Reklama

Bratrova přítelkyně

Jana (Čt, 24. 11. 2005 - 08:11)

Ahoj Reyo, asi mas pravdu. U toho kamarada je to tak ze kdyz je sam s nami, tak podnikame ruzne veci, od vyletu se spacakama az po chlastaci akce na chalupe a tak. S ni to bohuzel nejde a toho kamarada to taky sere. To je vlastne duvod proc se rozchazeji stale. Ona ma rada luxusni restaurace, hotely s polopenzi apod. Kdyz se pak zase sejdou tak on s ni tohle absolvuje a pak jeste jede s nama a to ona zas moc nechape a dela mu trochu dusno. Ted jsem s nim byla v saune a rikal ze ji ma moc rad ale ze ho stve ze je rozmazlena a nema moc smysl pro humor. Moc bych mu prala nekoho jineho protoze bych chtela abychom byli zas parta a mohli podnikat to co dříve a aby byla sranda zas. S ni je nuda, když už s nama jde kamkoliv tak je hned uražena že si ji H. prý malo všíma. No uvidime ted o vikendu mame naplanovany spolecny vylet na Třístoličník tak treba to bude dobry...anebo řekne že jit nechce a bude nutit kamarada aby taky nikam nechodil.

Reya (Čt, 24. 11. 2005 - 08:11)

Kdysi jsem zažila něco podobného, ale z opačné strany. V pozici té nenáviděné přítelkyně bratra jsem byla já. Jeho sestry (nejprve jedna, která později "nakazila" i tu druhou) mě fakt nemusely. Jedna to aspoň dávala okatě najevo, takže jsem aspoň věděla na čem jsem a mohla se podle toho nějak vyprofilovat. Ale ta druhá hrála divadýlko, jaké nejsme kamarádky (pořád nějaké dárečky, objímání, sladké řečičky), ovšem pokud zrovna neměla náladu, tak se asi přestávala ovládat, nebo co, a byla na mě hodně nepříjemná - to byly ty chvíle, kdy mi došlo, že její myšlenky o mě nejsou takové, jak předstírá. Věřte mi, bylo to hodně nepříjemné. Je mi jasné, že nějaká ta chyba se na mé straně určitě našla, ale nemyslím si, že bych byla tak nesnesitelná.Přístup první ze sester mi pomohl objastnit teprve vývoj událostí. Naše vztahy se postupně vyhrotily tak, že jsme se poměrně ostře střetly. Pak jsme se asi půl roku vůbec nebavily a pak bylo najednou všechno OK. Když jsem se jí potom ptala, co jí vlastně vadilo, nedokázala mi dát kloudnout odpověď. Prý to bylo tím, že jí ostatní říkali: Ty asi tu bratrovu holku moc nemusíš, co? Upřímně mi to připadá jako kravina.A můj názor: Žárlivost. Nikoli na mě jako na osobu, ale na mě jako bratrovu přítelkyni. Kdyby tam místo mě byla jakákoli jiná, byla by na tom podobně. Prostě do zaběhlých rodinných vztahů vstoupil někdo cizí, kdo tam vlastně vůbec nemusel být a všechno komplikoval. Partnerský vztah je o tom, že se přizpůsobí oba, opravdu výjimečně se stane, že mají totožné zájmy. Z toho plyne, že "bratr" nebo jak tu bylo v jiném příspěvku "kamarád" už dělá i jiné věci, než předtím, zákonitě pak má ménně času na ty, které dělal dříve. Ale to je prostě život a tak to ve vztazích v ideálním případě chodí. To, že je někdo "panička" nebo "fiflenka" jenom např. proto, že nechce chodit na dlouhé treky, je dost povrchní pohled a já z něj cítím zlo, nepřejícnost i neochotu akceptovat rozdílnosti jiného. Třeba právě ta "fiflenka" ho přivede k hudbě, k filmu, divadlu... To jsou samozřejmě příklady. Důležité je, že jsou ti lidé spolu šťastní (nebo i kdyby ne, že spolu být chtějí) a ostatní by neměli jejich vztah "rozesírat" netolerancí.

Jana (St, 23. 11. 2005 - 20:11)

Ja zase nemusím a vpodstate nesnáším přítelkyni meho dobreho(nejlepsiho) kamarada. Ja kluka mam takže bych take nemela zarlit. Ale ona je fakt divna. Ja teda konkretne vím co mi na ní vadí (je to dost veci) a jsem presvedcena ze se k sobe vubec nehodi. Už jsou spolu 6 let ale stale se rozchazeji a schazeji - myslim ze je to z duvodu toho ze se k sobe proste nehodi... Svěřila jsem se s tim memu přiteli a ten mi řekl že jsem nepřející a zlá :-( No tak si ted moc dobře nepřipadam. Vadi mi, že když ten kamarad je sám da se s nim podnikat strasne moc veci, ale s ni to nejde. Je rozmazlena, takova paninka a tak vlastne jsme prisli o kamarada :-(

Jana (St, 23. 11. 2005 - 16:11)

No, nemyslím, že by se ještě nějak vybarvovala. Jsou věci, které na ní nemusím, ale takové chyby mají moje kamarádky taky a je mám ráda... Už jsou s bratrem dost dlouho. Je na ní vidět, že ho má ráda a že je pro ni důležitý. Už proto s ní chci vycházet. Myslím, že je napořád součastí jeho života - chtějí se brát. Jestli jí závidím? No, možná a možná i ona mně. Já jsem spíš chtěla slyšet, jestli to tak prostě nechodí. Moje mamka taky nemá ráda strýcovu ženu (nikdy by to ovšem nepřiznala)... Třeba je to jenom nějaké hormonální. Co myslíte?

Radka (St, 23. 11. 2005 - 16:11)

Hele, když na ní nemáš nic konkrétního, může to být i jednoduše obyčejná intuice. Třeba se ještě holka vybarví, a ty pochopíš, proč takové nesympatie..

Radka (Út, 22. 11. 2005 - 07:11)

Ahoj Jano,když jsem četla tvůj příspěvek, viděla jsem v něm sebe, akorát že mně vadí přítel mé sestry. Zezačátku jsem si myslela, že jen hloupě žárlím, protože ona kluka měla a já ne, ale už je to nějaký ten pátek, co jsem začla chodit se skvělým klukem a pořád to nepřestalo...Vadí mi jeho poznámky, vadí mi občas i jeho přítomnost, vadí mi, jak se chová k sestře...ale taky pořádně nevím proč. Už spolu budou sedm let, takže člověk by řekl, že jsou spokojení, ale mě přijde na jejich vztahu pořád něco divného a hlavně on se mi prostě nepozdává, ale taky neumim říct konkrétní důvod proč

Jitka (Po, 21. 11. 2005 - 23:11)

Ahoj Jano,ani já jsem moc nemusela (teď už bývalou) manželku svého bratra. Taky mně to trošku trápilo a snažila jsem se s ní skamarádit. Moc to ale nešlo (myslím, že ona to měla taky tak), tak jsem to prostě přestala řešit. Stává se přece, že si někdy lidé nesednou a neznamená to, že jeden z nich je lepší nebo horší než druhý a že musíš být nutně s každým kamarád. Přestala jsem to tedy řešit a myslet na to a prostě jsem ji brala a respektovala jako svou švagrovou.Ale ne kamarádku.

Martin (Po, 21. 11. 2005 - 18:11)

Dopročuji začít se zajímat o zenový buddhismsus, transcendentální meditaci, jogu a nalezneš pokoj a klid v duši a budeš milovat lidi které si doposud nesnášela.

Jana (Po, 21. 11. 2005 - 17:11)

Ahoj všichni, chtěla jsem se zeptat, zda se někomu z vás stalo něco podobného. Nemám zrovna dobrý pocit z bratrovy přítelkyně. Už jsou spolu dlouho a mají se rádi, ale já si s ní nerozumím, i když bych chtěla. Myslíte, že je to obvyklé? Nic konkrétního mi neudělala, proto své pocity příliš nechápu. Jsem jinak poměrně přátelská. Své pocity si nechávám pro sebe a chovám se k ní jakoby nic, pak si ale připadám pokrytecká. Fakt ji nesnáším.

Reklama

Přidat komentář