Jak dopadají vztahy ženatých s vdanými

ano , máš pravdu, člověk na to musí zvládnout i psychicky....a to je ten problém

To je právě ono, kdo to neustojí, tak je v maléru.

ano, máte všichni kus pravdy....jenže ono všechno začalo dost nevinně, samou by mě nenapadlo, že to může zajít tak daleko. Můj muž je docela hodný, ale také mi hřešil. Odešel od nás a vrátil se za půl roku, kdy byl dokonale vyléčen.Tím nechci říct, že to jsem udělala z trucu nebo ve smyslu pomsty. Vždy jsem byla odpůrce těchto věcí...a sama do toho spadnu...opravdu všechno byla náhoda a vzešel z toho láskyplný vztah se vším co k němu patří. Fakt je , že se cítím hrozně provinile, hlavně před svým mužem/ ikdyž bych nemusela/. Jenže????

Pro citronádu. Hele, to co tu píšeš, klidně podepíšu,ale opravdu ti musím říci, že jsou to řeči nevhodné do této diskuze. Jsou prostě věci mezi lidmi, kdy se tyto tvé ideály zhroutí a není na čem stavět dál. Někdo má boha, někdo má partnera, kterej ho podrží v krizi. Tím partnerem může být manžel nebo milenec. Já třeba mám hezkou rodinu a hezkej vztah s manželkou. Jen prostě není na sex a já ho musím mít pořád. Mám milenku, která je na tom podobně. Dohoda zní jasně. Jen sex,nic víc. Nějaké city a vztah tam po letech je, to je jasné,ale naše rodiny jsou tabu. Dokonce si vzájemně radíme a nebo zařizujeme věci, pro svého soka,aniž ten to tuší. Svým způsobem mám jejího manžela rád a ona mou ženu také, i když jsme se nikdy neseznámili. Jsme z jiných měst a 5 let to klape jako hodinky. Vztahy v rodinách tím myslím vůbec netrpí, ba naopak. Kde je pak tvá hranice morálky a pohledu na věc?

Na tvoje rozumy není nikdo zvědavý.

Jsem už pár let vdaná, často to není jednoduché, žádná růže nekvete po celý rok. Člověk nemůže být po celý život nepřetržitě šťastný. Ale nevěra ničemu nepomůže, naopak vše zhorší. Když přijde krize, je to těžké, člověk musí kolikrát zapřít sám sebe, odpouštět, nevyčítat, zamyslet se nad svým podílem viny, prostě myslet chvíli na ty druhé a ne na sebe. Ale po bouři vyjde zase sluníčko. Pokaždé, když takovou krizi překonám, je mi zase krásně a mám skvělý pocit, že jsem nerozbila naši rodinu. Protože rodina je velmi důležitá, pro nás, pro naše děti, pro naše rodiče. Rodina je přístavem naděje, pomoci, přátelství a lásky pro všechny její členy
i příbuzné a přátele.

Kolik ti je?Asi zastydlá puberta.Nikdy jsi zřejmě vdaná nebyla.

Martino, udělala jsi chybu, když jsi začala být svému muži nevěrná, cožpak to nevidíš ? Interupce, tedy vražda tvého dítěte byla už dalším zlem, které se nabaluje na to první.
Prosím tě vrať se k manželovi, vzpomeň si na to, jaké to bylo krásné, když si do něj byla skutečně zamilovaná, jak on tě měl rád, jak jste byli oba šťastni, co jste si slibovali a snaž se váš vztah znovu oživit.
A nedívej se už k sousedům, nikde to není lepší. Člověk nemůže mít v životě úplně všechno, občas si musí něco odříct, aby byl skutečně šťastný. Vášeň a touha jsou podvodnice. Rychle vyprchají a zbyde jen marnost a zklamání. Věrnost není přežitek, ale základ důvěry a spokojeného vztahu.

Martino, jak radí Líba, vykašli se na něj. Viděla jsi, jak se k tobě zachoval když si byla v průšvihu. Má tě pro zábavu a nikdy by pro tebe nehnul prstem.Na prvním místě je jeho rodina, ale to si přece musela vědět od začátku. Shoď ty růžové brýle, rozejdi se s ním a ukaž mu, že bez něj to jde taky. Ber to jako lekci, že takové vztahy ti kromě počáteční euforie nepřinesou nic dobrého.

Radu mám.Vykašli se na něj!

Také jsem nešťastně zamilovaná.Známe se dlouho, on ženatý dvě děti a já vdaná jedno dítě.Mé manželství docela funguje, manžel nemá o ničem ponětí, jeho je prý také funkční/ trošku o tom pochybuji/, manželka nic neví.....Vztah to byl krásný do doby než jsem otěhotněla.....následovala interupce. Nemůže přece odejít od svých dětí....ty tady byly první i s manželkou.....Nedovedu posoudit, zda jsem se rozhodla správně či nikoliv....O psychice není třeba hovořit, ta je úplně někde dole....Těžko se ho vzdávám, ale nemůžu žít s takovým špatným pocitem pořád. Vztah by měl i něco dávat...bohužel mě sice dal, ale také hodně vzal......Jsem v bludném kruhu a nevím jak z něj ven. Máte někdo dobrou radu?

Lásko moje,děkuji za krásné odpoledne i s prasátkama.Už jsem je trošku rozchodila a zítra už se tomu budu smát.Pusinku a děkuju ti,miláčku.:)

To sis vymyslel?

Bydlím na větší vesnici. Udržoval jsem přes dvacet let sex s jednou kámoškou.Její manžel byl samá schůze, hasič, fotbalový funkcionář a rapl, co jezdil po zápasech v okolí,opíjel se a pral jako malý Jarda. Že má doma ženu na to zapomněl.Nikdy to na nás neprasklo, ani její matka a děti na to nepřišli. Velká výhoda byla že pozemky jejich a naše se v jednom místě, jen pár metrů dotýkali hospodářskými budovami a mezi nimi byl malý dostačný průchod.Na manželství to vliv nemělo ani na jedné straně. Alkoholik se uchlastal a exmilenka si našla pořádného samce.A mě to stačí doma, průlezem už stejně neprolezu, asi bych tam uvízl.

Ahojky,lásko moje.
Procházka byla krásná.Musíme tam zase co nejdřív zajít.Máš pravdu,miláčku.Stačí mi když jsem s tebou,ty naše kradené chvilečky miluju,stejně jako tebe!!!Jsem s tebou,moc šťastná!MILUJU TĚ!

Ahoj Fidorečko moje milovaná.
Včerejší odpolední procházka s výstupem na kopec byla nádherná.Bylo tak krásné počasí a ten výhled.Prostě super.Ale daleko nejkrásnější bylo,že jsi tam byla se mnou.To bych byl šťastný i kdyby třeba pršelo.
Miluji tě,lásko moje fidorková.Z celého mého srdce.

Promiň.
Albert.

Nauč se podepsat!! Einsteine!

nauč se psát!

Tak mě to moc nepomohlo. Když to zkončilo, bylo mi to strašně líto a bylo děsný, že jsem se musela chovat jako že je všechno ok, přitom se mi chtělo se někam se odklidit a jen brečet. Mám spoustu krásných vzpomínek, ale taky pád dolů.