Rozchod a navrat - co vy na to??

Luss- také jsem ti poslala mail.

Heaven: odpovidala jsem ti na mail. Bylo jsem od patku do dnes mimo domov i kancl. Tak proto az ted. Ptala jsem se co noveho - koukam, ze novy je posun s EX a novou pritelkyni. Ono je to snad i lepsi. Clovek pak nedoufa, odpouta se a zacne si zit po svym, coz ho osvobodi :-)

PS-A pokud její ex ji má rád pouze jako člověka, ne jako partnera, nechápu na co udržovat kamarádský vztah, nechápu na co udržovat kontakt a povídat zážitky z novými partnery.Podle mě je více přirozené nechat tomu čas a až za nějakou dobu si třeba napsat, ale to už je většinou ten druhý vyléčený a nemá ani zájem odpovídat a udržovat nějaké intenzivní " kamarádství".

Já si zase myslím, že chce být kamarád z důvodu toho, že co kdyby mu to náhodou nevyšlo a chtěl by se vrátit.Jako by si nechával pootevřená vrátka.Mé 2 dlouhodobé vztahy jsem ukončila v klidu, bez hádek, bez toho, aniž by v tom hrál roli někdo třetí..a nějaké dohody o tom, zda li budeme nebo nebudeme kamrádi vůbec nebyli.Bylo jasné, že budeme , protože jsme spolu hodně prožili.
Veroniko, pokud ti tvůj ex volá a povídá ti o své přítelkyni, divím se že to vůbec posloucháš.Podle mě ví, že se trápíš, dělá ti to schválně a chce v tobě tímto vzbuzovat po něm větší touhu.Kdyby to byl opravdu dobrý kamarád, určitě by neprovolával peníze za to povídání o jeho přítelkyni :-)Být tebou zkusila bych ho umlčet a začala mu povídat já o mém novém příteli, jak je báječný a jak má vše co jsem postrádala u něj.Uvidíš sama, jeslti zůstane takovým kamarádem :-)))a jestli se mu to bude tak dobře poslouchat, jak chce od tebe.

Jitule: Asi takhle...on tě může brát jako kamarádku s největší pravděpodobností proto, že už k tobě nic necítí - nebo tě má třeba rád, ale pouze jen jako kamarádku, protože už má někoho jiného. Proto je to pro něj jednoduchý. Vím, jak se cítíš, protože můj bejvalej si naivně myslí, že můžeme být kamarádi po měsíci a půl po rozchodu. Zavolá, ptá se jak se mám, vypráví mi klidně o tý svý nový!! a vůbec si neuvědomuje, že by mi to jako mohlo vadit. Takže takhle to prostě chlapi dokážou.

Ahojky, poradite mi jak dál? Chodili jsme s ex celkem přes 7 let. Po 5 letech se se mnou rozešel a po roce se z ničeho nic sám vrátil - no nádhera, jenomže to mu bylo 22 a asi ještě jsme nebyli dost vyzrálí. Vloni se se mnou rozešel znovu - tentokrát jsem se ho prosila a prosila - no šílený rozchod, pořad jsem mu psala a prosila ho, což ho strašně štvalo a nadaval, at uz se nikdy neozvu. Přestalo to tím, že mi řekl, že už někoho má. Jsou spolu půl roku, ja jsem ho potkavala každy den, jak jezdí od ní a už jsem to začala tak nějak brát, že si budu muset najit jineho. V tom jsem zjistila, že mě sleduje, jednou mě odchytl a bavil se se mnou jako kdyby jsme byly nejlepší kamaradi, napadlo mě, jeswtli se nechce vratit, ale asi ne, protože je stale s ní. Pritom mi ríkal, jak na nás vzpomíná vždy při nejakých situacích, co s ní řeší apod. Pak mi ještě psal asi 5 sms, kde bylo, jak to nemsli zle, jen že se mnooíu chce být kamarad, jestli zajdem na kafe,porad mi zduraznoval, ze chce byt kamarad? Je to možné být s ním kamarádka? Jak to dokázal? Já se celou dobu snažím a tím, že se mnou mluvil, jsem do tho znovu spadla a jen brečím a chci ho zpět. Co mam dělat? On si mysli že po pl roce jsem v pohode a on je ve vztahu spokojeny? Jak me může začít brat jako kamaradku?

Jak říkám , můj případ je uzavřen tím,že mi ex sdělil , že poznal někoho a že bude upřímný ,že s tou dotyčnou již chodí, ale podotknul, že to není chození se vším všudy, tak jak si myslím já !( tím mířil asi tam, že spolu ZATÍM intimnosti nemají), což jsem nepochopila, proč to tak zdůrazňoval a měl starost abych to věděla.Já se po jeho známosti jak to spolu mají nebo ne rozhodně pídit nebudu.Dnes jsem se probudila a řekla jsem si - Ano je to tak ,jsi sama, ale musíš jít prostě dál.Není všem dnům konec, třeba až já někho potkám , kdo mě osloví, můj ex mezitím může dopadnout jako sedlák u Chlumce a třeba si také uvedomí toho, jak se zachoval..čas je nejlepší lék a den ode dne, kdy o něm nic nevím mi určitě bude líp.Přeji všem tady, co máte zlomené srdce nebo hluboké rány co se těžce hojí, aby vás to co nejrychleji přešlo a věřte,že jste lepší a silnější než ti, co nám tuhle bolest nějakým způsobem způsobili.Protože odkopnout partnera kvůli někomu jinému, kterého zná člověk jen " z rychlíku " umí každý, který rychleji konná než-li přemýšlí.A časem si stejně sáhnout do svědomí, pokud vůbec nějaké mají.Mějte se pěkně.

heaven-Já spíše myslel, že pokud se někdo ostýchá psát na sklo a přesto by rád slyšel můj názor může mi pošeptat do emailu. Ono se vše nedá psát veřejně, jsou věci které nejsme schopni říci ani svému nejlepšímu kamarádovi.Proto jsem sem dal svůj email: John.Coffi"seznam.cz

Honzo- klidně mi napiš na heaven77"seznam.cz

Honzo- klidně mi napiš na heaven77"seznam.cz

Já jsem dnes mlubila s ex..a poveděl mě, že už nepoznává, ale s někým chodí..a potkal osobu, s kterou je mu příjemně.Ukáplo mě pár slz- samozžejmě že ne před ním a momentálně ted se cítím v klidu, bez stresu a celkem i pohodově.Porotože stejně s tím nic nenadělám a kdo chce kam , pomožme mu tam.Asi mě hodně pomohlo to, že mě do očí řekl, že z někým chodí a je mu tedy příjemně..Pobrala jsem tuhle skutečnost a život jde dál, čím více bych tomu prodadala, tím více bych se zraňovala a utápěla se v něčem,co vlastně ani nikdy neexistovalo, jen jsem si to moc přála..

Přemýšlím nad vším co jsem tady přečetl a že jsem si dal práci to přečíst od prvního vzkazu až sem.Vlastně je to u všech stejný problém. Jeden ze vztahu miluje toho druhýho, tak moc, že si nasadí na oči klapky jako tažný kůň a nevidí, neslyší, jeho vztah je u něho na prvním místě. Snaží se partnera omlouvat za jeho nálady, slovní narážky, podrážděnost a někdy dokonce i nevěru...a to je to čím začne ten vztah uvadat. Jeden zalévá rostlinku, okopává a druhý jen přichází a sklízí plody. A většinou po 3-4letech přichází první vyhořelost ve vztahu a neustále se to vrací po těchto cyklech, už se znáte natolik dobře aby jste si mohli říct:Miluju svého partnera třeba pro jeho úsměv,že dobře vaří,je na něj spolehnutí ale taky vím že má chyby občas vybouchne jako kotel upustí páru, nebo je hodně plachý a nesmělý..atd. Jsou to věci se, kterýma se budeme potýkat celý život? Jsem ochotná(ný) je neustále tolerovat a nezneužít jich jen pro sebe? Aby ten vztah byl i nadále vyrovnaný! Je Váš partner(ka) opravdu tak kvalitní člověk že tuhle věc dokáže udělat i pro Vás? Tzn. vážit si vašeho vztahu a nezneužívat vašich slabostí ke svým výhodám. Je to věc o které partneři spolu nemluví, protože je to věc osobního rozhodnutí. Pokud dospějete k závěru, že vlastnosti partnera nebudete ochotni snášet,nebo dokonce trpíte ve vztahu díky některým vlastnostem, je jen otázka času, kdy Vás zaujme jiná slečna, jiný muž, začnete víc času trávit s přáteli atd. Vím že je to hezká teorie. A že ve skutečném životě muže nebo ženu ovlivňuje hrozně okolí, rodiče, koníčky, předchozí partneři...ale myslím si že takhle to ve vztahu funguje. A to že nás partner opustil je poslední zoufalý pokus jak nás na tohle upozornit. Upozornit na to aby jsme si v sobě udělali pořádek a našli si někoho pro koho naše slabosti, nebudou představovat překážku ale součást naší povahy. Všem přeji aby jste v životě potkali toho pravého.(Aby jste věděli k tomuto všemu jsem přišel já sám teď,když mě opustila po 4letech společného soužití partnerka, kterou jsem upřímně miloval). A ještě jeda taková tečka na závěr. "Usmívejte se na lidi kolem sebe, nikdy nevíte kdo se zamiluje do Vašeho úsměvu" Když by někdo chtěl o věcech mluvit i jinak než přes veřejné stránky:John.Coffi"seznam.cz

to byl vzkaz pro Nova

Je mu 27 let a mě je 30 let.Jeho matka na mě žárlila, jak mě sám přiznal,aniž by mě někdy osobně potkala.Viděla mě na fotkách a hned začala odrazovat.Jednou jsme měli rozchod proto, že mě oznámil, že klid jeho matky je mu přednější než já.Pak toho děsně litoval, dali jsme to dohromady.Doma určitě poslouchal narážky pořád, také jeho kamarádi do něj ryli, protože je to parta nevyzrálých primitivů a ted to skončil proto že se na mě urazil, když jsem do něj zaryla ohledně jeho rodinné oslavy.Pak mě řekl, že nemůžu být jeho parnerka, že potřebuje takovo, kterou bude mít v oblibě i jeho matka, což o mě řekla, že nikdy nepřekročím práh jejího domu.Podotýkám , nikdy mě osobně nepoznala.

Heaven - lehko ovlivnitelný partner není žádné terno, neměla bys s ním jednoduchý život. Buď ráda,že je to pryč. Je dost nevyzrálý, kolik mu je? Někteří muži nevyzrají po celý svůj život,jsou to doživotní děti. Nechtěj to vrátit, i když ti s ním bylo třeba hezky, takovéhle změny názorů by tě jenom stresovaly. Jestliže ho dokáže kamarád ovlivnit ve výběru partnerky, mohl by vám taky jednou třeba vést celou domácnost a vychovávat děti. Kašli na to,najdi si jiného a buď šťastná !!!!

Pro nova- tak jak jsi to popsala, můj ex partner mě řekl, že chápe že chci od vztahu víc a že jsem už někde jine než on , na druhou stranu řekl, že jsem mu ukázala že žít se dá i jinak a začal uvažovat o společném bydlení.Nemá vlastní názor, nechá se lehce ovlivnit.Vím , že má jednoho kamráda, který toužil o vztah s jednou slečnou,se kterou mu to nevyšlo, těžce to nesl a bohužel když se dozveděl, že jsme to my dva dali dohromady, popsal to jako že nejsme normální a zpracoval mého ex tak,že bychom se donekonečna hádali a že to nemá cenu.Je smutné, že tomu uvěřil a nepochopil jeho záměr, aby měl společníka na poletování po barech a hledání jakýchsi známostí..Mrzí mě,že jsem mu neudělal nic, aby mnou poslední dobou tak pohrdal, když jsme s ním snažila navázat rozhovor a o všem si popovídat,byl arogantní, namyšlenej a jednoznačně řekl, že je to pro něj uzavřená kapitola a hotovo.Že sice známost má, ale neznamená to, že je to jeho přítelkyně.Už tohle mi nejpřijde moc normální..

Nikolo, koukám že jsme na tom úplně stejně, až na to, že ten můj mi to alespoň dokázal říci do očí. Taky se mi pořád honí hlavou jeho slova, jak je rád, že je znovu zamilovanej , jak chce, abych byla jeho poslední, jak je šťastnej a spokojenej. Chlapi prostě vědí, jak na nás. Já už jsem se přistihla, že mu přeju, aby ho ta jeho nová taky odkopla z ničeho nic, aby si uvědomil, jaké to je a třeba aby si uvědomil, že udělal chybu...Uvědomuju si, že na návrat by to tak jako tak už nebylo, ale aspoň by se mi ulevilo - takové zadostiučinění :) Nezbývá nám nic jiného než se s tím po svém vypořádat a žít dál i bez nich - ikdyž já doufám, že jednou s ním dokážu být alespoň ta kamarádka.

Něco málo jsem si tu přečetla,nebudu se vyjadřovat konkrétně a všeobecně. Jelikož jsem už velká holka(38),která má něco za sebou(jeden rozvod)říkám,že bych znovu neobnovovala to co skončilo. Ze zásady. Musel existovat vážný důvod,když došlo k rozchodu. A s největší pravděpodobností ten problém přetrvává,i když je třeba ve fázi klidu. Jestliže si kluk-muž najde jinou znamená to,že něco není v pořádku. A vůbec to nemusí být vina dívky-ženy,že on odchází. Buď má toulavý boty,nebo je nevyzrálý neschopný se ustálit a usadit. Neví co chce. Myslí si, že ano,ale po nějaké době už chce zase něco jiného. To,že se rozpadne vztah nemusí vůbec znamenat ( a většinou také neznamená ) nějakou pohromu, časem si třeba řeknete, díky bohu. I když to ze začátku bolí, nemůžeme jíst, spát, soustředit se a jen tak přežíváme s tou bolestí v srdci. Mé manželství skončilo po 10-ti letech,měla jsem 2 malé děti a nevěděla co si počnu- sama. Manžel mě neopustil kvůli jiné,ale hledal sám sebe jinou,pro mě také nepřípustnou formou. O pomoc nestál, nebyl nemocný, divná jsem byla já,když jsem mu zakazovala automaty.Po rozvodu, z mé iniciativy, se začal moc snažit,dva roky trpělivě čekal jestli si to nakonec nerozmyslím.Od začátku jsem mu řekla,že to nepřichází v úvahu. Ukončila jsem předčasně mateřskou,nastoupila do práce a postarala se sama o své děti a sebe.Už to bude 8 let,skoro 4 roky jsem byla sama,ne,že by nebyli nápadníci,ale nešlo to.Bolelo to stále dost.Jednoho dne se ale objevil ten pravý a dnes zažívám to o čem jsem kdysi jen snila a po rozvodu už nevěřila,že by mě to také mohlo potkat. Někdy to zkrátka chvíli trvá,ale dnes vím, že mé rozhodnutí bylo správné a mělo smysl,i když jsem to tehdy ještě nemohla vědět.

p.s.měli jsme mít schůzku jakože kamarádskou,ale já to zrušila,zase bych do toho spadla a to už nechci

taky jsem pomáhala,starala se,bylo mi ve vztahu hezky a zničeho nic on se zamiloval do jiné před 2 měsíci,šok 2 dny nereagoval na telefon vůbec,já měla strach co s ním je a on se připravoval jak mi to napsat,2 dny měl uloženou sms a rozhodoval se,kdy ji pošle,neprodlužuju uměle na kamarádství náš povztah,protože jen ve skrytu očekávání,že se vrátí je nanic,zkouším se z toho dostat,nejhorší jsou ty myšlenky,které samovolně přijdou,kdy mi říkal ty krásný řečičky a já tomu věřila,ale nechci se utápět v minulosti,vím,že už bych mu nikdy nevěřila i když to bolí.