Jak dopadají vztahy vzniklé z něvěry

Já jsem po x letech potkal svoji kamarádku,která se mi vždycky líbila,ale nikdy jsem neměl odvahu.Protože jsem byl mladej kluk a kolem ní se motali vždycky takový frajeři,že jsem si říkal,že stejně nemá cenu nic zkoušet.
V tý době jsem byl zadanej tři roky.
Nejdřív jsme chodili jen do kina,posedět,atd.NIkdy mi nebylo s ikým tak dobře a veselo.
Pak jsem se jednou pozval k ní domů...ona si myslela,že je to jen nezávaznej sex a pak se seberu a půjdu.Vůbec nic neříkala,já jsem to byl,kdo jí řekl,že se nechci vracet k přítelkyni.Už jsem s ní zůstal a s přítelkyní se okamžitě rozešel.
Jsme spolu přes pět let,mám děti a jsme v pohodě.
S bývalo přítelkyní jsme se neposunuli ani o krok v před,ale s ní jsem prostě od první minuty věděl,že kdyby přišla rodina za tejden,tak mi to nevadí.Myslí,že když chlap cejtí že je to to "ONO",nerozmýšlí se,

Sima: Mozna taky psal to same exmanzelce ;)

Sima: Po 7 letech zjistil, ze jsi jeho laska zivota? Spis si nebyl schopny najit jinou, a tak to zkousi u tebe, protoze ocekava, ze to bude snadnejsi. Takove vztahy (a lidi) se maji posilat do ...

Ahoj Símo, no těžko radit, ale myslím, že to sama cítíš, že důvěra v něj je ztracená, řeči, že jsi jeho osudová žena života, to "miluju", taky mi to říká jeden, co se otáčí za každou novou sukní, takže tyhle slova bych nebrala vážně, dej na svojí intuici. Kde byl celých sedm let ??? Radši asi být sama než žít s chlapem, co neví, co chce. ( Stačí, že to často nevíme my ženy ;-) :-D )

Zacala jsem chodit s zenatym, poznala jsem ho, kdyz se uz rozvadel, pote, co jeho manzelka zjistila, ze si nekoho nasel, zacala bojovat skrze deti, a vydirat, a tak se tam vratil s tim, ze kvuli detem... Po dvou mesicich volal, ze me miluje a ze chce
zpatky. Poslala jsem ho do... Sedm let jsem o nem neslysela. A ted, zase vola a pise, a chce me zpatky, ze jsem laska jeho zivota. Vim, ze se rozvedl asi za rok, co jsme spolu skoncili. Tak dopadl jeho slavny navrat k manzelce. Ja jsem shodou okolnosti ted sama, ale predstava,ze me uz jednou zradil je u me natolik silna, ze si ani nedokazu predstavit ho videt, natoz navazat tam, kde jsme prestali jeho vinou. A ted. babo raď.

Tleskam.
Jen bych si pral sam dosahnout takoveho osviceni, protoze jsem, co na plat, zarlivy.
Ale jeste mensi nadeje je, ze nekdy potkam takto osvicenou zenu.

P.S.: Příliš si vztah idealizujeme, myslíme si, že nám vydrží do konce života, i tak zamilovanost. Ale no tak, nebuďme už naivní.
Berme život takový jaký je a nevěra do něj neodmyslitelně patří.
Umíte si představit, kdyby všichni lidi ve vztahu si byli věrni??! Já ne, protože bychom tímto způsobem vymřeli. A to sama za sebe mohu říci, že jsem monogamní.

Víte, kdo si myslí, že nevěra utužuje vztah, je pouhý nesmysl, žvást, plk. Možná jen ta, o které ten druhý neví a nikdy se nedoví. Ale to nemůžeme hovořit o nevěře, jelikož podváděný o ní neví. Takže lze tímto vyvrátit veškeré polemiky.
Pak je nevěra, která je ve vztahu předem určená pravidly obou partnerů, pak se také nedá hovořit o nevěře.
No a pak ta pravá nevěra " provalená " = KONEC DUVĚRY, která většinou vede ke konci ve vztahu.
Záleží na silné osobnosti jedince, který se dokáže vypořádat s nevěrou, ale ruku na srdce i Ti ji budou nosit navždy v sobě.
Lepší si určit pravidla hned na začátku vztahu,vyložit karty na stůl, jelikož zralý jedinec by měl vědět co chce a nechce a ten druhý má právo se rozhodnout a mít právo výběru, jestli tyto pravidla hodlá akceptovat a tolerovat.
No, začátky právě bývají opačné, každy chce být v očích toho druhého tím nejlepším, říkáme věci, jací bychom chtěli být, né jací jsme. Ale zapomínáme na podstatné v tu chvíli, čas sám ukáže naši pravou tvář a pak se nestačíme divit, jakého člověka máme najednou vedle sebe...:-)) Aleluja, to jsem se rozjela.

Měla jsem kluka 3 měsíce, a pak jsem potkala někoho nového, vyspali jsme se spolu. Myslela jsem, že to byl jen úlet, protože k tomu novému mě vázala jen fyzická přitažlivost. Ještě několikrát jsme se pak sešli, ale šlo jen o sex. Nemohla jsem ale vydržet to, že žiju dvojí život a s přítelem jsem se rozešla, s milencem jsem začala chodit. Teď s ním jsem dva roky. On mě (asi) miluje, protože mluví o svatbě a o dětech. Já zas uvažuju nad rozchodem. Za ty dva roky mě nikdy nepochválil a přestože nejsem žádná ošklivka, mám po vztahu s ním sebevědomí na nule a mám pocit, že takhle už žít nemůžu.

U nás velice dobře,jsme spolu šest let a nemá to chybu,jasně občas proběhne výměna názorů,ale to je v pořádku,máme každej svůj názor a ten druhej to respektuje.Takže hned neházej flintu do žita.

Jseš blba kurva a podle toho dopadneš...

No nevím, když už teď máš pochybnosti, tak tomu moc do budoucna nedávám. V každém vztahu nastane dříve či později nuda a stereotyp.

Jak dopadl Váš vztah, který vznikl z nevěry? Vydržel Vám? Jak dlouho? Já odešla za kolegou z práce po mnohaletem manželství, rozvedla se, doma nuda a tak jsem šla za hlasem svého srdce. Ale ted nevim, jestli jsem udělala dobře. Máte také takové zkušenosti?