Jak poznat hysterku

To mě také ne. Ale ona to psala s ním. v 23 hodin v noci. Jistě byli napití a chtěli mi ublížit.

Dobře,určitě to tak je.

6.9.: Ano je. Vím, že to psali spolu.
Návštěvník: nemáme jiné představy o lásce a věř, že s ní jsem prožil nádherné chvíle!
Zkusím to jinak. Viděl jsi film Zápisník jedné lásky? Tam muž předčítá deník své ženě o jejich životě. Žena trpí těžkým Alzheimerem a demencí, nepamatuje si ho, ani svou rodinu. Tím jak jí to čte v ní otevře v podvědomí tu vzpomínku, paměť, city. Ale jen na chvilku. Můžeš namítat, že je to jiné, ano je. Ale v tvém případě by ji tedy měl zavrhnout hned jak ona neví, kdo je a odhání ho pryč, říká že ho nezná, natož aby ho milovala? I přesto, že on miluje ji? Prostě by se neměl snažit jí pomoci a měl by ji správně odkopnout a zavrhnout, protože ona je nemocná a prostě ho teď nechce? Promiň. To je proti mému přesvědčení. Já neříkám, že chci zpět vztah, jako takový ( a samozřejmě, že by se mi líbil happy end-ona se zjeví ve dveřích, řekne že je blbá, že chce být s námi a začne se léčit :D ) Ne, to bych asi dříve vyhrál Euromiliony, které nevsázím. To ale neznamená, že ji nemiluji a holky nemám rád. Mám je rád jako vlastní. Říkali mi táto a měli mě dokonce raději než jeho. Přál bych si, být jim na blízku, vědět o nich, občas třeba vyrazit na výlet, moci jim pomoci, dát dárek k narozeninám, chovat se k sobě prostě hezky. A ne tohle, co je...

Jde z tebe strach

Zajímalo by mě konkrétně z čeho... Ale kdo nezažije, nepochopí...

Z toho jak uvažuješ. Z toho, jak do svých sexuálních problémů manipuluješ děti a jak argumentuješ jejich zájmy. Z toho jak přirovnáváš Alzeheimrovu poruchu ke tvému skoro až zvrácenému vidění lásky. Z toho, co považuješ za lásku. Nevím, jestli jsi reálný nebo fejk, možná jsem ti opravdu jen naletěla, stejně jako jsem to včera psala D. Doufám

Návštěvnice: já manipuluji děti? A čím? Sexuální problémy rozhodně nemám, nevím, kde jsi to vzala :)...
A jediný, kdo manipuloval za celou dobu s dětmi byla ona a její matka. Sliby, které se neplnili, podsouvání věcí, apod. A že argumentuji jejich zájmy? Tak schválně. Zajímalo by mě, co o tom víš. Když jsem je poznal, měli obě děti zkažené zuby a viditelné kazy. Ona to neřešila. Já jsem je objednal, já tam s nimi byl, zubařka na tom začala pracovat. Co od nás odešla, vím od zubařky, že už se tam neukázaly...To jen jeden příklad. Chceš další? Mladší dcera ( 3 roky ) se v noci probudí a fňuká. Nervozní máma si k ní nejprve lehne, párkrát ji řekne hrubě spi! Pak obviní mě a mého syna z toho, že nespí, že tam jsme. Pak malou několikrát plácne. Pak už jí naštvaně říkám, vezmi ji na záchod, zkus ji dát napít. Ano, chtělo se ji jen čůrat a spala v klidu dál. Myslíš, že mi jsou lhostejné? Že je nemám rád? Mysli. Nezažila jsi to.
Alzheimera samozřejmě nepřirovnávám k žádnému vidění lásky, ani k jejím poruchám osobnosti. Chtěl jsem to přirovnat k tomu, že ty uvádíš, že na nemocného člověka bychom se vlastně měli vykašlat. A z toho jde strach...

OK, jak myslíš

Návštěvnice: Zajímavé, že k tomuto se nevyjádříš...

Nevyjádřím se, protože ty očekáváš, že budu rozebírat detaily vašeho společného života neživota. jen ti "doporučím", aby ses právě těmi detaily přestal zabývat a řešil problém své psychiky a ne její život. A vyměň psychiatra a terapeuta. Jo a ujasni si, co je pro tebe v životě nejdůležitější, tím bych možná začala.

To Jiří: K tomu jen napíši, že když jsme spolu žili, hodně jsem tomu podlehl a často s ní to víno pil. Jednou večer když chtěla zas otevřít jsem řekl, hele, vždyť jsme měli včera a já to tak nepotřebuji...No dala si sama, sice asi jen jednu nebo dvě sklenky, ale dala... Zřejmě ji to pomáhá od té tenze a od toho co má v hlavě, zároveň to z ní dělá neřízenou střelu, ke všemu svolnou....
A odpověď na:A vy,ztotoznen s jeji diagnozou,se presto nechate psychicky tyrat,nikoliv vsak ji,ale sam sebou..? ===== Přál bych si ji pomoci a být ji na blízku... Ač to z zní jakkoliv divně, není mi lhostejná a mám rád i její dcerky...

Nemiluje tě, nechce tě, nepotřebuje tvoji pomoc. Maximálně jsi pro ni jeden z davu. To že je možná špatný člověk neznamená, že ji můžeš skoro stalkovat. Její psychické poruchy jsou její, ne tvoje. S každou z nich se dá žít, jde jen o to, který blbec jí na to skočí. A to jsi byl zřejmě jen ty. Najdi si ženskou, přestaň kňourat a hlavně do toho netahej děti

Pro Návštěvníka:
Nemiluje tě - o tom bych hodně polemizoval. Nemiluje mě kdy, teď,včera? Zítra? Nemilovala mě v lednu a část února. Pak mě milovala, pak nemilovala, milovala, nemilovala, milovala a každý den to dokázala x krát změnit. Tady opravdu nelze uvažovat tak, že nemiluje. Ona miluje všechny a nikoho.
Nechce tě - to je to samé. Nechce tě teď. Jednou chtěla ať přijedu, přijel jsem a nechtěla mě a za hodinu mi rozepínala poklopec a před spaním řekla miluji tě.

Nepotřebuje tvoji pomoc - potřebuje jakoukoliv pomoc! Nejvíce však trpí její děti. Což ona nevidí, neslyší.

O stalkingu nemůže být řeč, vím o čem mluvím... A také vím, že my všichni z toho davu jsme jí na to skočili a nikdo z nás nedovede žít normální život. Někdo víc, někdo míň. Exmanžel třeba? To je loutka na zavolání, pomůže jí se stěhováním, složit skříň, nakoupí ji, pohlídá děti kdy ona si pískne a zatím co hlídá je u ní jiný. Několikrát jsem to byl i já. Ona předstírala jak marodí a zatím se se mnou potila... On za odměnu také občas dostane a myslí si, jak má vyhráno. Onehdy mi psal SMS, že ji má teď on a dělali to už 2x a jdou na třetí číslo. Bláhovec. Za měsíc už měla v sobě tři jiné, co víkend.

No, pokud tomu říkáš, že tě miluje a chce a stačí ti to, tak s čím jsi nespokojený? Každý máme asi jinou představu o lásce, ty vlastně stejnou jak žena, o které píšeš. Neuvěřitelné.

Jirko: opravdu myslíš,že je tohle promiskuitní chování moc i na histrionky? Ona mi několikrát říkala,že si někdy připadá jako nymfomanka. Psalo ji šíleně chlapů. A sex zbožňovala. Stačilo ji polichotit,dotknout se jí,nebo si dala sklenku a neznala se. Asi bohužel s každým. To že si myslí,že hned někoho miluje a seslali jí jo andělíčci,napije se a vyspi se s ním prikladam k HPO,i s tou následnou devalvaci,čehož jsem důkazem. Zároveň to střídání nálad během hodiny,nadchnuti provokovat,co jí vydrží max pár dnů,obrovská vztahovačnost,urazlivost,touha po svobodě,pořád někam utíkat,infantilnosti a v neposlední řadě děsná sugestibilita,ale zároveň i manipulace a lži. Vše se v ní tak střídalo,bylo to nebezpečné, neuchopitelné a tak nakazlive lákavé,to mi sedí zas na histrionstvi. Zároveň šmrnc paranoi a sociopatie. Velice úspěšný psycholog,který mě provázel měsíce mi řekl,že se u ní jedná o smíšenou poruchu osobnosti s převahou HPO a histrionstvi. Ale co si mám vybrat? K čemu to sedí opravdu? To jsou ty otázky co mi nedají spát. A co když je to v jádru jen hodná,ublížena holka a já ji nedokázal pomoci? Vidíš,mám tisíc otázek a žádnou odpověď. Jen vzpomínky,její vůni v paměti a ty psí oči před sebou...

To Zničený: Ublížená holka... Dá se na to dívat i tak. Poruchy osobnosti bývají smíšeným důsledkem vrozených a environmentálních faktorů, a k výrazným faktorům environmentální povahy zde jistě patří i různá zneužívání a traumata, zejména pak ta, vytrpěná v raných letech lidského života. I brutální sadističtí vrazi jsou ublížení lidé. Vyčítat si, že jste nepomohl zrovna vaší bývalce, je podobné, jako vyčítat si, že jste nepomohl třeba takovému Ivanu Roubalovi, Jaroslavu a Daně Stodolovým, nebo Olze Hepnarové. Mrzí vás to?