deprese a sebevrazda

tak se mi to líbí,je bezva,že se umíš i bránit a ne jenom litovat...jen tak dále

Ano uznávám je to smutná pravda o to horší, že si to člověk uvědomí až po 40. Jen naokraj i když je žena nemocná může být krásná protože o sebe pečuje a dbá a nedává okolí najevo že je nemocná. Tím nechci hájit svou bývalou přítelkyni i když se mnou měla svatou trpělivost a nakonec to vzdala, ale myslím že krása žen není jen jak vypadají, ale i v duši. No, ale to se dostáváme někam jinam.

Ty jsi ufňukaný chlap co ve svém věku žije s rodiči, to je hnus typickej mamánek. Se nedivím, že se s tebou ta přítelkyně rozešla!Krásná a chytrá je tvá přítelkyně? Ukaž mi krásnou ženu, když je nemocná.
Ty jsi fakt bačkora a to máš vysokou! Se vzpamatuj svět se netočí jen kolem tebe!

co to tady vedete za slova,každý máme starosti,někdy bych také se vším sekla a upřimně se na vše vys....,ale udělejme to všichni,tak ten svět zanikne.Nedivím se,že na vás vše doma padá,musíte také mezi lidi,

Člověk se nesmí utápět v žalu...taky jsem vždycky chtěla být sama a teď zjišťuju,jak nemám člověka,kterej by mi "otevřel oči",jsem sama se sebou v jakýmsi světě a není mi dobře.Nemám práci,vstávat taky nemám proč,sebevraždu jsem měla vymyšlenou,ale nakonec jsem to neudělal,mám dvě děti,ale jsou už velký,tak se cítím moc sama.Je to hnus,taky chci umřít,ale nedokážu si sáhnout na život.Ta potvora se drží.Nevím,co bude dál,asi se na všechno vykašlu a nebudu vycházet z domu,až tu pojdu...

Teď jen sehnat tu páci a udžet si ji!

Děkuji, že jsem se mohl touto cestou (i když to není můj styl - já to bohužel držím vždy v sobě, ale už toho bylo moc) říci svůj příběh a že se našel někdo, kdo mě vyslechl a řekl pár povzbudivých slov. Neříkám, že se vše vyřešilo, bohužel nežijeme v pohádce, ale trochu mi to pomohlo a i když jsem jak na houpačce (jednou je to fajn a věřím, že vše dokáži, a podruhé naopak). zrovna v tomto okamžiku se cítím líp.

Člověk se nesmí utápět v žalu a hlavně v minulosti (i kdyby se jednalo jen o týdny). Vím, že to není jen tak jednoduché, chce to čas. Kdysi jsem si myslel, že je faj být sám, ale s přibývajícím čase člověk zjistí, že to není pravda (samozřejmě jsou vyjímky a být ve vztahu, kde to neklape a lidi se nanávidí je nesmysl). Teď musím hlavně bojovat za sebe a časem, snad i pro někoho jiného. 

Určitě máš pravdu. Člověk se tomu nesmí poddávat - jen mít tu sebedůvěru, tak by to bylo fajn. Když jsem vyšel z vyšky (je to hodně dávno), tak jsem cestoval - bylo to těsně po revoluci a co mne fascinovalo byla ta fantastická sebedůvěra lidí v USA. Kéž bych měl alespoň část toho co mají oni. Přílišná sebedůvěra je na škodu, ale mít ji přiměřeně se hodí. Já si vžy příl mít práci která bude i mým koníčkem ale teď budu rád za každou práci.

víš kolik lidí je na tom budˇ stejně,anebo ještě hůře.Co lidé kteří jsou na vozíčku a takových bych mohla jmenovat!!!!Takhle se nemůžeš stále trápit,ty máš zdravé nohy a doufám i ruce,a ženskou si také najdeš,jen to chce všechno čas a hlavně stále nefnukat.Držím Ti palce-ale hlavně bojuj a ukaž všem že nejsi k zahození :)))))

Se mnou je to pořád dokola, chvíli ji nenávidím a chvíli se mi po ni moc stýská (je to 1,5 měsíce, co jsme se rozešli - poslala mi 14 dní před vánoci SMS, že mne vnímá už jen jako kamaráda a že si někoho sebevědomého, kdo jí pomůže, už našla). Proč to trápení nejde nějak ukončit? Teď se musím soustředit na hledání té práce, ale do 31.1.2010 mi moc času nezbývá. Jsem čím dál tím nervóznější. Bydlím stále u rodičů protože otec je nemocný a chodí o berlích a matka to taky nemá lehké - další důvod co mi byl vyčten, že nemám vlastní byt a když jsem jí navrhl ať jej dohromady vybereme, řekla mi, že by se stejně nikam nestěhovala. Tak jsem byt koupil na začátku prosince, ještě před tou sms (mělo to být překvapení) a co z toho mám? Jen dluhy a navíc problémy to splatit. Nic jí nevyčítám, byla to má chyby, ale... Odepsal jsem za poslední týden na 12 inzerátů a nikdo se neozval, kromě dvou zamítavých. Upřímně si nedokáži ani přestavit jak půjdu na "první" pohovor. Musím vypadat sebevědomě, v pohodě, usměvavě, elegantně a přitom jsem pravý opak. Nejsem dobrý herec. Jsem jen zoufalý člověk co ztratil svou lásku a navíc práci. Dokonce i na posledním setkání s ní mi řekla, že se neumím oblékat - vím to, ale jak pak má mít člověk sebevědomí. Ona to také nemá lehké, je nemocná, bez práce a stará se o babičku, ale je oproti mne silná a to byl další důvod rozchodu - potřebovala se o někoho opřít. No už dost lítosti. Snad se z mých chyb někdo poučí - ať nedopadne jako já.

Děkuji za slova povzbuzení od smůla - M. Nevím proč, ale rána jsou horší než večer. A to proto, že když se probudím tak vím, že mne čeká celý den čekání na telefonát a nekončící, zoufalá práce s vyhledávání volných míst. Připadám si zbytečný a k ničemu. Mám problémy s páteří (ploténka se posouvá k míše), ale to, co mne stále bolí je ten ukončený vztah. Včera jsem své bývalé berušce napsal, že přerušuji veškerou komunikaci s ní. Je to těžké, ale asi jedinný způsob jak se z toho dostat. Pořád si říkám, že nepřijít o práci, byl bych na tom lépe, ale proč musím myslet na ni a ne na hledání práce? Ona mi ještě předtím napsala, že pro ni není problém si někoho najít - vím to, je velmi krásná a chytrá. Jen nechápu, proč to někomu jde tak lehce a jak je možné, že jen tak hodí za hlavu 6 letý vztah a vůbec se netrápí.

je spoustu neřádů co mají důchody neoprávněně a tobě ho vzali,nechápu kam tohle vše spěje,víš každý máme nějakou tu bolístku,jen se s tím naučit bojovat....horacio jsem zde

Ivano,prosím - chtěl bych si s Tebou psát soukromě.Myslíš,že by to bylo možné,samozřejmě bych dal já svůj email.

To bude človíček s velkým srdíčkem,bohužel takových je velmi málo a to je velká škoda,

Děkuju.

Horácio- tak to jsi hodný lvíček.

Ivano - na uřadě práce jsem já od roku 2007.
Částečný důchod mi odebrali před 2 roky, ikdyž posudková řekla, že má nemoc je vážná, ale že teď mi jej odebere.
Jak vidím také to máš těžké. Držím Ti palce ať to vše zvládneš.

Lev.

Horácio - jaké jsi znamení? že máš pochopení pro ženy.