Academie Ochránců

No Evelyn, v tom ti moc neporadím,buď jsou to moje úvahy,nebo úvahy co jsou napsané na různých webech a zapadaj do mé představy.Když si to tak vezmu,tak nemůžeme vůbec nic doložit,neni naprosto správné interpretace....víme jen,že něco cítíme....dáváme tomu jména....a snažíme se příjít,co to je?I muj obraz o spojení nás,duše,zvláštních schopností,a možná něčeho většího se podle zkušeností mění.Asi nejvíce mi otevřel oči profesor Vaníček,když jsem měl přednášky Komperativních dějin,naučil mě se koukat na věci z více pohledů,že nic nemá jedno řešení a hlavně,že nic není samo od sebe.

Asi před měsícem si přále setkání semnou jedna pani,byla naprosto otevřená....a že by chtěla semináře pro lidi,kteří buď mají zvláštní schopnosti které nezvládají psychicky,nebo lidi kteří potřebují určité pošťouchnutí.....hlavně ta pani nějak přitahuje lidi s paraschopnostma.zatim jsme předběžně domluveni že dáme nějaké sezení a budem se moct seznámit.....Kdybych věřil na náhody...tak bych klidně řekl "že to je náhoda jako prase":-D
Tyhle lidé mě hodně obohatí a já doplním zas pár puclíků do skládačky.....academie Ochránců dostává určitou tvář,sice matnou ale cítim správnost aspektů okolo ní,ikdyž výsledek může býti jiný......no každopádně,pokud se to setkání uskuteční...rád vás tam Evelyn s Granvinem uvidím....věřím že vaše zkušenosti mohou změnit cestu nám všem.

Evelyn
Cítím to stejně. I mě se často dostane poučení od lidí, od kterých by to člověk nečekal. Ale pro potřeby komunikace a nastínění situace si myslím, že se takové rozdělení použít může. Ale možná je pravda, že lepší označení by bylo, jako poradce, což je vlastně i věc, kterou se živím.

Granvine,
s tím vztahem žák a učitel bych byla velmi, velmi opatrná. Mně se to jeví spíše tak, že se učíme navzájem, takže ty role žák a učitel se i v jedné dvojici stále promněňují. A asi není ku podivu, že právě ti osvícení učitelé o sobě jako o učiteli vůbec nemluví.

Míro,
krásně vyjádřeno. :)
Jaké knihy o duších jsi četl? Můžeš mi nějaké doporučit k přečtení? :)

Míra
Nemám co dodat:)

Přesněji " Bolest která Tě nezabije,Tě posílí " podle mě to je odvozené z bible ale lidé to zkrátili a je to bez té bolesti,protože pak se to hodí na všechno:-)tak to byla jen vsuvka,teď k tématu:-)
Co se týče těch chyb,někdy mam pocit že jsem inutitivně do problémů strčen abych řešil,někdy si myslím že se probudím a bude to pryč ale neni,musim to ustát...ale pak je to jako bych otočil klíčem a prošel dalšími dveřmi,svět se opět sklidní a já najednou vidím více věcí a mam další díl do skládačky.Někdy mi to připadá jako hra,(obrazně řečeno) Duše si vyhlídne s kým se narodí na tento svět,dítě je citlivé na různé podněty,jako úplněk,noční děsy kdy vidí duchy (sen či realita),předměty maj okolo sebe záři,jiní senzibilové cití velkou sílu jaká v tom človíčkovi je,někteří vidí že jeho aura je zářivě fialová (aury jsem moc nestudoval,řikam obrazně ikdyž zrovna jemně fialová je muj případ).Celý život je veden od události k události...jakoby duše říkala...tuhle knížku si kup,nečti celou,pasáž na téhle straně se ti bude hodit,nauč se tohle a tohle,zatim tomu nevěnuj pozornost,jdi dál...jdi dál,rozhodni se takhle,sice to přinese problémy...ale je to další krok a pak přijde to,co se nedá nějak popsat,jakoby ta duše nasbírala všechny potřebné věci a stala se více součástí člověka,najednou pochopíme věci které dřív byly skryté,získáme nový nadhled a moudrost a cyklus pokračuje dál.....
Hodně podobné tomu co Granvin píše.je to jako úkol,který nemůžeme odmítnout.

Ahoj Evelyn,
Co tě nezabije, to tě posílí. A i když tě chyba posílí, tak to podle mě neznamená, že to nebyla chyba...?
Zatím jsme to řešili jen přes sms, uvidím, až se s ním setkám, jak ho okouzlím svým vnitřním světlem. Každopádně mi tyhle situace ukazují, že na sobě musím ještě hodně pracovat - neříkám, že jsem mistr, ale i zkušenější žák se může v určitých chvílích stát učitelem.

Mira
Zaměřen na energii? No, kdo ví, každopádně se jí nezabývám víc než musím. Co přesně myslíš vniřní výrou mi není jasné...?
Tyhle lidi nevyhledávám, abych je učil, oni vyhledávají mě anebo mě s nimi osud svádí dohromady. Třeba k tomu problému, který jsem popisoval jsem se dostal čistě souhrou řady osudových okolností. Nejradši bych se takovýma vůbec věcma nezabýval, ale když už se k nim dostanu, a osud tomu chce, abych se k nim dostal, tak se na ně vykašlat nemůžu - nějaký důvod to mělo.
Energii cítí a v podstatě ho ovládla. Jeho ego díky ní vyrostlo. Je to složitější a jsem líný to tu rozepisovat - ani k tomu není moc důvodů. Ale faktem pro mě zůstává, že práce s energií je strašný bič na lidi, kteří nejsou připravený to zvládnout.

Já si myslím, a v podstatě jsem vypozoroval, že každý máme v tomhle životě určité úkoly. A úkolem některých lidí je, spolu s rozvíjením sebe sama, také pomáhat ostatním najít správnou cestu. Na tyhle lidi jsou kladeny trochu větší nároky - potýkají se s řadou potíží se kterými se jiní lidi nesetkají třeba za celý život, jsou stavěni do situací, které musí řešit a sami se v nich zdokonalovat, aby přežili, musí si dávat pozor na své konání, protože karma u nich funguje přísněji a rychleji než u jiných, mají silnější ochranu než ostatní. Prostě celým životem jsou vedeni a připravováni na to, aby mohli pomáhat ostatním najít správnou cestu. A v podstatě nám nezbývá než se toho úkolu ujmout a snažit se ho plnit co nejlépe.

Míro, máš samozřejmě pravdu. :) Teď, když po sobě čtu,že bychom měli jako úplně první rozvíjet intuici, uznávám, že jsem to napsala poněkud jinak, než co jsem chtěla vyjádřit. Rozvíjení intuice musí jít ruku v ruce s rozvíjením vědomostí, to je naprosto jasné. :) Já v tu chvíli spíše měla na mysli to, že bychom se ve stavu, kdy se rozhodujeme, měli obrátit spíše k intuici (ke svému "Já") než k rozumu (svému egu), ta nás povede jistě a správně. :)

Oprava,nemyslím najít jim cestu ( duším),ale pomoci aby si našli svoji vlastní cestu.

Ahoj Evelyn....jsme psali ve stejný čas:-)Sem rád že se připojíš též kapkou moudra do debaty.:-)Ten příběh co píšeš je opravdu skvělej a pravdivej....většinou škola nás učí že dělat chyby je špatné....takže celý přístup je špatný...ikdyž asi největší vliv mohou mít rodiče.
Určitě pro Ochránce je intuice důležitá ale též znalosti,protože čím víc toho budu vědět,tím větší bude mít šanci se intuice vyjádřit abych pochytil i detaily,sám to pozoruju,že čím víc nabíram moudrostí a vědomostí,tím je to přesnější..(někdy můžem více rozebrat:-))
To co píšeš Granvinovi je pravda,Když změním sebe,změním i okolí,o tom neni pochyb,ovšem ale můžu pomoct najít cestu druhým.Mam něco načteno o duších,pokud připustíme jejich existenci ( já připouštím) tak by měli býti tzv. " Staré duše" a ty většinou mají za úkol najít cestu jiným duším....taky zajímavé,no mam se co učit:-)

hmmm....to je zajímavé,co ty říkáš.Ty jsi zaměřen spíš na tu energii a ty věci okolo vnitřní víry,že?protože přitahuješ lidi podobné.Nebo spíš je vyhledáváš abys je více naučil a oni se brání:-)tím zas piluješ sebe:-)
Pokud vezmu v dotaz tvého známého....spíš by mě zajímalo jetli se o ní jen zajímá,že si přečetl hodně knížek a ta představa ho uchvátila,nebo jestli spíše tu energii cítí a ta ho k tomu dotlačila a kam ho směřuje:-)Co se týče toho satanisty,tak nevím...většinou člověk přilne k něčemu co je mu nejbližší...a zrovna satanismus jde proti něčemu...proti víře,nebo systému....záleží v co ho ten člověk přetvoří.spíš by mě zajímalo co ho k tomu vede,nebo spíše přivedlo,poslechnout si jeho život a i třeba ty jeho zákony.A pak bych použil tvoje zkušenosti a ty jemně aplikoval.
Ono právě to poslouchání je asi nejtěžší věcí co by žáci měli...:-) hehe:-)

Ahojky Míro a Granvine :)
Zaujalo mě téma o chybách. Pokud jsi, Míro, po uskutečněných chybách silnější, je správné ty činy vůbec nazvat chybami? Jestliže se ze svých činů učíme a uvědomujeme si, že jsme určité věci poté lépe pochopili nebo v něčem získali větší zručnost apod. a jsou nám tedy vlastně k užitku, pak by asi bylo vhodnější mluvit o nich jako o zkušenostech, které nás naučili to a to, než o chybách, které se neměly stát. Kdyby se totiž nestaly, nedošli bychom ke konkrétnímu poznání či dovednosti.
Jeden příběh k tomu:
"Nedávno jsem od Stephena Glenna slyšel příběh o známém vědci, který učinil několik důležitých objevů v medicíně. Při interview se ho reportér ptal, jak to, že je mnohem kreativnější než průměrný člověk. Co ho tak posunulo před ostatní?
Odpověděl, že podle jeho názoru za vše vděčí zážitku s matkou, když mu byly dva roky. Snažil se vytáhnout z ledničky mléko, kluzkou láhev upustil a všechen obsah se rozlil na podlahu - opravdové moře mléka!
Matka přišla do kuchyně, ale místo aby na něj začala křičet, vyhubovala mu nebo ho potrestala, prohlásila: "Roberte, to se ti ale povedlo udělat krásný svinčík! Taková louže mléka se jen tak nevidí. No, už se stalo. Nechceš si v tom mléku trochu pohrát, než ho utřu?"
A to taky udělal. Po několika minutách matka řekla: "Víš, Roberte, když uděláš takový nepořádek, nakonec ho musíš uklidit a vrátit věci zase do pořádku. Jak bys to chtěl udělat? Můžeme na to použít houbu, hadr nebo mop. Co by se ti líbilo nejvíc?" Vybral si houbu a společně vytřeli rozlité mléko.
Matka pak pokračovala: Víš, co se tu stalo, je nepodařený experiment, jak efektivně nést velkou láhev mléka ve dvou maličkých ručičkách. Půjdeme dozadu na dvorek a zkusíme, jestli objevíme způsob, jak ji nést, aniž bychom ji rozbili." Chlapeček se naučil, že když uchopí láhev nahoře pod uzávěrem, dokáže ji nést a neupustit. To bylo skvělé vyučování!
Slavný vědec vysvětlil, jak v tu chvíli pochopil, že se nemusí bát dělat chyby. Od té doby vnímal chyby jako příležitost něco nového se naučit, což vlastně je podstata vědeckých experimentů. I když se experiment "nepodaří", obvykle si z něj vezmeme cenné ponaučení.
Nebylo by skvělé, kdyby všichni rodiče reagovali tak jako Robertova matka?"

***
A ještě něco k vašemu psaní...

Míro, možná bychom měli jako úplně první rozvíjet vlastní intuici, pročistit svůj kanál spojení s ... nazvi, jak chceš :)), protože potom budou pryč veškeré pochybnosti o tom co dělat.

Granvine, každý máme svoji vlastní cestu, po níž kráčíme, i když cíl je jenom jeden, ač si to mnohdy neuvědomujeme, že všichni jdeme k jednomu společnému cíli, byť jinými stezkami a jinými způsoby. Chceme-li na té cestě někoho měnit, pak jedině sebe. Možná bys mohl přítelovy situace využít jako zrcadlo.
Lidé, z nichž vyzařuje jasné čiré světlo, světlo poznání a pravdy, nemusí vůbec nikoho přesvědčovat, domlouvat a vyžadovat, aby je poslouchal. :)

Chyby dělá každý, ale jde o to jaké.
Momentálně řeším problém s jedním známým, který se začal zajímat o energie a myslí si, že je bůh. Těžko mu vysvětlovat, že práce s energií je sice zajímavá, ale není to vše, že je mnoho vyžších met, kterých by měl dosáhnout a hlavně očistit své ego. Z člověka, který kdysi satanisty odsuzoval se nyní jeden stal. "Mě nezajímají žádný vesmírný zákony, já mám svoje zákony." A jiné podobně ujeté věci. Je to smutné. A neposlouchá a neposlouchá a jeho duše trpí a trpí. A už se to pomalu začíná odrážet i v nápravných mechanismech - když do svých záležitostí chtěl zatáhnout jiné lidi, tak se jim začali stávat nehody, které jim v tom měli zabránit. A i na něj to bude muset dosednout, pokud se neprobudí a nezačne se modlit, aby odčinil, co napáchal a tím se zachránil. Ale neposlechne.
Víš, jasně, že každý dělá chyby, ale kdyby žáci alespoň poslouchali ty zkušenější:(

Ono je to těžké..každý má určitou představu o fungování těchto věcí.je to dáno jejich zkušenostmi a věděním.Teď ale jde o to,když je to smete,tak jestli dokážem rozpoznat tu správnou míru kdy je to dost a kdy málo aby to poučilo ale zase nepřivodilo horší problémy.chyb je potřeba,sám chybuju a jsem pak silnější.Jo bude to těžká cesta ochránců:-)

Tak nemusí jít zatím vyloženě o učení, ale spíš abychom si mohli předat své zkušenosti a nějak se podpořit - člověk nemá tolik možností setkat se s lidma stejně smýšlejícíma. Přesto ale takové setkání bývá hodně přínosné.
Já jsem se jednou trochu spálil a proto si teď dávám dost pozor, co komu říkám a předávám. Nejhorší je, že si každý myslí, že ví všechno nejlépe a vůbec ho nenapadne, že když se tomu já věnuju min dvakrát delší dobu, tak asi budu mít větší zkušenosti. To pak jen stojím, říkám si proč ty lidi neposlouchají a jen pozoruju jak dělají stejné chyby, které jsem kdysi dělal já. Jenže já měl solidní základ už ve chvílích, kdy jsem je dělal, takže jsem si s tím dokázal poradit, ale je to smete, protože jsou pořád začátečníci:(

Děkuju Evelyn za přání,svatba proběhla rychle a hladce.Teď už taky doma neslyším jiné oslovení než "manžílku":-D
Zdravím Granvine....to co píšeš je pravda,já sám zatim nemohu nikoho učit,jelikož sám mám co dohánět...je spousta otázek a otazníků a určitě za svůj život si nedokážu na všechno odpovědět,ale rád bych k tomu vedl další,vyhledával lidi jejichž vnitřní sily čekají na probuzení nebo spíše jim naznačit hledání jejich cesty.Je jasné že když mi v tom pomůže ještě někdo další,rychlost rozvoje se zvětší.Takže nejsem proti založit malé sdružení ochránců:-)

Mira
Je to pěkný a zajímavý sen. A určitě by bylo přínosné ho zrealizovat, je ale třeba myslet i na to, že k tomu, aby člověk někoho něco opravdu učil, je potřeba hodně znalostí, moudrosti a síly. A hlavně se pod tím skrývá hodně zodpovědnosti. Já občas taky občas někoho něco učím, ale jen trochu a jen někoho, protože s tím mám špatné zkušenosti.
Osobně se mi moc líbí ten název "Akademie ochránců" :)
Co se týče toho, co si vybrat, tak jsem řešil podobý problém - zda jít za penězi anebo za pomocí druhým. Došel jsem k tomu, že půjdu skrze pomoc druhým - k tomu mě to táhne a to je můj osud. Mám od Boha dar lidem pomáhat a nemohu říct "hele Bože, já to nebudu využívat a radši si otevři IT firmu a vydělám pořádný prachy". To nejde, to by mi karmický strážci pěkně dali.
Tak mě napadá, co bys říkal na to udělat takové skromné sdružení ochránců - občas nějakou společnou meditaci na dálku, či setkání?

www.salvare.cz

Míro, krásné žití na společné cestě životem Vám přeju! :) Moře lásky, oceán tolerance, hodně radosti a umění brát starosti jako výzvy a příležitosti k růstu a pozitivním změnám. :)))
A tobě přeju chuť stále na sobě pracovat, rozvíjej dál své schopnosti. Ať se daří! :) A zase napiš. :)

Ahojky Evelyn,vede se mi skvěle,za pár dní mě čeká svatba,Eliška roste jak z vody a dělá nám radost.co se týče mě koupil jsem si runové karty,jak jsem předpokládal je jedno s čím vykládam,výsledek je stejný,Dále asi před měsícem srazilo auto našeho psa auto, a on v šoku utekl bůh ví kam.Dopadlo to dobře,našel si v noci cestu domů:-)já jsem ovšem při jeho zmizení jsem se ponořil do své mysli a snažil se jí najít,ale neni to pořád tak perfektní jak jsem čekal,dokázal jsem lokalizovat mlhavě místa kde proběhla ale kde je,jsem prostě nevěděl.Co se týče zranění,dokázal jsem uhádnout co jí bolí,protože to v meditaci bolelo i mě,to samé propojení se mi stává i s dcerkou,když jí třeba bolela ouška,tak jsem to cítil taky....tohle se mi nestávalo,jen teď na těch nejbližších....ještě určo napíšu,teď mě tlačí čas...zatim ahoj

Ahojky Míro, tak jak se vede? Něco nového v oblasti Academie? :)

Ano to je pravda,materiálno a duchovno se prolíná,ale rozpor spíše pociťuji v tom jak pomáhat,buď mohu za pomoci intuice rozjet prosperující firmu a pomáhat materiálně nebo mohu začít cvičit svoje léčitelské schopnosti a pomáhat duchovně a energeticky lidem.Teď mam spíše našlápnuto prvním směrem ale neustále mě tlačí a strhává ten druhý směr.Otevřením academie by se mi splnil jeden ze snů,konečně místo kde by každý jako já mohl zdokonalovat svoje schopnosti a to způsobem jemu vlastním.