Reklama

Krátkozrakost - vyléčení

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 22:01)

JISTĚ A KDO NEČTE PŘÍSPĚVKY DO KONCE těžko může něco změnit,může mu tak jako ve všem"učení" uniknout podsatná maličkost,bez které se mu to nepovede změnit.Navíc,když nehledá ve VLASTNÍ HLAVĚ odpověď zda by to nešlo a čerpá jen ze zjištěného.Jak už se tu řeklo-vědci i vynálezci apod.také našli něco co ještě nebylo ověřeno a odzkoušeno,že??
nechápu taky proč sem lezou lidi který nechtěj očím pomoct,jen sem chodí vyvracet své vlastní uzdravení--trochu nahlavu hledat článek jak si zlepšit zrak a hodit si klacek sám sobě pod nohy.

david (Pá, 21. 1. 2011 - 22:01)

Přesně tak, akomodace je řízena procesy v mozku, které spočívají v tom, že mozek najde takové natažení čočky, které dává nejostřejší obraz předmětu. Což vůbec nezávisí od toho, jak je daleko skutečný předmět, ale spíš jeho obraz. Za zrcadlem nejsou žádné z těch předmětů, které v něm vidíme, dalekohledem se nám také hvězda nepřiblíží. Mozek vezme signál z oka a vidí neostrost, zkusí změnit akomodaci a buď je obraz horší nebo lepší. Když lepší, zkusí se to ještě o kousek stejným směrem, když horší tak opačným. A touhle metodou se to zkusí několkrát až je obraz ostrý dostatečně. Tahle zaostřovací operace probíhá poměrně rychle a plně automaticky. Ale můžete si vyzkoušet třeba ve škole, když nějakou delší dobu píšete do sešitu a máte zaostřeno na blízko a pak se podíváte na vzálenou tabuli, chvilku trvá než dostanete skutečně ostrý obraz textu na tabuli. Během té doby se jednak zaostřuje každé oko pomocí akomodace a zároveň oči synchronizují směr pohledu tak, aby se dívaly na jedno místo.
takže to je o stažení a uvolnění svalů očí aj.a mozku a to není jen maso,ale myslící "maso" co myslíš-konáš-a tím jsi :-))

david (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

to je fakt krátkozrakost%příčinu udávají lékaři jako prodloužení oka a to není jen čočka a akomodace a sami dodávají že úplně jistě to stejně neví ani jak celkově vzniká.
Hm Michal namítne geny apod.jistě a proč to člověk zdědil třeba ve 30-ceti a ne v jiném roce coooooo????máš pro mě vysvětlení Michale????proč ti ta čočka akomodovala nevim kolik ti je jen příklad-třeba ve dvaceti a ne až ve40 nebo naopak v50???

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

také..za krátkozrakost neodpovídá jen akomodace,jdi se Michálku vzdělávat ty,jsi jen línej a vidět nechceš.No mě to pomalu ale jde,tak asi zázrakem ne?když říkáš že nejde apřesto vidim lííííp :-))))

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

viz předchozí text-Akomodace se uskutečňuje tak, že kruhový ciriální SVAL více či méně napíná čočku, čímž mění její zakřivení a tedy i optickou mohutnost.

jasné,že tak "jak je na tom" sval,je na tom i čočka a tím pádem akomodace a možnost ostřit a vidět :-)

david (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

Oko jako optická soustava
« »

Oko je schopno provádět několik transformací pro upravení své optické mohutnosti.

1. poloha oka - mění se tak, aby světelné záření dopadalo na sítnici na optickou osu oka (tj. na žlutou skvrnu). Při pozorném prohlížení detailů oko neustále kmitá.

Tento pohyb je částečně spojen podvědomě s pohybem celé hlavy.

2. adaptace - roztahováním a stahováním duhovky se reguluje množství světla dopadajícího do oka.

Stejným způsobem jako adaptace oka funguje clona u fotoaparátu.

3. akomodace - zkracování a prodlužování oční čočky. Při zvětšené námaze (při velkém výdeji energie), se zvětšuje optická mohutnost oka zvětšením poloměrů křivosti oční čočky. To vede ke zmenšení ohniskové vzdálenosti oční čočky a ke snadnějšímu zaostření blízkých předmětů. Naopak při pohledu na vzdálené předměty oko odpočívá, tj. akomodace (a optická mohutnost oka) je nejmenší. Akomodace se uskutečňuje tak, že kruhový ciriální sval více či méně napíná čočku, čímž mění její zakřivení a tedy i optickou mohutnost.

Ohnisková vzdálenost oční čočky odpovídá vzdálenosti čočky od sítnice a činí přibližně .

Z toho vyplývá optická mohutnost oka přibližně .

To platí při pozorování vzdálených předmětů, neboť obraz velmi vzdáleného předmětu vzniká v ohnisku, které se musí nacházet na sítnici. V případě pozorování předmětů v malé vzdálenosti od oka se ohnisko oční čočky přesouvá blíže k čočce - ostrý obraz, který vzniká za ohniskem čočky, musí přitom ležet na sítnici.

Oční čočka je dvojvypuklá spojka, jejíž index lomu se zvětšuje od povrchu dovnitř. Její vzdálenost od sítnice je stálá.

Rozsah vzdáleností, na které se může oko akomodovat, je určena dvěma body:

1. vzdálený bod oka - největší vzdálenost, při které se pozorovaný předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko se nachází v nekonečnu. Jeho poloha se může s rostoucím věkem měnit.

2. blízký bod oka - nejmenší vzdálenost pozorovaného předmětu, při níž se daný předmět zobrazí ostře a oko se přitom minimálně namáhá. Pro zdravé oko je tato vzdálenost maximálně 25 cm. Poloha blízkého bodu se s rostoucím věkem člověka mění tak, že blízký bod se posouvá dál od oka. S rostoucím věkem se totiž mění optická mohutnost oka, schopnost akomodace, složení a množství bílkovin v oku, …

Posuv blízkého bodu směrem dál od oka se projeví tím, že lidé mají potom „krátké ruce na čtení novin“.

Vidění na vzdálenosti menší než 25 cm je namáhavé - akomodace oka je maximální a oko se brzy unaví. Vzdálenost, v níž můžeme pozorovat (číst, psát, …) delší dobu bez větší námahy drobné předměty je právě a nazývá se konvekční zraková vzdálenost.

Mezi nejčastější odchylky od vlastností normálního oka patří:

1. krátkozrakost (myopie) - vzdálený bod je v konečné vzdálenosti a blízký bod je posunutý blíže k oku. Krátkozraký člověk tedy vidí špatně na dálku. Obraz předmětu vzniká před sítnicí díky příliš velké optické mohutnosti oční čočky vzhledem k rozměrům oka. Korekcí je tedy třeba snížit optickou mohutnost celé soustavy (oko + další čočka), proto se používají brýle s rozptylkami.

2. dalekozrakost (hypermetropie) - vzdálený bod je v nekonečnu a blízký bod ve větší vzdálenosti od oka než u zdravého oka. Dalekozraký člověk tedy vidí špatně blízké předměty. Obraz předmětu vzniká za sítnicí díky tomu, že optická mohutnost oční čočky je příliš malá vzhledem k rozměrům oka. Proto se jako korekce používají brýle se spojkami.

3. vetchozrakost (presbyopie) - vada, která vzniká na základě toho, že optický aparát lidského oka ztrácí s postupujícím věkem svoji elasticitu a tím i schopnost zaostření (hlavně na blízko). Pak nezbývá než využít systému bifokálních skel vynalezených Benjaminem Franklinem. Bifokální čočka má v horní části vlastnost rozptylky, což umožňuje vidět na dálku, a ve spodní části vlastnost spojky, což umožňuje ostré vidění na blízko. Vetchozrakost postihuje každého člověka. První příznaky se mohou projevovat od 40. roku života.

4. astigmatismus - vada způsobená nepravidelným zakřivením oční rohovky nebo (ne tak často) oční čočky. Toto zakřivení způsobuje, že světelné paprsky dopadají na sítnici pod různým úhlem. Vidění je pak nejen neostré, nýbrž i deformované; část obrazu se totiž zobrazí před sítnici, část obrazu za sítnici. Astigmatismus vzniká většinou již v dětství, velký význam u této vady má dědičnost. Ke korekci astigmatismu se používají speciálně vybroušené čočky: tzv. cylindrické či torické.

david (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

no jistě oko akomoduje na dálku i blízko tj snad logické že zaostřuje "nebo se snaží" i u dalekozrakosti i krátkozrakosti

jája (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

zkus se sám sebe Michale zeptat skutečně upřímně,"jak se budu cítit jestliže (ne budu!) ZAČNU vidět bez brýlí?jak se začnu cítit jestliže začnu uskutečňovat změny k tomu potřebné?..............nemysli na to co jde a ne,nemysli na zrak,ale na to jak žiješ,neřeš stále jen vědu..nejsi jen chodící maso :-) a zkus na sebe nechat působit otázky,zda vůbec připouštíš že bys mohl něco v životě bez nějakých studií a důkazů změnit,každý ti dá jen návod ta síla a energie i rozhodnutí jsi ty

dana (Pá, 21. 1. 2011 - 20:01)

Svaly duhovky sice fungují reflexně v nezávislosti na naší vůli,ale nepodmíněné lze vypěstovat podmíněně.Je jen na nás jak dlouho a jak mnoho posílíme daný reflex,aby stal silným a stálým.
Prací s očima a svalovým tréninkem působíme na práci mozku (potažmo sítnici,která je vlastně prodlouženou částí mozku a předávápo dopadu světlasignál prostřednictvím nervu do mozku).

Nepodmíněné reflexy

Nepodmíněné reflexy jsou jednoduché, zcela automatické reakce. Jsou vrozené s trvalým spojením smyslového a výkonného orgánu, za odpovídajících podmínek se dostavují vždy a stereotypně. Jejich existenci je předem dána geneticky určeným průběhem nervových vláken. Patří mezi ně např. ’’’ochranné reflexy’’’ (kýchací, kašlací, mrkací, odtahující reflex končetin - pokud sáhneme na rozpálená kamna, ucukneme) nebo ’’’patelární reflex’’’ (po úderu kladívkem do podkolenní jamky se automaticky vymrští noha).
Podmíněné reflexy

Podmíněné reflexy se vytvářejí v souvislosti se získanými zkušenostmi, učením. Na rozdíl od nepodmíněných se vytvářejí podmíněné reflexy pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. Podmíněný reflex vznikne např. pokud při krmení psa zazvoníme, po zhruba dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit jako kdyby dostával potravu.

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 19:01)

čočka láme světlo.:-))))

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 19:01)

nedočte a nepřemýšlí,neuvažuje jen s prominutím tupan

bára (Pá, 21. 1. 2011 - 19:01)

tak to jsi vedle jak ta jedle Michálku-
viz věda:cituji-U starých lidí se schopnost akomodace snižuje-rozvíjí se stařecká dalekozrakost.
Takže těžko to může jít lépe u dalekozrakosti jak jsi řekl,ta se právě rozvíjí větší ztrátou akomodace než u krátkozrakosti.Bludům věříš TY.
dálesouhrn svalů duhovky představují akomodační aparát oka-tj.akomodace...a jsme zase u svalů a cvičíme,že? :-))))

Marečku, podejt (Pá, 21. 1. 2011 - 01:01)

Baro, sorry ani jsem to...Akomodace že končí nenavrátně kolem 60 let? Tož to je co, za p.čovinu?:) Nu, nepotěšil jsem mne, ani já Vás nepotěším.. Píši Vám pět.

Michal (Pá, 21. 1. 2011 - 01:01)

Baro, sorry ani jsem to nedocet. Skoncil jsem u akomodace. Nastuduj si prosim Te jak funguje oko a co je akomodace a pak pochopis jakym bludum veris. Akomodace funguje na principu ostreni cocky a ne bulvy a bohuzel nenavratne konci kolem 60let. Bates, Nebates :-)

Michal (Pá, 21. 1. 2011 - 01:01)

Baro, sorry ani jsem to nedocet. Skoncil jsem u akomodace. Nastuduj si prosim Te jak funguje oko a co je akomodace a pak pochopis jakym bludum veris. Akomodace funguje na principu ostreni cocky a ne bulvy a bohuzel nenavratne konci kolem 60let. Bates, Nebates :-)

bára (St, 19. 1. 2011 - 13:01)

Hele Michaleů
zkušenost mám takovou,že za tu dobu co se tu snažíme někomu i jinýmu pomoct prostě poradit,jsem se tím plácáním,že to nejde do toho trochu dala(neřikám,že tak jak bych asi měla) a dodalo mi to naopak kuráž to vyvrátit že nejde a vážně se to zlepšilo.Neříkám,že úplně,ale co jsem neviděla na2metry vidim teď z 30m tak myslim že to je dobrý a bude to ještě lepší.nejde úplně o to si tu dokazovat kdo ty dpt shodil úplně,ale každý kousek líp je úspěch a stojí za to ne? Očařů jsem se taky ptala neboj se,a věř že se najdou takoví,kteří mi i když jich není moc řekli,že se s tím už setkali,ale navenek to říkat nebudou,jednoduše ví že by se jim kolegové třeba vysmáli a navíc nejde to často medicínsky jak se to učili vysvětlit.Za další nebude ti to říkat každý předem,pak bys taky mohl přijít a vynadat dr.že ti to "slíbil"že to jde a tobě by se to třeba nepodařilo.Není člověk jako člověk a dr jako dr,že?Nevím proč by to mělo fungovat u dalekozrakosti a krátkozrakosti ne-akomodace se děje u obou jevů!Nechápu proč by mělo jít oko dalekozrakého-které je zkácené jak říkáš u toho jde%prodloužit a u krátkozrakého jehož oko je delší-by nemělo jít zkrátit.To je způsobeno svaly oka,tím že se svaly vrátí ze "zkrácené" nebo"prodloužené" křeče-světlo začne dopadat na správné místo posunem.Je dokázáno,že to jde.Nechceš mi snad říct,že lidé kteří se a bylo jich dost hodně vyléčili Batesovou metodou,si to všichni vymysleli(navíc v té době neexistoval laser atd,tak těžko mohli podvádět.
Práce doktorů si vážím a někdy to třeba nejde jinak hlavně u akutních věcí,když už "to vše" člověk nechal dojít tak daleko nebo ho prostě něco postihlo,ale proč něco dřív nezkusit a jen říkat že to nejde-je to netrpělivost a lenost,každému se to nemusí podařit stejně a nemá smysl se vymlouvat "jo,jemu se to podařili za 3měs např.mě ne takže to nejde a kecá" jinému se to i dle záznamů podaří třeba za rok i víc,jde o to "co do toho dáš!"Taky nečekám,že mi dr řekne,když se učil celý život něj postip,že mi řekne jo sem nechoďte jde to samo,my se v lidech jen rejpem...to je jasný.Vážím si hlavně těch,kteří řeknou svůj názor,ale neodrazují s tím že je to blbost.
Nebo snad ví nebo Ty jak vznikl náš svět?apod?je plno nevysvětlitelných otázek v životě a kapacita mozku je vědci prokázaně nevyužita-jak víš co co ovlivňuje s jistotou a co může co změnit.
Hodně štěstí pokud se o to budeš znova pokoušet:-)

Michal (Út, 18. 1. 2011 - 02:01)

Hele Baro,
mas s tim nejakou zkusenost nebo jen tak placas? Ja se o to trochu zajimal, ale hlavne o to jak funguje oko. Ptal jsem se i ocaru a potvrdili mi, ze je to blbost. Ono to trochu funguje u dalekozrakosti, kdy clovek dokaze akomodovat, ale obracene to nejde.

dana (Út, 18. 1. 2011 - 00:01)

no jo chtějí záruku,ale tu nikdo nedá ani studie,některé léky ze studií víc uškodili než pomohly,a nikdo tu neradí lektvary ale pohyb:-))to jo než aby to zkusili radši budpu sedět amísto můžu to dokázat budou říkat to nejde-a ani neví proč

bára (Út, 18. 1. 2011 - 00:01)

jojo je to přesně jak někdo říká,spálí si prst a když jim někdo řekne čím ho namazat a nebudeš mávat prověřenou studií,radši si ho nechaj shnít než aby se uzdravili,najdou tisíc důvodů proč to nepomůže,radši se budou litovat a trápit.Neříkám zkoušet netopýří nohu vylouhovanou v medu,ale hýbat očima nemůže uškodit-kort když dřív dokud nenosili brýle to dělali automaticky,že?teď bohužel civí do "jednoho bodu",nikdo neříká přepínat se!!jako ve všem pomalu pozvolna

dana (Út, 18. 1. 2011 - 00:01)

jo to se tedy nezdá je to realita

Reklama

Přidat komentář