JAK NAUCIT MUZE CITLIVOSTI K ZENE

Heleno,myslím,že nejde o to muže poženštit,ale o to naučit ho rozumět tomu jaké jsou ženské potřeby(i když,přiznám se,vždycky mi ¨není úplně jasné co na určité věci ženy mají) a naučit se rozumět potřebám mužským(jsou,myslím,mnohem jednodušši)-

Jano,moc dobře vím,o čem mluvíš,v některých ohledech žiju v podobném stavu asi 28 let,más pravdu,že je to občas na palici a ženské to asi cítí ještě silněji

Ja Veroniku chapu.Muj pritel to "holcici" mysleni "umi" ale jinak je celkem drsnej.Je to hrozne zvlastni hrozne me tim dostava.Premysli dopredu, taky o tom co si v te ktere situaci myslim nebo vi proc se v nejakou chvili jen tak "tvarim" a vzdy vi co chci slyset, co se deje..Je to zvlastni a prijemny.Neni to klasicka pozornost.Umi to jako holky nekdy ma clovek az husinu kdyz si rikate jak proboha prisel na to ze se ted zabyvam tim a tim..:-)

Heleno, a proč by nešlo muže poženštit? Když bude jíst pravidelně ženské hormony, tak z něj bude po psychické stránce (aspoň částečně) žena. Ale budeš pak ještě vůbec takového muže chtít, když už z něj typický muž nebude??? Myslím si, že těžko.

Myslím, že muži a ženy jsou stejní. Když to vezmete "kus od kusu" tak zjistíte, že vše je co se týče povahy půl na půl a je jedno jestli se jedná o muže nebo ženu. Jsou muži citlivý a nesoutěživý a netechnický a nesportovní atd. a jsou muži soutěživý, arogantní a soutěživý, to samý platí pro ženy. Vyjde to půl na půl. Lidé jsou jedna velká masa co se zove homo sapiens sapiens co se liší člověk od člověka bez ohledu na pohlaví. To akorát lidé vytvářejí umělé rozdíly a díky těmto výmyslům pak vydělávají na zábavních rádobypublikací typu "muži jsou z jiný planety než ženy" a někdo se na tom pěkně napakuje :-). Myslím, že jsou to všechno nesmysly. A nejhorší je, že tomu možná i většina lidí věří :-(

Ahoj... Musim se přiznat že u mě a mé partnerky je to úplně obráceně. Sem hodně citlivej, řek bych až přdcitlivělej, zato ona se chová jako ostatní muži. Často spolu máme sotřejší výměnu názorů a ona je na mě opravdu hodně zlá... Sama všechno v sobě dusí a nechce se o problémech bavit a řešit je. Jak říkáš že na tebe muž zvyšuje hlas i přes to že jsi na pokraji sil a psychocky už na to nemáš, tak u mě je to taky tak... Když už jsem opravdu na konci a rozbrečim se, řekne mi: "tak si breč, mě to nezajímá." jen chci říct že to není úplně 100% jednostranná záležitost. Jsou i citliví muži a necitelné ženy

Myslim si,ze nejlepsi je ty rozdily mezi muzem a zenou neresit!Zasadne doma neresim "vztahy",vykecat se muzu jen zensky,chlap mne nepochopi.Ja zase ne vzdy pochopim jeho.Proc muze chtit pozenstit,kdyz to stejne nejde?Jsem usetrena zklamani nad nepochopenim,zasadne neplacu,to bych si tedy sama pripadala smesna.Plakat se muze,ale kdyz je duvod!Duvodem k placi ale neni rozdil mezi muzem a zenou.Kazit si partnerstvi vymyslenim problemu je hloupe.A pro muze to muze vypadat,ze si ty problemy vymyslime.Pokud chce nektera doma zpovednici,at si vezme zenskou:))

Ono je to asi fakt o tom, ze zena si chce popovidat, sverit se se svymi starostmi, jen se vymluvit, ale neuvedomuje si, ze muz v kazdicke vete slysi : mam problem, potrebuju reseni. A nabizi ho - byl tady jeden priklad s praskem na spani, kdyz dotycna nemohla spat. To neni o necitlivosti, to je proste o rozdilnosti povah. Musi to byt hrozny naklad, porad na vsechno hledat reseni. A proto si proste radeji postezuju kamaradce, kdyz vim, ze problem nema reseni...

když se člověk snaží být trpělivý 25 let, tak už na to někdy nemá sílu a taky mu někdy rupnou nervy,když nevidí odezvu. Jeden se pravidelně a bezdůvodně vzteká a druhý je trpělivý. Když je to tolik let, tak to pak vidím tak, že ten trpělivý je za blbce a nechápající a vztekající se je za tyrana. Bohužel :-( Protože i trpělivost má své meze. 25 let je 25 let. Flintu do žita nehážu, pořád se snažím být trpělivá a bojuji dál, ale někdy mám chuť tu flintu hodit muži do hlavy, když bezdůvodně zuří. Je to svatá pravda, že MUSÍ jít o OBOUSTRANNOU trpělivost a toleranci. Když je to jenom na jedné straně, tak je to boj s větrnými mlýny. Bohužel :-((

Dlouho jsem si myslel to,co ty,ale ono to jenom v tom sexu není,i když to tak cítíme.Žena,myslím si,řadí sex jen jako jednu z důležitých věcí a to,že nás zjemňuje je jen naše chvilková iluze po prožitém orgasmu,než se zase nabijeme.Pak do nás zase vstoupí ďábel a citlivost je ta tam,ubývá s přibývající erekcí.Myslím si,že ženě jde o citlivost kontinuální a ta je většinou výsledkem dlouhodobé práce na sobě s přispěním trpělivé ženy.Ovšem opačně to platí taky.Myslím si,že uspokojivé soužití je výsledkem oboustranné trpělivosti a tolerance a že nejdůležitější je NIKDY neházet flintu do žita.

To veronika: Vidíš to pouze ze svého pohledu. Ale co takhle snažit se dělat to samé na druhou stranu? Když člověk chce brát musí i dávat...
Chceš aby tě někdo chápal, ale snažíš se stejnou mírou chápat také ty? Musíš pochopit, že city se dají dávat najevo i jinak než slovy. Ale to by si, pokud jsi opravdu schopna empatie, měla poznat, ne? Anebo ti to člověk musí říct polopaticky - že tě má rád? Musíš umět číst mezi řádky - city nejsou jen slova. Moje babička vždy říkala - "velký gesta nejsou žádná láska"..

you right man ;)

Muže zjemňuje pouze jedna věc, ato sex každý den či ještě lépe 2x denně a pak cítí vonět květiny, slyší zpívat ptáky a partnerku milují a vztah se zjemňuje

Myslím,že citlivosti muže k ženě se lze naučit dvěma vecmi:Trpělivostí a citlivostí ženy k muži.A ještě jedna VELMI důležitá podmínka(aspoň podle mé zkušenosti):musí oba chtít.Asi si myslíte ,že jsem mužský šovinista,když chci,aby byla žena k muži citlivá.Ona je jak nejvíc může často,ale ŽENSKÝM způsobem,který,dámy neuraažte se,jde na nervy skoro stejně,jako když je k vám Váš muž citlivý MUŽSKÝM způsobem(a taky,mnohokrát dělá co může).Vy si žádáte u muže ženskou citlivost,dá se vycvíčit,ale musíte mít trpělivost vysvětlovat mu i věci,které Vám připadají triviální:to je přece jasný(ano,ale bohužel,ženě).Když vychladnou emoce,bylo bby od Vás opravdu hezké,kdybyste řekly,co vám na našem jednání chybělo.Některá to cítí jako doprošování,ale má zkušenost je taková¨,že jinak to asi nejde.Za čas to svého muže naučíte(ale on to musí chtít,samozřejmě,většinou to chce,když Vás má rád).Ale vy byste se taky měly trochu pídit po tom proč jste ho naštvaly při jiné příležitosti.To je ještě složitější.Časem se ale dá naučit,jak paartner reaguje,když -vám sdělí své pohnutky.Nemusím rozumět úplně tomu proč to žena chce,stačí mi,když vím,co v dané chvíli potřebuje.

Můžu se mýlit, ale myslím (když to zobecním), že muži začnou říkat svým ženám "JSI V POHODĚ? NA CO MYSLÍŠ? JE VŠE V POŘÁDKU? CO TĚ TÍŽÍ? JAK TĚ MOHU OTEVŘÍT, NEŽ TĚ OBEJMU?" asi tak v tu dobu, kdy se ženy začnou ptát svých mužů: "NEMÁŠ CHUŤ JÍT SI ZAHRÁT NA POČÍTAČI? NECHTĚL BYS ZAJÍT ZA SVÝMI KAMARÁDY DO HOSPODY? MOHLA BYCH TI TENTO TÝDEN VAŘIT JEN STEJKY A GULÁŠ? VADILO BY TI, KDYBYCH TI PŘEDVEDLA LESBIAN SHOW S TOU HEZKOU SOUSEDKOU ZE TĚTÍHO PATRA?"

Ale vážně. Chápu Veroniko, co chceš říct. Můj názor je ale ten, že si kladeš až příliš vysoké nároky. Mimochodem, co konkrétně děláš pro svého milého ty, abys ho ukonejšila a zajistila mu duševní pohodu, když se necítí dobře - například když je rozčilen a křičí? Rozpláčeš se?

HansJ: trefa do černého

NNEEJJLLÉÉPPEE NNAAUUČČÍÍ CHCHOOVVÁÁNNÍÍ MMUUŽŽEE KK ŽŽEENNĚĚ JJEEHHOO VVLLAASSTTNNÍÍ OOTTEECC. PPRROOTTOO SSII ŽŽEENNYY VVŠŠÍÍMMEEJJTTEE CHCHOOVVÁÁNNÍÍ BBUUDDOOUUCCÍÍCHCH TTCHCHÁÁNNŮŮ..
p.s. Taky píšu verzálkama a dvojmo. Jednak je to moje úchylka a druhak to lépe viňikne.

NE VŠICHNI MUŽI JSOU STEJNÍ A NE VŠECHNY ŽENY JSOU STEJNÉ...PO DLOUHE PRÁCÍ V MUŽSKÉM KOLEKTIVU JSEM TED MEZI SAMÝMI ŽENAMI....JE TO PŘEHLED POVAH OD TVRDÉ AROGANTÍ NECITLIVÉ AŽ PO JEMNOU A CITLIVOU DUŠIČKU A O TOM TO JE JE....

A RADA JE TA HOVOŘIT VYSVĚTLOVAT A NE SI MYSLET V DUCHU NĚCO A ČEKAT ŽE MUŽOVA ANTENKA TO PŘÍJME A ON BUDE K OBRAZU NAŠEMU...A NIC NELÁMAT NÁSILÍM...

jak se ti podařilo, že muž nahlédl do knihy. Snažila jsem se nadhodit, že by se do knihy s obdobnou tematikou mohl podívat ten můj, ale tento typ knih mu nesedí, řekne mi nerad čtu ... vzdala jsem to! Je to VŠ, čte časopisy s PC tematikou, také když tráví čas u PC.

Promiň Veroniko, ale nejsou všichni muži takový. Problém který popisuješ mám já s mojí ženou už roky, ale obráceně. Když já se jí zeptám: Jsi v pohode? Na co myslis? Je vse v poradku? Tak ji akorát naštvu co zas otravuju a co zas na ní vidím. Nic mi neche nidky říct a já se můžu jen dohadovat. Mé stálé dohady mě dohánějí až k šílenství. Někdy mi připadá jako když jsem tím citovějším já a ne ona jak by člověk od ženy čekal. Ostatně mám mnoho důvodů proč se domnívám, že ona má víc mužských vlastností než já. K tomu musím podotknout, že je to velmi hezká žena, žádná mužatka, ale v těch citech je to prostě úplně jinak.