Rozchod a navrat - co vy na to??

ROMANOVI
Ahoj Romane, Tvůj...BOBE:

Díky moc za Tvoje slova. Zítra to bude 14 dnů, co se se mnou "rozešla". Už alespoň jím. Ale musím na ni pořád myslet. Moc jsem se jí neozýval. Jenom v neděli jsem jí napsal, jestli by se mnou, malým a psem nešla na procházku. Odepsala, že je jestě v práci. První úspěch, odepsala na sms. Pak jsem měl ve středu hrozný nutkání ji napsat na dobrou noc. Celý den jsem o tom přemýšlel. Riskl jsem to, napsal jsem neutrálně "Dej za me, prosím Pavlíčkovi pusu a přeji oboum hezkou noc. Ihned odepsala, ze vyřídí a že děkují. No a jestli si vemu malýho na víkend, nebo ho má dát k ségře.a Dobrou. Tak jsem ji odepsal, že si ho vemu a dobrou noc. Tak mi zase hned odepsala, že moc děkuje a že taky přeje dobrou noc. Super, říkal jsem si. Dnes jsem s ní mluvil, říkala, že se chcou stěhovat. Řešili jsme školku a její práci. Nedalo mi to a zeptal jsem se, že jestli bysme se někdy náhodou dali dohromady, jestli bysme teda hledali jiný místo na bydlení. Neprotestovala, a řekla, že tak to zase nemam hrotit, že to může pak být třeba jinak. Ale teď, že chce být s mamkou, že jí chce pomoct a že si to musí dát v hlavě dopořádku. Něco takovýho. Že pude s nima, ptž nemá kam jít.. Naznačila mě, že bych jí mohl o víkendu napsat sms do práce.Jestli mám malýho, že aby byla klidnější..Myslím, že mě uplně ještě neodepsala, jen asi fakt neví. Bylo toho teď asi hodně na ní, peníze na hypotéku, problémy s projektantem, byla u kámošky, kterou kluk zbil... Je fakt mladá, ale vždycky byla chytřejší a rozumnější, než ostatní v jejím věku, proto jsem si s ní začal.. Je prostě v tomhle hodně vepředu. Co myslíš? Je tam něco? Jenom, kdybych poznal tu pravou chvíli, kdy mám začít "balit" ji jako uplně cizí holku..Teď je asi nejvhodnější chvíle se ten týden i víc neozvat, že? Ví, že si pěkně pokecáme, že o ni mám zájem..snad, že jí je se mnou dobře.. Jen mi ještě bude v hlavě ležet, jestli jí teda napsat, nebo ne..ale asi zase jen něco neutrálního.. malý je u nás, jak je v práci a měj se...

ROMANOVI
Ahoj Romane, Tvůj příběh je hodně zajímavej i když momentálně ne úplně happy, ale nezoufej může být zase líp. To co píšeš mi připomíná mě, nápady s básní, první smska jako tehdá před lety, jsi schopný se o vašich věcech bavit s její mamkou.Se mnou se nedávno rozešla přítelkyně taky po více jak 4 letech. Prožívám strašné chvíle...miluju jí víc než cokoliv! Neměli jsme miminko teda, a o to je to v našem případě jednodušší. Můj názor na věc je takový, že co se týče jí jako holky, tak očividně potřebuje čas, nějaký čas se jí neozvi (min. týden třeba) aby měla možnost o všem přemýšlet. Bude to hodně těžký, ale myslím si že je to to nejlepší co můžeš udělat. Ta holka očividně potřebuje prostor pro sebe sama a potřebuje mít čas si uvědomit co vlastně chce, že má dítě, že Ty jsi jeho táta a přece nechce vychovávat dítě bez táty event. s jiným "tátou" , když ten její milující by pro ní i miminko udělal všechno. Potřebuje si to jen uvědomit. Neznám jí a nevím jaká je, to víš jen Ty nejlíp, Ty víš co na ní platí a co ne. Ale ukaž že jsi chlap, vzchop se a začni se chovat ne moc vtíravě a vlezle, to holky nebere. Chápu, že je to jiné když máte dítě s tím nemám zkušenost tak nemůžu radit jak získat zpátky holku s kterou máš miminko, ale získat jí jako holku to jsem Ti teď napsal. Plus ona je dost mlaďounká, brzy otěhotněla a nevím jak smýšlí takhle mladé maminky. Neber to jako slabost, ale fakt se zkus poradit s psychologem, to není žádná ostuda, fakt!!! Vyslechneš si jen názor odborníka. Dej jí prostor, netlač moc na ní, ať si i ona uvědomí že jí chybíš a hlavně, že Tě potřebuje to malé! Hlavně je důležité si o všem otevřeně a narovinu promluvit jako dospělý lidé! Držím palce!

Při první opravě vztahu jsem totálně zahodil veškerou mužskou hrdost a snažil se, co to šlo. Nebyla pro mě zábrana mluvit o tom, co k ní cítím i s její mamkou.. Teď bych byl hrozně rád, kdyby došla na to, že jí chybím a že se mnou chce být.. Hrozně bych byl rád a okamžitě bych se za ní vrhnul.. Ale na tom mi nezáleží, záleží mi jen na tom, aby sme byli spolu. A jestli začne ona, nebo já, je mi uplně fuk.. Prostě mám takový plán, romantické básně, potom jí poslat stejnou sms, jako první sms před léty a začít prostě jako kdyby jsme se neznali. On ten návrat byl poprvé asi rychlý.. Myslíte, že mám šanci? Toho půl roku obnoveného vztahu byl ten nejkrásnější a nejůžasnější čas celého mého života. Děkuji za názor.

Musím silně nesouhlasit!!!!!...Ja taky. Můj příběh: Chodil jsem se svou přítelkyní přes tři roky. Začali jsme spolu, když jí bylo 15 a mě 23. Pravda je, že zezačátku jsem na ni byl hodný, milý, pozorný. Tohle mi říkala, i mamce. Sem tam jsme se nepohodli, jednou jsem už toho měl dost a chtěl se rozejít. Pak ale přišla hrozivá rána. Přítelkyně otěhotněla. Já dítě nechtěl, ona ano, protože má jisté zdravotní problémy a těhotenství bylo spíše zázrak. Podotýkám, že oba dva jsme před naším vztahem sexuálním životem nežili. Chtěl jsem se k tomu všemu postavit jako chlap a zůstal jsem s ní. Vztah začal fungovat tak, že přes týden jsme byly každý doma a ona k nám chodila na celý víkend. Já osobně jsem hrozně stydlivý a dělá mi velký problém jít třeba i na wc na návštěvě. Malý se narodil, život šel dál. Jako miminka jsem si ho sice moc nevšímal, ale staral jsem se o něj.. Zamiloval jsem si ho, až "začal chodit". Ale zároveň se mezi mnou a přítelkyní udělala jistá zeď. Byla čistě z mé strany, přítelkyně mě milovala a moc, já jsem ji měl naopak pouze rád. Nechoval jsem se k ní správně, říká, že sem byl sobec a podobně. Teď s odstupem času si to uvědomuju a lituju toho. Kluk má dva a půl roku. Začali jsme spolu plánovat budoucnost. Přítelkyně chtěla bydlet sama, tak jsem jednoho dne koupil s rodičema pozemek a začlo se bourat, kreslit plány a vyřizovat stavební povolení, hypotéka. Přítelkyně měla velkou radost. Přišlo pár hádek + moje nesmyslné chování a přítelkyně řekla dost, jdu pryč. Odešla. Naštvání mě vydrželo den, druhý den na mě přišla depka, přestal jsem jíst, nešlo to. nespal jsem. Zašel jsem si pro malého, chodil s ním na vycházky a snažil se přítelkyni nějak přemluvit. Povídali jsme si, pobrečeli si, ale říkala mi, že to chce čas, že to trápení trvalo moc dlouho. Já se do ní hrozně zamiloval. Tak jsem ji pokaždé přinesl kytku a podobně. Snažil jsem se jí přesvědčit, že sem se změnil. Po 14 nekonečných a probděných dnech a nocích polevila a já k ní šel na víkend. Hned první noc jsme se začali líbat a pomilovali se. V noci jsme se vzbudili a pomilovali se znovu. Druhou noc taky a začal jsem k ní chodit pravidelně každou noc. Choval jsem se co nejlépe a klapalo to. Sem tam mi přišlo, že mě nemá ráda, ale pak se vše změnilo a bylo to super. Nádherný vztah. Krásné milování a všechno. Nicméně stereotyp. Práce, na barák a k přítelkyni spat. O víkendu pracuje, tak jsme se taky nikam nedostali. Začli jsme se bavit o druhém miminku, že až se zabydlíme, tak by mohlo být..A jednou mi řekla, že pojede na 4 dny za kamarádkou pryč. Tak jsem si řekl, dobrý, budu jí chybět.. Poslední noc, krásné milování. Odjela, komunikace nebyla ideální, ale neměla kredit, tak mě to sice mrzelo, ale vstřebal jsem to. Předposlední noc před příjezdem jsem ji napsal hezkou romantickou sms na dobrou noc, odeslala z netu, že je to překrásné, že posílá moc pusinek a že zítra. A zítra, dva dny před Valentýnem a v den jejích 19tých narozenin mě oznámila, že ke mě nic necítí, že sice chvilkově mě milovala, ale že se přetvářela a že dál už se přetvářet nemůže.. Mám pocit, že se snaží osamostatnět.. Já ji hrozně miluji, nechci ji ztratit, navrhl jsem ji poradnu, ale nechce, zeptal se jí, jestli by si mě někdy nechtěla vzít, že jsou spolu s malým ti, se kterýma chci strávit zbytek života, ale řekla mi, že jí teď svatba nic neříká. Že ale o ní už uvažovala taky.. Poraďte mi, prosím, co mám dělat, abych ji získal? Aby se do mě zamilovala.. Někam ji pozvat, pobavit se, zatancovat a třeba se něco zlomí, nebo jen čekat? Opět nejím, nespim, brečím a trpím.. Držím se jen díky představě, že to bude dobrý, že se vrátí...

Ahoj holky, uz delsi dobu...Musím silně nesouhlasit!!!!! Ne všichni muži jsou stejní, já jsem třeba přesný opak! Je mi 24 let, ale rozchod (kdy se ona rozešla po 4 letech) pitvám do největších detailů a kladu si miliardy otázek a o všem přemýšlím a rozebírám to se všemi možnými lidmi. Jsem proto slaboch? Nemyslim si.. A myšlence UŽ NIKDY, KONEC NAVŽDY, té se poddávám hodně a hodně mě to trápí, ale nějak se s tím snažím bojovat a přemýšlím, doufám apod. Jsem asi na půl ženská, ale fakt nejsou chlapi všichni stejní, to je naprostá kravina!!!

dekuji za nazory a rady.budu cekat a tajne doufat aby to dopadlo dobre.on prave na rovinu jednat neumi,i jak odchazel tak to nerekl ze chce odejit to jsem se musela zeptat ja a o rek jen jo.

co me jeste trapi a nevim...tohle někdy kluci dělaj, že navenek působí hrozně přesvědčeně ale když se vrátí domů a jsou sami a o všem přemýšlí, tak si až tak jisti nejsou.. což může a taky nemusí být jeho případ, ale každopádně by s Tebou měl jedna na rovinu

frajerina, nezodpovednost je v tom urcite, ale proc dela na venek definitivni rozhodnuti a narovinu to nerekne, tezko se k tomu vyjadrit,
mozna dostane rozum, mel ho nekdy? byl nekdy zodpovedny? vliv kamaradu muze byt ale velky

co me jeste trapi a nevim jestli to mam brat vazne je to ze me rekl ze nevi jestli je to definitivni ale nekteri lidi mi rekli ze jim rekl ze to je definitivni tak nevim jestli to mam brat jako ty frajerske keci nebo vazne

no ze chodi casto pryc,no zacal chodit s kamaradama s prace,to mate pravdu rika o nich ze jsou ted takova dobra parta.myslite teda ze mam cekat?ze se mu to rozlezi?

a co to je ze se flaka? chytil se nejakych pofidernich kamaradu? jestli ma nove kamarady na ktery hodne da, protoze ma pocit ze zapada do party,tak to muze byt cely problem, pak nema zadnou holku, ale muze z kamosama neco vymyslet a pak v tom budou holky, ale takovy ty jednorazovky

ano je to poprve za tech 7 let.jinak on uz se zbalil uz nejsme spolu 17 dni.To ja prave nevim jestli sel za jinou nebo ne ale tajne doufam v to ze ne.odesel do bytu kde ted bydli sam a co tak slysim od druhych tak porad ma nejake akce u sebe doma nebo nekam chodi.ja ted akorat nevim jestli mam cekat nebo ne.jak odchazel tak jsem se ho zeptala jestli vi ze kdyz ted odejde ze uz se nevrati tak at mi to rekne at si nedelam nadeje a no to mi rekl ze mi to rict nemuze ze pry sam jeste nevi a pry bude nad tim premyslet.ale podle toho jak slysim jak se bavi atd tak mi to moc neprijde ze by chtel zpet.

je to za těch 7let poprvé? jestli nemate delší dobu jine problémy třeba finanční, může mít pracovni problemy, ty myslíš že šel za jinou? ta neochota o tom mluvit je zřejmě to že není rozhodnutý, ale vážně o odchodu zřejmě uvažuje nebo si to teď zkouší jestli to dokáže, ale pak za tím něco bylo dýl a ty jsi to přehlídla, to je normální

alex
rekl mi ze me prestal milovat a ze se mu ted libi kdyz muze chodit s kamarady ven,ze ma volnost a nemusi se na nikoho ohlizet.jenze to ze me nemiluje se mi nechce verit protoze nez se zacal flakat tak mi rikal ze me miluje a planovali jsme dovolenou atd...
vubec nevim co mam dela vubec ted spolu nemluvime ani si nepisem,akorat jednou jsme si volali a rekl mi ze je rad ze vypadl ze mu ted nic nechybi a kdyz jsem se zeptala jestli na me mysli tak rekl ze sem tam jo.ale kdyz jsem se ho ptala jestli odesel kvuli jine tak mi rekl ze ne ze toto by mi rekl a ja mu rekla ze byl viden s nejakou holkou a on mi rikal ze to byla jen kamardka kterou dlouho nevidel a ze ji svezl jen domu a zacal se mi obhajovat ze vazne holku nema,kdyz jsem mluvila s jeho bratrem tak mi rikal ze se na me pta jak mi je a co mi druzi lide rikaji.ale temyslite ze muzu doufat?

ahoj,chtela bych vedet jestli...Ahoj Leno, stát se to samozřejmě může, ale měl by ti říct důvod proč se zabalil a chce odejít. Řekl ti to?

ahoj,chtela bych vedet jestli jeste muzu doufat ze se ke me nekdy partner vrati?Byli jsme spolu 7 let a posledni 3 tydny jsem zacla citit ze se neco deje tak jsem se ho zeptala jestli me chce opustit a on rekl ze ne a na druhy den rano se zacal balit,ze uz proste dal nemuze byt semnou.Muzu doufat ze se mi ozve ze udelal chybu?Dekuji moc za odpoved ci pripadnou radu

Ahoj, taky mám takový menší...dokud se necháš jebat tak bude jakoby s tebou - tržní mechanizmus: zřejmě to děláš zadarmo... ideální, blbá rádodajka po takových touží tisíce muklů

u vás to bylo z tohoto důvodu,jak píšeš.To potom ano,to je jiná situace.Znám i paní,co se dvakrát rozvedla a potřetí si vzala toho stejného muže.A to už neuznávám,mám své zásady,jak by mi někdo hodně ublížil,tak druhou šanci bych nedala.Ovšem tito lidé jsou už na sebe tak zvyklí,že mi přijde,že nemůžou žít bez sebe,ale snad ani spolu,smích.Asi se i rádi hádají.

opravdu záleží,proč se ti...V tom je ta komunikace ošidná. Takto jsem to měl já se svojí životní partnerkou. Nakonec jsme zjistili, že vlastně mezi námi nejsou rozdílné pohledy a všechno ztroskotalo na tom, že jsme spolu neuměli mluvit a neuměli si říct vše. Což se při rozchodu vyřešilo, najednou jsme si vše řekli a najednou to šlo. A zjistili jsme, že máme být spolu. A po nějakém oddychovém čase jsme se dali dohromady a fungujeme lépe než kdy dřív. Nikdy bych nevěřil, že tyhle psychologické bláboly o komunikaci jsou pravdivé, ale je to tak. Na tom všechno stojí a padá.

Pokud spolu vydrží přes 2...protože dřív byla jiná doba. A lidé se nebrali po x letém soužití. Obvykle spolu chvíli chodili, ženská do toho vlítla a bylo vymalováno. Proto se mnohdy vzali lidé kteří vlastně nemají nicmoc společného a takový vztah po odchodu dětí nemůže vydržet. Můj názor.