Bolest a žádný požitek ze sexu - poraďte!

Ahoj, mam taky problem.. Pri sexu mam strasny bolesti, zrejme jako loverboyova pritelkyne, ale nemam problem s tim, ze bych nechtela, opravdu o to stojim, pritel me vzrusuje jen kdyz vim ze to ma prijit dostanu strach a trochu to opadne..panna zrejme nejsem uz ve me byl, ale nebylo mi to nejak moc prijemne, myslite ze je neco co by pomohlo? Treba gel apod.? Za odpovedi predem dekuji :-)

Trochu mi připadá, že Tvoje obavy, že ji někdo ublížil jinak, nemusí být liché. Ale nejsem odborník.

Tak já se v září ozvu. Ahoj.

Zatím nic. Doktorka ke které jsem chtěl jít teď brát nemůže protože má plný limit na pojišťovnu a navíc má dovolenou. A přítelkyně je celý měsíc v trapu , takže stejně není co řešit. Vidím to tak na září..

Nějaký pokrok? Pro Loverboy.

Lovegirl: Ahoj no myslím, že Tě můžu uklidnit, neboť moje přítelkyně je teď přes prázdniny na místě kde internet rozhodně není, takže asi je to opravdu jen náhodná podobnost. Zas ale vidíš, že i chlapům to dělá docela starosti. Navíc se nám o tom špatně mluví. Zvlášť když druhá strana nám to odmítá ulehčit. Myslím že základ je rozhodně v komunikaci. A jestli jsi si se svým přítelem blízká, tak se rozhodně nemusíš stydět. On to naopak ocení a vezme to jako velký krok důvěry, když mu povíš něco, co je pro tebe intimní nebo za co se stydíš a určitě ti prozradí zas něco na sebe. Myslís, že takhle se dá vztah hodně navzájem posílit a případné problémy překonat.

Tak si z toho vezmi ponauceni a neco se sebou delej! Vidis ze mu na tobe zalezi tak na problemu zacni pracovat misto abys od toho utikala a pri kazdy intimni prilezitosti honem predstirala spanek.
Jestlis mela nejaky traumaticky zazitek tak te nikdo preci z niceho nevini, ale musis to zacit resit nebo budes mit zkazenej celej zivot a to by byla zbytecna skoda, v prvy rade pro tebe.

A sakra, tak mám pocit, že to psal můj přítel o mě...Sedí to na 100%. I styl vyjadřování.... :-))

Tak zatím děkuju za rady. Až se zas nějak rozumně dostanu do Prahy tak skočím k nějakému sexuologovi a zkusím to s ním probrat. Snad mě nevyhodí s tím že je to kravina a co za ním lezu :-)

Hele Loverboyi, problém to je vás obou a ne jenom její věc to je jasný. Myslím, že problém bude hlubší, moje manželka byla v mládí sex. zneužívaná a taky si nepotrpí na nějkaé nežnosti hlazení, a to ani v soukromí. S "odpaněním" byl taky problém, byla napnutá jak struna a nešlo to. Časem se to ale poddalo, do ničeho sem ji netlačil a teď si sex užíváme myslím dobře.
Ale jak říkám, myslím, že sexuolog/ložka by určitě pomohl. Zajdi tam prvně sám, a uvidíš co ti na to řekne.
Hodně štěstí!

To mamča: Dík za podporu, ale kdyby se ukázalo, že jí pomůže jedině změna partnera tak bych to asi i nějak přežil. Stejně by k tomu asi časem došlo a než abychom se tím trápili oba...

No ale pokud je jiné řešení tak jsem samozřejmě pro jinou cestu. Je nám spolu jinak celkem fajn. Hlavně musím nějak vymyslet jak si s ní o tom otevřeně promluvit a zjistit v čem je problém. Přemlouvám jí aby se zapsala k jinému gynekologovi když toho svého nesnáší a rozhodně by se ho na něco takového neptala, ale tvrdohlavým ženským se některé věci špatně vnucují, zvlášť když to "není moje věc". Ona se snaží tvářit, že vlastně žádný sex nepotřebuje protože je to stejně o ničem a že jí to vyhovuje takhle a že si řeci musíme stačit navzájem i bez sexu. Mně to ale připadá jako hrozná škoda už proto, že vím že je za tím nějaký problém co si nechce připustit.

Moniko, říkáš mu, že jí bude líp s někým jiným a to on nechcce!

Loverboy, měla jsem kdysi před lety ten samej problém jako tvá přítelkyně. Vzhledem k tomu, že jsem byla hrozně moc zamilovaná, tak jsem se nakonec odhodlala a k sexuologovi šla. Ten mne vyšetřil /byl to zároveň i gynekolog/ a řekl mi, že fyzicky jsem úplně ok, takže chyba je v psychice. Byla jsem u něj několikrát a výsledek byl takovej, že mi řekl, že až změním chlapa, tak vše půjde jak po másle. S tím jsem se nechtěla smířít, ale časem jsme se stejně s přítelem rozešli. No a doktor měl recht. S dalším chlapem to bylo dobrý.
Teď s odstupem let si říkám, že mě asi tehdejší partner nedokázal rozhicovat tak, že by to šlo i když jsem ho tenkrát fakt měla hrozně moc ráda.

Je mi líto čágobelo, ale máš úzký svěrač a ten není natahovací. Jestli opravdu chceš svému příteli vyjít vstříc, je operativní metoda, ale určitě jí nehradí pojišťovna. Tak si dobře rozmysli, jestli ti to stojí zato. A vím, že to bolí!

No, já mám taky problém. Přítel je trochu vysazený na anál:) Ale moc si se mnou jako neužije, mě to STRAŠNĚ bolí,když je to penisem. Lubrikant nepomůže. Prostě se mě tam nutí, najednou lup, i když přítel se snaží jít pomalu a bolest k po...:( On není sadista, že by chtěl, on se pak cítí trapně a strašně.
Prstem mu to jde pěkně, mě se to docela líbí, ale to je mu málo.
co s tím,

Ahoj, nevím jestli jsem ta pravá na rady, ale v mládí jsem měla podobný fyzický problém jako tvá přítelkyně, nedokázala jsem se uvolnit a pak jsem dost trpěla. Proto vyskoušej až budeš mít příležitost, styk jen po srdíčko a v případě, že i potom bude tvrdit, že jí to bolí, máš jistotu. Má psychický problém. To už ti poradím akorát psychologickou poradnu, ale nejdřív tobě, aby ti mohl poradit odborník, jak jí přesvědčit o návštěvě poradny. Jinak čekat a čekat než ti sama bude chtít říct co jí trápí. Jen aby nebylo pozdě. Ozvi se jak to dopadlo.

Ahoj všem. Omlouvám se předem za délku...

Mám problém při sexu se svou přítelkyní. Co se týče vzájemného uspokojování rukou, je vše celkem v pořádku. Pokud se ovšem pokusíme o styk vaginální, má přítelkyně z počátku velké bolesti a trvá jí než si zvykne. Ani poté však nemůže dosáhnout touto cestou žádného uspokojení a prostě si to "odtrpí" a leží na zádech jak loutka. S orgasmem při stimulace klitorisu podle mě problém nemá. Je jí 20 let (já mám 22) a než jsme se seznámili byla formálně panna. O panenství přišla prý po hrubém zásahu gynekologa někdy ve 14 letech a doteď z toho má asi trauma. Mám podezření, že možná jí bohužel někdo ublížil i jinak, ale nic nevím jistě. Pokaždé když se totiž pokusím opatrně nahodit řeč na toto téma a zjistit buď podrobnosti o tom v čem je konkrétně problém, nebo co bych mohl udělat proto, abych jí pomohl se uvolnit, tak se ode mne odvrátí, zaboří hlavu do polštáře, nebo ke zdi a usedavě se rozpláče tak, že jí musím utěšovat. Tak po 5 minuták už je v pohodě, ale diskuse i večer je zabitej.

S tím vším myslím souvisí i to, že odmítá ode mne orální sex a obecně jakoukoliv stimulaci jazykem nebo ústy v okolí vaginy. O klasický sex už se ani nepokoušíme a mám pocit, že se to začíná podepisovat i na ostatních intimních něžnostech. Nevím jestli si to čím dál víc vědomuji a nebo to sílí z její strany, ale poslední dobou, když už se náhodou ocitneme sami a v klidu, tak buď ihned, či po troše pomazlení usne a nebo při vzájemném dráždění dosáhne velmi rychle orgasmu (asi) a tím to pro ni končí, neboť se přitulí a do 2 minut spí. Co se týče obyčejného mazlení jen tak někde během dne, tak na to si přítelkyně moc nepotrpí a připadá jí to hloupé se takhle někde nedej bože třeba na veřejnosti "okousávat a ochmatávat". je to způsobeno asi mírně puritánskou domácí výchovou. Přesto mám ale pocit, že mě má opravdu ráda a sama se tím hodně trápí.

Jsem z toho zoufalý, protože tímto pravidelně zůstanu tak akorát maximálně nažhavený a tím to končí. Většina pokusů o trochu erotiky je však po chvíli nějakou z výše popsaných forem zabita. Navíc si připadám hloupě i kvůli tomu, že veškeré sexuální napětí musím řešit jak puberťák onanií i přes to, že máme jnak normální vztah.

Poraďte mi prosím, jak si s ní mám promluvit a přimět ji, aby si buď promluvila s gynekologem (klidně i jinačím než ke kterému chodí) a nebo psychiatrem, či ještě lépe sexuologem. Opravdu si myslím že má reálný problém, ale bohužel s ní není žádná rozumná řeč a zas někomu natvrdo vpálit do obličeje aby se šel léčit taky prostě nejde. Vztah máme jinak dobrý a rozhodně se mi nechce rozcházet kvůli něčemu takovému. Užírá mě to ale čím dál vic...