Rozchod a navrat - co vy na to??

Rozumím ti a chápu tvoje...Ja se nsazim hledat cestu zpet sama k sobe, za ten posledni mesic jsem toho zazila tolik oproti poslednimu roku s mym manzelem. Vcera jsme byli s brachou a jeho pritelkyni za nasima na Lipne, zkusila jsem inline brusle a zaroven jsem vedela, ze kdyby byl muj muz doma, ze by jsme byli zalezli v nasem domecku, protoze on by chtel svuj gaucik. Vis, pro mne je tenhle cas cesem poznani, jsem si toho vedoma a to jak to dopadne mezi nami momentalne odsouvam do pozadi. Samozrejme jsou chvile, kdy brecim do polstare nebo v aute nevidim na volant, zoufale mi chybi, ale vim, ze se to muselo stat. Takze nekontaktuji, mam stesti , ze uje 60km daleko, obcas si vymenime provozni mail. Proste doufam, ze to dopadne pro se stastnym koncem.

Vis ja zazila opacny extrem a...Rozumím ti a chápu tvoje pocity. Moji přátelé mi všichni říkají, ať omezím kontakt, nejsem pro ni vždy dosažitelný a nechám ji ten prostor a osobní svobodu co chtěla i za cenu, že si musí zjistit sama, zda jí chybím či ne. Rozumově s nimi souhlasím, pocitově už je to potom mnohem horší. Je fakt, že když se věnuji práci nebo prostě zabavím mysl, tak se cítím dobře a nemotám se v tom.

Třeba dneska jsem ji potkal na školení v práci, což je pro ni takové druhé zaměstnání, tak jsem se držel, byl jsem v pohodě. A když jsme odcházeli, tak jela trochu stejným směrem, tak jsem jí nabídl že ji vemu, nakonec se nechala hodit k obchoďáku, že si tam něco koupí a jede k babičce. Proč ne, bylo to po cestě a když vystupovala, tak jako vždy se naklonila a dala pusu na rozloučenou. Ale byla tam jedna velká změna. Byla to její iniciativa a já po tom ani netoužil, spíš mě překvapilo, že to sama udělala a tak jsem dal takovou obyčejnou a jsem v pohodě.

Další věc, kterou bych doporučil Ivi i tobě je, že jsem zjistil, že při snaze ve vztahu jsem hodně zapomněl na sebe samotného a hodně jsem se zanedbal co se týče vlastních priorit a svých přání a cílů. Postupně si je připomínám a sepisuji a doplňuji a začínám na nich pracovat a cítím se při tom velice dobře. Ono to potom i vyzařuje a působí dobře na okolí. Ale tou podstatou je, že se cítím já nejlíp a dělám něco pro sebe a kdo ví, může se za nějaký čas i stát, že to zaujme i tu vyvolenou. Může jí být jak ta kterou bych třeba rád zpět, tak ale i úplně jiná, která naopak ukáže, že jsem našel něco lepšího. To nikdy nevíme.

Ale zjišťuji, že se vracím na svou cestu, ze které jsem sešel a že se posunu opět dál a zlepším jen sám sebe. Na co mám myslet, když jede na dovolenou za kolegou, vždyť proč se tím mám trápit. Buď je rozumná a nebo ne a může zjistit spoustu věcí, ale já se musím dívat na sebe a nemám proč zbytečně trápit sebe.

Kašli na názory druhých, když šeptají či pomlouvají, dívej se jen sama na sebe a dělej věci jen pro sebe, aby jsi se sama cítila jak ty chceš a zbytečně se netrápila. Kdo by chtěl někoho trápícího se? Buďme silní, život je opravdu krátkej a nemá smysl se litovat. My se můžeme ze všeho jen poučit.
Drž se... :-)

No bohužel to Ivi je možná...Vis ja zazila opacny extrem a zazivam ho porad, protoze ja jsem zustala v nasem bydlisti a Pavel utekl. Jsou to dva dny.co jsem od nej precetla mail a dva dny to se mnou cvici. Staci dve vety napsane v pocitaci a ja jsem uplne na dne. Vcera jsem se dohadovali s kamaradkou, co a jak dal a ona mi rekla, ze manzelovi kamaradi z basketu to suskandou vi a ze nazor je takovy, ze ho mam radne oskubat. Navic zemrel tata jednoho z nich, zitra ma pohreb a ona mi rekne, vsichni pochopi, ze za tehle situace tam neprijdes. No a pak jsem rano vysla v panelaku z bytu nasich a slysim - znas XY, on pry odesel od XY. Vic nevim radsi jsem utekla. Takze se dneska zase tezce potacim, slzy na krajicku a neustale se ptam proc. Tohle je moc tezky pouceni a nikdy bych neverila, ze to bude tak priserne bolet. Tak bych chtela, aby to pochopil a byl zpatky, strasne by chybi, i kdyz ty posledni mesice staly za nic. Takze presne vim, jak se citis a budu nam drzet palce obema, aby jsme se z toho dostali.

Tome je krasny, kdyz chlap...No bohužel to Ivi je možná pěkné, ale asi to nemáme dělat, protože žena to potom neocení a při prvním problému uteče místo aby ho řešila zjednodušeně řečeno. Včera mě nakonec kamarádky pomohly a bylo mi super, ale stejně i když se snažím dělat kroky k zapomění nebo tomu, abych se z toho dostal, tak chci aby otevřela oči a sundala si růžové brýle a zjistila, že patří ke mě.

Tak to ti Adélko...Tome je krasny, kdyz chlap pomuze, jenom tva pritelkyne jeste treba nebyla dospela. U nas jsem vsechno resila ja, manzel se vezl a jak jsem dopadl vis. Ted ji nech, at se ve vsem hezky vykoupe, at pozna, jaky je zivot, aby si te pak mohla vazit.

Reaguji jen na téma-návrat...Tak to ti Adélko blahopřeji, rád bych to stejný i když a kratší horizont, ale obávám se, že se to nestane i když přítelkyně je super, tak asi jí se vším moc pomáhám a když má problém, tak ji nenechám vykoupat a jak blbec pomůžu. Pak si toho neváží bohužel.

Reaguji jen na téma-návrat ano, dá se. Rozešla jsem se na rok s manželem /ještě za a svobodna/, oba jsme pak vystřídali nějaké partnery a po zkušenosti zjistili, že je nám spolu nejlíp. Následoval návrat a teď jsme spolu už 35 let v manželství. Máme už vnoučata a užíváme si to. Takže někdy můžeš vstoupit do stejné vody:-))

Tome nemysli na to. Podle mne...No dobrej nejsem....po včerejšku se to ve mě hodně mele a topím se doslova. Jsem na dně a právě to že tam jede a kdo ví co bude mě mučí asi nejvíc......včera od večera jsem s ní nemluvil a nepsal ani sms, ona ráno jakmile přišla do práce, tak automaticky napsala "dobré ránko" ale mě nevidí, takže jsem doteď nereagoval. Hodně se v tom topím a vím, že mě chce teď jen jako kamaráda, protože se těší na to, že zase bude svobodně žít a normálně dýchat a nebude svázaná. Prostě já jsem pro ni teď pojem toho, že by byla svázaná a to musí prvně odeznít, pak může být nějaká šance pokud vůbec nějaká by byla. Jenže je léto a naše plány padly a ani nevím co vlastně budu dělat.

To s tou kartářkou máš dobrý, něco podobného mi řekla předevčírem, ve smyslu ať se nedívám do minulosti, ale mluvím o budoucnosti a dívám se směrem dopředu, že prostě tak by mohla být jedině šance.

No Tome, je vidět, že ta...No mě rozhodně teď nechce, jelikož chce svobodu a tu ode mě poslední dobou necítila, ale přitom nic neřekla. Když to tak vezmu, tak poslední kapka byla před 10 dny, kdy měla narozeniny a já ji říkal dlouho dopředu, že ji v 16:30 vyzvednu a že jsem nachystal program a i když 2 hodiny předtím napsala, že bude ve 4 doma, že je u babičky tak o půl paté psala, že teprve pojedou. To mě štvalo, protože jsem čekal už u ní doma a kdyby řekla aspoň, vyzvedni mě, nebo prostě mamka s tetou se koukali na svatbu švédské princezny a tak i když jsem je honila, tak to nezvládám, tak to vezmu, ale takhle to bylo že nebyla schopna to zařídit a tak jsem trochu vybuchl. A to jsem nechtěl, ale tím jsem jí musel zkazit narozeniny i když jsem to pak doháněl. Ale chybou byla nespolehlivost když něco slíbila.
A stejně dodnes nepochopila, že když něco slíbím, že to není do větru.

Tome nemysli na to. Podle mne jsi dobrej , ze jsi schopen se s ni sejit, ja ani po mesici nejsem schopna jenom s i predstavit, ze by jsme se videli a uz vubec stravili spolu nejaky cas. Pro mne by to bylo priserny trapeni a to zatim nema cenu. Vis kartarka mi rekla, da se predpokladat, ze se vrati, ale neupinejte se k tomu, neudrzujte v sobe zadnou takovou nadeji. Tak to taky tak zkus brat, protoze cim vic se k tomu clovek upina je to horsi. Oni jsou momentalne rozhodnuti, ze chteji nekoho jineho a tebe opravdu mozna berou jenom jako kamarada. Takze nemysli na to s kym co dela a zij svuj vlastni zivot, cas nam vsem prinese rozuzleni a verim, ze pro nas jenom to spravne a stastne, byt to tak treba nevypada.

No Tome, je vidět, že ta tvá nechce úplně ani jednoho z vás.
Buď ze sebe udělejte jednoho :-), nebo jí nechte ať si najde někoho, kdo mít něco z vás obou dvou.

Je krasny, ze se snazis...No já taky přemýslím co a jak a začal jsem už dnes ráno dělat věci, které jsem dávno chtěl. Kolem 5 jsem začal uklízet skříň a bylo mi velice dobře, do toho jsem cvičil a dokonce si s ní psal sms a potom i po icq. Když jsme se bavili co dělám a co chci dělat, tak koukala a byla mile překvapená. Když jsme se bavili, že půjdu na rovnátka i když to tak hrozný nemám, tak pronesla, že budu sexy a holky se o mě poperou (nereagoval jsem na to i když bych nejraději řekl, že mi stačí když bude mít zájem ona). Dobře jsme si povídali a pak se domluvili na oběd. Ten byl prima, padli takové pusy, spíše z její strany kamarádské, pak tam byla i procházka a i obětí, ale ne milostné a zase pusy, které spíš asi nemuseli být, nebo jich bylo moc, či řeči že se máme rádi, což působilo asi jako trochu citové vydírání. Ale na obědě i padlo téma co podniknout, že bychom mohli ve čtvrtek na tenis nebo tak něco (vidí to určitě jen jako kamarádi) a když jsem navrhl některej den z prodlouženého víkendu něco podniknout, tak z ní vypadlo že už něco má. Nakonec z ní vypadlo že potřebuje relax a dovolenou, jelikož je od rána do večera v práci a tak jede za tím kolegou z práce, který jí uhání a bydlí 160 km od ní. Takže to budou samozřejmě dobré výlety a právě ten relax, ale obávám se, že i když taková není a naopak potřebuje někoho poznat pořádně a dokonale, že jeho večerním svodům neodolá a vlastně tři noci bude spát po jeho boku. Bohužel tato myšlenka mě doslova deptá a ničí. :-(
Jsem na dně.

ja jsem cizinec, uz leta zijeme spolu s ceskou, je super mila zenska a mam ji rad. ale od zacatku jaksi nebyla uplne muj typ. a pak jsem pred nekolika lety potkal zde v praze rodacku, jsme se kamaradili, psaly se, a jeji povaha a krasa mi absolutne sedla! velice inteligentni, vzdelana slecna. Pred rokem a pul jsem zajel domu a zacalo to... Loni docela casto a na letosni jaro jsem byl u rodicu a vidali jsme se, velmi nam to klapalo... jenze jsem nedokazal opustit svuj puvodni vztah, ktereho take vazim. rodacka pak prijela do prahy (sama si tu nasla pres gugl nejaky proekt), byli jsme tu spolu (ale uz vonelo rozchodem). Ted je doma a ja taky uplne nekde jinde se svou puvodni, cekame s ni dite. Jenze se ted hrozne trapim, kdyz spim s jednou (sex uz stejne davno nebyl) styska se mi po jine zene... je ten pocit strasny

No já přemýšlel poslední...Je krasny, ze se snazis takhle premyslet. Ja se taky snazim situaci pochopit, taky jsem zkusila karty, numerologii, astrologii, proste vsnazim se to nejak vstrebat. Taky se vracim k vecem, ktery jsem v prubehu let odsouvala az zatratila, za posledni mesic jsme prozila tolik veci, videla kamarady, ktere jsem zanedbavala, proste kdyby se to nestalo, tak bych zila stale jenom pro nej a nemyslela bych na sebe. Verim, ze si to jednou vyrikame, jak to mezi nami dopadne nevim, ale asi to ma byt poucenim i pro mne, ze je treba vazit si sam sebe a venovat se sobe a ne pouze vse podridit partnerovi. Ten tvuj odkaz zkouknu a budu drzet dal pesti, aby to dobre dopadlo.

Pomoc každému: http://magickekaminky.blog.cz

Jestli je sance ti nepovim,...No já přemýšlel poslední dobou hodně a dneska se mi potvrdilo, že vlastně poslední rok od té doby co jsme začali mluvit o společném bydlení, tak jelikož jsme ho neměli, tak začal to vynahrazovat tak, aby to tak působilo. Takže vlastně jsem zjistil, že jsem změnil své chování, které mi není přirozené a začal jsem se aby partnerka se dokázala osamostatnit od připoutání k mamce, abychom se viděli v podstatě pořád a vlastně zapomněl jsem na sebe samotného a své zájmy a přátele a začal tak dusit nejen sebe, ale i partnerku, která z toho musela mít pocit že ji přivazuji jako kouli k noze. Jelikož jsem toto první tři roky nedělal, ale až tady poslední dobu, kdy jsem chtěl tolik to bydlení, tak jsem se probral až teď a zjistil, že spoustu věcí co chci jsem neudělal a pracuji na nich, abych si je dořešil, protože je sám chci. Partnerka bohužel ale za poslední půlrok jak sama řekla, dávala NÁZNAKY, ale bohužel to nikdy přímo neřekla, prostě vždy jen doufala, že na to přijdu podle náznaků. Tady jí nedošlo, že je žena a o problému ví a že já jako muž myslící více trochu jinou části mozku, že náznaky si vyložím jinak i když jsem hodně přemýšlivej a spoustu věcí si vyložím správně. Ale prostě nedokázala to říci rovnou a to je dost velká chyba. Navíc jsem zkusil Míšu Kudláčkovou co pracuje s kartama a dříve nám psala, že karty máme skvělé, že by nám je mohli jiní závidět, bohužel jsme trochu sešli z cesty tak mě zajímalo co poví v tuto situaci. Prozradila: Podle karet váš vztah vůbec až tak ztracený není, ale sranda to není taky.

Dejte ale pozor. Skoro bych navrhovala, abyste málo řešili co bylo a spíše se točili po tom, co bude.

Hodně plánujte, dávejte kokrétní jména věcem, které v budoucnu oba chcete.

Žádné výčitky!

Mělo by to dobře dopadnout."

Vím, že to je takové neutrální a navíc se na to nedá takto spoléhat, že to tak bude. Je to vždy o práci na tom, aby takový výsledek byl, ale takové věci potěší a podpoří a sám si myslím, že kdyby se ty věci řešili dřív, tak nejsou problémy, protože jinak jsme spřízněné duše.
Začínám žít to své co chci a ukázat tak i tím to, že vlastně jsem partner pro život a že jsem jen na moment sešel z cesty na kterou se vracím. Doufám a věřím, že si toho všimne a sama si to uvědomí. Děkuji ti IVI za podporu a velice mě mrzí to co prožíváš ty, vím jak ti je.

Jestli je sance ti nepovim, ja jsem ve stejne situaci. Byli jsme spolu skoro 12 let, pet let manzele, postavili jsme dum a planovali rodinu. Pak se najednou zacal menit, tak jsem si myslela, ze je to praci, tak jsem byla jeste vzornejsi, vsechno pripraveno, hotovo. Porad jsem vsechno delala spatne. Pak se objevilo podezreni na jednu kolegyni z prace, ale ja presto bojovala. Na konci dubna jsem nevydrzela a omluvila se za s¨ve chyby a ze bych rada zacla znovu. Za 14 dni prisla odpoved, ze se rozhodl pred par mesici, ze odejde, ze mne ma rad, ale nemiluje mne. Tak jsem ho zadala, aby jsme to spolu zkusili obnovit. Dal nam 14 dni cas. Pak jsem posledniho kvetna odesla do prace, rano jako kazde jine a pak prisel mail, odchazim, i pres tvou snahu necitim zmenu, nedokazal jsem to to rict. Za dalsich 10 dni prisel dalsi mail, ze mi neco osvetli, proste se zamiloval a slecna je tehotna. Takze ja hledam odpovedi, co bylo spatne a nejak prezivam. Jak to dopadne nevim, srdcem bych ho hrozne chtela zpatky, ale rozumem uz moc ne. Tome, budu ti drzet pesti, aby jste to zvladli a treba vas vztah nasel novou stavu.

......než udělat to co jsem zjistil a to je že jsem sebe hodně zanedbal a vrátím se ke koníčkům a věcem co jsem chtěl a přitom bych i vyřešil vlastní bydlení. Možná by viděla, že činy jsou jasné a že měla špatný pohled i když je si jistá, že agonie ji ukázala, by se mnou asi nebyla šťastná.

Poradíte zda je šance se dostat k sobě zpět?

Koukám, že je to tu hodně podobné, tak se přidám i já, jelikož jsem v podobném stavu.

S přítelkyní jsme byli skoro 4,5 roku od 23 let. Po asi 3,5 letech jsme si uvědomili, že bychom chtěli společné bydlení, ale do podnájmu nechtěla, jelikož její mamka by byla sama doma ve velkém domě. A bydlet u nich nešlo. Naši si pořídili pozemek, takže byt by po roce byl náš, ale trochu se to zbrzdilo a bude to až další rok a tak jsem navrhl letos v únoru podnájem. To už sice o tom začala přemýšlet, ale pořád byla spíš proti. Minulý týden mi oznámila, že to prostě nejde, že mě už nemiluje, ale má mě moc ráda, že jsem hodnej a dost chytrej, ale že to už od února v sobě řeší. Že se prostě plácáme na místě a neposunujeme se a že místo abychom byli v takové agónii, tak že udělala takovej radikální řez. On to není samozřejmě jen tento problém, občas jsme se chytli kvůli blbostem, to je v každém vztahu. Prý nejsem partner pro život jakýho by chtěla, ale v čem takovej nejsem nebyla schopna říci, prý to jsou pocity a cítí to tak. Navíc vím, že jí uhání kolega z práce, ale z pobočky vzdálené asi 160 km, takže jí maže med kolem pusy po netu a to lichotí každému, takže poslední 3 měsíce tam viděla takové to příjemno a na vztahu hledala jen chyby. Navíc ani jeden by nebyl ochoten změnit to kde je a je to spíš jen prostě vykecání se, ale to že ji uhání, tak prostě tím podporoval krach vztahu i když problém byl někde jinde. Já vím, že je to životní partnerka, jsme spřízněné duše a máme se moc rádi, ale chtěla by abych byl razantnější a i když takovej jsem, tak se pořád drží toho předtím a jakoby to nevnímala a omlouvá si to tím, že to je jen kvůli ní. Přitom já zjistil, že jsem moc věnoval vztahu a tím, že jsme byli moc spolu, tak jsme zapomněli taky na přátele a přesytili se. Pokaždé jak dojde do práce, tak napíše hned na icq a chce být nejlepšími přáteli, protože si fakt skvěle rozumíme. Nevím jak ji získat zpět, nebo j ukázat, že ten drajf v sobě mám, ale nenapadá mě nic jiného......

Michaelo, třeba jsi ho jen špatně pochopila a vztáhla sis na sebe něco, co nepatřilo tobě nebo jen neměl dobrý den.
Když už jste spolu tak dlouho, tak ho už trochu znáš a víš, že by se nedokázal rozejít jen tak, nebo ne?