ANEURYSMA

ahoj,chtěla bych se zeptat,zda by mi mohl někdo poskytnout nějaké informace ohledně prasklého aneuryzma.moje 24 letá sestřička,která byla v 7.měsíci těhotenství,tak jí ted 20.5.2007 prasklo aneuryzma v zadní části mozku.je po dvou operacích,zatím v umělém spánku.doktoři nám zatím nic neřekli.nevíte,jaká rizika tam hrozí?vím,že nejčastěji ochrnutí.mám o ni hrozný strach.děkuji

Ahoj Macku a Líbo, po delší pauze jsem se vrátila na tyto stránky a od mého posledního příspěvku čtu nepěkné zprávy (tak to ale někdy v životě chodí)... Nemám slov, jen mi pomalu stékají slzy po tváři. Líbo, je mi líto Tvého BERÁNKA, z Českého Krumlova mu posílám moře energie a Tobě a rodině oceán síly, kterou potřebujete. Mackovi a Lucce přeji aby ten čas bolesti byl co nejkratší a aby měli dostatek sil pro své děti. Ztratit maminku (takhle brzy) musí být to nejhorší, právě moje maminka tady s námi 5 týdnů žila a pomáhala mi dostat se zpět do normálního života. Jsem ji za to moc vděčná. Já už jsem se zapojila i mezi pracující, můj syn(3 roky) chodí do školky a v práci mi vyšli vstříct a chodím 2 dny v týdnu na pár hodin do práce. Ne každý má to štěstí jako já, jsem si toho vědoma. Ten pán nahoře mě má asi rád. Holky, myslím moc na vás, věřím, že bude zase dobře a BERÁNEK vše zvládne tak, jak to bude jen možné. Držte se a zase brzy ahoj!

díky moc všem a doufám,že máte pravdu.Líba

pro Líbu
Také si myslím, že ano, i když to zatím jde pomalu, děti mají neuvěřitelnou schopnost regenerace.

Držíme palce. Určitě to dobře dopadne.

V Hradci Královém! Zachránili mu život,to je pravda,ale jinak v Pardubicích na dětském oddělení má daleko lepsí přístup sestřiček, má na pokoji televizi,svůj dres,mobil no prostě vše co měl rád.Je tam s ním ubytovaná má mamka,co v Hradci nešlo a fakt začíná aspoň komunikovat očima a už jí pusinkou a do bříška už mu jídlo nedávají.Fakt je to hodně znát,když s ním může být někdo blízký a dá si sním práci!Jsem hrozně ráda,že tu mamku mám!!!Líba

Líbo a kde tvého syna operovali?

Děkuji Macku, vidíš lidé ,kteří se vůbec neznají a nikdy se nepotkají si můžou i na dálku v mysli posílat pozitivní energii. A věř,že na Tebe a Tvé děti myslím,proto se vracím na tyto stránky a píši Ti.Já jsem z Pardubic, aby jsi aspoň trošku měla představu odkud na Vás myslím!!!!Pa Líba

Líbo,DĚKUJI!Tvému "beranovi" hodně síly,budu na Vás myslet,aby už vše dopadlo jen dobře.Hodně síly!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ahojky,když jsem u manžela seděla naposledy,žádala jsem ho,že když už musí odejít,tak ať dá alespoň na naše holky pozor.Takže pevně věřím,že to tak je.A je mi jedno,jestli je nějaký další život,ale ta jeho energie se přeci jen tak nevytratí.Vím,že já musím být silná,všichni mi to přejí.A já jsem se za celkem silnou osobnost považovala,ale teď nevím,kde tu sílu brát.Je tak snadné říct,že je člověk silný,když za sebou tu oporu máte.Teď mám občas optimistický pocit,že to přeci jen půjde.Jindy ale pocity hrozné beznaděje.Plácám se v tom opravdu tragikomickým způsobem.Ale asi nikdy se nedokážu smířit,že tu děti zůstaly jen se mnou,že já jim spoustu tatínkovským věcí nepředám.

Lucko, je to jako u macka, velice čerstvé a bolavé. Je to klišé, ale opravdu čas je nejlepší lék, na maminku budeš vzpomínat pořád, bude ti občas velice scházet, ale místo bolesti to bude spíše lítost, že si s ní nebudeš moci popovídat, když tě bude něco trápit, že neuvidí vyrůstat vnučku.
Říkat si "kdyby" už nikomu nepomůže, kdvoví, jak by to s tím kdyby bylo, jestli lepší nebo horší.
A když někdo odejde, vždycky nechá na tomto světě něco nedokončeného.
Já jsem se utěšovala tím, že rodiče se odněkud dívají na nás a naše děti, a že je ochraňují. Nějak se to převzalo a dcera říkala, že když se jim v posledních letech třikrát taktak unikli dopravní nehodě, že je chrání babička a dědeček v nebi. Útěcha v tom je.

ahoj preju vsem co nejlepsi vecer ikdyz sama dobre vim,ze kdo proziva takovouhle zivotni tragedii krasny vecer nema a dlouho mit nebude...Ale proc jsem se rozhodla 5.4.2007 je pro me ten nejsmutnejsi den v zivote zemrela mi maminka na krvaceni do mozku-aneurysma stredni mozkove tepny.maminka uz to mela pred 17lety tehdy ji ale zachranili krvaceni jeste neposkodilo mozek..chci jen rict ze si to neodpustim do konce zivota ze jsem ji nedonutila jit na pravidelne kontroly ale maminka proste myslela ze se nic stat uz nemuze.ale kdyz tady ctu ,ze i angiografie nic neodhalila,ze i takove pripady jsou je to na jednu stranu pro me utesujici na druhou stranu hrozny osud pro rodinu ktere se to tyka-pro me je to z toho smyslu ze jsem opravdu slysela nazory ze se to nekdy stejne nepozna-tak moje vycitky na okamzik jsou mensi ale vzdycky budou.me je 23let mamince by bylo 47let a mame Nikolku moji dceru ktere byly 7.4.dva roky proc se to stalo pred Nikolky narozeninami stale taky premyslim?Vsem kdo ma trapeni a podobny osud se svymi blizkymi preju hodne sily,vim jak je tezke zit dal kvuli detem a snazit se aby nemeli trauma jeste s nestastne maminky....a tem ktery jsou "normalne" stastny preju aby je nikdy nic takoveho nepotkalo je samotne ani jejich blizke.Nejsme v tom sami,ale to nasi bolest nesnizi.Mejte se vsichni co nejlip a zijte kazdy den,ikdyz vim ze zivot po smrti existuje-aspon v to pevne doufam,nikdy se s tim ze nam odesla tak skvela babicka nesmirim...

Ahoj Macku,vidíš i můj syn je beran a má taky pořádně beranní hlavu.Měl taky silný otok mozku prodělal 2 operace za 3 dny kde mu postupně odstranili lebeční kost na celé půlce levé strany.Teď tě možná naštvu,ale na rovinu mi lékaři řekli,že to udělali jen proto,že mu je 13,že kdyby mu bylo 20let už by to nemělo smysl,protože by to nepřežil.Ale i tak po operacích měl David silný tlaky v hlavě a lékaři mu dávali 48 hodin.Byla to strašná představa,že by to neměl přežít,když přežil řekli mi, 14 dní víc nepřežije,protože se mu otok nezmenšoval,tak mu udělali punkci do páteře jestli ten likvor začne odtékat a začne se Davidovi zmenšovat hlava a řekli mi že jestli nenabere aspoň trochu vědomí už nemá cenu s ním něco dělat,že je beznadějný případ.Hodiny,hodiny jsem seděla u postýlky a brečela,likvor začal odtékat,a tak mu udělali z mozko míšního moku hadičku,která mu vede přes dýchací cesty do bříška kam mu likvor odtéka a vrátili mu v únoru lebku.Tím vrácením se mu stala dekomprese a David měl opět krvácení do mozku,opět nervy a dlouhá operace.Moc si vytrpěl,ale asi právě proto,že je beran a velký bojovník se nevzdal.Chápu Tě a je dobře,že o tom píšeš,uleví se ti musíš to ze sebe dostat.I když je to blbý co ti teď řeknu,ale nelituj sebe ani děti,vím,je to moc těžký,život je strašně nespravedlivý,ale musíš žít a Tvé děti musí vidět mamku šťastnou a usměvavou a né utrápenou.Mají teď Tebe a z Tebe budou brát sílu a uvidíš a věř mi,že spolu to zvládnete.Držím Tobě i Tvým dětem palečky a také přeji hodně síly.Ahoj Líba

Ahoj Líbo!Moc,opravdu moc mne mrzí to, čím procházíte, i když je obrovské štěstí,že syn tu hrůzu přežil.Teď Vás určitě čeká už jen to lepší.Jak já si přála aby manžel dostal šanci bojovat!byl to beran s tvrdou beranní hlavou.U něj však bylo aneurysma spojeno s rychlým a obrovským otokem mozku,a to byl ten konec.Přemýšlela jsem,proč o tom pořád píšu.Trochu se i stydím.Když mi ale vy,kteří jste si tím prošly,sdělujete pocity a slova útěhy,je to jiné.Pomaličku výčitky ustávají a třeba i jednou přijmu to,že jsou děti bez tatínka.
Tvému synovi i Tobě a Tvé rodině přeji pořádnou dávku síly.
Macek

ahoj Macku, netrap se výčitkami.Já už jsem tu psala v prosinci,můj 13 letý syn prodělal aneurysma v levé hemisféře.Než se to stalo prodělal všechny vyšetření mag.resonanci,CT, angiografii-ta, jak všichni píšou je velmi přesná.A přesto byl výsledek negativní.Lékaři mi řekli,že je zdráv,že bolesti a první krvácení do mozku,které měl bylo asi k pubertě a řekli mi,že po novém roce může jít do školy,ale bez tělocviku.Byla jsem moc ráda,že je syn v pořádku. A pak se to stalo 13.12.06 v 7.45 a diagnoza hrozná.Štěstí bylo v tom,že přežil i když měl hematon 5x6 cm a to už prý je smrtelné,přežil prý jen protože je hodně mladý a měl silné srdíčko!!Do dneška je v nemocnici,už začal vnímat,konečně mě pozná,začal jíst pusinkou,ale nemluví a nehýbe se.Nic si nevyčítej,taky jsem si to všechno vyčítala a hodně dlouho,ale přišla jsem na to,že bych se z toho zbláznila.Musíme teď hodně bojovat a já musím dát hodně síly mému synovi,aby se aspoň nějakým způsobem vrátil zpět do života.
Líba

Díky za slova útěchy.Je uklidňující to číst.Přeji ti všechno dobré,stal se ti zázrak!!!

...bez výčitek to asi nejde, ale opravdu to není Tvoje vina. I já jsem trpívala bolestmi hlavy, ale ani v tom nejhorším snu by mě, ani nikoho z rodiny nenapadlo, že se mi může něco takového stát. Opravdu ne každý máme to štěstí, jako jsem ho měla já. I když to teď moc bolí, všechno jednou přebolí a bude zase dobře, uvidíš. Držím Ti pěstičky, aby vše rychle přebolelo.

Je to hrozně čerstvé, stalo se před 14 dny.Vím, že dostal všechnu možnou péči,jen už bylo pozdě.Rozsahem to bylo obrovské bez šance na operaci.Všechno zbytečné. Jen tě pak napadají různé otázky.Bolesti hlavy nebyly urputné, prostě ho 2 roky často bolela hlava.Vzal si prášek a dobrý.Byl trochu cholerik s nepravidelným režimem, tak jsem to brala jako obranu organismu.Od lékařů vím,že ty bolesti s tím nemuseli bezpodmínečně souviset.Dělali,co bylo v jejich silách,ale stalo se to během 2hodin.Třeba ty výčitky jsou cesta k tomu, abych to přijala.Nevím.Člověk se TÍM musí prokousat.

macek
Proč myslíš, že jsi něco zanedbala? Záleží také, jaké to byly bolesti hlavy, zda byl u neurologa. Navíc v minulosti byly vyšetřovací metody složitější. Jediným potvrzením byla angiografie a protože nebyla bez rizika, nebylo možno ji dělat jen tak.
Velice často se, bohužel, aneurysma projeví až krvácením, aniž měl člověk předtím nějaké obtíže. Záleží na umístění, velikosti a podobně.

S otevřenou pusou čtu o Vašich zázracích. Je to nádherné.Můj manžel takovou šanci nedostal a já nevím, jestli to někdy dokážu přijmout.Vyčítám si spoustu věcí, alu nikdy mě nenapadlo,co způsobuje jeho bolesti hlavy.Všechny nás přeci bolívá hlava.Zanedbala jsem něco?
Je krásné,že někteří z vás šanci dostali,je to štěstí.Přeji vám vše dobré