takovejch a jim podobnejch témat tu už asi bylo nepočítaně, nicméně případ od případu se určitě trošku lišej a tak si myslím že jedno takový navíc se tu ztratí. Takže:
S manželkou jsme spolu 5 let z toho 2,5 jako manželé. Myslím si, že si perfektně rozumíme a doplňujeme se. Ona je můj poklad, moje hlava a mozek a já toho možná někdy i trošku zneužívám. Vím že se na ní můžu kdykoli spolehnout a doufám že ona si to samé myslí o mne. Vzájemně se podporujeme, ona mě asi víc protože mám spoustu mnohdy asi podivnejch a bláznivech zájmů. V srpnu se nám po snažení narodil Pinďa,samo že jsem byl u porodu a musím říct že to byl ten nejsilnější a nejemotivnější zážitek v mim životě a že to můj vztah k manželce ještě víc prohloubilo. Všechno to zní perfektně, jako idylka, ono to tak vlastně je. Milujeme se, všechno je perfektní až na ten zatracenej sex. Nevim čim to je, ale prostě se ani po těch letech nejsme schopný naladit na stejnou vlnovou délku. Moje žena měla přede mnou (aspoň teda myslím ) jen jednoho chlapa, nikdy nechodila na žádný pařby, kde by řádila pod vlivem. No a ten její bejvalej asi taky nebyl žádnej prcálista, aby jí trošku zkazil. No a já??? Já sem byl zvyklej na sex jako v pornofilmu. Ne že bych si na něco hrál a po někom nebo po něčem se vopičil, ale prostě to tak bylo. Byl jsem zvyklej na nemravnej, živočišném a různě kořeněnej sex, ve kterym se zkoušelo neustále něco Nového. Bylo to takový poživačný a samá libůstka. No a jak si už asi umíte domyslet teď to prostě nějak není ono. Vůbec neberu sex jako alfu a omegu života, nicméně je jasný že mi to trošičku vadí. Po zkušenostech s minulými partnerkami jsem si nevim proč myslel, že v každý ženský někde hluboko uvnitř dřímá dračice, zkažená, promiskuitní děvka co umí chlapa rozrajcovat a že tu svojí slušnost a serioznost si jaksi jen tak nakazují. Teď holt asi jen přicházím na to že to tak třeba není.
Máte někdo nějakou podobnou zkušenost a řešil jste někdo takovouhle situaci?? Jsou i jiné východiska než to prostě nechat plavat??
Ahoj
takovejch a jim podobnejch témat tu už asi bylo nepočítaně, nicméně případ od případu se určitě trošku lišej a tak si myslím že jedno takový navíc se tu ztratí. Takže:
S manželkou jsme spolu 5 let z toho 2,5 jako manželé. Myslím si, že si perfektně rozumíme a doplňujeme se. Ona je můj poklad, moje hlava a mozek a já toho možná někdy i trošku zneužívám. Vím že se na ní můžu kdykoli spolehnout a doufám že ona si to samé myslí o mne. Vzájemně se podporujeme, ona mě asi víc protože mám spoustu mnohdy asi podivnejch a bláznivech zájmů. V srpnu se nám po snažení narodil Pinďa,samo že jsem byl u porodu a musím říct že to byl ten nejsilnější a nejemotivnější zážitek v mim životě a že to můj vztah k manželce ještě víc prohloubilo. Všechno to zní perfektně, jako idylka, ono to tak vlastně je. Milujeme se, všechno je perfektní až na ten zatracenej sex. Nevim čim to je, ale prostě se ani po těch letech nejsme schopný naladit na stejnou vlnovou délku. Moje žena měla přede mnou (aspoň teda myslím ) jen jednoho chlapa, nikdy nechodila na žádný pařby, kde by řádila pod vlivem. No a ten její bejvalej asi taky nebyl žádnej prcálista, aby jí trošku zkazil. No a já??? Já sem byl zvyklej na sex jako v pornofilmu. Ne že bych si na něco hrál a po někom nebo po něčem se vopičil, ale prostě to tak bylo. Byl jsem zvyklej na nemravnej, živočišném a různě kořeněnej sex, ve kterym se zkoušelo neustále něco Nového. Bylo to takový poživačný a samá libůstka. No a jak si už asi umíte domyslet teď to prostě nějak není ono. Vůbec neberu sex jako alfu a omegu života, nicméně je jasný že mi to trošičku vadí. Po zkušenostech s minulými partnerkami jsem si nevim proč myslel, že v každý ženský někde hluboko uvnitř dřímá dračice, zkažená, promiskuitní děvka co umí chlapa rozrajcovat a že tu svojí slušnost a serioznost si jaksi jen tak nakazují. Teď holt asi jen přicházím na to že to tak třeba není.
Máte někdo nějakou podobnou zkušenost a řešil jste někdo takovouhle situaci?? Jsou i jiné východiska než to prostě nechat plavat??
Díky Honza
- Odpovědět
Pošli odkaz