Být sama mě ubijí

Rozvod by měl být vždy na...Rozumím ti,jen jsem měla kliku. Můj bývalý neměl v době rozchodu partnerku. Zato ted má a ta mrcha jedna ač mně nezná, mně nenávidí. Dokonce mu našla právníka,aby mně dodatečně odrbal. Naštěstí to nešlo, nejsem blbka a předem jsem tohle skoro čekala.Ona je bohatá, má spoustu majetku, pozemky a víc nemovitostí, aby se nezalkla:-)
Ty vánoce jsem první roky vnímala jako ty. Jenže ted se na ně těším, zdobím strom ale nevařím a nepeču-to nedělám ráda dávno. Chce to naopak se vrátit k vánocům, jít ven koukat na světýlka a být rád, že jsi sám. Než špatný partner...mně třeba pár známých dokonce závidí.Zlomit to v sobě, dokázat si, že nejsi odkázaný jen na jiné. Samota nemusí být nutně osamění. Mně vadí Silvestr, ale než pozvat známé tak to nechci. Každý jen vaří a strašně jí, nemám zájem trávit celý den nakupováním a pak děláním pochutin.Prostě chci mít především pohodu. Myslím, pokud tohle v sobě zlomíš, budeš už úplně ve fajnu. I když muži prý osaměním víc trpí.

Rozvod by měl být vždy na úrovni- pokud to jen jde... My se na všem předem dohodli a tam jsme to jen podepsali. Sice jí radil její nový - několikrát rozvedený přítel a slušně mě vodrbali, ale co. Vzala si obě dcery a jsem rád, že se mají dobře.
Můj rozvod byl prostý - z prosperující a věhlasné firmy se stala žumpa... Dluhy jako kráva, chlast, deprese.... Tohle žádná ženam zvyklá na nějakou finanční jistotu neustojí... V "dobrém i ve zlém" přestalo platit... Pak jsem z toho vyhrabal a začal zase žít, ale třeba Vánoce už od té doby neslavím. Je to den reklamy na pokrytectví. všichni se milují a jsou šťastní a je to jen obludná přetvářka. Vánoce jsem měl pouze s dětmi a manželkou - od té doby je to jen den, kdy jsou v televizi pohádky a po ulicích se potácí miliony magorů, co roztáčejí pracně vyhádané půjčky za píčoviny, co nikdo nepotřebuje....

rozvod po 25 letech musí...Rony, když děti jsou dospělé a ve vztahu je něco nepřekonatelného, odkládáš rozvod do ztracena. Jen někdo si ale uvědomí, že to už pak je čekání na smrt. Já to osobně vidím tak, že nemáme právo svůj život zmačkat jako použitý papír a hodit do smetí. A to bych vlastně udělala, zůstat nerozvedená. Přitom jsem byli velcí kamarádi, což na vztah ale nestačí. Rozvedli jsem se po vzájemné dohodě. 4 roky jsem bydleli od sebe a pak rozvod. Za ty roky jsme se viděli jen párkrát, ale telefonování bylo časté. Po rozvodu u soudu jsme oba brečeli:-) Smáli se sobě,ale brečeli. Tu noc mi to došlo a nemohla jsem ani spát-on prý taky. Ale je to v pořádku ! Tak to má být a ne zahodit život do kanálu-s kamarádkou taky nežiji.

Ještě dodám, rád mně překvapil nějakým zvláštním jídlem. Neměla jsem problém ho pak zbytek dne obdivovat. Protože pro mně osobně je práce v kuchyni odporná. Navíc muž při vaření použije klidně nevyzkoušené věci a tím jídlu dodá excelentní chutě.
Prárkrát v roce se tak stalo, že nečekaná návštěva našla mně jak maluji komoru a jeho jak vaří. takže blbečci někdy roznášeli, že je podpantoflák. Což bohužel nebyl-mně by se to líbilo.

Já jsem byl ženatej 25 let...rozvod po 25 letech musí být už hodně opodstatněný...já sama jsem i o něm jeden čas přemýšlela, ten vztah doma mi už nic nedává. Ale jsou tu děti a nechci být sobec, který si vyřeší to své, chci pro ně ještě pořád rodinné zázemí. A brala bych rozvod jako jistou osobní prohru, řešit, to, že doma funguje podstatné-citová stránka- mizerně rozvdoem mi přijde jako hodně krajní řešení a rozvod by po mně byl trauma...pořád si myslím, že to stojí za to na tom vztahu pracovat a dát mu zase jistou náplň, i když láska už to nebude, tedy přátelství, vzájemnou úctu a toleranci. Zatím se mi daří málo jsem ta na práci... Ano, jak píše Milan, ženy si chlapa vymazlí a pak je pozdě to řešit, ti chlapi si zvyknou rychle. Možná by neměly být tak přehorlivé, chtějí-li chlapa získat a všem co něco takového chtějí bych poradila, aby se snažily méně, proč nenechat taky chlapa, aby získával ženu ? Než nerovnocenný vzat, to radši žádný-tedy z mého pohledu...ani já to neukočírovala dnes vidím hlavní příčinu v šílené výchově, které se mi kdysi dostalo, především despotickým otcem, ale bohužel člověk na hodně věcí přichází, až už je tak nějak pozdě..

Já jsem byl ženatej 25 let...Byla jsem vdaná taky 25let a i můj bývalý tohle říkal. My si totiž říkali všechno bez nafukování a trestání:-)Říkal, že pokud bych bývala byla hospodynka a pečovatelka, utekl by asi hodně brzy. Prý to muže přestane vzrušovat a on pak vnímá takovou ženu jako náhradní matku-svojí:-) Vařili jsem velmi často společně, nebo místo vaření šli ven. Při úklidu "nepomáhal", protože pomáhá se snad když po sobě někdo uklízí vlastní binec? Prostě jsme uklízeli a pokřikovali na sebe, kdo bude první-protože pak byla už jen zábava. takhle jsem vychovala i dvě děti.Místo stresů a hádek, byla ponejvíce pohoda-samozřejmě občas neee:-))

Já jsem byl ženatej 25 let a taky jsem nebyl žádnej zázrak. Teprve teď mi dochází, co všechno jsem ztratil a umím si toho vážit - ale o už je prostě život.
Jinak si myslím, že spousta žen si to svého prostě rozmazlí... Aby ho získaly, tak mu podstrojují a obskakují ho a pak už je cesta zpět velmi obtížná. No a jak chlapi poznají, že to funguje i bez nich, tak se na to vydlábnou natrvalo.
Apatie, lenivost, ztráta lásky a citu, pohodlnost, stereotyp - a dalo by se vyjmenovávat ještě spousta dalších. Trochu na to funguje určitý řád a pravidla - bez vyjímek (mimo vážných případů) prostě třeba v sobotu a v neděli dělá snídani on. A s ostatními pracemi je to podobné. Pak je třeba možné vyvolat soutěž o lépe ozdobené jídlo, větší překvapení, testování nových potravin apod... To poslední je docela zajímavá věc - nedávno jsem se někde dočetl, že Češi jsou paka, kteří kupují v sámoškách výhradně stejné potraviny, na které jsou zvyklí. Tak třeba ať partner 2x týdně koupí něco úplně nového - nevyzkoušeného a vy mu dejte najevo, jak jste z toho nadšené - i kdyby to třeba nebyla úplná chuťová pecka. Jde jen o proncip - že se zapojí, začne přemýšlet a je oceněn. A to poslední chlapi potřebují zcela nutně...

Ahoj Jano77, tak vítej do...zatím se do změn nepustím. Mívám sice období "vzdoru" a chuti se vším praštit a jít pryč, ale zase na druhou stranu - máme dvě malé děti a jako taťka je můj partner fajn. Jen prostě trošku víc zanedbává mě... Tak ještě vyčkám a budu se dále snažit, aby konečně pochopil, co mi chybí.
Ale abychom se vrátily k tématu, moc dobře si pamatuji, když jsem byla sama a ten "ideální" protějšek jsem roky nemohla najít. Byla jsem zoufalá, záviděla jsem párům, co se vodily za ruce, cizí štěstí mě doslova ubíjelo...
Když to tak srovnám, jsem na tom teď asi líp než tenkrát, díky dětem.

ahoj, jsem tu nová.
Lado,...Ahoj Jano77, tak vítej do řad, i když Ti to samozřejmě nepřeji. Koukám, kolik nás takových ženských je....
Taky se pustíš do změn nebo nemáš odvahu jako jsme neměly my, výše "podepsané"?

Jsem bez přítele,prý jsem...Kateřino, je to jednoduché. Líbí se vám prostě jen ti, kterým se zase nelíbíte vy :-).
Já to mám taky, tedy zrcadlově obrácené.
A jsem na tom o to hůř, že jsem ženáč, to je dokonalá antikoncepce :-).
Ale vážně: problém je v hlavě. Zkrátka si podvědomě zošklivujete každého, kdo projeví zájem nebo by mohl projevit zájem. Možná by trochu pomohl psycholog, ale ( soudě podle sebe)nejspíš se s tím nedá nic dělat.
No, nějak už to doklepeme, aspoň se nám bude lehce umírat, ne? Tak zdar a sílu! :-)

Ahoj Rony, určitě si...ahoj, jsem tu nová.
Lado, celý Tvůj druhý odstavec bych nenapsala jinak! Jako bys popisovala můj život... :o(

Ahoj Rony, určitě si...Psala jsem o svém muži, mohlo by to z toho vyznít i jinak :-)

Dobré ráno Lado-já mám...Ahoj Rony, určitě si napíšeme jak jsme splnily svá předsevzetí.Věřím, že se nám to podaří. Z toho, jak píšeš, cítím, že jsi velmi moudrá žena. Tak, směle do změn..
Jak jsi psala Milanovi - taky jsem přemýšlela kam se vytratily city, něha, porozumění a pochopení, které mi kdysi projevoval. Nějaký důvod to mít musí, ale ten se nedozvím. Už jsem se ho na to ptala, ale jak jinak - neřešil to! Vyhovuje mu to tak, jak to má - veškerý servis se vším všudy. To, co je pro mě ve vztahu tak důležité a co mi tak strašně chybí, on neřeší. Byť mám okolo sebe lidi, cítím se táák strašně SAMA!

Rony - škatulkuješ... Máš...promiň, ale asi jsem to špatně pochopila. Psal jsi, že na to doplácíš, tedy na svou chybu a jedním dehcem dodával-vařím, uklízím, žehlím, takže to vyznělo, že ti chybí servis. Zatím ti chybí pohlazení a ženská něha, ale to jsi nezmínil. Mně to chybí taky a muže doma mám, takže párový život není zárukou, že se člověk nemůže cítit sám. Cítím se sama jako jsem se nikdy necítila zasvobodna single. Mně nikdy žádný muž do postele snídani nepřinesl, takže ten pocit neznám. Jinak je situace u mně taková, že jsou kolem mně cizí muži a jejich nabídky s tendencí mně rozmazlovat, zvát na kávy a nosit mi květiny-tam to taky končí, nic si nezačínám...jen si říkám-proč ty cizí ženy vy chlapi tak rozmazlujete, flirtujete, usmíváte se, snažíte se o důvěrnosti, jste milí a děsně chápaví a ten doma na to dlabe .. a jiné se třeba někde taky dvoří. Nevím a nechci vědět. Prostě jakmile nás máte jisté, vše hezké se nějak vytrácí a stáváme se pro vás inventářem domu nebo bytu. Hodně mých známých vdaných holek se tápí tímtéž co já a bojují s vyčerpáním z dvojí směny-profese a domácích prací, zatímco naši manželé dobíjejí baterky na golfových hřištích, v sauně, na basketu, tenisu, lyžích ... z toho pramení moje touha změnit můj život, protože nejen vy muži jste z práce unavení a i my ženy máme nejen povinnosti, ale i práva.

a Tobě milá Žabko carevno rozumím, přeji Ti tuhle krásnou svobodu, hýčkej si ji a užívej života plnými doušky...máme jeden a krátký a letí neskutečně.

Rony - škatulkuješ... Máš špatnou zkušenost a domníváš se, že jsou všichni chlapi stejní... A ono to tak není. Rok jsem žil ve vztahu a stejně to jsem to všechno dělal dál... Prostě jsem si zvykl a naprosto mi to nevadí a už vůbec nehledám služku... Uklízečku jsem měl a nakonec jsem to ukončil - raději jsem si to udělal pořádně sám. Ale když mám doma pořádek a uvařím si, tak mi prostě chybí osoba, která by se mnou mlsala kousky ze sýrové mísy a které bych se mohl dotýkat, povídat si, jít se projít... Tady je to o samotě a nikoliv o demenci pivních lenochů. A mimochodem přezdobené snídaně do postele mě těšily nejvíc - když jsem uviděl ty rozzářené právě probuzené oči.
Ale chápu, že když narazíš na stejné joudy několikrát za sebou, tak Tě máloco přesvědčí, že to může být i jinak...

Tak jim s tím holky sekněte a nechte je hladové ve špinavých hadrách aspon chvíli aby viděli co pro ně děláte:-)byla jsem taky vdaná nevděčné dítko i manžel.Jsem ted rozvedená a v pohodě-dělám co chci jen tehdy když chci a je to velmi blahodárné na nervy.Je dobré se zamyslet nad tím co já jako osoba chci prožívat ve svém životě a jak chci žít....žít podle někoho nebo že se to tak vždycky dělá nebo co by tomu řekli sousedi tak to fakt nebrat.jím co chci kdy chci,uklízím co chci kdy chci,přátel hodně když chci domluvím se z někým na kafíčko nebo na návštěvu,spím až se vzbudím a spát chodím také tak.S chlapama je problém žádní pořádní velice nejsou-zde je mezera na trhu-vymyslela bych chlapa robota na sex a domácí práci na baterky-k mání by byli různé modely-pokud by to byly výkonné přístroje myslím že by šli na dračku a co se zbytkem chlapů nahnat do výběhu a odebrat semeno a ahoj na nic dalšího stejně nejsou potřeba.Nedokážu si představit se znovu třebas provdat a dobrovolně si začít zvykat na rutinu vdané uštvané ,začepené slepičky-je to hrozná nesvoboda-proč vlastně?Někdo řekl že je to tak správně...:-)blbost-jo a vánoce si užívám-čas si hezky naplánuji a sama nejsem,cukroví nepeču a neuklízím.žabka

:-)))) Jsem sám už několik...nechci rýpat, ale za tohle si Milane můžeš sám, žejo ? Píšeš, že těm klukům závidíš tu manželku a že si to vyžíráš-vaříš, pereš, žehlíš, uklízíš. Z toho mi plyne, že nepotřebuješ ani tak mnaželku, ale služku. Přesně pro tento postoj, který máš podobný s mou rodinou jsem nešťastná. Ten zakořeněný pocit, že na vaření, prádlo a úklid je žena-poté, co přijde z práce. A to se staráš sám o sebe-o svůj žaludek a svršky. Představ si sebe na mém místě, že bys přijel z práce v šest večer s taškami nákupů a šel vařit pro pět lidí, žehlit na pět lidí, všechno pětkrát víc než máš plus barák se zahradou-život o ničem. Tak tím pádem pochopíš, proč to mám obráceně něž ty-toužím po samotě a život v rodině a v páru mně ničí a deptá. Když to změním, pak tou služkou nebudu, být jí jistě nemusím, je otázka, jak tvrdě narazím a zda přesvědčím, že pokud žena i muž pracují, že by se měli dělit o domácí povinnosti a neměla by všechno mít na hrbu ženská....to už záleží na tom, zda postoj mého muže nebude totožný s tvým-to by byl pro mně těžký malér a životní debakl...pokud tvoje bývalá maželka není znovu vdaná a užívá si svobodu po rozvodu s tebou, pak já závidím jí to, že manžela nemá. Nemusí na tebe prát a vařit ti a to je výhra. Má něco moc cenného-svobodu.

:-)))) Jsem sám už několik let... Pak přišla mladá roštěnka, zbláznila mi mozek. Když jsem dostal rozum a vyhnal jí, bylo už pozdě... Teď si samotu hustě vyžírám. Vařím, peru, uklízím,žehlím a na druhou stranu si natáhnu starý kožeňáky a vyrazím na mašině po Evropě... Kluci mi to záviděj - mám dva spojené byty a ti chudáci nemají kam milenky zatáhnout... Ale já jim nezávidím ty milenky, ale tu manželku...

Alčo, také moc děkuji. I...Dobré ráno Lado-já mám změny jako předsevzetí do nového roku-napíšem si, jak se nám to povedlo a jestli se nám žije lépe ? Máme to opravdu v rukou samy a tak dlouho jedem v jedněch kolejích, že nám odvaha svůj život udělat příjemnější, bohatší a plnější prostě chybí ... napravme to, protože přece život v páru nemůže ženu odsoudit k únavě a ubíjejícímu stereotypu a k situaci, kdy ty s rodinou budou v dobrém závidět děvčatům žijícím single...

Ano, jaký si život uděláš,takový ho budeš mít. On to za tebe a pro tebe nikdo jiný udělat ani nemůže. Navíc to rodinu i poučí.
Kdo se nerozhodne a setrvává, ten si ani nic nezasluhuje než být otrokem.