Reklama

Homosexualita a nazory na ni

prober (Čt, 9. 11. 2006 - 09:11)

To máš pravdu. Kdybych byl na vesnici, choval bych se stejně. Myslím, že by to chtělo nějaký čas a pak by si zvykli. A pokud ne, stěhoval bych se. Z mého pohledu je způsob života, který vedu - bez dávání si pozor na to co říkám, jak se chovám, atd. - natolik zásadní, že bych už teď udělal všechno pro to, abych si ho mohl zachovat. Včetně změny bydliště.
A mimochodem Petře, pokud by tě někdo propustil z práce kvůli sexuální orientaci, porušil by tím zákon. Vím, že to na Tvé situaci asi nic nemění, ale ať se to komu líbí nebo ne, tahle země uznává své gay a lesbické občany jako plnohodnotné členy společnosti se všemi právy a povinnostmi. Takže i kdyby se na vesnici někdo mohl vzteky pos..at z toho, že vedle něj bydlí bukev, tak je to jen a jen jeho problém. Klidně ať se kouká skrz prsty, jakmile ale zkusí něco udělat - cokoliv - kvůli tomu, že mu vadí s kým si vlezu do postele, má problém on, a pořádný. Nejsme v Jemenu, a zákon chrání normální lidi (tedy i gaye) a ne xenofoby.

Petr (St, 8. 11. 2006 - 15:11)

Tak já v práci to říct - tak mám padáka. Bohužel. Už se mi to i jednou stalo. Divadélko s vystřelovacím nožem jsem zahrál, když mi bylo 27 let :-). Zpátky k té toleranci společnosti: Určitě je jiná situace v Praze v nějaké velké společnosti, nebo v umělecké branži a jiné to má kluk na vesnici, kde všichni chodí do kostela.

prober (St, 8. 11. 2006 - 12:11)

No Petře, stojím si za tím, že homosexualita sama o sobě nečiní ničí život těžším (tedy pokud nežije dotyčný třeba v Íránu, samozřejmě).
Jestliže se člověk setká s blbem nebo primitivem, je velmi pravděpodobné, že to pro něj bude nepříjemné setkání, ať už je na holky, kluky, nebo třeba na ovečky.
Co si o mně "lidé" říkají za mými zády je mi putna, o klepy drben se zajímám asi jako o bzučení much. Lidi, kteří mě zajímají a jsou pro mě podstatní si o mě nic za mými zády nevykládají a pokud s tím začnou, tak pro mě pozbydou důležitosti.
Něco jiného je ten vepřový páreček z koupaliště, těm bych své řekl a stejně tak joudovi v restauraci. Divadýlko s vystřelovacím nožem (kolik ti Péťo je, že u sebe nosíš vystřelovací kudlu - 18? :) je podle mě asi tak na úrovni hrubých poznámek k cizím lidem, jejichž hovor jsem právě vyslechl. Nic ve zlém, aspoň jsi nějak reagoval. Horší by bylo nechat si to líbit.

Věř tomu Petře nebo ne, ač jsem na to plně připraven (a možná se i trochu zvrhle těším to někomu "nandat"), doposud se mi to prostě nestalo. Myslím to, aby se o mně nebo někoho v mém okolí někdo otíral kvůli sexuální orientaci. A těch 18 mi bylo už před čtrnácti lety, takže příležitost prudiči měli.
Přeju ti, abys potkával co nejmíň blbů a neber svůj "úděl" tak vážně.

Petr (Út, 7. 11. 2006 - 19:11)

Ale ten den vám stejně zkazili, dokonce si to pamatujete dodnes a píšete to na doktorku. Buďte k sobě upřímná: Nemáte stále pocit, že by si zasloužili nějaký trest za své chování Víte já byl právě kdysi strašně milý na lidi a nekonečně trpělivý. Někdy to ale bohužel nezabírá. Jednak ti lidi si dovolí přístě ještě víc, a potom odcházet z bojiště bez pocitu satisfakce je značně frustrující. Co udělají příště? S jídlem roste chuť. Až uvidí jiný podobný pár, dovolí si to opět, možná ještě víc. Až natrefí na někoho, od koho to schytají, dají si už bacha. Nikdo dlouhodobě netouží po tom být seřváván. I dospěláci potřebují naplnit potřebu limitů, i dospělí mají mít vymezeny mantinely, ve kterých se má mezilidská komunikace odehrávat. Pokud někdo vědomě hranice překračuje, musí si uvědomit, že bude následovat trest. Kdo seje vítr - sklízí bouři.

Klér (Út, 7. 11. 2006 - 18:11)

Petře, Proberovi už není 18. A třeba má kliku na lidi, kdo ví, hlavně, že je snad v pohodě. Víš, Probere, bojím se pořád, i když syn je už opravdu velkej kluk. Pokud narazí na někoho agresivního, nevím, jak si s tím poradí, nevím, jestli by se uměl bránit. No, moc se tím netrápím, stejně s tím nic nenadělám. Naštěstí je spokojený, z hloupých narážek a keců si moc nedělá. Nebere svou situaci jako důvod ke stěžování nebo trápení, je jaký je, fajn a v klidu. Tehdy na koupališti jsme si řekli, že nám nestojí za to si kazit den debatou s blby, oni se na to totiž úplně třásli, aby si to s námi slovně rozdali.

Petr (Út, 7. 11. 2006 - 17:11)

RE: prober, ty se fakt prober. Ve svých 18 letech máš velmi zjednodušené vidění světa. věk Tě částečně omlouvá. Samozřejmě že homosexualita tak jako jakákoliv odchylka od většinového chování bude vždy terčem určitých komentářů a gayové a lesby nemají stejně snadný život jako heteráci. To, že jsou skupiny, které to mají ještě horší - transsexuálové, lidé zdravotně postižení, jak jsi naznačil ve svém příspěvku, ještě neznamená, že homosexuál žije zcela konformní život. Jo a na pohádky o tom, jak všichni homosexuály ho přijímají, už dávno nevěřím - viz tvé "všichni, sousedi, rodina, kolegové..." Jedna věc je, co ti řeknou do očí, a druhá věc je, jak se baví o homosexualitě, když tam nejsi.

Re: Klér Hm, já bych se v popisovaném příběh neudržel a měl bych určitě poznámky na ty lidi, kteří vás slovně napadli. Něco podobného se mi stalo nikoli s partnerem, ale kdysi dávněji s kamarádem, který patří mezi ty zženštilé, takže se stává terčem poznámek. Vyšli jsme si na kopec a tam si zašli na občerstvení do horské chaty. Byl tam jeden turista, který začal mít nevhodné poznámky k našemu stolu. Zdůrazňuji, že jsme nikoho nerušili neobvyklým, či hlasitým projevem. On prostě jen vytahoval uši a zaměřoval, až asi podle obsahu vět + částečně vzhledu mého kamaráda poznal, kdo jsme. Tak jsem prostě vytáhl z kapsy vystřelovací nůž a začal jemně hladit ostří a přitom jsem se podíval na toho pána takovým pohledem, že mu muselo být jasné, že zábava skončila. Tohle určitě od "buzny" nečekal. Mimochodem když se cítím v právu a když hájím spravedlnost, jsem v takovém zdravém nasrání se, že bych asi dokázal i nůž použít. Ne jako první, ale bránil bych se dost ostře. Ve většině případů jsem kultivovaný a decentní, ale má to své meze. Můj partner (ne ten kamarád z příběhu) je na tom podobně. Kdyby se to stalo nám, ta inkriminovaná paní z koupaliště by se asi poprvé v životě ode mě dověděla kompletní charakteristiku svých tělesných proporcí a výše jejího IQ. Někteří to potřebují slyšet jako sůl. Vaši dobrotu a sebeovládání považují za vaši slabost. Dobrotu si schraňuji pro ty, co si ji zaslouží.

prober (Út, 7. 11. 2006 - 15:11)

Tak se o něj neboj Klér, on už je velký kluk (předpokládám :)
Myslím, že homosexualita není žádný těžký úděl, spíš naopak. Já sám bych v příštím životě neměnil.
Lidi, co se narodí v jiném těle, než je jejich pohlaví, nebo třeba s nějakou hroznou nemocí mají těžký úděl. Gayové ne. Těžké je jen to období v pubertě, než se s tím člověk sám vypořádá.
Jsem dost alergický na bukvičky, které naříkají, jak to mají těžké (tím nemyslím tvého syna, Klér). Takovým mám chuť jednu fláknout, aby se jim rozsvítilo. Zdraví je jediná veličina, jejíž nedostatek činí život skutečně těžkým, a kterou si nemůžeme zajistit sami (snad kromě prevence).

Klér (Út, 7. 11. 2006 - 14:11)

Prober, souhlasím s tebou. Můj syn měl párkrát smůlu, ale většinou je to v pohodě. I když si člověk ty nepříjemné zážitky pamatuje líp. On se tím taky netajil, mě to řekl ve svých 17, když měl jasno. Do té doby si nebyl tak úplně jistý, co vlastně cítí. Ale pokud vím, s dívkou nikdy nechodil, neměl takové to období, kdy se to třeba zkouší.

prober (Út, 7. 11. 2006 - 14:11)

Já jsem taky gay, od 18 se s tím netajím, ví to o mně všichni, sousedi, rodina, kolegové, prostě všichni co mě znají.
A v životě jsem žádným útokům nebyl vystaven, dokonce ani nevhodným poznámkám.
Myslím, že hraje roli, jakým způsobem se člověk prezentuje. Když je někdo gay a tají to o sobě, není divu, že až to na něj praskne, někteří lidi na to budou reagovat negativně. Řeknou si: "Na tom musí být něco nepěkného, když se s tím tak tajil".
Je každého věc, jak si zařídí život a já respektuju pokud si gay člověk přeje prezentovat jako heterosexuál, ale vážit si ho za to nebudu.

Klér (Út, 7. 11. 2006 - 12:11)

Pavle, chápu tě dokonale, jak to myslíš. Můj syn je gay a taky by se rád staral o dítě, i když tuší, že to asi nevyjde. Jedna jeho dobrá kamarádka dokonce nabídla, že by ho měli spolu a starali se oba, i když by spolu nežili. Ona poznala, že je nesmírně dobrý člověk. Je mi nanic z těch nesnášenlivých útoků netolerantních. Kde berou právo někoho soudit? Jen proto, že oni jsou "normální"? Kde je hranice normálnosti? Vždy soudím člověka podle toho, jaký je, jak se chová a co dokázal. A když si představím, čemu je můj syn občas vystaven, je mi těžko. Je to skvělý mladý muž, neprovokuje, kdo to neví, podle vzhledu a vystupování by nic nepoznal. Ale chce být se svým partnerem. Oba pracují, jsou chytří, v práci se jim daří. Nejsou promiskuitní, prostě chtějí žít spolu. Nedělají nic, čím by jiné provokovali, nedotýkají se na veřejnosti, i když tím podobně jako ty trpí. Ale to nestačí. V létě jsem byla s nimi na koupališti, leželi jsme na dece. Poblíž ležící starší pár nás bedlivě sledoval. Odhadli situaci a paní znechuceně a hodně nahlas pronesla: pojďme si přesunout deku, vedle takových prasat nebudu ležet, dělá se mi zle. A ta kráva s nimi je nechutná, když se s nimi ještě baví. A bylo to. Oba (sami dost nechutní tlustí kritici s lahvemi piva) se odkutáleli o kus dál a sledovali a pusy jim jely...My jsme dost úhlední až pohlední, já, syn i jeho přítel, přesto jsme vzbudili opovržení. Když mi kdysi syn řekl, jak to s ním je, neměl žádné obavy. Rozumíme si a věděl, že ho pochopím. Stejně jsem to tušila už dávno. Jediné, co jsem mu řekla je, že se bojím netolerance ostatních a že to bude mít těžké.

Pavel Kučera (Čt, 2. 11. 2006 - 14:11)

Jsem gay a rád bych měl svoje dítě, jsem připraven dát mu vše a nemyslím si, že by mi v tom měla má orientace bránit. Zajímalo by mě jen jestli ty "normální", heterosexuální, někdy napadlo předtím než na veřejnosti políbili svého partnera jaké to je "s ohledem na okolí" něco takového neudělat. Jestli tuší jaké to je nemoci plně projevit své city a držet je na uzdě. Máme to těžké. Ale jen kvůli těm "normálním". Jednou jsme lidé, tak se podle toho chovejme. Dokážeme se vcítit do druhých a podle toho jim usnadnit život. Jak můžeme od jiných očekávat lidskost, když se jí ostatním nedostává od nás? Think twice, ´cause it´s just another day for you and me in paradise.
Je jednodušší člověka zabít než mu pomoci žít.

Ivan.T (St, 4. 10. 2006 - 20:10)

Ok. S tím příslovím souhlasím.

petr (Ne, 1. 10. 2006 - 19:10)

Jsem civilizovaní a inteligentní lidé a né diktátoři, když je někomu dobře s tím druhým tak ať s ním je a je jedno jestli je stejného pohlaví na světě jseme jenom jednou tak proč si neužít? Že?

Návštěvník (Ne, 1. 10. 2006 - 18:10)

Ivane, to co píšete má svoji subjektivní logiku, nicméně ta moje mi říká, že není spravedlivé "trestat" homosexuály nemožností vychovávat děti jenom kvůli rozmazleným zlým spratkům, kteří by tyto
děti šikanovali. V takovém případě totiž dochází k ústupku před zlem, což v historii vždy skončilo katastrofálními následky - ať už se jednalo o cokoli. Je to stejné, jako byste například zakazoval mít děti chudým, protože by je kvůli tomu šikanovali dětičky zbohatlíků. Říkáte, že pro šikanu musí být důvod, ale tím se může stát naprosto cokoli, neboť jedno velmi pravdivé přísloví říká, že "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde". S tímto přístupem by lidstvo za chvíli vyhynulo, protože by se ukázalo, že vlastně téměř nikdo není dost vhodný mít dítě.

Ivan.T (Ne, 1. 10. 2006 - 07:10)

Zdrc:V mém prvním příspěvku jsem napsal,že když spolu dva homosexuálové chtějí být,tak ať,ale když chtějí mít děti,tak aby především mysleli na to,jaký život to dítě né s nimi bude mít,ale kvůli nim bude mít. V tom je totiž rozdíl. S nimi může mít skvělý život,to nepopírám,ale kvůli nim může mít život plnej třeba zrovna toho šikanování,nebo posměchu,který začne srážet jeho sebevědomí a individualitu. Nemám nic proti homosexualitě,je to každýho věc co dělá ve svém soukromý,ale děti bych z toho vynechal.

Ivan.T (Ne, 1. 10. 2006 - 06:10)

Zdrc:Tak na tohle nemám komentář. Já o voze,vy o koze. Já byl ten kdo byl v dětství šikanován,tak ze mě nedělejte továrnu na výrobu šikanátorů. Vůbec nemáte tušení o čem mluvím,až to budete vědět,tak pak mě suďte.

Zdrc (So, 30. 9. 2006 - 18:09)

Nejprve jsem chtěl reagovat na každý váš výlev o homosexualitě ale pak mi došlo že jste zatvrzelý homofobik, kterého nikdy nepřesvědčím o opaku. A jelikož takto homofobici vychovávají i své děti, budoucí "šikanátory", tak ani nedoufám, že se tento kolotoč někdy zastaví.

Ivan.T (So, 30. 9. 2006 - 15:09)

Psal jsem,začátek byl na drogách. Momentálně je to osm let,co jsem vyléčenej a jedinou závislost,kterou mám je káva. Přestal jsem kouřit,brát drogy a pít alkohol. Dokonce ani na své svatbě jsem si ani nepřipil. Mám dvě děti a budu se snažit je vychovávat tak,aby neměli komplex méněcennosti. Jinak docela by mě zajímalo jaké dětství bylo tvoje?

Klára (Pá, 29. 9. 2006 - 17:09)

Když je sex. orientace je vrozena a fílie né ? Odchylky úchylky atd.. to se dá naučit. Měli by se zamyslet na co vůbec přišli! :))

Klára (Pá, 29. 9. 2006 - 17:09)

Když je sex. orientace je vrozena a fílie né ? Odchylky úchylky atd.. to se dá naučit. Měli by se zamyslet na co vůbec přišli! :))

Reklama

Přidat komentář