Jak se mu přiblížit..??

Jo, jo.... To pozname aj u nas na Slovensku. Som vydata,mam dve deti. Na manzela si rozhodne nemozem stazovat. Bajecny zivot, bajecne deti...Nic mi nechyba. V praci som sa zoznamila s muzom o dost starsim, zenatym, 2 deti,manzelka tiez mu nic nechyba.Som sialene zamilovana. Trva to uz 5 rokov. Byvame dost daleko od seba a stretnutia su zriedkave,ale o to krasnejsie. Zial, ja stale, aj po tych rokoch uvazujem, ci mu nejde len o sex. Myslite, ze je to mozne?

Ahoj Dano, zažila jsem něco jen podobného. Chodila jsem s přítelem několik let a v práci se mi začal libit jiný kluk, který nebyl ženatý, ale měl přítelkyni. Taky jsem cítila, že se mu líbím. Trvalo asi rok než se o něco pokusil. Pak už to šlo ráz na ráz. Byla to, jak píšeš živočišná touha. Přítele jsem podvedla a to s hroznýma vyčitkama svědomí. Nemohla jsem si jednoduše pomoci. Nakonec jsem přitele raději opustila. A teď jsem už pár let s tím novým klukem. Je to fajn. Pišu to, abys videla, že v tom nejsi sama. Neni to rozhodně žádná rada, ale moc tě chápu. Člověka to ovládne a nejde s tím v tu chvíli nic dělat. Jsem ráda, že jsem nakonec zvolila správně a teď jsem spokojená. Vždycky to tak ale být nemusí a člověk může více ztratit než získat. Je to velký risk.

Prosím,mohli byste poradit i mě-odkaz-Platonická láska-doktorce (v Nezeřezených) Dík moc!

Ahoj Dani, čtu si Tvé myšlenky stále dokola vykukleně zírám, na pár okamžiků jsem si nebyla jistá zda jsem třeba ve spánku nesedla k PC a nenapsala to já sama. Ale kdepak, nebyla jsem to já, to jen někdo se stejným trápením se snažil nalézt na internetu radu či útěchu. Jelikož Ti asi ani jedno nedokážu poskytnout, posílám Ti pár vět z mých tajných zápisků šílencových, aby jsi alespoň věděla, že v tom opravdu nejsi sama.Řekni mi lásko zda přijde chvíle upřímnosti. Zda zapomeneme na náš sarkasmus a otevřeme svá srdce.Zda najdeme odvahu.Zda najdeme odvahu jít životem dále s vědomím, že vím.Zda poslechneme volání srdce či hlas rozumu. Ptáš se i ty tou nejzákladnější otázkou?Ptáš se i ty proč?Ptáš se i ty proč:my * teď * vůbec * cítím * musím * nesmím * nevím * vím * tuším * miluji * trpím * zoufám * doufám * věřím * tápu * zůstat * odejítJsi mou nejpalčivější otázkou.Jsi mou nejbolestnější odpovědí.Kterým rozhodnutím zaprodáme duši.Měj se krásně a držím Ti palce, ať již Tvé rozhodnutí bude jakékoliv.

Jo, není to lehký...Popravdě řečeno jsem si něčím podobným prošel asi před měsícem a teď se chystáme na společnou dovolenou s novou přítelkyní. Oba necháváme své "oficiální" partnery doma a máme výčitky :-(

Ahoj, díky moc za zatím 2 odpovědi.Milý Ondro, možná máš pravdu, že si potřebuje někdy jen tak popovídat a že nechce nic víc...Možná je to taky tím, že asi 2krát viděl mého přítele-myslím, že to ho dost brzdí zpátky...Jenomže,víš,s přítelem máme už delší dobu rozpory,díky nimž si nejsem jistá, že je to ten na celý život...Nejhorší je, že já o tom druhém vím, že jsme oba opravdu dost jiní a že by to asi mělo zůstat na úrovni přátelství...Jenomže je tu jisté ale,a tím je to, že skutečně když ho vidím,tak po něm toužím a několik dní potom si připadám jako praštěná puberťačka-což už dávno nejsem-je mi 25...Myslím na něho, představuju si ho a jak už jsem řekla, přitahuje mě.V současnosti to řeším tak,že se snažím si vyčistit hlavu třeba sportem a raději se snažím, abych ho neviděla,nepotkala se s ním.Nikdy jsi nezažil tak prudkou živočišnou touhu?Nevím, třeba i on řeší podobné otázky a neví si rady...Jenom nevíme, jak se to vzájemně dovtípit..Milý Ondro, ani se mě neptej,jak by se mi to líbilo obráceně..Opravdu nelíbilo, to vím na 100%,je mi nepříjemné vůči současnému partnerovi co k tomu druhému cítím, jen mám pocit,že jsem do toho moc prudce spadla....Ahoj a napište...Vaše Dana.

Ahoj, z tveho mailu neni dost dobre poznat, kdo je "aktivnejsi", nicmene si myslim, ze jelikoz je "zenaty", jak pises, mela by ses uz kvuli sobe drzet zpatky. Uz proto, ze neznas (myslim si) duvod rozvodu, ktery, jak pises, je na spadnuti...a taky proto, ze jestli je zenaty a vubec by si s tebou neco zacal, neni moc duveryhodny (pokud by jsi s nim tedy chtela navazat urcity vztah a ne se jen pobavit!!).Dalsi veci je to, ze treba (pokud je pred rozvodem, neni mu asi psychicky nejlepe) potrebuje jen blizsi pratelstvi zeny, aby se "trochu" odreagoval.. Nenapadlo te, ze treba o zadne zblizovani ani nestoji? Nemyslis, ze by si uz neco sam zacal?A ty? Jak to myslis se svym pritelem? Nechci mentorovat, ale jak by se ti to libilo obracene? Ze by byl na tvem miste tvuj pritel a premyslel tak, jak ty premyslis?

ahoj.myslím,že by bylo určitě moc dobře strávit nějaký čas pospolu.stačí zajít na kafe,neutrálně,tam si dát trošku vína,a možná z vás něco vypadne:)zkuste si tak pokecat a uvidíte....třeba i krátký vztah s někým,koho miluješ,může být neuvěřitelným obohacením.zkus to.druhá šance možná není.

Známe se asi přes rok, viděli jsme se jen několikrát..On je ženatý(teď se má podle všeho rozvádět) a já mám přítele.Nevím, jak se to stalo, ale postupem času mě začal přitahovat.Ze začátku našeho seznámení jsem si nebyla jistá tím, jak to se mnou myslí,byly určité náznaky jako že se mu líbím,že mi to sluší a tak..chovala jsem se neutrálně,koneckonců jsem měla svého přítele, a za nějakou dobu to spadlo do ničeho a tak nějak to začlo po době plné esemesek(opět zdůrazňuju,že jen takových neutrálních,sice moc milých ale nicneříkajících)balancovat na kamarádství či přátelství.Teď jsme se po nějaké době opět viděli a já zjistila, že jsme každý dost jiný a že by to mělo zůstat tak jak to je, ale že mě přitahuje a líbí se mi...Když vedle něj sedím,toužím se ho třeba jen dotknout nebo ho pohladit..Nejsem si vůbec jistá,jak by to dopadlo,kdyby jseme někde zůstali sami..jenže k tomu musí být dva...a já nevím, jak mu dát tohle všechno najevo...vím, že se mu snad líbím, ale nechci podnikat žádný velký akce, prostě nechci vypadat jako nejaká d.... co se mu začne nabízet. Nevim jak z toho ven...Nevim, co mám udělat a jak mu to dát najevo...budu ráda, když mi svůj názor napíšou i muži . díky moc, hezký den.