Rozchod a navrat - co vy na to??

Ajo moc dekuju za prani, ani nevis jak rada bych tohle obdobi mela za sebou. U vas to trvalo, jak dlouho? A jak jste na tom?

Ted musim neco zaridit, mail...Budeš mít ode mě email....taky na tebe myslím a to co musíš zařídit, tak ať dobře dopadne.

Ted musim neco zaridit, mail [email protected], pozdeji napisu vic. Myslim na tebe a drzim pesticky.
Ajo dekuju, mam za sebou zase depresivni vikend, tak jsem zvedava, kdy se z toho vyhrabu.

Ajo presne tim jsem byla,...Ivi....

bohužel mám pocit, že to konec nejspíš je. Bavil jsem se s kamarádkou, co zná nás oba a ta mi řekla, kdybych se fakt od ní držel dál těch posledních 14 dnů, tak se mohla do měsíce vrátit. Takto má ze mě pocit, že jsem ji dusil, pač jsme byli pořád spolu a vlastně teď hledá takovou uvolněnost a prostě ještě k tomu má ze mě asi srandu, že jsem si pročítal psychologii. Nevím co je na tom špatného, zvláště když mě literatura o vztazích a učení se věcem a pochopení druhého pohlaví bavilo odjakživa a myslím, že kdyby se tím poučil každej, tak kolikrát nevzniknout rozvody nebo rozchody, protože spousta lidí dělá chytré jak tomu rozumí protože měli vztahy, ale o rozdílech neví nic a vidí vždy jen sebe a nesnaží se pochopit druhého.

Nyní je ve fázi toho rozchodu, že opravdu hodně je plna odpudivých sil, takže cokoliv směrem ke mě je vždy negativní a vše co udělá ten druhej je strašně pozitivní, prostě růžové brýle.

To co jsi popisovala, že se tvůj muž nudil, nebo mu někdo pochleboval víc než ty a že jsi dala do vztahu všechno, tak jsem měl pocit, jako bych viděl svůj vztah. Investuješ do toho vše, pomůžeš druhému se vším tak, aby nebyl zničenej a měl energii na partnera a neměl takové starosti a nakonec vlastně když má tu energii tak ji začne užívat jinde. To pěkně naštve.

Ivi nemáš mail či icq?

Ajo presne tim jsem byla,...Ivo, držím palce,věřím, že podzim vše vyřeší ve tvůj prospěch.

Ajo presne tim jsem byla, dala jsem do toho vztahu opravdu vsechno, taky jsem ted pekne znicena. Proste muj muz se asi nudil nebo mu nekdo pochleboval vic nez ja, ma pomerne nizke sebevedomi, tak mu chvala dela dobre. Ja fakt nevim. No nejdriv si musim usporadat sama sebe a pak se uvidi. Podle karet rozhodne podzim, tak ted musim prezit nebo spis prozit leto a osvobodit svoji dusicku.
Tome to jeste neznamena konec, neni duvod. Protoze pokud ona pochopi, tak zadny tyto reci na tom nic nezmeni. Nehlede na to, ze normalni clovek pochopi, ze se snazis pochopit, co se stalo.

Teda dámy, musím říci, že vaše názory se mi líbí. Škoda, že taková nebyla bývalá přítelkyně.

Já dnes zjistil, že je po všem, ať už byla šance jakákoliv, tak teď je nereálná. Mě se začalo dařit na ni nemyslet a osvobozovat se od ní už den před, ale dnes mi moje sestřenice omylem řekla, že jí včera volala a řekla jí, že jsem špatnej, že mě to ničí a že si pročítám psychologii a blbnu z toho. I když bejvalka věděla, že to nesnáším nejlépe, tak prostě toto mě hodně ponížilo i když to prý sestřenice myslela dobře a chtěla jen abychom se teď nevídali, abych se z toho dostal.

Když k tomu přidám, pomatení smyslů, tedy zamilovanost po netu bejvalky, tak jsem teď za úplného vola.

Už jsem se smířil s rozchodem, ale toto mě hodně naštvalo. Nevím proč se do toho montovala, když to mohla říci mě, místo do toho takto zasahovat.

Ivo,přesto mu v tom vztahu něco chybělo, něco postrádal. Možná, žes byla takovou(dle slov dr. Šmolky )Ideální manželkou - dokonalou gejšou, šmrncnutou úspěšnou podnikatelkou - vše zvládá, vše zařídí..Myslím si ale, že těhotná milenka- to není dobrý vklad do budoucího soužití.Často ten vztah skončí. Ne samozřejmě každý.Víš, já jsem se přesvědčila, že mužský , i ten co je racionální, stojící nohama na zemi, se dokáže zblbnout a chová se tak, že ho nepoznáváš. A vlastně v tu chvíli sám sobě nerozumí, je to jak pobláznění smyslů.Nic ho nezadrží.Nerozumí sám sobě, co se v něm děje. Někdo se z toho nevzpamatuje, někdo po nějaké době, někdo brzo.Měla jsem to štěstí, že můj muž brzo, ale co když toho bude litovat, nebo zblbne za chvíli zas??Říká se, že když máš někoho ráda, chceš aby byl štastný,ˇjenže máš se obětovat?Ivo, zkus to zvládnout a chvíli čekat, snažit se, aby tě neviděl zlomenou, nešťastnou, ale sebevědomou, schopnou žít i bez něho,vydrž to, časem se ukáže - ať tak, nebo tak. Moc ti přeju, abys byla zase spokojená.

Ale k čemu mi je, že se nad...Muj muz si byl taky naprosto jisty, Ivanka vsechno, co bylo treba zaridila, starala se o vsechno, az si vsichni tukali na celo, jak to zvlada. Kdyz mi to dneska reknou, tak si pripadam hodne zvlastne.

Mluvím jen z nedávné...Ta zkusenost je u mne uplne stejna, taky jsem nic nevedela, jen tusila, ze existuje nejaka slecna, ktera se snazi. Pak prisla rana, chtela jsem neco resit a manzel mi odpovedel, mam te rad, hrozne mi na tobe zalezi, ale nemiluju Te, proto navrhuji rozvod. Za 14 dni se odstehoval a ja zustala v soku, v zivote by mne to nenapadlo, navic se mi nedokazal podivat do oci a rict, ze odchazi. Pak mi napsal, nedokazal jsem ti to za cely vikend rict, odchazim. O 14 dni pozdeji se odhodlal a priznal, ze se zamiloval a slecna je pry tehotna. Taky se snazim zit jinak, chodim cvicit, cestuju, snazim se nebyt sama, proste jsem stale v pohybu. Nadeje si nechci delat, i kdyz ho porad miluju a hrozne mi chybi. Zda se mi o nem, kazdy mail obrecim. Preju ti to, ze se vratil a ze jste dostali sanci a budu drzet pesticky, aby to dobre dopadlo. Taky bych si to prala.

Mluvím jen z nedávné vlastní zkušenosti - řekni mu, že nic nezavíráš, že se může kdykoliv vrátit. Až bude vědět , co vlastně chce, ať ti to řekne. Řekni, nebo napiš mu, tě to mrzí, jak to vámi dopadá, ale že mu v novém vztahu bránit nebudeš, ani nemůžeš. Manžel se "vrátil". Začínáme znovu, vůbec jsem netušila, že chtěl ode mě odejít, že si to už delší dobu plánoval, až se zamiloval...Ale snad tam sehrála roli nějaká zodpovědnost k dlouholetému vztahu, nebo vzpomínky, nebo nějaké rozčarování z té druhé, nebo...fakt nevím.Nechci, aby sis dělala zbytečné naděje, možná je lepší, když to vidíš hůř a třeba to bude lepší.Asi je jediná rada- zkus se víc věnovat sama sobě, najdi si koníčka(já - zkouším posilovnu, tam jsem zapomínala, aspoň na chvíli. Moc ti přeju, aby se ti vrátil, jako mně, ale ...klid v duši asi už nikdy nebudu mít, ta možnost opakování, či pokračování již vzniklého vztahu tady bude navždycky.

Ivo, dej mu čas, třeba je...Ne ja to jako uzavrenou kapitolu nevidim, ja proste jenom hledam zpusob jak se vyrovnat s tou bolesti. Hrozne bych ho chtela zpatky, vzdyt kdyz jsme vedli debatu v pulce kvetna, tak jsem chtela zacit znova, ale on nechtel. No mozna, ze casem pochopi a bude chtit zpatky, to nevim. Ja s nim momentalne resim jenom provozni maily a i ty mne rozhodi takovym zpusobem, ze se ani nechapu. Dva dny se z toho zpamatovavam a kdyz mam napsat odpoved, tak je to to samy. Zakazala jsem si ho kontaktovat osobne, protoze by to bylo slzavy udoli a on stejne zatim zije v presvedceni, ze se zamiloval a ze je to uzasny. Paradoxem je, ze konci v te praci, kvuli ktere jsme meli tolik problemu a kde potkal tu slecnu.

Koukam taky jsi to pochopil,...Ale k čemu mi je, že se nad věcí zamyslím, nebo že hledám její hloubku, když ten druhej o tom jen mluví, ale skutek utek. Nepotřebuji řešit vše, ale podstatné věci by se měli vyříkat, jinak v člověku hnijí a potom člověk vyčte i to co je nesmysl.

Musím souhlasit s Ajou, chce to čas, ten druhej může prozřít a zjistit, že udělal hloupost a že chce to co měl. Ne nadarmo se říká, že člověk si to uvědomí až to nemá. Musím říci, že mnou si byla partnerka asi hodně jistá a to je nejspíš mou chybou, byl jsem vždy nápomocen, nablízku a pomáhal se vším. Teď mě spousta lidí radila, dej jí pokoj, ať si to uvědomí, drž se dál. City nakonec občas vyhráli a já byl v některých momentech opět nablízku a to je chyba.

Koukam taky jsi to pochopil,...Ivo, dej mu čas, třeba je sám nešťastný z toho, co udělal, třeba mu po tobě bude smutno, třeba zjistí, že se unáhlil, ty to cítíš jako uzavřenou kapitolu?

Koukam taky jsi to pochopil, pro mne je nadherny videt takhle premyslet chlapa. Ten muj mel v soucasne dobe asi mozek v rozkroku, jinak si to nedokazu vysvetlit. Je pravda, ze neumi komunikovat a nikdy neumel, jenom kdyz se opil, pak rekl vsechno, ale myslela jsem, ze je cestnej a uprimnej, ale nejak jsem se zklamala. Nejvic proste boli ta zrada. No mam bojovat za sebe, tak musim zvednout hlavu a jit dal.

Tak mne je dneska taky trosku...Přesně tak, mám často stejné pocity, jen po včerejšku se cítím lépe, protože mám na ni zlost za podraz či to že mě podvedla a místo práce na vztahu se seznámila s někým jiným i když jsme byli spolu a přitom psala něžná slůvka a pár dnů předtím se milovala a vrněla jak koťátko a prostě bylo nám spolu moc fajn. Vím, že jsem tam udělal chyby, které jsem si uvědomil, ale kdyby to řešila v době, kdy to mělo smysl se mnou, tak se tomu všemu dalo předejít, ale je solista, tak to řeší jen v sobě a tak to ale bude dělat vždy i s jinýma. Ona chyby dělala taky, ale asi jsem tolerantnější a hlavně beru člověka i s chybama jakej je. Taky jsem si četl její sliby a vybavil naše vzpomínky, což mě trochu nalomilo, ale říkám si, že musím jít dál a koukat se na sebe. Mohli jsme být hodně šťastní, ale to je jen kdyby. Možná se někdy dáme dohromady, ale teď musíme každý svou cestou.

Tak mne je dneska taky trosku lip, ale u mne to neni o tom premyslet, cb bylo kdyby, ale o tom ze naskakuji vzpominky, vety, sliby. Proste takova retrospektiva, ktera v tehle situaci priserne boli. Vim, ze se mam poucit, ze mam pochopit sebe samu a zacit se mit rada, tak abych byla spokojena. Jenomze srdicko boli a spatne to skousava. Proste jsme jednou dole a jednou nahore a tahle houpacka jeste chvili potrva. Kdyz jsi napsal o tom psychologovi, ma naprostou pravdu, mne taky nejvic stve, ze to muj muz neresil se mnou, ze mi nerekl, ze ma problem, dozvedela jsem se to v okamziku, kdy uz byl udajne asi pul roku rozhodnuty, ze odchazi. Proste ja si tak nejak pripadam jako mimon. Nejak mne to minulo a ja se s tim ted musim vyrovnat, stejne tak jako ty.

Jsi dobrej, ze po tydnu a pul...Ivi....

v tomto ti plně rozumím a je jasné, že to s tebou cloumá. Taky to mám jak na houpačce. Jednou jsem absolutně v pohodě a jindy v depce, ale to chce prostě čas.

Já včera zaperlil, nebo spíš bývalá dotyčná něco nepochopila a vyložila si to podle svého. Jak jsem hodně pročítal psychologii, tak jsem narazil na jednoho odborníka, který je velmi dobrý ve svém oboru co se týče vztahů. Sám dobře vím, že na vztahu se musí pořád pracovat a neustále ho budovat, že nejde si říci, je to super a nechat to tak být, to potom začne uvadat a vztah půjde do kytek. Ale líbilo se mi jak řekl, že prostě když je ve vztahu problém, nebo když jeden má o vztahu pochybnosti, protože ho něco trápí, nebo mu něco vadí, tak to má řešit s partnerem, protože ten si toho nemusí být vědom, jelikož to vidí z jiného úhlu pohledu a co pro jednoho vypadá jako problém, druhý tak vůbec nemusí vidět. A právě pokud to nejsou schopni spolu řešit, tak by měli to probrat s třetí osobou, někým nezaujatým. To kamarádi bohužel nejsou, jelikož každý stojí při někom a zná ho a tak to vidí nějak. V tomto směru i když to zní komicky, tak je dobrý nezaujatý názor třeba psychologa, který dokáže oběma stranám ukázat a vysvětlit druhý pohled a dát jim podněty k zamyšlení. Bejvalka se tomuto vysmála, což mě ukázalo, že není tak dospělá jak si hraje i když je fakt, že to bylo směšný.

Ale uvědomil jsem si, že prostě musíme od sebe, že oba musíme dohnat to své. Já to co jsem zanedbal a ona trochu v některých věcech dospět a uvědomit si, že by mělo být u činů a ne jen u řečí a když dojde na lámání chleba, tak být nerozhodná.

Navíc mi ukázala, že prostě poslední 3 měsíce kdy řešila v sobě ten problém, tak místo práce na vztahu opět utíkala na net, kde stačilo pár sladkých slov, vytrvalé nadbíhání a mazání medu kolem pusy a hlava se jí zatočila, slečna zblbla a samozřejmě když tam vidí to pozitivní, tak ve vztahu vždy se hledá to negativní a to jde vždy velmi dobře. Takže už tam myšlenkama zahýbala a teď už je doslova nadšená z toho kdo nadbíhal. Nedávno jsem to viděl u kamaráda a všem tom vadilo i ona to brala jako takovou zradu a podraz, ale jak vidno, sama udělala to stejný.

Možná jednou otevře oči a sundá si růžové brýle, ale přeji jí jen to dobré. Mám ji rád, jen teď od ní potřebuji klid a nevídat ji. Prostě se věnovat jen sám sobě.

Ty myšlenky na děti jak jsi psala mě mrzí, člověk často přemýšlí co by bylo kdyby, bohužel to není. Já jsem teď v pohodě, ale jsem zvědav co zas třeba večer nebo zítra.

Ivi....

Já jsem na tom...Jsi dobrej, ze po tydnu a pul jsi na tom takhle. Ja mam zase treti den nejakou depku, dneska uz je lip, protoze jsem v praci a musim makat, ale stejne jsem zase zak nejak na dne. Jsou chvile, kdy si preju, aby ten muj chlap pochopil, ale nejsem si jista, zda bych s nim chtela byt dal. Vis ta predstava, ze mne takhle podvadel, mne pomerne hodne nici. Jenom pomyslim, ze nejspis ceka dite s jinou a vybavi se mi, jak jsme mimco planovali spolu a naskoci mi slzy do oci, jako prave ted. Proste nechapu. Vcera na vylete jedna znama rekla, jak s pritelem mluvili o tom jake jejich deti budou nez meli dcerku a ja citila tu bolest, ze se mnou to taky rikal a ted je nekde jinde a ja se vtom takhle priserne placam. Vis, hrozne mi chybi to chlapsky objeti, ty drobnosti a pocit ze se mas o koho oprit, ze se mas vecer ke komu pritulit. Proste myslela jsem ze mam pred sebou spokojeny zivot po boku milovaneho muze a misto toho prisla tahle rana. No asi mne to melo poucit a posunout nekam jinam, ale nevim, proc to tak priserne boli.

Ja se nsazim hledat cestu...Ivi....

Já jsem na tom stejně, uvědomil jsem si to 2-3 týdny zpět, že mě něco nevyhovuje a že ve vztahu bych to chtěl změnit a zlepšit tak jak to bylo dříve, ale přítelkyně to utnula, prostě prý nevěděla, tak udělala rázný řez i když mohl jít udělat jinak. Zjistil jsem, že měla pochybnosti o našem vztahu a cítila že jsme spolu moc, ale místo aby to řešila, nebo jen tak zkusili poradce v tomto směru, tak to řešila sama v sobě a vlastně při koketování s kolegou z dálky, hledala jen chyby u nás. Dnes mě mrzí, že je u něj i když hodně lidí říká, že bude mít možnost si uvědomit o co přišla a zjistit, že jsem byl pro ni oporou a vždy tím kdo při ni stál.
Mě poslední týden a půl dal hodně, protože jsem si uvědomil sám sebe a že mi spousta věcí chybí a ty nyní taky doháním, navíc jsem si ujasnil co chci a že prostě mám do konce tohoto roku co dělat, protože spoustu těch věcí chci vyřešit a posunout sám sebe.

Paradoxem ale přitom je, že tyto věci chtěla po mě i ona v té poslední době, ale já to neviděl. Bohužel jsem si spoustu věcí uvědomil až na konci.

Doufám, že to u tebe dopadne dobře a i manžel prozří a zjistí, že v tobě je spousta skvělých vlastností a že když jsi svobodnější, tak jsi i pro něho přitažlivější a zajímavější.
Včera mi bylo taky smutno a skoro do breku, mám takové střídání nálad, chvíli super a pohoda a pak zas total depka. Jak říkáš, je třeba se soustředit na sebe a to odsouvat do pozadí, ale je to někdy hodně těžké, protože provázanost a spřízněnost tam je.

Musím říci, že i když mi ještě nebylo třicet a jsem tedy trochu kluk, tak jsem se vrátil o rok zpět a jsem více muž jak poslední dobou. Vždy jsem byl takovej rozumnej a uvědomělej a to jsem na chvíli ztratil, ale už jsem to zas našel a jdu cestou jakou jsem měl a chtěl. vím že toto by ocenila dotyčná, ale vidí jen ten poslední čas, kdy jsem z cesty sešel a podle toho si tvoří svůj úsudek. A to je škoda.