DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Takm jen jsem odeslal příspěvek, musím jej poopravit -Libore, sestavit očíslované body může vypadat téměř vědecky, jenže... Tady už opět morální nedospělost chce kárat, nezodpovědnost se povyšovat nad zodpovědnost... Na světě nejsem jen JÁ a moje štěstí není nezávislé na mém příspěvku ke štěstí vůbec...TJN

Milý Jiří, i mně se zdá, že naše současná společnost je nastavena nezdravě (ba že jedince mravně zdravé staví do pozice bláznů nebo vyvrhelů), k podpoře ne dobro podporujících mechanismů si

...málokdo ví,že známý vědec Albert byl i výborný metafyzik.doporučuji literaturu s tímto tématem.Dozvíte se že vaše tělo nechce být nemocné,vše pochází z mysli a tam se to také musí změnit.Všechny vaše funkce řídí podvědomí.Dýcháte když spíte,srdce bije v noci ve dne(a učil vás to snad někd, či nad tím musíte přemýšlet),zvedáte ruku a nepřemýšlíte nad svaly,každá buňka plní svou funkci,kůže srůstá...pokud své vědomí a podvědomí živíte negativen,nečekejte nic dobrého.Řekl,že až člověk bude využívat 90% svého mozku,už nebudeme potřebovat tělo.Jsme jen energie a spousta molekul a se svou myslí dokážeme zázraky.Problém je jen ten,že tak trošku nemyslíme...:))nebo nám spíš naše omezené myšlení brání v rozletu....

doktor ránu zaváže,antibiotika se vypořádají s nejhorší infekcí a zbytek už je na těle.To musí bojovat.Celá diskuze byla založena na téma POZITIVNÍ myšlení...co jste z toho udělali???Pomůžu sama sobě,když Vám teď sdělím všechny své nemoci,problémy a budu se v tom vyžívat a rochnit???Člověk,který chodí k lékaři a jen se hlídá a vykládá všem jak je na tom bídně,ten nikdy zdravej nebude.Lidi,co maji rakovinu si sice nemoc sami nevyléčí,ale to že nehekaj a věří že to zvládnou,to jim hodně pomůže.Sice jsem nepochopila ten dlouhý článek,kde je semleté mrtvé s živým,ale dnes už chápu,proč je celej svět tak zahořklej,lidi válčí,když ani jedna strana neumí připustit,že ta druhá může mít pravdu.Proč si vlastně neříct,že se MÁM DOBŘE,že jsem na tom LÍP NEŽ VY,že ŽIVOT JE I S TĚMA NEDUHAMA KRÁSNEJ.Nejde Vám to???Asi se nemáte dostatečně rádi.Ono totiž z člověka,který se chová jako rakovinová buňka,nevyleze nikdy nic hezkýho :)))...o urážkách ani nemluvím.Tohle vše o vás vypovídá a pak se motáte do pozitivního myšlení.Víte vůbec co to je????

...jsme na strankach duchovno a filozofie....libore lidem kteri maji potrebu si stezovat to nepochopi...na to musi prijit kazdy sam.na druhou stranu by to byla nuda kdyby vsichni souhlasili.jinak mas na 150 proc.pravdu a ostatni na to prijdou casem.

Je to smutne, ze lidi se zde tak napadaji. Kazdy by mel mit moznost projevit svuj nazor a pak to teba s uctou prodiskutovat.Kam se ztratila slusnost?

Snad z mých příspěvků někdo nevyčetl, že mám všechny doktory za lumpy?No, nemám se tak vykecávat. :o)No, teda říkat paní, která toužila být lékařkou, aby sama sebe léčila, že není třeba vystudovat medicínu, aby sama sebe mohla léčit, a že může skládat jako střípky hádanku života, - to je opravdu móc krásné :o))) Takové pouťové, takové malované pastelovými barvami, zkrátka takové blbé a kýčovité, že už asi taky v této diskusi nevytrvám. :o)Vida, že někdo zahajuje další kolo beznadějně tupé pseudomoudrosti s pozdravem diskusi opouštím. "Nikdy neřikej nikdy", ale aspoň na chvili "Mlčeti zlato" :o))) Tak budu radši sbírat střípky :o)))

Nekdy (vlastne vzdycky), kdyz si od Libora neco prectu, mam pocit ze je nemocny. Myslim ze trpi laktacni psychozou.

Já se nejraději léčím sama. I jedna z mála výborných lékařů - dětská doktorka mého syna říká, že většinu doktorů nemá ráda ani trochu.Dnes jem slyšela starou paní v lékárně, která říkala, že by chtěla být doktorkou proto, aby se mohla také sama léčit. Já jsem jí řekla, že na to nepotřebuje mít školy, stačí pár knih a zkoušet a dávat si do souvislostí skládanky života i altenrativ. medicíny.

Nechci byt neprijemna ale vazne se tu resi uz jen nesmysly. Preci nejsou vsichni doktori dobri nebo spatni. Mezi doktory je dobrych lidi i hovad stejne jako mezi leciteli. To je jako tvrdit ze zeny neumeji cist v mapach nebo ze muzum jde jen o sex. Od toho tu uz je tisic temat, kde se takove veci resi. Sem snad chodi lide, kteri chapou, ze svet neni cernobily, ne?Promin Jiry ale tvuj prispevek jsem necetla cely, na to proste nemam, ta delka je nechutna. Snad az to vydas knizne pujcim si to cele v knihovne.

Jiří souhlasím... nejsem dogmatik.-)

Tak jsem sem zavital take po delsim case a nic se nezmenilo: postak a satanista Libor si zde vyleva sva "moudra" a par hlupek a hlubcu mu sekunduje. Vsichni se pak vrhaji se svymi "argumenty" a nadavkami na ty, kteri po pravde napisi, ze Libor kyda bludy.Zdavim Tomase, jdenoho z mala dusevne normalnich, kterych jsem v teto diskusi potkal (krome red bulla).

Koukám že je tady vše při starém. Libor rozdává své moudra, šíří bludy a občas někoho nasere. No sou to pí...

Ano. Pužít všechny dostupné prostředky. Když ale zjistím, že došlo k otravě organismu po požití chemicky kontaminované vody, nepokládám za zcela efektivní zahajovat psychoanalýzu, rozvěšovat amulety anebo vykládat karty. Tyto techniky jsou na řadě, je-li objektivní příčina právě neznámá. (a pak je na řadě teprve otázka, které z těchto technik jsou vhodné a opravdu účinné - ale to, jak říkám, teď řešit nechci). Chci tím říct, že obecné tvrzení o tom, že lékaři se soustředí na odstranění příznaků a ne na příčiny, je příliš paušalizující. Protože léčitelova proklamovaná snaha zasáhnout prapodstatu, které se nikdo nemůže dotknout ani ověřit, zda s problémem vůbec souvisí, může být velmi snadno naprosto mimo mísu a vzhledem k nevzdělání a technické nevybavenosti léčitele potřebné k diagnostikování pacienta, může vést k tragickým přehmatům. Nehovořil jsem o případu, kdy z rozboru krve a ostatních vyšetření vyplývá, že lze vyloučit organickou příčinu. Samozřejmě, že řada somatických projevů pramení z psýchy a to je lékařům také již dávno známo. Proto za stejně tragické a škodlivé pokládám jednání psychiatra, který bez okolků a snahy vniknout do problému předepisuje medikamenty. To je otřesné, protože kdo jiný už by, sakra, měl věnovat péči o duši, než psychiatr!? Kdo jiný by měl bojovat s podceňováním psychologických zdrojů onemocnění?! Kdo jiný by měl být tím, kdo porozumí dynamickému duševnímu procesu, kdo odhalí a odstraní příčiny jeho nežádoucích projevů?! Proto jsem byl z toho příkladu tak znechucen. Ta pacientka nepotřebovala možná nic víc, než pochopení odborníka, podle jejích slov nešlo o nic víc, o žádnou mimořádnou diagnózu. Stačil jen lidský rozhovor se zájmem o človeka. A toho se jí nedostalo - respektive toho se jí paradoxně dostalo od specialisty na zcela jiný obor. - Teď si budu zdánlivě protiřečit, ale musím říct, že funkci psychiatra či psychologa právě velmi často přirozeně a nepozorovaně zastanou jiní: přátelé, blízcí, rodina, prostředí, atd. Dostávám se totiž k paradoxu. Ono totiž ve skutečnosti je to právě naopak - psychiatr či psycholog je ten, kdo supluje nevyhovující či chybějící článek v tomto okolí. Přátelé, rodiče, partneři, blízcí, to jsou ve skutečnosti nejúčinnější terapeuticky působící lidé a prostředky. Za normálních okolností. Teprve když něco nefunguje správně (z jakýchkoli příčin, třeba i daných "vinou" pacienta), nastupují tito specialisté, jejichž úkolem je poznat, kde je zakopanej pes anebo alespoň zapůsobit se svými znalostmi a zkušeností tak, že člověku se začne dařit lépe. Kdyby se léčitelé soustředili právě na tuto oblast, asi bych tolik neprudil. Tam vidím jejich možnost užitečného působení. Neříkám, že bych jásal nad vším, co všichni léčitelé provádějí, protože některé techniky mi přijdou skutečně směšné a silně přitažené za vlasy. Ale to může být můj subjektivní názor, a když někomu pomůže k nabytí duševního zdraví víra, že země je placatá, tak ať. Nikomu tím neškodí a maximálně někomu může přijít legrační. Jiné jsou případy, kdy je víra založena na soustavném praktikování nesmyslných obřadů a rituálů tohot druhu, který dělá z lidí nesvobodné zoufalce závislé na vůli někoho jiného a stávají se fanatiky absurdních sekt s vymytými mozky a podobně - touto cestou zcela odkloněnou od reality totiž bývá zcela obrácen smysl léčby - namísto zdravého svébytného člověka je tu vymaštěná nádoba bez vlastního smyslu - stává se jen nástrojem někoho jiného, deleguje smysl svého života vně sama sebe a tím de facto zaniká jako svébytná bytost. Hranice těchto poloh jsou často velmi nejasné. Ale to se týká zcela všech způsobů léčby, všech způsobů vztahu k realitě, nejen duchovního, ale také technického a vědeckého. Neupadat do extrémů a zachovávat si zdravý selský rozum a normální lidský cit, dbát o svébytnost sebe sama. Vypadá to, že to není nic těžkého, ale řada lidí už spadla do pěkných s....k jen proto, že z romantického dobrodružného rozmaru tomuto zdravému selskému nechtěli věřit, anebo že se jim jejich normální lidský cit zdál příliš banální, než aby se jím nechali vést.

Já s tebou musím Jiří souhlasit (zvláštní že?)... dnes je to tak, že prostě přijdeš a lékař napíše pilulky a pošle tě domů. Já bych si představoval lékaře psychoanalytika, který by se snažil roztebrat říčinu nemoci... já vím, že teď se mnou nebudeš souhlasit, ale třeba cukrivka je způsobená neschopností přijímat city, rakovina je v počátku totální potlačení vlastní osobnosti, kdy děláme něco co vlastně nechceme. Ty puchýře mohou být určitě způsobeny toxíny, ale jsou lidé kteří je prostě nemají. všechno je to o tom jak přijímáme danou realitu. Co když ty puchýře říkají " nedotýkejte se mně"... tak je to v mysli a ta ovlivní tělo, které pak reaguje puchýři, nebo lupénkou nebo akné... lékař by se měl snažit zjistit jak onen pacient žije měl by ho jemně otevřít a pak pozná příčinu... a třeba klidně použít i šamanské praktiky... vybudit jeho představivost, vizualizaci, fantazii. Pokud by pomohlo něco bláznivýho co ovlivní podvědomí, proč to nepoužít?

Hm. Hovoris rozumne a Tve rozcileni v mnohem sdilim.A co teda jako navrhujes?Mene vedy a vice lecitelu? (to zni dosti revolucne a pokrokove - jiste by to mnoha pacientum pomohlo ukoncit jejich trapeni)Kdo to je lecitel? (Ten kdo to o sobe rekne? Nebo ten o kom to rekne jeho znamy? Nebo to musi rict jiny lecitel, o kterem uz nekdo rekl, ze je lecitelem? Ten, kdo na to ma zivnostak? Poznam ho podle svatozare anebo podle toho, ze on zacne hned o me aure a pouzije i jina zajimava slova?)Podle mne je cesta opacna: Každý lékař by měl být zároveň i léčitelem (já tím ovšem nemyslím kouzelníka, jakého si přejete patrně vy zastánci šamanství) - meli bychom trvat na tom, aby lekari byli pripravovani dusledneji nejen ve sve specializaci, ale take v psychoterapeutickych dovednostech. Tim totiz mohou ucinnost sve lecby procentualne vyznamne zvysit - mozna az o desitky procent. Ti proziravejsi uz tohle pochopili a jednaji podle toho, ku svemu prospechu (prestiz a vehlas) i k prospechu pacienta. Ne vzdy maji kapacitu na blizsi a hlubsi kontankt s pacientem, takze jej v pripade, ze uz nemohou z hlediska sve uzke odbornosti udelat vice, nez udelali - odborny zakrok - posilaji pacienta ke specialistovi. Nedavno jsem hovoril s jednou zenou, ktera byla lecena takto poucenym lekarem, ktery byl velmi schopny specialista a navic citlive vnimajici psychicke projevy pacienta. Byla jim poslana do nasledne psychiatricke pece, aby prave tem dusevnim strankam byla venovana pozornost a aby se pacientka vsestranne mohla stat naprosto zdravou a spokojenou. Tak prisla k psychiatrovi, a ten, aniz by ji jakkoli zkoumal, prohlizel nebo podobne, dal ji vyplnit dotaznik, zda nekdy ona ci nekdo z rodiny spachal sebevrazdu atd. a bez otazky, co ji dela potize, ji rovnou napsal nejake prasky... Tak to je podle mne ukazka toho, jaky je rozdil mezi kvalifikovanym opravdovym lekarem a pouhym fuserem, ktery nema v radach lekaru co delat. Oba jsou doktori, a pritom je to takovy rozdil. Jeden z nich je lekar, druhy jen pochybny urednik. Podle mne cesta je v posilovani lekaru a odstranovani uredniku. Lecitele bez lekarske kvalifikace jsou sarlatani, to at se na mne nikdo nehneva. Kdyz si udelaji lekarskou fakultu a budou se ridit lekarskou etikou, a nejen lekarskou., neni treba zadneho provozovani lecitelstvi, nevidim v tom logiku. A jeste k tomu tvrzeni, ze lekari leci jen priznaky a ne pricinu. Bohuzel, je rada pricin, ke kterym se lekar ze sve pozice proste nedostane, natoz aby je ovlivnil. A lecitel uz vubec ne. Napr. vyskakane puchyre na pokozce mohou byt zpusobeny nejakym toxinem v tele. Lekar muze vedet, ze podle tvaru a barvy puchyru jde o nektery z deseti ruznych jedu, ktere pripadaji v uvahu. Lecitel to vedet muze taky, ale je to vzhledem k jeho nevzdelani mene pravdepodobne. Naprosto jiste vsak je, ze nema zadnou laborator, kde by mohl udelat rozbor krve a vedeckou presnou metodou zjistit, jaka latka zpusobila otravu. Takze nemuze ani vedet, zda a jak pomoci. Pokud je poctivy a nejesitny, rekne, ze nevi a posle pacienta ihned k lekari. Pokud nikoli, da mu svuj specialni cajicek a riskne, ze toxin pacienta neusmrti a ze se z toho do dvou mesicu vylize. Nejcasteji ma pravdu a pacient je uzrdavenim naprosto ocarovan. Jenomze tradicni pacient u lekare je okamzite vysetren i s krevni zkouskou, do nekolika hodin je mu podana ucinna latka vytesnujici z organismu toxin a navic je pacientovi sdeleno, o jaky jed slo a shledano, ze do tela se dostal napr. voda z te a te studny, ze ktere se pacient ojedinele napil v domneni, ze je voda pitna - tim se vylouci opakovani otravy, protoze pacient z te studny proste uz nebude pit. - A vratme se k tomuto prikladu z pohledu lecby priznaku nebo priciny. Byl schopen lecitel poznat pricinu? Poznat nikoli, ale vyslovit jich mohl nepreberne mnozstvi: nenavist sahajici az z minuleho zivota, nedostatecne pozitivni pristup k svetu, slaba treti cakra, nedostatek medunky v minule predepsanem caji, rouhani se zemrele osobe atd. atd. Pacientuv zivotni pocit tim sice lecitel zcela jiste zlepsil, ale ve skutecnosti pacient jen o fous unikl smrti (pripadu, kdy jde o zivot, je nastesti mensina!), protoze kdyby slo o koncentrovanejsi latku, pacient by na otravu zemrel. Co by pak rekl lecitel? - Bohuzel, prisel ke mne, kdyz uz bylo pozde, vy ostatni, vidite, ze je treba ke mne prijit vzdycky hned, jakmile se vam jen trochu zda, ze by vam snad mohlo pozitri zlehka zacit byt mirne nevolno! To je jedna vec tykajici se lecby "pravych pricin". A ta druha je fakticka moznost ovlivnit priciny. Jestli clovek vyrusta v Evrope, je jeho zivotni prostredi samosebou ovlivneno prumyslem - ovzdusi lekar ani lecitel vylecit neumi, takze oba leci neco jineho, nez je skutecna pricina rakoviny. Lekar zkousi ucinne latky zamezujici nekontrolovanemu deleni bunek, lecitel, v ironickem usklebku nad takovym postupem opet vythuje sve verze o medunce ve skladbe minuleho lektvaru, o minulych zivotech, karme, pozitivnim mysleni atd. Pricina pritom lezi mimo moznosti obou pristupu. Ktery je ucinnejsi, ted nechavam stranou.

Nazdar Alo. Pod Tvá kritická slova o našich veleslavných čecháčkovských "lékařích" bych se podepsal. To, co většinou dělají, není medicína, ale ta nejsprostější šmelina! Arogantní bývají až hanba. A když "léčí," tak odstraňují důsledky, ne příčiny. Takže kdo vážněji omarodí, s tím to už jde... Hlavně, že to sype body. O tom, že by "lékaři" ochotně s pacientem probrali jeho problém a možnosti jeho odstranění, může být řeč snad jen ve vládním sanatoriu. Rozhodně ne v ordinacích pro obyčejné lidi. Je mně z těch snobských hajzlů na blití! Když můžu, léčím se sám, nebo jdu k solidnímu léčiteli. K praktické doktorce už chodím jen pro papíry. Tak jednou-dvakrát do roka. Keců mívá jak politik před volbama... Budu muset změnit registraci, jestli najdu schopnou náhradu. Jinak Ti děkuju za Tvůj příspěvek. Jsou i solidní doktoři, ale kolik jich je? Většinou jsou přetížení, takže další lidi už neberou, nebo dělají pro lepší havěť. V takové stoce evropské vegetujeme!

Co je lidi?

Šárí:Moc se mi líbí, s jakým zápalem mluvíš o reiki a jak tolerantní jsi, pokud jde o nedokonalost osobních kvalit jednotlivých smrtelníků, kteří se v reiki pohybují. Dokážeš rozlišovat zrno od plev a velmi rozumně chápeš, že rozhádanost autorit či dílší nedostatky nemusí znamenat nutně, že celé reiki je bezcenné. Já mám podobný vztah k vědě!V mých očích ji nedokáží zdiskreditovat žádé její dílčí neúspěchy a nejapnost některých jejích stoupenců či dokonce pouhých praporečníků, kteří v zásadě jednají nevědecky ohánějíce se tvrzením, že je to věda (to jsou například ti, kdo stále odmítají vidět psychologickou podstatu člověka a soustředí pozornost jen na tělesné symptomy - to je velice nevědecké a uvážím-li, že Freud bojoval s tímto tmářstvím už před sto lety, je to z vědeckého hlediska dokonce žalostné). No, prostě, velice dobře chápu, jaký máš vztah k reiki - podobný jaký já mám ke vědě. Řekl bych diplomatickou řečí, že máme dokonce stejné priority, jen s odlišnými akcenty. :o) Napadl mne teď ještě jiný příklad, který může můj pohled ilustrovat: představme si, že podobně před dvěmi sty lety vedli polemiku zastánci vědy se zastánci ryze duchovních technik. Mág, jógí, šaman či mistr nějakého duchovního umění, náboženství či kultu, mohl tvrdit, že dokáže posílat vzduchem myšlenku svému stejně vyškolenému partnerovi třeba na sto kilometrů. Zastánce vědy byl nahranej a musel kapitulovat, protože něco takového bylo pro vědu tehdy nemožné. Mohl sice pochybovat o hodnověrnosti a spolehlivosti telepatického přenosu, ale nemohl nabídnout za vědu nic srovnatelného. Je ovšem faktem, že i kdyby někdo takovou schopnost opravdu měl, šlo o zcela výjimečné úkazy, které nemohl obyčejný člověk dosáhnout, rozhodně to nebyla technika, kterou by dokázali zvládnout všichni, kdo se tomu chtěli naučit. A vidíte, dnes máme všichni mobilní telefony a můžeme volat někomu na druhou stranu zeměkoule. Nikdo nežasne a nekřičí, jak věda válcuje pouhé legendy! - Ovšem kdyby se něco takového podařilo stoupencům nevědeckých duchovních směrů, to bylo vydáváno za naprosto nevídaný zázrak a všichni bychom se něčemu takovému měli náramně podivovat! No, ale je to holt moc obyč! Je to poměrně pochopitelné, dokazatelné, opakovatelné, dostupné a není to zahaleno tajemstvím, rituálem zasvěcení ani ničím takovým. Tak nejásáme nad tím, jak je věda schopná a dál se snažíme hledat mentální techniku na místě, kde je daleko účinnější technika faktická. Mám za to, že toto hledání ve skutečnosti není ve své povaze hledáním odpovědí na praktické požadavky života. Nejde o hledání léčebných účinků ani o hledání způsobů komunikace či o hledání možnosti, jak pohnout s tisícitunovým kvádrem. Je totiž fuk, zda ho pohnu myšlenkou nebo jeřábem, ale jestli umím sestrojit jeřáb, a mám ho, tak je poněkud směšné, když se postavím před ten kvádr a urputně se na něj mračím při vysilujícím mentálním výkonu a kolemjdoucím říkám, že však já na to pravé zaklínadlo kápnu, vy vědátoři, a poukazuju na to, že jejich jeřábové řešení tuhle selhalo, protože jeřáb nebyl stabilně zajištěn a zřítil se, takže je to fifty-fifty a věda je stejně bezmocná jako mé mentální cvičení! Proto si myslím, že pravou podstatou není hledání alternativ k technickým řešením. Pravým smyslem je instinktivní příklon k tomu, co je duchovní. Tento instinktivní příklon vzniká proto, že člověk má psychologické potřeby, jako je pocit sounáležitosti, lásky, ocenění od ostatních, jako je sebepoznání. Zatímco moderní civilizace je zahlcena pouhými technickými řešeními a ztrácí ze zorného úhlu ten původní smysl, k čemu měly sloužit. K dosažení štěstí, k uspokojení právě těch psychologických potřeb. Myslím, že to opravdu vystihuje ta Heideggerova věta o tom, že moderní technika dokázala nevídaným způsobem zkrátit vzdálenosti, ale nenabídla žádnou blízkost. Proto se prosazuje lidská touha po duchovním uspokojení. Nikoli proto, že je třeba najít lék proti zhoubné bakterii ve způsobu myšlení. Z mého pohledu je opravdovým smyslem duchovních aktivit právě uspokojení duchovních potřeb. Netahejme duchovní aktivity tam, kde mají být uspokojeny potřeby technického charakteru. O vymezení hřiště, kde je účinné duchovně působit, se samozřejmě můžeme přít. V řadě případů se může ukázat, že nedostatek duchovních aktivit se může projevit tělesným symptomem. To je důkazem přínostnosti a blahodárnosti duchovní aktivity (někdy proto její posílení může vést ke zlepšení zdravotního stavu). Není to ovšem důkazem, že každý symptom je způsoben nedostatkem duchovní aktivity a že její posílení vždy povede k uzdravení).:o)

Ty sam sam jsi prelud Libore. Uz tvoje samotna existence je poprenim evoluce.