Gastroskopie

hnuus

hnuus

hnuus

Vysvětlení: Masochista je ten, kdo bolest vyhledává, a ne ten, kdo se jí bojí. Příspěvky zde uvedené hodnotí většinou toto vyšetření jako nepříjemné až bolestivé. Dedukovat z toho, že jsme všichni masochisti, může leda debil.

Už to tady odeznělo 100x,...Pravda, každý to máme jinak nastavený. Sama sebe považuji spíše za přecitlivělou, ale zřejmě jsou oblasti, které zvládám docela bez problémů, kde jiní problém mohou mít.
Proto bych brala vážně i nepříjemné zážitky lidí s gastroskopií. Asi nejvíc záleží na psychickém stavu-když se člověk bojí a je stažený, většinou v očekávání bolesti bolest přijde...
...nicméně Ala například jako výjimka potvrzuje pravidlo. :-)

Upřímně, mnohem víc se ale bojím kolonoskopie. Tam k tomu přistupuje ještě navíc prvek studu a trapnosti, pro mě daleko hůře překonatelný.

O gastroskopii jsem si před výkonem taky četla na netu, navíc v naší rodině je to jaksi častý a standardní výkon, a vím, že ani častým opakováním se např. u mojí maminky nikdy nepodařilo snížit míru utrpení, které jí to přinášelo. Na některé věci si člověk nezvykne, no.
Můj táta těch vyšetření prodělal taky hodně, některé cíleně až do slinivky (měl tam nádor) a hodnotil to jako nepříjemné, ale snesitelné.
Moje sestra se při vyšetření celou dobu dusila, tekly jí slzy, sliny, hodnotila to jako nesnesitelné a odporné.
No a já jsem tam šla s tím, že jsem smířená se vším, a bylo to pro mě snazší, než bych čekala.

Nicméně dokážu si představit, jak to někomu musí být hnusné a odporné.
Asi jako pro mě ta kolonoskopie.

Už to tady odeznělo 100x,...takže jsme tady všichni asi Masochisti:)))

Už to tady odeznělo 100x, tak další repríza:
1. Zdravý člověk toto vyšetření snáší lépe než ten, kdo tam má nějaký problém (zánět apod.)
2. Každý má jiný práh bolestivosti, takže to, co někdo považuje za nepříjemné, může jiného docela bolet. Pozn. Masochisti bolest dokonce vyhledávají, protože se tím pohlavně vzrušují a ukájejí.

Odkládala jsem toto vyšetření půl roku a to díky diskuzím, které jsem si přečetla na netu, dle některých názorů příšerný zážitek na celý život - NENÍ PRAVDA! Půl roku jsem se trápila s tím,že nevím co mi je. Nedám ani zubaře bez umrtvení, mívám ze všeho příšerný strach. V čekárně gastro jsem se klepala jako osika. Pan doktor byl moc hodný, když viděl jak se klepu sám mi nabíl uklidňující injekci, říkal,že budu otupělá, ale dal mi slabou dávku,takže jsem se cítila úplně normálně. Ani jsem si nevšimla, že mám již hadici zavedenou, žádné dávení, během výkonu trochu krkání a to jen tehy kdy jsem se přistihla že si nekontroluji dýchání. Nebolí a zas až tak nepříjemné jak mnozí popisují to v žádném případě není. V práci jsem nahlásila dle rad z interntu celodenní volno, ale hned po výkonu jsem šla do práce. Takže těm kdo se bojí, nečtěte ten internet, někteří co to popisují jako příšerný zážitek chtějí možná úmyslně vystrašit!!!!! A proč to tu píšu, abych dodala odvahy takovým strašpytlům jako jsem já, protože není se čeho bát.

Jěště doplním,před vyšetřením jsem se smála(když mám strach tak se směju),ale hodně záleží na doktorovi a setře pokud by byli nepříjemní,tak to snášíte asi hůř.Já jsem měla velice milého a usměvavého pana doktora,tak už všechno bylo jednodušší.Vyšetření bolestivé není,jen jak se vám navaluju cítíte kde máte hadici:)teda aspoň já ji cítila.Prostě se jenom ztrapníte,ale k tomuto vyšetření to patří.každý asi krká,slintá a tečou samozřejmě slizy z očí.V jednu chvíly jsem si připadala jak na jatkách:) když zrovnala porazily býka(v ženském rodě krávu:)),když jsem se dotoho všeho snažila jěště zhlubaka dýchat..tak jak jste tady někteří radily:)U toho krkání vás jěště pan doktor pochválí:)).Teď se tomu směju ale opravdu je to JEN nepříjemný.

Zdravím,dnes jsem to taky prodělala,všem co se bojí co jim to bude dělat:žádná injekce,sprej do krku,pan doktor mi napřed prohmatal břicho mezitím jsem cítila v puse jak mi trne ten sprej...lehnout na levej bok,dostanete do pusy takovej náustek kterým se protahuje ta hadice a jde se na to...hadička zajede,snažíte se spolknout ale nejde to,navalí se vám a mezitím už vám to putuje do žaludku směr.Je vám na zvracení ale zvracet nemůžete a nemáte ani co,tak se dávíte ze,krkáte,tečou vám sliny.Dýchat můžete pusou.a než se pomodlíte aby byl konec,zjistíte,že konec je a vlastně to opravdu nic tak hroznýho nebylo.Četla jsem různý příspěvky a někteří jsou opravdu jen hysteričtí,v pohodě se to zvládne bez uklidňováku.A nejste celej zbytek dne otupený někakým svinstvem.A to jsem typ co nespolkne pomalu ani prášek.:)takže žááádný strachy!!!

dnes jaem

Naše zdravotnictví se pořád chlubí světovou úrovní, ale přitom tu jsou vyšetřovací metody jak za cara klacka. Strkají do krku a do zadku jakési šlauchy a trubky jak ve středověku. Na západě se jen spolkne kapsle velikosti bonbónu a ta sama nasnímá stav celého trávícího traktu. Zcela bezbolestně. Tady je to fakt děs. A do toho ještě ti protivní doktoři, kteří vás peskujou, že se neumíte dostatačně uvolnit, aby vyšetření proběhlo "hladce". Jak se mám uvolnit, když mi strká do zadku 30cm dlouhou trubku a bolí to jak čert?? Oni by si ty svoje metody měli jednou vyzkoušet na sobě.....

Tak jsem se k tomu...Tak jsem dneska byla na gastru, mám žaludek a vše jak na vodě, šutry ve žlučníky, tak mi bylo šoufl a doktor byl protivný už jen jsem vešla do dveří. Hadici jsem mu 2x vyrvala z krku, tak na mě div že ne sprostě kričel, napotřetí jsem to zvládla, ale zvracela jsem žaludeční šťávy. Nebolí to, ale je to hnus. Natěstí mám vše OK a doufám, že už na to nebudu nikdy muset.

Ráda bych se i já podělila se svým zážitkem, jelikož když jsem na internetu před gastroskopií hledala nějaké informace, moc jsem toho nenašla. Zákrok jsem absolvovala včera a můj strach byl obrovský...
Přišla jsem do ordinace, paní doktrorka se mě nejdříve ptala na moje problémy (trvají asi dva roky, bolesti břicha na různých místěch, někdy slabší bolest, jindy velká doprovázená zvracením). Sem strašpytel a dočetla jsem se na nějaké diskuzi o injekci, kterou Vám doktor může píchnout na uklidnění, a tak jsem o ni požádala. Paní doktorka mi řekla, že injekce se dává spíše malým dětem a že zákrok trvá pouhé 4 minuty a že to spolu určitě zvládneme. (Velmi pochybuji, že jen malým dětem, když jsem četla mnohokrát, že spousta lidi ji dostali).Lehla jsem si na levý bok, ani sprej do krku jsem nedostala, zuby stihla malý náustek a za chvíli přišla na řadu ta škaredá černá hadice.Hodně lidí píše, že nejhorší je to spolknout, ale já to ani nijak nezaregistrovala. Nejhorší je to dávení a říhání, ale velmi důležité je opravdu dýchat!!!! Pomalu a zhluboka, potom se ani dávit nebudete.Hlavně to i docela bolí, když se nadavujete a máte v sobě tu hadici. A také se rozhodně nesnažte polykat sliny. Sestřička byla velice milá, pořád mě chválila a říkala, že už to bude jen chviličku a ať se nebojím nechat stékat sliny do misky, kterou mi tam umístily.Trvalo to opravdu asi těch 5 minut, dá se to zvládnout. Pro mě to byl opravdu velmi, velmi nepříjemný zážitek, ale pro Vaše zdraví je to určitě důležitý krok. Já se tomu vyhýbala jak čert kříži, ale jsem ráda, že mi konečně na něco přišly. Na podrobné výsledky se samozřejmě ještě čeká, ale mám zánět tenkého střeva (všichni si mysleli, že mám něco se žaludkem a cpali mě léky jako Helicid, který mám pocit, že se předepisuje jako lentilky, pak také Degan, kterému jsem začala říkat Degen, protože takové vedlejší účinky jsem ještě neviděla ... ) No a vypadá to na Crohnovu chorobu.Není to nic příjemného, je to nevyléčitelné a berou se na to nějaké léky. Dost drahé, ale když už víte co Vám je, a SNAD ty léky pomůžou, je to trochu uklidňující pocit. Dnes jsem ještě byla na odběru krve, půjdu na magnetickou rezonanci, kde vypiju nějaký roztok, aby šlo lépe vidět to tenké střevo, no a pravděpodobně mě ještě nemine kolonoskopie... Ale nemá cenu zanedbávat své zdraví.Máme přece jen jedno a nové si za peníze nekoupíme :-) Tak doufám, že jsem tímhle románem alespoň někomu pomohla a objasnila, jak to na gastru vlastně probíhá. Držím Vám palce a hlavně v klidu, uvolněně dýchat!!!!!

kecy, kecy. Každý to...Jo, je to hodně individuální.My to v rodině prodělali všichni. Máma a sestra to snášely zle, dusily se, slzely při tom...táta byl naopak docela v pohodě, a to mu museli zajet až do slinivky, takže náročnější úkon. Já jsem to taky považovala za docela dobře snesitelné. Ale třeba naopak hrozně špatně snáším zákroky z druhé strany. Tedy kolonoskopii a třeba i obyčejné gynekologické zákroky, z toho je mi hodně blbě. A jinej to dává v pohodě.
Každej jsme jinej, no.

kecy, kecy. Každý to snáší individuálně, tak nepiš svoje názory jako OBJEKTIVNÍ FAKTA. Prostě někdo to snáší líp, někdo hůř. Já jsem to absolvoval 2x, poprvé to bylo velmi nepříjemné a podruhé jsem myslel, že při tom umřu. A už mě nikdo k dalšímu opakování nepřinutí.

ty jsi psal,že to bylo...psal o utrpení, což pro někoho se silným dávivým reflexem opravdu je.
A až nějaký rádoby vtipálek tu psal, že ho mučili. Tak o co ti jde? Taky máš problém s češtinou?

Nepotřebuji mít...ty jsi psal,že to bylo utrpení.Copak,najednou se slovíčkařit nebude??? Najednou se ti nelíbí,že ti někdo vkládá do úst pitomosti? ale martině se to líbit mělo?sklapni nebo se omluv

Nepotřebuji mít politování od někoho.Mučení to nebylo jen se potřeboval pan doktor dostat k místu kde byl žlučník a to trvalo přes 30min.Ti co to taky absolvovaly pusou ví o čem píšu.Nikomu to nepřeji je to náročný ale zase lepší než jít místo toho na jednu operaci.

Ono to chce vzít ve...luboš psal,že ho tam mučili.Tak měj nad ním slitování.