Reklama

Jsem problémová nebo si na mne lidi moc dovolují?

jarda (Pá, 19. 2. 2016 - 19:02)

zdravim pracuju v kolektivu s...To je problém dnešní doby. Dříve by ji někdo serval, pokud by to nestačilo, propleskl a byl klid. S některými lidmi to jinak nejde. Bohužel dnes by jste měli v práci problém, a na krku právníka. Debilní doba.

.. (Pá, 19. 2. 2016 - 19:02)

zdravim pracuju v kolektivu s...Vždycky se všude najde nějaká potvora.

jiri (Pá, 19. 2. 2016 - 18:02)

zdravim pracuju v kolektivu s deviti lidma super akorat jedna neustale kazdyho slovne napada komanduje jen rve vymysli si lze a nici vsem zivot svyma recma vytvari zle problemy pomluvy hnus nejde s ni vyjit

ale co (Pá, 21. 6. 2013 - 12:06)

ony jsou třeba zas narozdíl od tebe inteligentnější. Ale to ty jim závidět nebudeš, protože toho při svém primitivismu nejsi schopná. A tak je ti dobře a to je fajn.

lenka (Pá, 21. 6. 2013 - 11:06)

mne zavideli zensky ze sem dobra v posteli, se to po dedine rozkriklo,kdyz jsem spavala s klukama a mne chvalili a ti mrchy ted zavidi,ze neumi narabat vaginou jako ja. pice jedni

jana (Pá, 21. 6. 2013 - 09:06)

Je to tak. Lidi vam muzou zavidet i to, ze se mate spatne a dobre to zvladate!!!

Lenka - lenkasa (St, 4. 8. 2010 - 00:08)

Už nevím, jak dál. Žiji...Podle mě za tím je závist. Lidé vám určitě závidějí, že všechno takhle hezky, zvládáte, děti, máte dobré zaměstnání, dokážete se sama postarat a to některé ženy neumí bez partnera.
A jak psala Minie nebo kdo tak když byste ty lidi třeba poznala blíže třeba o vás takové mínění mít nebudou. Chce to ale t ylidi poznat a popovídat si, pokud ale o to nestojí není co řešit žijte dál a nějaké pitomoučké řeči na svou osobu ignorujte. Přeji vám mnoho štěstí a pevné nervy!!Držte se!

Návštěvník (Čt, 11. 10. 2007 - 00:10)

www.butlavavrba.dobrodruh.net

Návštěvník (So, 15. 7. 2006 - 08:07)

Jo radeji jdi vse vyjednavat s ni. Nekteri lidi jsou moc hodny a duverivy a pak nevychovanci si na ne dovoluji

Max (Po, 10. 7. 2006 - 17:07)

kaczka tu psala téměř před 2 lety, ale souhlasím s ní, že je to xichtem :-)
V naší rodině tento hromosvod zastává moje matka. Matka je "dovnitř" rodiny - manžel, já syn, její sestra atd. doslova tyran. Bylo by to na dlouhé psaní, jaké způsoby (pololži, citové vydírání atd.) používá. ale vně rodiny je introvert a posránek. Ona je až neskutečně a nepochopitelně posraná z každého úředníka, doktora, právníka, faráře, jako kdyby to byli nadlidé. A tvrdím, že to řada lidí vycítí a podle toho se k ní chová. Byla na velmi vážné operaci a podle zákona mohla dostat příspěvek na ortopedické pomůcky, který naprostá většina lidí dostane, navíc oba rodiče jsou důchodci, takže příjmy nic moc extra. Ještě v nemocnici ji navštívila pracovnice soc. odboru - bez ohlášení, bez svolení lékaře. místo aby s ní matka obrazně řečeno vyrazila dveře, tak jí podepsala čístý!!! papír, že žádost odvolává. Po nekonečných peripetiích s vedoucí odboru si podala druhou žádost. Ač je matka důchodkyně, tak úřednice (2, slovy dvě, jedna řídila!!, druhá jednala) přijely k nám domů, na šetření majetkových poměrů.!!! (Jo, zapoměl jsem napsat, jedná se o 200,- měsíčně, to je pálka, že jo). Matka tam měla sousedku, před kterou stálo uvařené kapuccino a nějaké sušenky. Víte co jí ten fracek z radnice řekl? Že i kdyby ten příspěvek dostala, tak není určen na pohoštění návštěv. Sousedka byla ochotná to případně dosvědčit, matka raději stahla ocas mezi nohy a ještě se pomalu omlouvala ona. Matka jako ZTP bere nějaké peníze na benzín. Přestože má diagnoz jaka malá abeceda (plný ivalidní důchod), tak musela pomalu v žádosti psát jednotlivé jízdy každý den, než jí to přiklepli. Samozřejmě jí řekli,že pokud bude tlačit na pilu s tím prvním příspěvkem, tak jí "mohou" sebrat ten druhý na benzín, ač to spolu vůbec nesouvisí. Jenže problém je, že když jsem matce navrhoval, že se do toho obuji po všech liniích, tak ona se bojí. To je potom těžké.

Lenka (Po, 10. 7. 2006 - 14:07)

Taky si stačím sama a jsem nenáviděná pracovním kolektivem převážně ženským.Nesnáším chování stáda,šikanování.Vždy to odnesu,nemůžu za to,kdybych se chovala jako moje kolegyně,štítila bych se sama sebe.Sportuju,zdravě jím,nepiju,nekouřím,čtu,nelžu a nekradu,a to se prostě neodpouští.Dostává se mně těch nejhrubších urážek od zamindrákované,depresívní nadřízené.Je to únavné.Držte se všichni statečně.

Niky (Po, 27. 12. 2004 - 18:12)

Jsi obdivutelna a preji ti a synovi uspesny a radostny 2005!

kaczka (Ne, 26. 12. 2004 - 22:12)

Jak už tady zmínil korálek, to bude tím, že takhle na lidi podvědomě působíš. Já to definuju prostěji - je to xichtem... :-)Jak jinak si vysvětlit, že např. mě mlátili oba bývalí manželé; že ještě během trvání prvního manželství dovolil byťák v OV - Vítkovicích výměnu bytů organizovanou mým tehdejším choťem, před nímž jsem utekla s půlročním miminem ke své mámě, načež jsem se stala člověkem bez bydliště, sociálka mi tvrdošíjně odmítala posílat peníze na mou stávající adresu (dodnes nechápu, proč) a složenky jsem dost komplikovaně dohledávala v místě svého trvalého pobytu, z nějž se mezitím stala prodejna žaluzií :-). Když jsem na patřičném Obecním úřadě poukazovala na zákon o pronájmu bytu, který hovoří o tom, že společný nájem bytu zaniká až zánikem manželství, pan starosta Petr Kutěj mě dost seřval, co si to vůbec dovoluju. Bylo mi tehdy devatenáct a byla jsem úplně vystrašená, s malým desetiměsíčním kloučkem na klíně... hnus. Druhé manželství - tyran, psychopat, gembler, alkoholik... hnus. Jednou, když jsem na něj zavolala policii, (já ji volala samozřejmě víckrát) zahrál na ně takové divadýlko, že mě policisté vyzvali, abych vzbudila děti (ve dvě v noci), opustila byt SVÉHO BRATRA a šla s dětmi jinam, že prý ráno moudřejší večera. No, později se mnou stejně zabývat museli, ale to jsem skoro neviděla na levé oko - manžel je pravák. Jo, nakonec dostal podmínku. Svému prvnímu muži jsem nedokázala nikdy nic, takže aspoň něco. Rozvodu se zřejmě nedočkám, vzhledem k rychlosti našeho soudnictví. Pak na mě můj bratr chtěl přepsat byt. Katastrofa. Úřady se ptaly proč. Odpověď - bratr se odstěhoval do jiného okresu. Načež RA CITY spolu s ÚMOb Ostrava - Jih zahájila řízení o soudním vystěhování, z důvodu neužívání bytu. Žádostí o přechod nájmu se vůbec nezabývali, dokud jsem se neobrátila na Sdružení na ochranu nájemníků. Tímto jim děkuji. Bylo fajn mít vedle sebe někoho, kdo se hádá se stupidními obstarožními úřednicemi místo mne. Už bydlím ve svém.Letos v říjnu - další malér. Spolužáci ze školy mi zmlátili syna. To se mu stávalo, ale se špinavou bundou a nějakými oděrkami se jaksi na policii jít nedalo, že. Tentokrát mu ale zlomili ruku. Jelikož jsem na toto chování v předchozích ročnících učitelku upozorňovala (zejména, když klukovi psala poznámky typu "přišel do školy celý od bláta"), došla mi trpělivost a dala to do televize. Hlavně proto, aby mu už nikdy nikdo neudělal nic podobného. Kluk změnil školu. S ředitelkou předchozí školy jsem o tom, co se stalo, mluvila, proto mě dost překvapilo, když mi synova stávající učitelka sdělila, že malý má z předchozí školy nahlášeno 72 neomluvených hodin. Ale to není nic, co by nešlo na stávající škole vyřešit (zaplaťpámbu). Daleko více mě šokovalo, když v listopadu podala dotyčná paní ředitelka oznámení na "sociálku", že prý jí bylo sděleno ředitelem stávající školy, že kluk nenastoupil školní docházku, kterou měl údajně nastoupit 15. 11. t. r. (Ani nevím, kde na toto datum přišla. Pak si ovšem odporuje co se neomluvených hodin týče.) Paní sociální pracovnici jsem předložila synovu novou žákovskou knížku, kde je první zápis z 8. 11. Možná jsem neměla říkat, že paní ředitelka je sprostý název pro vagínu, ale už mě točí dost dlouho a navíc jsem měla po noční. Do toho mě vylili z práce ve zkušební lhůtě bez udání důvodů. Jiný zaměstnavatel, u nějž jsem pracovala předtím mi dodnes dluží peníze. Sice jsem ho písemně vyzvala k vyrovnání tohoto dluhu, ale jaksi nereaguje. Takže po Novém roce to zas vidím takhle: Nejdříve školský úřad, spolu se všemi patřičnými písemnými podklady o aktivitách paní ředitelky, pak policie - zeptám se, jak pokračují v případu mého syna a hnedle dám i trestní oznámení na zaměstnavatele, co mi odmítá zaplatit... Jsem problémová, nebo si na mě lidi víc dovolují? Opravdu je nezbytné všechno řešit písemnými stížnostmi a trestními oznámeními? Odpovím si sama - bohužel ano, je. A co se tebe, Májo, týče, nedej se a vydrž. Nevím, do jaké školy chodí tvoje dítě, ale pokud ses dostala až sem, pak ti je zřejmě jasné, jaký je můj názor na spolupráci některých ředitelů (-ek).A já? Letos jsem (konečně) dospěla k názoru, že lidé si k nám dovolí jen to, co jim sami dovolíme. A nemusí nás každý mít rád. Hlavní je, aby nás měli rádi ti, na nichž nám záleží. Nastavování druhé tváře a házení chlebem je blbost a nikam nevede. Tedy pokud ten chleba není tak týden stará dvoukilovka.Držím palce všem, kteří se den co den musí takto prát s lidskou záští a hlavně - nedejte se!

Zkopaný UPDATE! (Pá, 5. 11. 2004 - 23:11)

Pred cca tremi a 1/2 roky me neznami telepati zacali pronasledovat a kopat do mne proudem ve snaze dohnat me k infarktu a celkovemu vysílení telesné schranky. Zásah do srdecni krajiny se jim jiz podaril nadvakráte-skoro primo druhá chlopen- a prozil jsem mnoho dnu v oddeleni intenzivni pece ale diky dohledu zrzavych sester zdravotnich s velkymi knofliky k paralyzaci nedoslo.(Za coz jim DEKUJI!!!) Chirurgove me moc neporezali v oblasti za levym uchem o rozloze 18.7 cm2 a pisi z instituce kde neni hácku a cárek na klávesnici, snad pochopite. Zastancu mam hodne coz mi dodava silu v letu i kdyz me ruzne servery neustale odpojuji. Sousedé z Karafiatovy ulice v okruzich Komenského 9 a Kosmonautu 29 me stále udávají ale jiz nadarmo!! nebot jsem se zbavil zvonku, prokopnute schranky i bytu se zbytecnym balkonem a diky vlivnym známostem z ministerstva (4. patro) jsem se prevedl do mesta Prahy v casti 8 rozlehlá oblast Bohnice panelove sidliste s luxusnimy byty kde na me nemohou!!! Jiz neomdlevám, ale zbavily me chaty na Morave, kterou znicili castym vykrádánim a ke konci pak i konskym hnojem, ktery ani nebyl reden v pomeru 1:9 jak je uvedeno v navodu. Ze by nemeli prostredky redici bezne k dostani jako v Rakousku odmitám verit. Vietnamskocinske restaurace v Praze jsou v kvalite dobre avsak casto mi podstrkuji zvlaste krehke hulky lámajici se a do nudli schválne zapletaji chobotnicky navzdory mym castym stiznostem. Posledne mnou privolana policie zase stala na jejich strane a chtela mne odvleci ale pak videla ty chobotnicky (v restauraci na rohu ne v te v pasazi s oranzovymi okny s drakem a mecem) a byl jsem propusten i kdyz krvaceni z rany neustalo a ztratil jsem (nebo mi nekdo ukradl!) levy sandal. Omluvily se a dostal jsem poukazku do obchodniho domu vice v centru, ale hnojivo doslo a prinutily me zakoupit zmrzlinove lzicky navzdory protestum na ministerstvo (4. patro)! Nejsou to dobré sluzby ale metro jezdi sem tam a nechteji, abych se ohrival na kolejich i kdyz k tomu mam povoleni. Teplousu je tu hodne ale uz se mi neposmivaji jen me nekolikrát napadli neznámi chlapci v cernych bundach a holohlavi a zkopali me. Mysleli si , ze vyhrali, ale hlasy neprestaly a cukani v oku uz neni, jen v levem koutku ust, takze stíznosti nebylo treba i kdyz postrádam pytlík se salatem. Novy byt je mirumilovny a prosluneny ze zapadu, ale uniku neni ani tady ve tretim patre! Neznámí telepaté mi zlikvidovali mlynek na kavu(starozitny) a neustale kopou do me kocky, ktera uz davno ma podkozni nádorky a ted casto vyplivuje plice! Byty jsou ale lepsi a olovenou mrizi jsem znemoznil pristup skodne k siti, mimo nejmensich mravencu. Praha mi dela dobre vyjma dlouhe fronty v samoobsluze na kosík 29.8.2004 ktery nevrátil zlatou minci, ohodnocenou na 256 Kc . Take nemám rad kopulujici krysy v regalech, kdyz sahám pro okurky i kdyz maji benatské masky a vesele tancují a pritom jsem znepokojen, ze krysar neni v dohledu. Moje sestra uz je v porádku, udelali pitvu, coz netrvalo dlouho a hned jsme sli jen mela sipku v oku to ale nepálilo jako napr. pepr. Casto si kupuji sardinky Saira kvuli horciku misto tablet a spim pod stolem, jen se preventivne polevám nekolikrát za noc olivovym olejem EXTRA VIRGIN proti utoku chobotnicek z orientalnich polévek. Je mi dobre i kdyz se mi nelibi koleje na Vaclavskem námesti od Muzea kde je velryba smerem dolu ale casto je lestim a ted oslnuji zahranicní turisty, na coz jsou stíznosti ale budu se bránit! P. S.: Prosím všechny, kterí se mnou Zkopaným sympatizují, aby tuto zprávu šírily sítí!!

z (Pá, 5. 11. 2004 - 09:11)

Adriano, asi jses jina...nez je mistnim zvykem, kdyz se nekdo nechova jako stado, tak je pro ostatni nafoukanej:-) Ja uz to beru spis jako lichotku, ze se vyclenuji z davu a ne jako urazku. ber to take tak...dokud se o tobe mluvi, jsi urcite pro vetsinu zajimava...az to skonci, takj pak se teprve lekej:-)Drz se, mam stejne problemy:-)

adriana (Čt, 4. 11. 2004 - 14:11)

Bohužel mám stejnou zkušenost. Po rozchodu s přítelem jsem se dozvěděla, že jsem nafoukaná kráva (asi velmi oblíbená fráze podle předchozích příspěvků) od společných známých (mužů i žen), s kterými jsme se stýkali dva roky několikrát do týdne. Do té doby jsem s nimi vycházela v pohodě a všichni mě respektovali. Pár týdnů potom už jsem byla kurva. To začal rozhlašovat "kamarád", který to na mě zkoušel a neuspěl. Bydlím na vesnici, takže brzy už si o tom začali vykládat všichni (hlavně ženské). K tomu musím podotknout, že jsem nikdy neměla žádné úlety na jednu noc ani jsem žádné chlapa nepřebrala. Souhlasím s názorem, že žena bez muže v naší společnosti nemá žádné zastání a má většinou menší respekt. Příklad: Když jdu sama po ulici, případně s kamarádkou, stává se mi, že na mě (na nás) někdo pořvává sprosťárny - patnácti-, třiceti-, i čtyřicetiletí-takže nejenom puberťácké chvástání. Když jsem šla po ulici s bývalým, s bráchou nebo s kamarádem, tak se mi to nikdy nestalo.Ještě k nafoukané krávě: Už mi několik lidí řeklo, že si tohle o mě mysleli, když mě ještě neznali. A byli překvapení, že to tak není. Nevím proč nafoukaná, mám opačný problém - nízké sebevědomí. Už jsem si zvykla, že tak na cizí lidi působím. Přitom se na nikoho nepovyšuju, nepomlouvám, nelžu, nikoho nevyužívám, nedělám podrazy, snažím se pomoct, pokud je to v mých silách.

Niky (So, 30. 10. 2004 - 19:10)

Petre, mam rada lidi kteri se umeji postavit za spravidelnost

Petr Vaník (So, 30. 10. 2004 - 14:10)

Podívej ,lidi maj v hlavě dost často sračky a chovaj se jako idioti ,protože si nevidí na špičku nosu .Třeba ten pán co ti vyhrožoval po telefonu ,ten by to mohl zkusit na moji partnerku a počkal bych si na něj před jeho domem a tambych mu domluvil tak ,že už by to nikdy nezkusil .Jak kdo ke mě ,tak já k němu ...Měla by sis sama sebe více vážit ,víš ..uvědomit si ,že mezi lidmi jsou velké rozdíly a v jakém světle se kdo ukáže ,tak je třeba s ním zacházet . Mám s lidmi své zkušenosti a vím o čem mluvím .Dalo mi to jasné poznání :na hrubý pytel hrubá záplata ,není to tak ,že se snížíš na jeho ůroven ,protože on tvojí nechápe a chápat ve své velké bídě nemůže .Nejlepší by bylo se od takových lidí izolovat ,ale to bohužel nelze, řešení tedy jistě nelze aplikovat univerzálně .Ovšem když je někdo hrubý a zlý ,pak je třeba mu dát jasně najevo ,že tudy cesta nevede .A když to nepochopí po dobrém ,pak po zlém jistě ano .Takových ,co běhaj po světě a myslí si ,že jsou tvrdí a že když budou nepříjemní ,že jim to všichni zbaští ,takových jsou zástupy.A zrovna tak jsou zástupy těch co si to líbit nenechají a zlepšují jejich vztah k okolí třeba i násilím .Ono třeba mít měsíc modré oči a zlomený nos už leckoho přesvědčilo ,že tudy cesta nevede a ,že nelze si dovolovat na slabší a beztrestně jim ubližovat ,když jsou i tací co se na to dívat nemohou a vedou politiku nulové tolerance proti aroganci a lidské zhovadilosti ,což je i můj případ .Věřím ,že násilí je jedna z forem lidské komunikace a kdo hodí kamenem nemůže očekávat chléb ,ale kamennou lavinu .Tomu jedinému takoví lidé rozumí .Problém je v tom ,že hodně lidí nepochopilo ,že slušnost a vzájemná solidarita je jednou ze základních vlastností člověka ,bez toho bychom žili jen pro základní lidské potřeby a ty jsou samy osobě jen nutností ne smyslem života.Podle mě má člověk nejen právo ,ale ipovinnost se bránit před primitivy a to prostředky ,kterým oni rozumí.Držím vám palce a neklesejte na mysli .V případě potřeby se na mne obratte ,ochotně vám podám pomocnou ruku .Věřte ,že rytířskost ještě nevymřela ,že posvětě chodí spousta lidí ,kteří by byli ochotni vám pomoci ...Petr Vaník

Niky (Pá, 29. 10. 2004 - 07:10)

Majo jeste, uz je to davno co jsem cetla tvuj clanek a tak me zajima jak si vedes.Urcite nenech tvoji dcerce ublizovat, ale vetsinou zle deti maji i zle rodice, ale to neznamena, ze by si s tim spatnym ditetem nemohli porozpravet ve skole. Uznavam, ze nekdy nepomuze mit positivni mysleni, ale kolikrat je lepsi se vyhnout urcitym lidem a kdyz mas spatne sousedy ja bych povazovala o jinem bydlisti. Take si nenech vyhrozovat, rekni jim co spatneho udelaji, oplati se jim to dvakrat tolik. Najdi si vice svobodnych matek pro pratelstvi. Casem najdes ty prave a uprimne.

Niky (Pá, 29. 10. 2004 - 07:10)

Dalsi znama veta je - zda se ti svet pratelsky nebo nepratelsky a tak i bude tvuj zivot. Takze je lepsi premyslet optimisticky a nebat se usmivat. Lidi by si meli uvedomit, ze jsme tu jen na kratsi dobu a tak si nezapomente rici kazde rano, tento den bude ten nejlepsi. A jestli nam nekdo ublizi, je dokazano ze pomodleni pro neho velmi pomuze, jen to zkuste. Love je silnejsi nez neco jineho. Ahoj.

Reklama

Přidat komentář