ANEURYSMA

Katko, je to ještě krátká doba na to, aby byly výraznější změny k lepšímu, ale budou. Každým dnem to bude lepší a udělá vám radost, zvláště, když nemá žádné jiné komplikace.

Dano, švagr to měl do mozkových komor a dnes je dobrý, že nepotřebuje ani moc rehabilitovat,zhubnul skoro 20kg. Jen má voperovaný šant, protože měl v moz, komorách ucpané, nefunkční kanálky, na odvod mozkomíšního moku, Vede to z mozku, do břicha. Je mu 44let. Po tom, co se mu to stalo, byl hned v bezvědomí, měl křeče nohou i rukou, v sanitce ho museli zaintubovat, protože mu selhával kr. oběh i dýchání. Když už začal po nějaké době trochu komunikovat, zlepšovat se, tak upadl do bezvědomí znovu, tak ho převáželi do FN na operaci toho šantu. Málokdo tomu věří, že člověk v umělém spánku slyší, vnímá. Je to tak, mám to potvrzeno od švagra. Vždycky věděl, že jsme přišli, rozuměl, co jsme mu říkali. Mluv mu co doma, děti, jak je venku, co je nového, co pes, apod, on vše vnímá, hlaď ho, masíruj nohy, ruce.Třeba je teď netečný, ale brzy ti začne tisknout ruku. Buď silná, doufej, věř a čekej . bude to dobré.

Ahoj Dano, je mi to moc líto:-( Moje maminka byla v umělém spánku 2 týdny a pak až ji začali pomalu budit. A trvalo ještě skoro další týden, než otevřela oči. V pátek to budou 4 týdny, co se to stalo. Buď trpělivá, ten umělý spánek je proto, aby si tělo odpočinulo, aby mozek regeneroval, aby necítil bolest...co ti řekli lékaři? Myslím, jak moc je to vážné, kam krvácel, mezi mozkové pleny nebo do mozkových komor? Mojí tetě prasklo aneuryzma taky zhruba ve 45 letech, krvácela jen mezi pleny a celkem se z toho dostala, po příhodě byla za nějakou dobu téměř v pořádku, bohužel to vzdala, přestala chodit mezi lidi a strašně zchátrala, teď už ani skoro nechodí, jen sedí, kouká na telku a kouří:-( Je to už teda 15 let. Je důležité, že za manželem chodíš a hladíš ho, taky na něj mluv, víc zatím asi udělat nemůžeš. Držím palce, ť jsou vidět pokroky, to tu samozřejmě přeju všem, i mojí mamince.
Souhlasím, že děti jsou motůrek, kdybych neměla svou holčičku, tak bych asi už bláznila, je to strašnej nápor na nervíky:-(
Dani, ozvi se zase...

Ahoj všichni, právě jsem náhodně objevila tyto stránky. Dnes večer to bude týden, co manželovi (45 let) prasko aneurysma v mozku. Udělalo se mu špatně, upadl do bezvědomí a naštěstí s ním byl kamarád, který mu zavolal 155. Hned jsem za ním jela do nemocnice, ještě se mnou mluvil, dokonce se se mnou dobelhal i na záchod, než přišli na to, čím je jeho stav zapříčiněn. Ve středu ho operovali, ve čtvrtek se mnou mluvil, ale pak se mu najednou udělalo špatně, prý měl potíže s dýcháním a museli ho zaintubovat a dosud je v umělém spánku. Jezdím za ním každý den do nemocnice a hladím mu tam ruku a tak jsem ráda, že jsem se od Vás dozvěděla, že to snad cítí a možná mě i slyší. Jsem psychicky úplně na dně, ale mám dvě děti (15 a 12 let) a vím, že kvůli ním musím fungovat (dokonce se snažím působit na ně optimisticky) a mám pocit, že jim to naštěstí plně nedochází.
Zatím se mějte pěkně, od dvou jsou návštěvy, tak za chvíli jedu do nemocnice. Naštěstí v práci jsou velice ohleduplní a tolerují, že zatím chodím brzy. Dana

Ahoj Dane, mamka měla dlouho hadičky na čištění mozku od krve vyvedené z hlavy, ale pak jí to přehodili do míchy a odsávají lumbálně. Zdá se mi, že té krve je tam ale minimum, už je je to jen takové žluté, ne červené...
Dneska mamka naší návštěvu prospala, ale později tam šla ještě neteř, která pracuje do 17:00 a pak mi volala, že měla z babičky lepší pocit než o víkendu, že už si jí jakoby víc prohlížela. Tak jsem zvědavá, co bude dál. Zítra za mamkou nejedu, nemám hlídání, tak zase ve středu, a zítra poreferuje taťka. Jsem vždycky jak na trní, když za ní nemůžu jet. Ale omezila jsem ty návštěvy i sama, dr. mi kvůli těhotenství pobyt na JIPce moc nedoporučujou:-(

Ty tvoje zprávy o švagrovi jsou děsně pozitivní, nadějné i pro nás, moc díky za ně:-) Já si teda nedělám moc iluze, že bude mamka úplně v pořádku, to by byl zázrak a ty se zas tak často nedějou. Ale doufáme stále, že maminka neskončí ve stadiu ležím a koukám, to je jedna z těch úplně nejhorších možností. Beru to tak, že je čas a že to nejspíš bude jen lepší, ne horší...

Aha Katko, tvojí mamce je 62let, přečetla jsem si to ve tvém prvním příspěvku :))

Ahoj Katko, nenamlouváte si to. Můj švagr byl na tom stejně, taky se díval na nás, jakoby mimo, potom to bylo stále lepší, když mu ubírali ty oblbováky, které ho tlumily. Taky se pokaždé snažil jakoby mluvit, ale přes tracheu to nešlo. Začal mluvit, až mu ji vytáhli a to jen slabě, potichu, že jsme museli dávat ucho až k jeho puse a postupně mluvil hlasitěji. Pokud mamka hýbe levou rukou, tak to je dobrá zpráva, někteří lidé nehýbou vůbec, protožě mají pravou, nebo levou stranu ochrnutou. Švagra jsme drželi většinou jen za pravou ruku a zdálo se nám, že má levou postiženou, ale nemá, je fyzicky i psychicky v pořádku a to nám řekli doktoři, že má postiženou část mozku (na CT), kde je centrum řeči, vylučování, polykání, apod.On začal jíst sám, začal mluvit, i četl, dnes chodí normálně na záchod, telefonuje, atd.Je fajn, že už dýchá tvoje mamka sama, tak tu tracheu jí brzy vytáhnou, pokud nemá problém třeba se zápalem plic, jako můj švagr. Až jí budou pomalu vysazovat ty léky, které ji tlumí a drží v klidu, tak uvidíš, že se začně rychle zlepšovat. Nějaké problémy se múžou vyskytnout, jako jsou výpadky paměti, ale to se upraví, švagr je měl taky. Myslím, že v Plzni jsou odborníci, takže by to mělo být dobré, je to špičkové pracoviště. Věřím, že jste z toho zmatení a připadá vám, že je mamka jakoby mimo, ale ve většině to dělají ty léky, které jí dávají, aby ji drželi v útlumu a od bolesti, protože ten mozek se musí vyčistit od té krve, která se tam dostala. Určitě má hadičku, kde jí odkapává mozkomíšní mok s krví, pokud prodělala prasknutí výdutě(ANEURYSMA).Kolik je mamce let? No, držím jí palce a vám přeju hodně trpělivosti, síly a optimismu. Ahoj a zase písni, jaké jsou změny.

Ahoj Dane, tak mamka nakonec od včera už dýchá sama:-) Tu tracheu ještě má, dýchá přes tu hadici, ale přístroj je odpojený. Jinak téměř 2 týdny měla dýchání normálně do pusy, do krku jí to řízli až pak, aby neměla otlaky a infekce, že už to bylo dlouho... Leží ve Fakultce v Plzni na Lochotíně, na JIP neurochirurgie. To pracoviště na mě působí dobře, je tam spousta sestřiček, pořád kolem nich lítají, polohují je asi dost často, protože kolikrát nám přeruší návštěvu, že se bude polohovat. A dr. vypadají taky že ví, co dělají. Jen jsou teda dost skoupí na slovo, resp. se bojí něco říct, abychom si nedělali přehnané naděje asi. Je dost vidět, jak rozvážně volí slova, aby neublížili.

Jinak mamka dneska celou návštěvu na nás koukala, je teda vidět, že má potíže přeorientovat zrak na někoho jiného, ale náznaky tam byly, jak se snažila. Pak když se jí taťka na něco ptal, tak se párkrát snažila hýbat pusou, jakoby chtěla něco říct, tak snad si to jen nenamlouváme. Dr. říkal, že má horší levou stranu, ale na lechtání hýbe i s levou, i když méně.
Někdy tento týden by měla jít na vyšetření (elektrofyziologické?), aby viděli, zda se od minule něco změnilo. Mám strach, ale doufám...

A jak se má švagr?

Katko, to, že tvoje mamka pořád spí je tím, že jí dávají do kapaček léky na to, aby ji udrželi v klidu,aby ji utlumili bolesti, takže spí, nebo je jak se říká v ,,limbu,, Ona to ví, že tam jste u ní, proto se snaží otvírat oči a tisknout ruku, vám se zdá, že je mimo, ale není to tak, dělají to většinou ty léky, které jí dávají. Dýchací přístroj ji taky odpojí, až bude schopná sama dýchat, to víš, trvá to déle, ale bude dýchat sama, neboj. Je to moc krátká doba, ale věř, že se bude postupně zlepšovat a dělat pokroky. Má určitě tracheu, že? Můžu se zeptat, kde leží?

Aničko, to ty jsi psala, že jsi z Holýšova? Teď jsem si vzpomněla...To je od nás celkem malej kousek, já žiju poblíž Nýřan;-) Narodila jsem se ve Stodě a moje holčička taky:-)

Ahojek,
Dane, to je super, ja to švagrovi všechno dopadlo, moc gratuluju a v dobrém závidím, samozřejmě vám a hlavně jemu to moc přeju:-)

S mojí mamkou nového nic, občas otevře oči, semtam se zdá, že i něco vidí, ale většinou spí. Stále má dýchací přístroj, moc tomu nerozumím, ale pokud mamka nespí, má tam u spontánní frekvence nějaké číslo, někdy víc, třeba 18, někdy míň, třeba 10-12, ale jak spí, tak tam má 0:-( A pokud ve spánku zívne, skočí jí tam třeba 3-4 a pak zase 0. To je asi špatné. Kéž by už začala dýchat sama nebo aspoň nějaké jiné pokroky...
Reaguje na lechtání nohy, ale spíš jen když má otevřené nebo pootevřené oči. A i ve spánku jakoby trošku zvládne stisknout ruku.
Stále doufáme...

Ahoj všichni tady. Tak švagr je doma, spokojený a šťastný. Trénuje procházky, zapojuje se do prací doma, apod.

Katko, určitě jsi četla moje příspěvky, takže doufejte, čekejte, nic jiného nezbývá. Když se to stalo mému švagrovi, tak lékaři tvrdili, že asi nepřežije a jestli ano, tak dávali minimální procento, že bude normální, že bude těžce postižený. A vidíš, švagr není postižený ani mentálně, ani fyzicky.Měl to komplikované těžkým zápalem plic, otokem mozku. Když už bylo líp, tak zase upadl do bezvědomí, protože se mu hromadil mozkomíšní mok v mozkových komorách, takže další operace a voperování shuntu. Stalo se mu to 22.2. a propustili ho z nemocnice minulý čtvrtek.Takže ikdyž doktoři říkají prognozy zlé, vy doufejte, čekejte, protože každý člověk je jiný. Mluvte na ni pořád, něco pěkného jí povídejte, ona tě vnímá i slyší. Můj švagr mi potvrdil, že když byl v komatu i v umělém spánku, vždy nás vnímal i slyšel,že jsme přišli, jak jsme na něho mluvili, takže mluvte, hlaďte, je to důležité. Co se týká toho lechtání, tak my jsme to taky zkusili, polechtat ho na nohách, když byl už jen ve slabém umělém spánku a on ucukával.Je to u tvé mamky možná dobře, že reaguje na lechtání.Otevírání očí je řízeno mozkem, takže jí dá pěknou fušku, ty oči otevřít a můj švagr s tím měl velké problémy, a taky po té příhodě měl ty oči otevřené a obrácené dozadu. Takže mu vysychaly a měl problém s okohybnými svaly.Dnes je doma a my jsme všichni moc rádi, že to tak dobře dopadlo. Věřte, doufejte, čekejte, držím tvojí mamce palce, ať ty prognozy doktorů trumfne, jako můj švagr.

Holky, díky za podporu:-)

Ani, to muselo být hrozný, s takhle malým dítkem...máš pravdu, děti jsou sluníčka, mám 19m holčičku a druhé dítko na cestě a nebýt jich, tak mám pocit, že se zblázním. Díky malé mám celej den zápřah, tak to s mamkou na mě doléhá většinou až večer, když malá usne:-(

Líbo, taky přeju, ať operace dopadne na jedničku, tfuj tfuj:-)

Holky, když má člověk třeba ochrnutou nohu, reaguje na lechtání chodidla nebo vůbec ne? Taťka říkal, že dneska mamka pohnula na lechtání oběma nohama, jednou víc a jednou trochu. Znamená to něco? To víte, já se chytám všeho teď;-)

Káťo myslím,že je to dobrý znamení,mamka otevřela oči!! Super to David za celé ty 4 měsíce vůbec,občas jen pohnul rukou a to bylo vše.Víš maminka je hodně unavená,proto neudrží oči otevřené.Držím palce a buďte hodně silná.A za Davida mooc děkuji.Když čtu vaše řádky,že David vyskočí z postele derou se mi slzy do očí.teď tu týden nebudu,budu s Davidem a budu ho mučit :-) aby se probral (sranda)pak se ozvu.pa líba

Aničko
díky moc za podporu.Začíná být teplo,uvidíš,že i sluníčko zahřeje tvoje srdíčko a bude dobře.Moc ti to přeji.pa Líba

Ahoj Katko, vím jak Vám je, já sama prodělala mozkové aneurysma vloni v dubnu, navíc komplikované mozkovou mrtvicí. Je mi 35 let, mám tříletého syna a věřte mi, nebýt jeho, dávno už bych tu nebyla. VAše maminka má jistě sílu vydržet hlavně kvůli Vám. Děti to je velký motor.......... Držím Vám palce, abyste byla hodně moc silná.

Ahoj Líbo,
držím moc pesti na tu operaci, aby byl David hodně silný a operace mu pomohla. Taky potřebuješ už nějakou radost do života. Já mám pocit, že se na mě valí jen pohromy, ale snad už to taky musí někdy skončit..... Tak papapa a užit si Davida.

Líbo, přečetla jsem si o vás všechno od začátku a je mi to moc líto. Strašně moc vám držím palce, ať Davídek udělá ještě hodně pokroků a nakonec vyskočí z postele a poběží na hokej a za holkama. Předtím jsem vůbec netušila, že se tohle může týkat i tak mladých lidí, je to hrozný:-(

Dneska, když jsme byli za mamkou, tak měla otevřené oči, zívala, pak oči zavřela a když jsme na ní mluvili, tak je zas otevřela. Jen nevím, zda to něco znamená, dr. říkal, že stav je zatím stejný, tak asi neznamená:-(

Ahoj Aničko,Dane a všichni.Jsem moc ráda,že jsi se Aničko ozvala,už jsem přemýšlela co se s tebou děje!!Koukám,že to u vás není jednoduchý,tak doufám,že už máte fakt vybráno na pěkně dlouho!!U nás to je zatím tak nějak v pohodě.David je v lázních do 14.5. zkrátili nám to o 2 týdny aby prý nabral sílu a v červnu nás čeká operace v Jičíně té špatné nohy.A pokroky,no nic moc.I když fyzioterapeut říká,že se hodně zlepšil,že je uvolněnější,ale cvičení je pasivní.Tak nevím :-( už to taky trvá děsně dlouho.Zítra odpoledne za ním jedu,mám dovolenou a budu s ním do 10.5. tak uvidím,jak mu to jde!!

to Káťo
nevím co napsat,vím jak se cítíš,je to hrozný.Mám to za sebou věř mi,můj syn se probudil po 4,5 měsících a už to je 2,5 roků a brečela bych nad ním každý den.Kluk v 16 letech by měl poznávat život a né pořád ležet a nosit pleny.Kolikrát přemýšlím (já vím ty si to nepřipustíš)co by bylo lepší.... takto se trápíme všichni. Drž se a doufej,bohužel nic jiného ti nezbývá.Líba

Ahoj všichni, přidala bych se k vám, jestli můžu. Diskuzi jsem přečetla celou, hledala jsem nějaké pozitivní zkušenosti, což jsem tu taky našla, na rozdíl od jinde na netu...V pátek to budou 3 týdny, co praskla výduť mojí mamince a ona stále spí v umělém spánku. Měla velmi silné krvácení do mozkových komor a prognóza je dost špatná, má prý nejspíš hodně poškozený mozek:-( Nyní už dostává minimum léků na utlumení, ale stále se nebudí:-( Už mi to připadá děsně dlouho, stále nám opakují, že není žádná změna a stav je vážný, tak nám nezbývá nic jiného než čekat. Mamce je 62 let a prasklé výdutě máme v rodině už 4, mamky maminka zemřela kolem 50. roku, mamky bratr asi v 35 letech a pak mamky sestra prodělala prasknutí ve 45 letech a teda žije, jenže to dost vzdala, takže je z ní troska, ač krátce po operaci byla téměř v pořádku.

Ahoj Líbo, Dane a všichni ostatní. Už jsem tu dlouho nebyla, ale mám spoustu starostí. Malej se nám dostal z neštovic, ale pro změnu máme pneumokoka, léčí ho antibiotiky. K tomu už má měsíc strašnej kašel a nikdo neví z čeho. Včera jsme ho objednali na alergologii, tak snad už se to nějak vyřeší. Před 14 dny mi umřel pejsek , kterého jsem měla 13 let, to mi k pohodě taky moc nepomohlo. No jo, když se to s..e, tak se to s..e, ale už by moho taky na chvíli na jinou hromadu. Líbo a jak se máte vy?? Co David a lázně??? Jsou nějaké pokroky???
Anina

Ahoj Dane,na ictus jsem psala hned jak se to Davidovi stalo,psala jsem si s Honzou i s paní Adamčovou.Bohužel mi všichni jen říkají ať jsem trpělivá a že vše chce čas,nic víc mi neporadili.Mějte se moc hezky a přeji hodně zdravíčka.Pa Líba