deprese a sebevrazda

sem uz na dne porad myslim...Potřebuješ odbornou pomoc, nějaké léčebné centrum.. tady asi jinou radu nedostaneš..

dobry den jsem silne zavisly...sem uz na dne porad myslim jen jak se zabyt objestit nebot ma zavislost na drogach je velmy silna oz se to semnou tahne 17 let a po 6 letech me abstinence sem zas zacal tet zase beru 5 let a je to tesi a tesi a uz me nebavy ani chut jk zivotu nebot [prapim a nicim vsechny lide okole sebe co me miluji a ja uz nevym co dal prosim o nakou radu pomoc denujii

cau naajdi si me na fb...dobry den jsem silne zavisly na herojinu a kokajnu a vsechny lyde okole me se trapi pritelikne maminka sesrty a vsechny co me znaji a maji dadi a nechci byt zavisly chci prestat porad myslym ne se zabyji nebot nic nepomaha uz je to asi17 let co jsem zavysli z meho 37 leteho zibvota od 17 sem zavysli a z toho jen 6 let cisty a tet zase
beru a nicim veskere okole sebe chci pomoc nebo umrit

je mi 25,mam praci,dobrej plat,partnera,jsem stihla...vsechno by bylo skvely az na jedinou vec.vypadam v obliceji stare.neni to pitim,neni to cigarama,ja nic takovyho nedelam uz asi 5 let.mam hubeny,oblicej,nizke licni kosti.plet neni hezky vypnuta,ale mistami na obliceji delali dolicky,ale vsude a velike.ma to taky muj tata.lide mi to predhadzuji,furt neco s oblicejem...je mi ztoho nanic,alespon kdyby mi dali pokoj,,,nejaka operace pry stym nepomuze.nic.pry by mi nesluselo mit plnejsi oblicej....hlavne ze tohle mi slusi,bejt jak stara baba.ja uz nechcvi nic jen svatej klid.....

Mudr. Zlata Pernicová zajistila pacientku tak,že místo aby ji vyléčila z alkoholismu antabusem,tak jí píchala schválně depotní zakázané injekce,kterými si z ní vyrobila vlastně chronickou pacientku dlouhodobou a měla za ní peníze podvodem od její pojištovny.Jenže ona jí ta její pacientka paní Ivana Čechová zdrhla když šla na vycházku.Poté spáchala sebevraždu celkem třikrát.Prý ji Mudr. Zlata Pernicová bila a dávala jí konské dávky depotních injekcí,že nebyla schopná tři dny pohybu a natož slova.To z ní vyrobilo schizofreničku,kterou dříve nebyla.Prosím spoluobčany o jakékoliv info o ní.Je již 4 měsíce nezvěstná.Pište přpadné informace sem...

Ahoj Petře.
Pokud trpíš depresí a navíc letos maturuješ, je to jistě těžké. Pokud máš depresi silnou a myslíš, že už to nemůžeš vydržet, rozhodně bude dobré navštívit psychiatra. Myslím to dobře, mám za sebou opravdu hlubokou depresi a vím, co to dokáže. Raději dřív než pozdě-známky teď vůbec neřeš, jsou totiž tímto ovlivněné. Psychiatr depresi dobře zaléčí a budeš mít více chuti, energie a hlavně sil na tu maturitu. Budeš mít lepší paměť a koncentraci, mám s tímhle svou zkušenost. A věřím, že to dobře zvládneš. Nenech se rodiči srovnávat a nedovol otci, aby Ti řídil, čemu se máš věnovat. Každý je jinak nastavený. Prosaď si svoji cestu, i kdyby otec rázně protestoval, protože na to máš plné právo. Je to tvůj život a tvá svobodná volba.

Přeji hodně zdaru a sil.

DMAE na DEPRESE opravdu funguje, mám s tím perfektní zkušenosti, nesmusíte do sebe cpát chemická antidepresiva, funguje to minimálně stejně dobře a zlepší se vám i potence, erekce a paměť (DMAE je primárně nootropiku) Výhodné balení je zde: http://www.rajrozkose.cz/afrodiziaka/104030-DMAE-351mg-200-tab-cenove-nejvyhodnejsi-dmae-na-trhu.html

Navštiv psychiatra,na takový věci je lepší a rovnou ti i může předepsat prášky.

Ahoj, pokud trpím sebevražednými myšlenkami, depresí a ještě asi sociální fobií, měla bych navštívit psychologa nebo raději psychiatra?

Petře to zvládneš. Trojky na vysvědčení nejsou nic hrozného a zvlášť na gymnáziu. Můj otec měl také často tendence porovnávat mně s okolím. Když zjistil, že jsem na tom oproti dětem některých jeho známých ještě relativně dobře, nechal toho. Teď mám naopak tendence porovnávat se s okolím sám. Jsem už dlouho špatný z toho, že jsem se nedostal na státní vš a jsem na soukromé (podle některých na škole pro deb.ily). Navíc jsem letos na jaře neudělal státnice, a oprava mne čeká za pár dní. Mám teď taky nervy v kýblu.. mám pocit že nic neumím, a jestli to nedám ani napodruhé, budu se už opravdu cítit jako totální trotl.

Petře, bylo by dobré, kdybys navštívil psychologa - pokud jsi z města, jistě tam máte psychologickou poradnu nebo ti poradí -i na telefonický dotaz - kterýkoliv dětský nebo praktický lékař. Maturitní rok je vždycky zátěžový a psycholog za tebe sice maturitu neudělá, ale může ti hodně pomoci, jak ten rok zvládnout s co nejmenšími problémy.
Předpokládám, že rodiče počítají, že půjdeš studovat po maturitě dál, vzhledem k tomu, že jsi na gymnáziu. Odmaturovat bys měl tak jako tak, ale co budeš dělat dál, to už by sis měl vybrat ty sám. Někdy chtějí mít rodiče následovníky nebo děti dokonalé, které dokážou nejen tolik, co oni, ale ještě víc. Občas zapomínají, že oni třeba zdaleka dokonalí nejsou a že by své touhy, sny a nesplněná přání neměli realizovat přes děti.
Známky nejsou to nejdůležitější, nestojí na nich svět, důležité je, aby sis věřil, že ať budeš dělat cokoliv a budeš to dělat dobře, že máš svou cenu. A ne malou.

Petře své pocity nepodceňuj, podle mne jsi formován do formy, která ti nesedí.
Nemáš možnost projevit svou individualitu, to může být pro některé lidi velký problém.

Syn jednoho známého psychiatra, spáchal před maturitou sebevraždu, bál se něčeho, co bylo silnější než touha žít.

Dávej si na to pozor, s nikým se nenech srovnávat a nikomu nedovol, aby tě srovnával.
Pokud se to stane, měl by jsi mít okamžitě připravednou odzbrojující odpověď.

Každý jsem jiný, každý máme své klady a zápory a je zajímavé jak spravedlivé tohle je.

Někdo může být sice dobrý ve škole, zase postrádá tvůrčí potenciál, někdo je dobrý na logické příklady, druhý zas krásně zpívá
.

Ahoj, poslední rok mám neustále deprese. Neustále musím myslet na to, že letos maturuji, moje dosavadní výsledky ve škole nestojí za nic - nepropadám, na vysvědčení mám trojky, ale rodičům to nestačí. Nikdo nechápe, že gympl není pro mne. Všichni mě neustále srovnávají, musím udělat školy jako otec, nastoupit do jeho práce... nikdo nechce slyšet jak moc mě to štve, není tu nikdo komu bych to mohl říct. Občas se ráno probudím s pocitem jako bych tu byl zbytečný, pak si celý den říkám, že beze mne by tu bylo všem líp, jsem pro ně jen přítež.. pišu to sem, protože tu jsou lidé jako já a konečně to ze sebe můžu dostat

Hani,, najdi se odbornou...ahoj.k psychologovi uz chodim...ale nema to moc dobre vysledky...jsem hromadka nestesti...jeste ze mam moje deticky,ja bych jim to nikdy neudelala jako jejich tata...musim nabrat hodne sily,ted zrovna nemam zadnou...

10. pravidel správného...to desatero si mel muj manzel precist driv nez se povesil...porad nechapu jak nam to mohl udelat...miloval nas vubec,kdyz tohle udelal? vedet ze zitra uz neuvidi me ani nase deti,ktere ted nemaji tatu? a kde mam ted najit silu ja?

10. pravidel správného...Krásný desatero...fakt.

Ahoj.muj manzel 41...Hani,, najdi se odbornou pomoc, a to pravnika a psychologa.

10. pravidel správného sebevraha

1. 100% Jistoty
Pokud nejste na 100% rozhodnutí a máte pochybnosti, nedělejte to. Jinak se může stát, že vám na poslední chvíli ucukne ruka a zbytečně se zmrzačíte. Amatéři! Nekažte pověst těm co to zvládli na první pokus...

2. Neobtěžovat!
Nikdy svojí sebevraždou neobtěžujte ostatní. Mají své starosti a vaše sebevražda je nezajímá. Najděte si klidné místo bez lidí. Rozhodně do své sebevraždy nezatahujte ostatní. Ať už skokem pod nějaké auto, či jiný prostředek, veřejným upálením nebo slovy "Když já, tak ty taky".

3. Myslet a uklízet...
Zamyslete se nad obyčejnými následky. Pohřby jsou dneska strašně drahé a lidé na ně šetří prakticky celý život. Pokud nemáte dost peněz jděte od toho nebo počkejte. A ukliďte po sobě. Vše staré vyřiďte, ať po vás zůstane čistý stůl!

4. Exitus!
Smrt je definitivní. Zapomeňte na sladké řeči o nebi, ráji, světla na konci tunelu, Elysejských polích, Valhale atd.. Jakmile umřete je konec. Nic dál!

5. Příprava nadevše...
Pokud plánujete nějaký způsob smrti, všechno pečlivě uvažte. Pokud potřebujete nějaké pomůcky (benzin, pistol, prášky atd.), zajistěte si vše předem a zjistěte i případné vedlejší účinky. Vyhnete se tak zbytečným omylům, nevydařeným pokusům a sebezmrzačení atd...

6. Největší amatérismus!!!!
Nikdy! Nikdy! Nikdy! Nezkoušejte smrt tím, že si podřežete žíly (nejčastěji žiletkou či nožem). Tohle dělají jen ty největší ubožáci. Hovada co neví o co jim jde. A to vy nechcete být, nebo ano? Pokud si vrazíte do krku nůž, žádný problém. Harakiri? Výborně. Jakmile začnete myslet na žíly jste jen ubožáci, jste horší než hnůj na podlaze chléva...

7. Vhodný čas
Nikdy a stále. Času na smrt máte dost, prakticky celý život. Tak nikam nespěchejte. Vždycky to můžete odložit a vždycky to můžete ukončit. Jen amatéři spěchají za smrtí. Stanovte si lhůtu 30 dní a pak se zabijte. Pokud na to nemáte na konci 0 dne pak to odložte a stanovte další 30.

8. Myšlenka sebevraha.
Žádné dopisy na rozloučenou ani lístky, videa, obrázky. Na to jste měli celý život vyjádřit své myšlenky a nechat tu něco budoucím generacím. Nemyslete si, že pravda napsaná na kusu papíru od sebevraha někoho přesvědčí nebo něco změní. Na to máte život, nikoli smrt.

9. Blbý důvod, taky důvod?
Láska a bolest není důvodem k tomu abyste se zabili. K čertu na světě je 7 Miliard lidí. Někdo mezi nimi bude ten pravý jen to chce hledat. Bolest možná odezní, ale spíš ne. Mějte na paměti sejde očí, sejde z mysli!

10. Poslední důvod.
Nedělejte to! Pokud nemáte jediný důvod proč žít tak jeden je tu vždy. Jste naživu. Každý den umírá spoustu lidí a jen ti jež se nějak "proslavili" mají tu výhodu, že to o nich každý ví nebo alespoň většina. Jsou tu miliony o kterých nikdo neví. Připomínat jejich jména to je důvod proč žít. Tvořte! Cokoli. Básně, obrazy, knihy, písničky - cokoli co vás napadne. Vy žijete, máte tak příležitost je připomenout. A ne jenom obecně - jednoho po druhém...

Ahoj.muj manzel 41...Hanko, je mi Vás líto, to je hrozná situace. Nejlepší by bylo se přestěhovat.

Ahoj.muj manzel 41 let,spachal letos v cervnu sebevrazdu obesenim...mame dve deti 13 a 7 let...dodnes pro neho placu a nedokazu se s tim vyrovnat...mel velke dluhy,protoze hral automaty,poker,atd...nabral si nebankovni uvery,ktere nesplacel a kdyz prisly exekuce tak se povesil..primo v dome ve kterem ted musim s detmi bydlet...v noci se tady bojime,je to hrozne...mel hrozne deprese ale odmital se lecit,nepriznal ze ma nejaky problem...co by mi asi tak pomohlo,abych zacala znovu normalne zit? je mi 35 let a kdybych nemela svoje milovane deti tak bych asi sla za nim...