Reklama

ANEURYSMA

kveta (Pá, 5. 1. 2007 - 03:01)

to mate stesti ze jste neleyeli v nemocnici v teplicich.Na 36 lidi jsou tu dve sestry,a to jksme akutni luzka.lekar ma na starosta neco kolem 100 lidi,ze je to k neuvereni.aLE JE TO BOHUZEL TAK

Honza (Po, 25. 12. 2006 - 19:12)

23.12. jsem byl u známích na návštěvě po chvílince mi volal tátova přítelkyně, že má mozkovou příhodu praskla mu výduť prý jen řekl moc mě bolí hlava a bylo to..hned mi volala nevěděla kam ho vezou.Když jsem zavolal na 155 tak mi řekli, že ho vezou na Homolku kde prodělal 3 hodinovou operaci teď je udržován ve spánku snad zítra či pozítří ho začnou budit tak jsem zvědavý v jakém stavu bude je mu 52 chlap jak hora. Nikdy jsem si nepřál nic jiného než to, aby můj tatínek byl zase zdraví. Honza

Líba (Ne, 17. 12. 2006 - 11:12)

Ahojky,mám 13letého syna a před 14 dni,ho začala bolet hlavička, na CT vyšetření mu zjistili krvácení,ale úspěšně ho zastavili a syn měl být 15.12.2006 propuštěn domů bez následků.Lékaři mu dělali andiografii,stříkli mu kontrastní látku (přes tříslo)do hlavičky a na nic nepřišli. 13.12.06 dostal ráno v 8.30 křeč a na CT zjistili prasklou cévu a velké krvácení do mozku.Prodělal 3 hodinovou operaci a řekli mi,že bohužel,protože je pravák a postižení bylo na levé straně,která je pro něj dominantní,bude ochrnutý na pravou stranu a zřejmně nebude mluvit.Zatím ho lékaři pořád drží v hlubokém spánku,ale já se děsím toho co přijde,jestli se mi vůbec probudí a co bude dál.Nejhorší na tom všem je ta bezmocnost,že mu nemůžu pomoci. Líba

Návštěvník (Po, 13. 11. 2006 - 11:11)

Ahojky,já zrovna nedávno prodělala prasknutí výdutě.Operace provedena na Homolce,opravdu veškerá spokojenost s péčí.PO zákroku jsem byla lehce ochrnutá na levou stranu,dnes chodím mluvím,chce to opravdu hodně trpělivosti,ono to nejde vše hned vrátit do normálu.Vím o čem mluvím.Angiografie je samozřejmě jako každý zákrok nepříjemná,ale dá se to vydržet.Já prodělala i tzv.kooling.Jarka

Návštěvník (Út, 7. 11. 2006 - 21:11)

Můj táta prodělal aneurisma asi ve 20letech, trvalo dlouho než zjistili co mu opravdu je a jeho zdrav. stav byl velmi vážný a i přesto, že mu lékař dával 50% šanci se zcela uzdravil a žije normální život, takže hodně štěstí a hlavně věřit v uzdravení

Lenka Filipová (Čt, 2. 11. 2006 - 19:11)

28.2.2006 jsem sama mozkové aneuyzma prodělala.v čím mladším věku se člověku toto přihodí,tím snažší si myslím je léčba a rekonvalescence.opatrní samozřejmě do budoucna musíme být,nikdy není vyloučené,že se to nemůže stát znova.změníte stravovací návyky,přehodnotítě svůj žebříček hodnot.už není tak strašně důležité být za každou cenu v práci,šetřit každou korunu,víceméně začnete být sobec,protože od jisté doby začnete myslet výhradně na sebe už proto,že jste byli tak blízko smrti,která třeba ve vašich 35-ti letech by byla opravdu zbytečná jak pro vás,tak pro zbytek vaší rodiny.aspoň v mém případě moje rodina trpěla až dost.

KLara (Pá, 25. 11. 2005 - 22:11)

To JITKA: Po pravdě, angiografie je spíš nepříjemná než bolestivá, alespoň u mě tomu tak bylo. Nejhorší je zavádění katetru přes stehenní tepnu (žílu?). Bolest velmi zvláštní povahy potom vyvolává vypouštění kontrastní látky z katetru do oblasti mozkových cév. Pro Vaše zdraví bych Vám doporučila angiografii podstoupit, protože si můžete v hlavě nosit "časovanou bombu". Pakliže je objeveno včas, zpravidla se nepřistupuje k operačnímu zásahu, řeší se to méně invazivními metodami.

Jirina Spurna (Pá, 25. 11. 2005 - 13:11)

Aneurisma jako takove je vydut na tepne, a je tim myslena krome tepen privadejici krev do mozkovych struktur i tepna(aorta) pobliz srdce.Ma matka letos zemrela na rupturu vydute aorty. podle meho to asi moc zastavit neslo i kdyz par hodin s tim zila nez udelali diagnozu a vydut praskla uplne( pred tim jen prosakovala) No bolestiva nekdy pred rupturou prosakuje a pak blestiva je, jindy proste praskne a pokud neprijde okamzita pomoc jeste v dobe prosakovani nemocny umira. Mozna se platu jak uz jsem uvadela nejsem lekar, ale byvala sestra a mam jen zaverecne zkousky VS z biologie cloveka.Ale domivam se, ze musi jit o obdobi prosakovani a nebo mozna zacatku plneho proudu, kdy okolni struktury krev trochu zadrzuji a krvaceni zpomaluji. Ale Obavam se ze pri plne rupture by doslo ke smrti behem nekolika minut.Pokud se toho nekdo boji mohu ho ujistit ze jsou na svete mnohem bolestivejsi nemoci a unmira se na ne cele mesice a ne par minut. Nemoc a smrt patri do zivota. Je to hrozne kdyz to potka mladeho cloveka, kdyz to potka matku s detmi nebo kdyz to potka kohokoliv kdo byl druhym prospesny. Ale je nunte to vzit skutecne tak, ze nemoci ze kterych se uzdravujeme, pokud na nas nechaji stopy diky bohu za to ze nam nevzaly zivot. pokud jsme nemocni chronicky musime se pripravit na to ze nemoc si bude brat postupne vic a vic nasich schopnosti a moznosti a i pres to se udrzet jako clovek na slusne vysi. Znala jsem spolupacienta a spolupacientku z nichz oba se se svmy chronickym onemocnenim nesmirili a udelali pribuznym peklo na zemi. Proklinali je ze jim nemohou rozumet protoze jsou zdravi, pokud jim zakazali druhy den prijit a oni skutecne neprisli tak je proklinali ze by je radi videli mrtve atd. neco delala nemoc, ale bohuzel vetsina byla dana povahou. Takze pokud jsme zdravi meli bychom myslet na to ze kazdy den je dar, meli bychom na to myslet i tehdy pokud jsme nemocni a stale to "jakz takz jde" myslet na ty druhe na ty kteri za nami prichazeji aby nam pomohli kdyz vlastne jimak nez svou pritomnosti a tim ze se snazi nebrecet a zaujmout nas nam pomoct nemohou.Asi nejhorsi je bolest takze bych kazdemu z chronickou nemoci poradila aby se podival na stranky www.linkaprotibolesti.cz na to jak je mozne bolest tlumit nebo temer odstranit. Krome toho vydrzime temer vse a neni duvod, abychom desili lidi, kteri nas maji radi. radi. Nepisi to ve treti osobe, protoze neoslovuji nemocne, kteri jsou na tom jako ja nebo podobne, ani ty zdrave kteri to tezko mohou chapet, ale spis se snazim popsat jak to je a jak to clovek proziva. Mozna ze to beru jinak nez jini, protoze nemam deti a nepolkadam svuj zivot tedy za tak dulezity. Ale chtela bych rict ze vzpirani se nemoci a smrti pokud to neni tesne po te co nam onemocni nekdo blizky, nema smysl, smysl ma se poddat a najit moznost jak se smirit. Verite v Boha? (ja ne) ale vyborne, vira vam bude pomahat, je neco co delate radi a muzete to delat i jako nemocni vyborne i to vam velice pomuze se odpoutat od toho co prozivate, najdete si jakoukoli filosofii, jakekoli nabozenstvi( vyjma tech ktere jsou podezrele z podvodu)a uvazujte o zivote. A pokusme se nebyt u toho ponuri jak cerstve vykopany hrob, smutkem a zoufalstvim ke smireni nedorazite. Pokuste se ucit, hledejte lasku a kdyz ji nemate u lidi poridte si treba zvire, je to laska bezprostredni a nevypocitava. Zijte protoze jako nikdo nevi kolik Vam toho zbyva Vy mate dar, je mozne, ze vite ze vam zbyva mene casu nez ostatnim, ale vice casu na uvahy a na dozravani ve skutecne dospeleho cloveka. Kdo to je? To skutecne nevim mozna Kristus, mozna Budha, mozna nekdo z nas koho denne potkavame, mozna ze zralost neni nic tak enormniho jen to chce neco pochopit. Co to nevim. Mozna , ze se mi podari se k tomu priblizit a mzna ze jsem na uplne jine caste. nevim, ale uvahy o zivote stoji za to a je dobre si najit partnera se kterym si budete sve poznatky utrzky cetby a divadelnich her filmu a hudby vymenovat a nekdy si pobrecite a nekdy se nad nimi zasmejete. No radeji toho necham stejne mi asi nikdo nerozumi. jen jsem chtela rict ze nemoc ani smrt nejsou tak zle jak se obavame, a ze nam mohou mnoho dat at uz jako prihlizejicim tak jako nemocnym. Je to zkouska, a navic ji neskladame jednou pro vzdy, ale denne. Dokazeme tento den prozit tak abychom moc neotravili druhe? Dokazeme i my z nej neco mit? Omlouvam se vsech kterych se to dotklo, nebylo to mysleno na nikoho osobne.

Jitka (Po, 21. 11. 2005 - 22:11)

Slysela jsem, ze je angiografie je bolestiva. Co je na tom pravdy?

KLara (Po, 21. 11. 2005 - 21:11)

Děkuji za Vaše příspěvky.Pro Jitku: Mým příbuzným (bratr, matka) doporučil neurolog angiografické vyšetření, které jediné může prokázat přítomnost výdutě, tzn. je to dědičné.

Jitka (Pá, 18. 11. 2005 - 18:11)

Ahoj.Moje maminka mela praskle aneurysma pred 15 lety.Me bylo 13 a braskovi 3...Ucila se znovu chodit,mluvit, vsechno...Nekolik mesicu stravila po nemocnicich a rehabilitacich. Dodnes spatne mluvi,ma ochrnutou pravou ruku a chodi s hulkou. Bylo to strasne pro nas pro vsechny a kdo to nezazil, neumi si predstavit.Jsem rada, ze je mezi nami.Muj zebricek hodnot se razem zmenil a na svet se divam uplne jinak, nez vetsina lidi...Trochu se bojim, ze to muze byt dedicne. Nevite neco o tom?

- (Pá, 18. 11. 2005 - 09:11)

Já jsem kamarádka té Simony, co sem tenkrát psala. Dopadlo to dobře, její maminka se z toho dostala, celkem bez následků, takže vše dobře dopadlo. Sestra mé švagrové měla totéž, naštěstí ji poslali hned do nemocnice a zachránili ji. Dlouhodobě trpěla silnými bolestmi hlavy, tak pozor ! Bylo to přičítáno únavě z práce a dětí / má 6- ti letá dvojčata/, každopádně bolesti hlavy nejsou v pořádku-nepodceňujte je. Moje nevlastní maminka na prasklou tepennou výduť zemřela , bylo to v mozkovém kmeni, takže se nedalo nic dělat.

KLara (St, 16. 11. 2005 - 20:11)

Ahoj, já měla aneurysma na střední mozkové tepně. Prasklo mi a život mi zachránil jen okamžitý zásah neurochirurgů z ÚVN Střešovice. Ale slyšela jsem historky o lidech, které si v různých okresních nemocnicích předávali PŘÍLIŠ DLOUHO z oddělení na oddělení, aniž by stanovili diagnózu. Obávám se, že i v mém bydlišti by mě s pouhou bolestí hlavy poslali domů. Velmi by mě zajímaly Vaše zkušenosti s touto nemocí.

Patrik Koutský (So, 17. 9. 2005 - 17:09)

http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1101/med1117.html

Simona (Út, 18. 11. 2003 - 23:11)

Kdoví o někom, kdo prodělal mozkové aneurysma (prasklá cévní výduť v hlavě)??? -náhlá mozková příhodaMoc prosím, moje maminka ji právě má, leží v nemocnici, zkouším i touto cestou posbírat informace....či naději. DíkySimona

Reklama

Přidat komentář