bordelář ale miláček, co s tím

No myslim, ze tvuj boj je celkem marny. Prtnerka (nyni jiz manzelka) se o "prevychovu" snazi uz 7 let, ale bez zjevneho ucinku. Nezbyva ji nic jineho, nez proste do me pracovny nechodit a neuklizet tam, ani kdyz se mi vali knuhy, obleceni, CD-cka, casopisy atd. po zemi.

to manželka:navoněný seladon,pečlivě uklízející,kterej se ku*ví,chlastá,je línej jak veš. ? co to je za kombinaci?

Můj chlap je taky bordelář a jakej!Ze začátku mě to deptalo,vytýkala jsem mu to,ale zjistila jsem,že mě to unavuje víc,než když to uklidím.A pak jsem na to přišla.Sama jsem slevila z požadavku věčně uklizeného bytu a ušetřený čas věnuji na čtení.Konečně,každý chlap má něco,ale to věčný bordelářství je pořád lepší,než navoněný seladon,pečlivě uklízející,kterej se ku*ví,chlastá,je línej jak veš.

Emo, proboha, buď šťastná, že máš skvělýho chlapa a nebazíruj na prkotinách. Já vím, že pro tebe to třeba prkotina není, ale snaž se nad tím zamyslet trochu "nad věcí". Pokud není jeho bordelářství spojené taky s nedostatkem osobní hygieny (to už bych viděla jako fuj fuj problém), tak fakt skoro o nic nejde..... Podívej se, poslechni si nebo si přečti, jaký chlapi dokážou být hovada, sobci, alkoholici, děvkaři, neschopní flákači.... Snaž se mu nenadávat, podle mě je vůbec obdivuhodné a oceňuju ho za to, že když ho na to upozorníš, tak to uklidí. To já jsem zažila případ, že se dotyčný ušklíbl a šel si ven dát cigáro.

No, tak to me je to uplne jedno. Ne, ze bychom s manzelem delali schvalne neporadek, ale pokud nekde odlozi ponozky nebo cokoliv jineho, tak me to vubec nevadi. Ja, kdyz si nekde neco odlozim, taky to nekomentuje. Obema nam to vyhovuje a ja, kdyz jdu prat, tak proste ty veci posbiram a je to. Jediny, co si tak trochu oba hlidame je myti nadobi. Ono, kdyz to zaschne, tak je to jeste horsi, nez kdyz se to umyje hned,ze.Dalo by se rict, ze jsme v tomhle ohledu oba dva takovi pohodari. Pro me neni poradek nebo neporadek vubec podstatny. Kdyz k nekomu prijdu, tak si toho taky nevsimam.

Buď se smiřte s tím, že budete hospodyní na plný úvazek a ještě vydělávat jako souběh a nebo z toho rychle vycouvejte.

V rádiu o tom diskutovali a závěr je ten, že chlapa nikdy nepředěláte a je to dané rozdílným vývojem mužského a ženského mozku. Dá se maximálně dosáhnout částečné dohody, ale uklízet vám nebude nikdy.

Dejte mu důvěru, že aspoň to nejdůležitější z úklidu časem zvládne sám. Řekněte mu, co si o tom myslíte. Když něco v tom směru udělá, tak ho pochvalte a věřte, že aspoň něco časem zvládne. Ale mít (perfektně) uklizeno není to nejdůležitější v životě, že.

opravuji: jemu je 32

Mám dvouletý vztah, z toho zhruba půl roku žijeme s mým přítelem ve společné domácnosti. Problém je v tom, že ačkoli je to ve všech ohledech naprosto úžasný člověk, milující, empatický, spolehlivý a čestný, je naprostý bordelář. Nejenže si po sobě zrovna moc neuklízí, ale nevadí mu ani špína, takže když na nějakou dobu odjedu, po návratu můžu strávit hodiny uklízením. Dost mě to štve, říkám si, že domácnost vede přeci většina žen, ale já to takhle nechci. Sice když mu řeknu, tak i uklidí, ale nechci být jako mentor, který musí pořád vysvětlovat, co by měl dělat. Nevím si rady, člověka asi těžko předělám (je mi 32), ale rozhodně se nechci pasovat do role hospodině a celý život pak skuhrat. Máte někdo podobné zkušenosti? Pokud ano, pak by mě zajímalo, jak je řešíte. Díky