Bývalý holkař

Ahoj LENI,tak jsem tě potkal...Rewe, ty jsi vážně hlupák. Což se ostatně potvrdilo již vícekrát - :-)

Ala ja nemam chut byt neverna, bavi me to s jednim chlapem. Ja se musela rozejit, protoze to vymazat neumim. Co boli me nebudu delat druhemu, to je spatne?

Myslím, že to znovu obnovit...V nášem věku?Tak to dělej taky bez předsudků a možná to bude lepší...Na co čekat až to sousedka bez bolesti hlavy a předsudků udělá sama?

Myslím, že to znovu obnovit nejde, v myslenkach ji tam budes mit porad, co spolu delali a tak. Alespon u me to tak bylo.

Ahoj LENI,tak jsem tě potkal...Rewe-přece nejedna žena se jmenuje Lenka nebo používá toto jmého jako nick. Proč myslíš, že jde pořád o jednu osobu ?
Taky Lenka. Tahle zas pro změnu rozvedená ...

Zdravim, tak coby zakladatelka teto diskuze se sem po letech vracim. Vztah se vyvijel velmi hezky, ale bohuzel me totalne ta jeho uprimnost o minulosti zpracovala a rozebrala.
Takze se casem dely ruzne veci, nehezke,hadky, pritel me stale na rukou nosil,ale ja si mlela svou. Ted me to velmi mrzi, nejde to vzit zpatky, pusobila jsem v nasem vztahu tak dominantne a mela tendence porad neco vytahovat....ted se mi to vratilo, protoze jsem ho tim neprimo poslala do naruce jine zeny....proflaklo se to, on se priznal, trva to kratce, nicmene se mu uzasne vlila do duse, myslim, ze je do ni zamilovany... Vim, ze to udelal ze zoufalstvi, chybela mu doma pohoda...Ona to utnula okamzite, z cehoz byl asi spatny. My bysme to meli zkusit znova, a ja absolutne nevim jak dal...Vim, ze jsem to dost pokazila, ale ta nevera me tedy hodne zlomila. Zjistila jsem, ze mi na nem stale zalezi, nevime, jak se ceho ted chytit, a nejvic me boli, ze ji ma v hlave...tvrdi, ze snad casem to vymizi...ze se mu nemuzu divit. Me ma stale rad, a ja ted premyslim, jestli to vubec jde skrtnout ze zivota, a i z jeho hlavy...? Rozejit se nechci, za to on to ma uz asi jinak...Jde vubec znova obnovit vztah, lasku, kdyz minimalne za sebe vim, ze chci ja za vsim udelat silnou caru, byt v pohode, jde vratit se do jeho srce naplno? A nebo je to dozivotni skraloup?

Anonyme, pokud hledáš komu ublížit, tak tady se ti to nepovede. Jsi pěkná a podlá svině a na každou svini se vaří voda v kotli. Taky na tebe dojde, nemám strach, zatím se mi to vždy potvrdilo. A ty jsi extra hajzl.

to Kur.: Lepší názor.:)

Už to meleš dohromady. Také jsem byl kurevník, ojel co šlo, ale také platí, že když skutečně někoho miluješ, tak jsi věrný. A ještě něco: ono tě to časem už nebaví, unavuje a nic nepřináší, jenom problémy a stálé napětí, stres.

Jo, a existují i horší pohlavní choroby, co třeba s takovou kapavkou nebo siflem, taky byste se na toho svého usmívaly? Hlavně že máte prachy a své pofidérní štěstí, jste chudinky, ale to asi ve své omezenosti nepojmete, tak si dál oprašujte toho svého kurevníka a buďte šťastné.

Paráda, pište si na mail, to bude nejlepší, nebudete tady těmi svými kecy zamořovat diskuzi. Věrní muži existují, to si pište, jen vy jste na ně nenarazily a proto pliváte síru. Já teď takového mám. A z nevěrných šmejdů je mi na blití, ale užijte si to s nima.

Aničko, napiš mi na mail, nejsem na kecy anonymů zvědavá.:)

Anonyme, jdi do... Ještě k tomu neumíš číst, odeslala jsem tě tam, kde můžeš dělat osvětu ještě větším blbkám - ovšem stejně zbytečně. Mě ani Annu tvůj názor nezajímá. Moje vina, že můj muž je děvkař, není a za tu frontu ženských, co na něj stojí, za tu já taky nemůžu.
Nevím, po jakém světě ty chodíš a kde máš ty vzorné příkladné věrné prince, já poznala a viděla už dost a věrnost na celý život u obou partnerů v dnešní době snad neexistuje, ale můžeš si to namlouvat. Nebo chlapa pravidelně měnit - když ho přejde zamilování. Mě je úplně jedno, co ty si myslíš. Mě královské drobky v tuto chvíli nevadí, je to moje rozhodnutí.
100%ně věrných mužů moc není a všeho ostatního mám víc než lidi, které potkávám a se kterými se stýkám.

Doporučuji Vám tutéž rubriku, jako píše paní Manuela. Ženy našeho typu Vám manžela neseberou. My jsme odpustily našim manželům, Vy tomu Vašemu ne a on odešel. Zkuste to probrat s těmi milenkami. Nemyslím, že uspějete, jsou to skutečně hloupé holky. Třeba potom pochopíte nás. Svoje děti, kterým jsem zachovala celou rodinu, za "drobky" nepovažuji. S těmito "drobky" jsem skutečně smířená.

Anno, závist v tom ode mě ani není, taky není co závidět - měla bych závidět zničené zdraví, sebevražedné pokusy atd.? Spíš mě to štve proto, protože kvůli takovým jako jsi ty a Manuela bují nevěra - protože vy těm debilům všechno odpustíte, třesete se strachy, abyste nezůstaly samy a kvůli tomu zkousnete téměř vše. Kdyby chlapi nebyli zvyklí, že si můžou podvádět jak se jim zlílbí, protože pipinky doma jim vše odpustí, vypadalo by to taky trochu jinak. Snižujete šance pro normálně uvažující ženské, aby měly kvalitní vztah. Zažila jsem nevěru, a proto jsem tak zlá. To lhaní do očí, poplivání veškeré důvěry, to já prostě nezvládnu. Nejsem milenka ženatého muže (viz. doporučení manuely), chci jen hezký a neprolhaný vztah. Ale to vy asi nepochopíte, jste smířené s drobkama, které vaši manželé smetou ze stolu.

Aničko, můžeš mi psát na: manuela.mm"seznam.cz

Anonym si může trhnout nohou nebo se obrátit na rubriku "jsem milenka ženatého muže". Možná jsme my dvě blbky, ale tam jsou všechny ještě mnohem větší. To je ta skupina, které stačí ještě mnohem míň k životu než nám. Čekají ve frontě na naše manžely, sklidí mnohem míň a hodně jich v tom žije a marní léta a čekají naprosto zbytečně. Tam je možno se věnovat osvětě a moralizování.

Za e-mail budu ráda. Taky jsem si myslela, že jsem na tom líp. Jenže se mi sešlo vysazování léků s depresí, která je těmi léky sice potlačená, ale na podzim a na jaře ji nezvládám.

Aničko, vůbec si nevšímej, co sem kdo další píše, mě zajímáš taky jen ty, nejsem na názor nikoho jiného zvědavá. Jsem ráda, že je na tom někdo podobně jako já. Někdy si připadám jako exot. Mrzí mě, že se tě to tak dotklo, to jsem opravdu nechtěla, myslela jsem, že jsi už víceméně nad věcí jako já. Já se k lékům nikdy nedostala, i když jsem je měla doma - na spaní a uklidnění, bála jsem si je vzít a řešila jsem to slenkou vína. Radši se malinko napiju a to s léky nejde dohromady, z toho by byla parádní závislost a to jsem už vůbec nepotřebovala. Taky jsem chvilku chodila k psychiatrovi - kamarádce mojí kamarádky, ale až po 2 letech s bolením hlavy, když žádná vyšetření nic neukázala. Nepomohla ani sezení u ní, v podstatě taky nic neshledala.
Myslím, že kdybych byla uťápnutá, nesvéprávná a nesebevědomá, snášela bych to mnohem líp. A ty to budeš mít asi podobný. Jestli chceš, napíšu ti emailovou adresu.

Je to Váš názor a máte na něj právo. Nemám pocit, že bych se prodala. Nebo myslíte, že společně našetřené peníze patří jen jednomu? Umím se postarat nejen o sebe, ale i o rodinu, rodiče a všechny, kdo mě o to požádají. Hrdost mám, ale taky miluju. Láska je občas slepá a ten, kdo miluje, umí i odpouštět. Ve Vašich větách je hodně zloby. Takovou zlobu já neznám a ani neumím být tak zlá. Zkuste jít plivat někam jinam, tady to není to správné místo. Možná se mýlím, napsala jste jen tři věty, ale cítím i trochu závisti. Ale to jen možná.

Hm, obě jste se prodaly za finanční zabezpečení, za pofidérní klídek a pohodlíčko. Nemáte hrdost. Přeléčíte pohlavní chorobu a dál se na toho kripla usmíváte a lísáte se k němu? Tohle bych teda chlapovi nikdy netrpěla a neumím si představit, že bych po tom všem jsem s ním mohla mít nějaký kvalitní vztah.

Předchozí psaní mě dostalo. Netušila jsem, že mě to uvnitř ještě tolik bolí. Necítím se ublížená, ale strašně unavená. V současné době vysazuju léky, vysadila jsem dva nejhorší, beru ještě 3 druhy. Lithium budu brát do konce života. Bez těch léků bych to nezvládla. Kdyby mě kamarádka nedohodila terapeuta, tak bych nebyla tam, kde jsem. Chci žít normálně, jsme velká rodina, mám je všechny ráda a oni mě taky. Taky kamarádky, s těma chodím do divadla, na kafe. V práci na mě taky nezapomněli, chodila jsem na brigády, teď už ne, nemám na to. Potřebuju se zdravotně dát do kupy. Pak se uvidí.