalou zenou - sama jsem rozvedena a vim, ze i kdyz si clovek mysli, ze minuly vztah ma vyreseny neni to tak uplne pravda, kazdy proste potrebuje cas, me to trvalo skoro dva roky:-( Premyslim ted nad opravdovym duvodem rozchodu, protoze ho stale miluji a pritel se chce vratit. Bylo by pro me snadnejsi pochopit a prijmout fakt, ze si proste rozvod neodzil a proste lital mezi dvema zenskejma nez to, ze jsem ho tenkrat opravdu urazila, nicmene on si na tom stale trva a i jeho pratele, me presvedcuji, ze s manzelkou si zacal opravdu az pozdeji. Jenze pokud by mel znovunavazany vztah opravdu fungovat, meli by k sobe byt lide uprimni ale jak at se ho ptam jak se ho ptam, stale rika, ze je v tom to, co jsem rekla. Pokud ano, myslite, ze kdyz dva lide na vztahu pracuji a ted jiz vi, kde jsou mantinely toho druheho, muze to fungovat?

Chodila jsem s klukem asi 2 roky a pak jsem přišla na to,že si tajně dopisuje s mojí kamarádkou a dokonce se sní chce vyspat.Ještě musím říct,že v té době nám to v posteli neklapalo.Jelikož jsem na to přišlo,ze sexu nic nebylo a my jsme spolu skončili.Aspoň jsem si to myslela.Oplakala jsem to statečně,chodila jsem jako tělo bez duše.Můj přítel mi pořád volal,čekal na mne před domem,před prací...a já ho nechtěla ani vidět.V té době se měla vdávat moje sestra,tak jsem řekla,že na tu svatbu jěště půjdeme spolu,ale pak je konec.Až dnes si uvědomuju,kolik věcí člověk řekne ve zlobě a ani nepřemýšlí nad tím,jaká to slova mají dopad.V klidu jsme si potom promluvili o tom našem vztahu,o sexu a vrátili se k sobě.Řeknu vám,ten vztah byl úplně jiný,já byla pořád naštvaná,že mne zklamal,nevěřila jsem mu naprosto v ničem,pořád mu to připomínala,až se divím,že to se mnou vydržel.Prohlížela jsem mu telefon,pořád se ho vyptávala kde byl a s kým...Asi po roce se situace uklidnila,já jsem mu opět začala věřit a nakonec to skončilo svatbou.Jsme spolu 6 let a máme spolu velmi pěkný vztah,můžu říct,že nám ho kdekdo závidí,prostě jsme manželé,ale i kamarádi.

Milá Verčo, být tebou, tak bych si teď dala chvíli oraz. Možná nechceš být sama, ale užij si toho. Hlavně - poznáš toho nového, se kterým se zatím můžeš scházet jako kamarádka. A uvidíš, co ten tvůj bejvelej na to. Můžeš si ho mezitím také oťukávat - možná bude žárlit na toho "kamaráda", možná také nechce být sám. Spočítej si plusy a minusy, co ti ten předchozí vztah dával, jestli to ještě má cenu. Nepíšeš, jak dlouho jste spolu byli. A jak moc jste se hádali, jestli tam padaly i nadávky, nedocházelo i k násilnostem. Dej si načas, neukvapuj se a do ničeho se nežeň.

Řeším ted jeden problém, a nevím co dál. Nedávno jsme se s přítelem rozešli,no rozešli vypadá to tak, protože on řekl že nevím jestli se mnou chce být když se pořád tak hádáme, řekl že mě hrozně miluju ale má strach, abychom si více neublížili. Jakš takš jsem se z toho ted dostala,snažím se na to nemyslet ale připletl se mi do cesty jeden muž, známe se krátce, ale je moc hodnej a pozornej. Mohl by z toho být hezký vztah. Jenže můj bývalý se poslední dobou chová tak, že by se chtěl možná vrátit, miluji ho strašně moc, víc než kohokoliv předtím a nevím pro koho se rozhodnout. Žít ve strachu kdy mě zase opustí nebo žít s někým koho nebudu až tak milovat.

Ahoj, se mnou se partner po 3 letech společného soužití nečekaně odstěhoval. Nebylo to kvůli jiné ženě, ale nějak jsme se často hádali a nedalo se to vydržet. Bylo to strašné. Já brečela, nechtěla jsem mu volat i když jsem chtěla. Začala jsem mít sportovní aktivity i kultuní, abych na to nemyslela. Přemýšlela jsem hodně nad sebou a musela uznat, že jsem v určitých věcech musela "vyzrát". Změnila jsem se. Po třech měsících jsem mu nechala vzkaz, že ještě u mě má pár drobností. V klidu jsme si všechno vysvětlili a pochopili, že se máme pořád rádi. No a jsme spolu pořád..

Pro Janu
Jani, mám podobný problém se svým pokojem, nemůžu v něm být, protože tam mám tisíc věcí od bývalého přítele a všechno mi ho připomíná, jak vstoupím do pokoje, okamžitě se rozpláču, mívám často depresy a černý myšlenky za který se až stydím. Vůbec nevím co mám dělat.

díky za podporu. Už se s tím celkem vyrovnávám, ale smířit se s tím mě stojí hodně sil. Dito, máš pravdu, já to vím, ale bohužel mozek říká jedno a srdíčko to druhé. Našla jsem si teď hodně aktivit, tak se z toho snažím dostat...jen nezůstat doma mezi čtyřmi stěnami. Paradoxem je, že ve svém vlastním bytě si teď připadám, jak v cízím.

pro xxx
páni,to tak to mě mrzí, ale co když má člověk pocit že k sobě ty dva prostě patří, že to je osud, i přes to by se člověk neměl snažit vše urovnat? Držím ti palce

zbožnuji sympatické ženy, které při orálním milování stříkají a jsou hodně mokré, ať už přitom ejakulují nebo pouští fontánku. můj email je romance2"email.cz zbožnuji velká, citlivá vzrušená prsa,mnam,mnam.max.dikrétnost.sympatický 41 let.

holky, co jednou přestane fungovat, už neslepujte, já to udělala, byli jsme spolu dalších 10 let, teď odešel znovu a já jsem sama s dětmi. Lituji, že jsem ho tehdy ve 20ti vzala zpět. A jaké to těch deset let bylo po rozchodu? Nic moc, když se na to teď dívám zpětně. Nebuďte hloupé jako já. Ahojky

Jani mám podobnou zkušenost. Taky jsme s přítelem dva roky, sice spolu ještě nebydlíme, ale teď na jaře jsme chtěli koupit společný byt, miminko...a najednou on z toho couvá. Najednou je tisíc drobností co mu vadí. Je to podle mě i o tom, že se chlap zalekne odpovědnosti. Nevím, kolik je tobě a příteli, na tom taky dost záleží.To, že chce, abys s ním někam chodila....neznám ho, ale budu soudit podle toho svého. Vztah je vždycky o kompromisu a o tom, že je sice krásný s někým bydlet, ale na druhé straně si nemůžeš dělat co chceš. Takže podle mě je to od něj určitá vyčůranost-sice s tebou nebude bydlet, nebudete spolu chodit...ale když bude potřebovat partnerku na ples-budeš po ruce. Jestli pak bude chtít u tebe přespat-budeš po ruce a jestli se s tebou bude chtít vyspat-budeš tam taky. Je to asi tím, že ví jak moc ho máš ráda a je si tebou jistej. Chápu jak moc to bolí a jak je to těžký, ale zařiď si svůj program a nečekej na to až ti on zavolá a ty hned přiběhneš. On si musí uvědomit, jestli o tebe stojí, ale jestli přistoupíš na to, že pro něj budeš holka na telefonu, tak nebude mít nikdy důvod to změnit, bude to pro něj pohodlný.

Pro Janu
Milá Jani, já mám podobnou zkušenost, s přítelem jsme se v poslední době dost hádali, on hádky nesnáší a já jsem hádavej typ, vždycky jsem se mu potom omluvila ale přestalo to zabírat, při poslední hádce mi řekl že by bylo lepší se rozejít, myslela jsem že to je můj konec světa. Nakonec jsme se dohodli na časový odluce, první dva týdny se vůbec neozval, nereagoval na zprávy, volání, nic. Zhruba po 3 týdnech jsme začali komunikovat, ted si voláme a píšeme každý den, ale když se ho zeptám jestli by nechtěl přijet odmítá, říká že má strach že se to vše vrátí, no a tak na něho netlačím, snažím se být silná aby viděl o koho by mohl přijít a že nejsem histerka, a to samé bych poradila i tobě, pokud o něho nechceš přijít, zkus to vydržet se mu neozvat, a on se ozve sám, uvidíš:) a pokud ne, jeho chyba. Hodně štěstí.

Presne tak..I kdyz to boli a je to k nevydrzeni tak je to lepsi prekonat,nez se snazit vracet to zpet..Porad ve vas bude ta bolest kdy se na vas vykaslal,nikdy mu to neodpustite a bude vam v hlave porad behat myslenka na to,kdy to udela znovu..Treba po nejake ostrejsi hadce nebo tak..Proste pokud ti dva nejsou svoji a nemaji treba deti nebo neco co by je spojovalo,meli by jit dal a nevracet to..

s přítelem jsme chodili dva roky když se semnou rozešel z důvodu posledních hádek,choval se ke mě někdy opravdu hrzoně,já si našla jiného,po týdnu se ale ozval a chtěl zpět...já nevěděla co,jestli to zkusit s někym koho neustále miluju a zase se jednou trápit nebo zkusit nový vztah který se vyvíjel skvěle,ale mla jsem ho jen ráda...půl roku jsem se v tom plácala,ani s jedním jsem nespala,věděli o sobě,v podstatě to byly lepší kamarádi...až ten nový přítel našel novou přítelkyni...tak jsem se rozhodla pro starého přítele...byl na mě strašně hodný..říkala jsem si ten o mě fakt musel stát když to vydržel půl roku o mě bojovat,opravdu o mě hodně stál...bylo to skvělý...jenže pak jsme spolu byly skoro každý den a když jsme spolu byly asi 3 roky tak se vyspal s mojí kamarádkou,sice byl nalitej nikdy jindy mě asi nepodvedl...já jsem mu odpustila,miluju ho a nějak jsem na něm dost vysela...chvilku si to dost vyčítal a choval se jak nejlíp mohl jenže když zase viděl že mě má jistou začal se ke mě zase chovat děsně...dost s kamarády pije a pak mě ponižuje,lže no a taky je rád ve společnosti holek...nevěřím mu takže jsou časté hádky kvůli mé žárlivosti...jsme ještě spolu už 3,5 roku ale jak píšu tři dny to je dobrý a pak to zase přijde,nikdy mě nemlátil ani nenadával ale taky kvůli mě nidkdy neobětoval kamarády,rád pije,už se nemazlíme jen sex a potom mě řekne dobrou..přes den spolu moc nejsme jen večer a ráno frčim do školy...když už se rozbrečím když je naitej a je na mě hnusnej,začne na mě křičet že mu je 20 a musí si užívat ale když mu řeknu že se rozejdeme v klidu že už to nemá smysl řekne mi ale broučku vždyť tě miluju a ty mě tak rpoč by jsme to dělali..takhle se to táhne už dlouho a já z toho nemůžu ven...proto radím všem...pokud nejde o manželství tak ho rozhodně nebrat zpátky...změní se na chvilku dokud vás nebude mít jistou a pak se bude chovat stejně!!! ta nedůvěra a minué zklamání vás bude trápit i když se dohodnete že jste začali od znova...tyhle slepené hrníčky nemají smysl a já vás varuji aby jste nedopadli jako já a nebyly pak v bludném kruhu...holky řeknu vám narovinu...tohle jsou jen falešné naděje...takový ty keci uvidíme se občas,změnim se...to je jen na tu dobu než vás budou mít zase jisté a až jim zase polezete do zadku...sakra tak najděte tu sílu a pošlete je do háje...vždy?nás je tolik se stejnými příběhy,tak čeho se furt bojíme? vím není to jednoduché ... znám to z vlastní zkušenosti...držím vám všem palce a gratuluju těm co se dokázali postavit tomu trápení...

Přítel mě opustil po 2 letech, protože jsme se v poslední době hodně dohadovali. Nechtěl komunikovat a já jsem to nezvládala. Moc ho miluji a neumím si představit život bez něj. Plánovali jsme rodinu a on ze vztahu utekl, protože nechtěl dál žít v krizi. Nejvíc bolí to, že nikdy řešit nic nechtěl a teprve nyní jsme si byli schopni pořádně promluvit a říct co nám jeden na druhém vadilo. Vrátit nic nechce, prý chce čas a teď to prý nejde. Ale jak dlouhý ten čas mám být? 1,2 nebo 5 mesíců? Chce abych s ním chodila na plesy a akce, ale žít se mnou už nechce. Tak co vlastně chce? Nemá někdo z vás podobnou zkušenost? Co mám teď dělat ?

čím znovu zaujmou chlapa, aby se v něm zas probudil zájem?? poraďte nějaké fígle. mám dávat najevo, že o něj moc stojím, nebo naopak ukázat, že jsem schopná žít bez něj ( i když mám pocit, že nejsem )

jsem v té situaci, manžel mi po 20 letech řekl, že chce žít jinak, ale nedokázal specifikovat co mu vlastně vadí, lépe řečeno, že nic konkrétního, jen je nespokojený. já mám teď dilema, zda ho nechat jít, sama na sobě zapracovat a čekat, zda se vrátí, nebo se snažit o změnu spolu s ním, i když nechce

To asi..možná ano.Tam je to asi trošku něco jiného.

a co když je to po 20 letech a jediný důvod je stereotyp života? pak může být návrat myšlen doopravdy