HLEDAM RODINU nebo POMOC !!!

Já jsem rodinné konstelace absolvovala a bohužel vůbec mi nepomohli, spíš mi přišlo, že jim jde o peníze a člověku to spíše ublíží víc když má problémy.Ale zkusila jsem Aura-Somu jen tak pár lahviček bez žádnýho konzultanta a docela jsem pozivivně naladěná a duše mě nebolí, cítím se dost v pohodě a taky dělám pozitivní kroky v životě jako při psychoterapii.A taky nějaký problémy mám s rodiči i v kariéře.

www.butlavavrba.dobrodruh.net

Velmi si vazim vsetkych co sa nam snazite pomoct, a dakujem. Skusim sa poobzerat po tom kineziologovi alebo rodinnych konzultaciach. Priatel za to naozaj stoji. Zasluzi si pekny a vesely zivot, prezity naplno v radosti a nie v depresiach a trapeniach. PROSIM, pokial mate niekto kontakt na nejakeho kineziologa v Olomouci ci Brne, alebo viete o rodinnych konzultaciach tiez v OC ci Brne, budem moc vdacna za radu.

Pomoc psychologa je určitě dobrá.Ale dobrý psycholog by mu nebránil i v jiné terapii.Kineziologie nebo rodinné konstelace pomáhají rychleji než návštěvy psychologa.To je moje zkušenost.

Pokud nedukoncis jedno a to definitivne a bez zabran nebudes moct zacit druhe.Chvilku to bude bolet ale oto vic budes milovat druhou rodinu kterou ti nabizi tva holka a budes stastenej.Preju hodne stesti.

dakujem...chodi na stretnutia s psychologom,teda len zacal (aj ked teraz 2 tyzdne nebol,zial doktor nemohol), a myslim ze mu to nieco da...moc dakujem za kazdu radu alebo povzbudenie.

příběh,který jsem tady četla je opravdu velmi smutný.Radila bych tvému příteli,aby navštívil nějakého odborníka na Rodinné konstelace,nebo dobrého kineziologa.Jsou to terapie,které na tyhle věci opravdu hodně pomáhají.Najít náhradní rodinu je sice možné,ale rozhodně to nezahojí tak hluboko uložené rány.Držím palce

Dakujem. Ci som zlata,to neviem, no dala by som VSETKO za to, aby sa mal Zdenko lepsie. Od vcera je znovu v depresiach..su velmi hlboke, nema chut nic robit, v nicom nevidi zmysel, neveri v zivot ani lasku...Tak mooc mu chcem pomoct! Tak moc si zelam, aby sa usmieval, bol stastny, mal okolo seba ludi, ktori ho povzbudia v tom, co robi... Potrebuje to, tak moooooc to potrebuje.... Z rodiny nema ziadnu podporu,ani nikdy nemal v tom, co robil.. Ked ako mladsi zacal hrat na gitaru, brat ho vysmial, ublizoval mu, vysmieval sa..a rodicia na to nic. Ziadna podpora ani povzbudenie do toho, co robi. Teraz hra Zdenko na huslicky, robi velke pokroky, som nanho moc hrda. Dnes je v depresii a nebavi ho nic. Tak moc by som mu chcela pomoct, tak mooooc... Studuje medicinu, 1.rocnik - zubar, velmi ho to bavi, a to ma tesi. No tvrdi, ze to takto nezvladne. Som sama, komu zalezi na tom, co robi, kto ho podporuje..no on potrebuje okolo seba viac ludi, ktori by ho povzbudili, pochvalili, zaujimali sa o to co robi...A to je hlavny problem-rodina. Potrebuje citit teplo domova, lasku rodicov, podporu (nielen financnu)...toto nikdy nemal. Bolo mu len ublizovane, trpel a trpi, nevladze... Ucenia maju nad hlavu, a on vie ze na to ma, no nie v takomto stave. Je velmi sikovny, mily, ohladuplny, pozorny voci starsim ludom co sa tyka aj pomoci, inteligentny...je to CLOVEK s velkym C,ma obrovske srdce a v nom velke bohatstvo. Uzasne talenty,ktore nemoze rozvijat kvoli minulosti. Ono sa lahko povie "zabudni na minulost"..to nieje problem.Problem je skor v tom, co dalej? Nic sa tym nezmeni ked zabudne..Zostava v srdci prazdnota, ktoru mala naplnit prave rodina a laska rodicov. Ani neviete ako moc mu tuzim pomoct,dala by som zanho vsetko! Som asi naozaj hlupa, no neustale pevne VERIM, ze coskoro najdeme rodinu alebo ludi, kde sa bude citit dobre, kde si bude moct ist oddychnut, vypnut od vsetkeho a nacerpat novych sil..."domov" kde sa bude moct vzdy vratit a uz nebude musiet travit vikendy na intraku...aj ked on tvrdi "uvedom sa, je to nerealne". Tak moc ho boli, ked v piatky vsetci idu domov,tesia sa...Tak rad by tiez siel,ale nema kam. K nam by to nebol taky problem a myslim ze nasa rodina by mu vela dala, no byvam odtialto 300 km. Je to daleko, casu je malo a ucenia vela. PROSIM, ak niekto viete ci viete o niekom kto by ho trebars "prijal", alebo ste zazili, stretli sa s niecim podobnym, prosim mooc, napiste. Naozaj to moc potrebujeme. Som Vam vsetkym velmi vdacna. PS: Zdenek za to naozaj stoji!

Ještě že Vás má,jste zlatá holka.Neměl by se s rodinou stýkat,akorát mu sypou do ran sůl.Přeji Vám,slečno hodně štěstí a síly.

Uprimne dakujem vsetkym, co mi odpovedali na mejly. Priatel Vase texty cital a velmi ho povzbudili:) Navstivil psychologa. Myslim ze na tom nieje nic zle, ma z neho dobry pocit. Som mooc rada ze sa odhodlal k nemu ist, myslim ze to urcite nieje na skodu veci a aspon si v zivote nebudem vycitat, ze sme to neskusili. Pisal mi, ze stretol tento tyzden cloveka mileho a uprimneho, ktory prezil podobnu minulost a maju rovnake nazory. Po rozhovore bol ako vymeneny-stastny, vesely, usmieval sa...bol to moj Zdeninek:-) Som vdacna komukolvek, kto dokaze povzbudit, pochopit ... Som Vam vsetkym velmi velmi vdacna. Kazda rada nad zlato:) Modlim sa zanho, a verim, ze postupom casu to pojde len k lepsiemu. Casto sa to vsetko vrati, ked ideme k nim domov a stretne sa s rodicmi. Minule mi jeho mamka povedala (so slzami v ociach a trosku s krikom), ze ho uz nemoze zniest, vraj jej zerie nervy a vytvara doma neuvolnenu atmosferu, vsetko je napete... Je jasne, ze v klude by mi to takto nepovedala, a tak aspon viem pravdu, ako ho beru. Je zvlastne, ako mohli rodicia na svoje dieta nieco takeho dopustit, nenavidiet ho, nepodporovat, ublizovat slovami, vyhrazky citove i slovne...brrr. Som z harmonickej rodiny no velmi obdivujem Zdenka, ze to takto zvlada. A tiez ostatnych, ktori podobny problem zazili a dostali sa z toho. Je to velmi tazke, no verim ze sa to da:-)

Clovek by si mel uvedomit, ze minulost existuje jen v jeho hlave a nema cenu se opakovane denne trestat vzpominanim. Myslim, ze moudre metody ma Osho. V dosahu, ale bez prime pritomnosti nebo intervence druheho, aby mel clovek sokormi, dat spontanni pruchod sve bolest, projevum sveho tela, nicemu se nedivit a nic nesoudit. Prechazi to rychle, naopak, clovek se muze snazit v te negaci jeste udrzet a zjisti, ze psychika ho jako kyvadlo nuti prave k opaku. Da se to udelat parkrat za sebou. Az to odezni. V tvem pripade rekni nejakemu kamaradovi at je na blizku a a at o tom pak nemluvi. Proste jako kdyz se clovek umyje.Bud za sebe zodpovedny. Je mi uz skoro padesat. Vim, co rikam. Teprve nedavno jsem se skutecne rozhodla, ze nechci jen prezivat. Lidi prominout prakticky vsechno, ale musi citit nesentimentalni uprimnost cloveka k sobe samemu. To je take zpusob, jak odpustit vsechno vsem i sobe a rodicum.Lenka

Rozhodně ale vyhledej odbornou pomoc!Tady na diskusi ti můžem pomoci pouze v tom,že víš,že v tom nejsi sám a že jsme se mnozí dovedli postavit na nohy i po tom,co jsme neměli zrovna hezky start,ale jak to tak čtu ještě jednou,sám to-aspon pro začátek zvládat nemůžeš.Zvlášt po tom,co ti dělal tvuj superhnusáckej bratr.Potřebuješ odbornou terapii-laik by ti mohl ještě víc ublížit.

No taky jsem na tom s rodinou na štíru.Dávno už o tom nemluvím a ani sebe ani vás nechci unavovat podrobnostmi o tom co bylo.S matkou se vůbec nestýkám -7let-asi mám dobrý důvod.S otci-vlastním i nevlastním ale ano.Díkybohu,aspon ti se povedli.Ale otčím má novou rodinu,tak to není co bývalo.No aspon je štastný..Chci Ti říct-pokus se stejně jako já a spousta jiných zapomenout na ně.Vytěsni je ze svých vzpomínek-nezaslouží si ani tvoje slzy.Vlastně to už vůbec ne.Nebude to lehké,ale dokážeš to.a co je nejlepší lék?Nová vlastní rodina-vím,ted studuješ,ale na nohách tě může držet ted i ta představa.Naše rodina nefungovala a matka mě fakt nemusela-a co?Její chyba.Ted mám svou vlastní a aspon vím,co já rozhodně nechci opakovat.Můj partner má to samé-matka závislá na chlapech typu alkoholik-toxík-násilník-budižkničemu.Děti jim dělali fackovací panaky-má ještě sestru.Biolog.otce viděl v životě celkem 5 min.a ty ostatní fotři jeden lepší dáreček než druhý-ale bylo jich daleko víc..Taky na to kašle-popřeje k narozeninám a budte zdrávi-co taky jiného s nimi.Když jsem byla jeden čas v životě v pěkných sračkach-prominte,ale jinak se tomu říct nedá,nemohu najít výraz,ktery by to lépe vystihl,tak matku ani nezajímalo,zda žiju.Otčím se jí přímo zeptal,zda o mě třeba nechce něco vědět a ona řekla,že jí to nezajímá.Prostě,nezajímej se o ně,nestykej se s nimi,pokud opravdu nemusíš-pouze si budeš sypat sůl do ran.Jistě jsi schopny kluk,ktery si uctu zaslouží,tak si to vtluč do hlavy.To co ti o tobě říkali jsou lži.Snad bys jim nevěřil.?

Tak jsem přečetla, popřemýšlela a píšu.Já nejen že mám nervově labilní matku a slabého otce..má matka podle odborníků trpí narcistickou psychozou.Hrozná diagnoza pro široké okolí,šťastná pro nemocného.Je mi 40 a teprve před 2-3 lety mi začalo docházet,jak moc mi má vlastní krev ubližuje a ubližuje i mému malému synovi.Takže po hodně dlouhé době,kdy jsem zjistila, že sama sobě nemohu najít řešení, jsem vypátrala psychloga...byl to skvělý nápad! Slyšela jsem konečně pravdu o vztahu mých rodičů ke mňě ale také o mé slabošském a podřízeneckém vztahu k nim.Takže jsem se pochlapila, neustále si opakovala, jak jsem slušný a dospělý člověk a nakonec to vyšlo.Zbavila jsem se té neustálé zátěže a chuti se u rodičů dopídit nějakého uznání a projevů lásky...jsem sama se synem a jsem zdravá a živá.Takže mladý člověk nemá uvažovat o konci, ale o začátku, který si zvolí sám a nenechá zasahovat lidi, kteří si to nezaslouži...to že je někdo rodič ještě neznamená, že má právo ničit sv= vlatní děti,rodičovství není totiž zásluha...mělo by to být poslání! a s posláním se těžce žije,

Rodice maji povinost podporovat ho pokud studuje. Nepochopila jsem, jakou jinou rodinu chce v dospelosti hledat. Jedina moznost preji je prijmout tvou rodinu nebo rodinu svych pratel... jina se nenajde, neni male dite. At to dobre dopadne.

Dakujem za peknu odpoved. Som velmi rada, ze niekto cital moje riadky. Je velka pravda, co ste tu uz niekto napisali..."dobra rada nad zlato". Moc si vazim vsetkych, ktori sa nam snazia nejak pomoct ci poradit.

Ahoj!Já si myslím,že v tomto případě je každá dobrá rada drahá a nejlepší nejspíš poskytne profesionál.Tedy psycholog.Já osobně si toto neumím ani představit,poněvadž celý život žiju v pohodový rodině a v depresi jsem v životě nebyla.Za což se až stydím,když čtu tyto stránky.I dnes,s manželem a dvěma dětmi,žijeme u mých rodičů a je to v pohodě.Já vám jen přeju,ať to spolu zvládnete.Ať se v žádným případě tvůj přítel neuchýlí k tomu nejhoršímu řešení a co nejdřív vyhledá nějakého toho odborníka.Ať též neodmítá tvou velkou rodinu,která by ho jistě vřele přijala.Asi vám má reakce moc nepomůže,ale vězte,že jsem s váma,držím vám všechny palečky a přeju,ať toto období přečkáte ve zdraví.Hodně štěstí a pozitivních změn do nového roku!!!Petra

Tvůj příběh je velice smutný. Pokud Ti pomůže toto tak mám takovýto názor. Tvá labilní maminka a Tvůj nevšímavý taťka jsou lidé, kteří měli sami se sebou obrovské problémy a neuměli to jinak řešit něž tímto směrem. Pokus se zamyslet nad tím, že by jsi jim měl jako budoucí lékař pomoci. Zaměř se na psychologii stresu a podvědomí. Myslím, že od toho tu třeba i jseš. Věř, že pokud se Ti to povede budeš prožívat ty nejkrásnější chvíle v životě a Tvé sebevědomí bude vysoké. Dávej však pozor na to, aby si se nezapletl do sítě ješitnosti. Pokud toto vše zvádneš a já osobně věřím, že ano /jelikož si to ve skrytu dušičky uvědomuješ/ budeš ctěn a okolím v dobrém uznáván. Z celého srdce Ti přeji hodně úspěchů a pochopení studia. Přeji Ti a Tvé dívce štastné a pohodové svátky. Honza

ASi bude tezke mu to vysvetlit, ale musi si uvedomit sve priority. Penize se vzdy daji nejak vydelat, ja taky popri skole pracuju, takze vim co to je. Mel by rodinu hodit za hlavu, proste se od nich odtrhnout a pak se uvidi, co se z toho vyvrbi. Proste delat si po svem. Myslim, ze je horsi se takhle tyrat jako zacit vydelavat taky na zivobyti. Tohle lepsi nebude, urcite tedy ne, kdyz bude chodit domu jako by se nic nedelo. Mozna se rodice zmeni, a kdyz ne, tak je potreba se na to vykaslat i kdyz je to tezke. Proste resit problemy a ne se jen nechat unaset a cekat, co se bude dit. Vysvetli mu, at to zkusi, proste takovi rodice mu za nic nestoji, kdyz se ani nezajimaji o to, ze ma jejich syn takove problemy prave kvuli nim. Urcite mu nebudou vdecni za to, ze k nim pujde na Vanoce a podobne... Ale musis pocitat s tim, ze ty prvni Vanoce mimo domova nebudou uplne stastne, ale casem si zvykne, neboj. :)

Ved o to sa snazim...moj priatel hlada tuto pomoc...spolu hladame rodinu,co by ho prijala...nechce prijat moju rodinu napriek tomu, ze je harmonicka, dala by mu podporu, zazemie, lasku.... ako mu to mam vysvetlit? Neviem si s tym rady...neviem ako mu mam pomoct...poradte mi prosim...co este by sa dalo skusit? Pozvala som ho na Vianoce k nam, no je to velmi zlozite. Studuje medicinu, bavi ho to a vzdy sa tam chcel dostat. Keby vsak na Vianoce nebol doma, nahneval by rodicov a vratili by mu to...su schopni vsetkeho. Mozno by ho prestali aj financne podporovat a potom co? ...ja mu hovorim,ze vzdy sa da vyjst,peniazky nie su vsetko a on to vie...Som z 9-clennej rodiny, s peniazmi je u nas problem...No na druhej strane viem, ze vzdy sa da vsetko zvladnut. Jedine, co ma trapi, ze mu neviem vysvetlit to, aby prisiel k nam...nechce len preto ze by to bolo este horsie...A tak radsej doma trpi a ma destruktivne myslienky...uz nechce zit. Boli ma to ked to citam v SMS..moc to boli. Dala by som aj zivot za neho, keby mu to malo pomoct ku stastiu. Rozhodla som sa hladat...hladat pomoc, radu, mozno aj psychologa.... Dakujem vam moooc za odpoved, potesilo ma to.