Reklama

Jste chudí ?

Starý blbý časy (Po, 27. 11. 2006 - 13:11)

Jo,jo,ať se komunisti vrátí a ty se v příštím životě narodíš jako Milada Horáková a oni tě bez milisti popraví,ty tupče!

Starý dobrý čas (Po, 27. 11. 2006 - 12:11)

dřív jsem neřešil takové existenční problémy, jako dnes. Klepu se o blbě placenou práci, barák kde bydlím koupil zasraný soukromník a chce nás dojit, všechno stojí za hovno. Zločinci mají víc práv než lidé, kteří poctivě platí daně. Zlatí komunisté, už aby byli zpátky!

step (Po, 27. 11. 2006 - 11:11)

adam-nesoudím.jen říkám to co vidím okolo.já jsem zatím bezdetna a neziju si zle.nemám hodne,ale ani netru bidu.ale zila jsou dlouho v cizine a tam jsem zila jako velky chudak,2práce,společný byt 2+1 nekdy 3+1 a zilo nas tam vzdy minimálne 6.takhle dlouá letá.setrila jsem opravdu kazdy euro.nedovolila jsem si koupit ani své nadobí atd...fakt des.usetrila jsem si dost.dnes se nemam zle ale ty dlouhé roky byly kruty.dnes po 30l nevím jestli bych to zvládla.asi ne.uz mám rada své jiste a své pohodlí.ale na ty roky nezapomenu.zjistila jsem ze jsem bojovnice protože ostatní to vzdavaly nebo si uzivaly a nakonec vlastně jely porad dokola a ti co se vratili do cr,nemely vlastne skoro nic.já si odrela a usetrila pomerne slusne.ale zivot mezi 20-30lety jsem si uzila tim ze jsem zila u more,tudiz plaz,plavani..ale skromne.zadné obedy v restaurackach ani vecere.maximalne jednou mesicně nekdy v nedeli.ale teplo a more mi to vynahradilo.dneska se najdou lidi co mi tak trochu zavidi,ale nikdo nevidel tu drinu,spát 5hodin denne maxi.jedine v nedeli jsme meli volno a to jsem vetsinou prospala.tak nevim..uzila jsem si jinak,ale jak jsem rikala-proste skromneji nez tamni domorodci.vsechno neco stoji.bohuzel.jinak se nezlob,nemyslela jsem to az tak zle.ale fakt vidim okolo pripady nekterych kamaradek co zůstaly samy s detma a nezavidim jim.sice alimenty dostavaji ale co to je v dnesni dobe,když jdes s malym ven a ten kazdy den chce nejakou mlsku.o hrackach uz ani nemluvim a ony mu museji rikat porad ne.maximalne lizatko.to je pak smutny kdyz dite od mala vi ze i ta cokolada denne,pro jeho matku znamena caru pres rozpocet.tak drzim vsem palce.i tobe adame.

Adam (Po, 27. 11. 2006 - 08:11)

Vážím si Tvého názoru, něco na tom je, vrhá mě to do hodně špatného stínu, myslím tvůj názor.Ale nechlapsky si nepřipadám, nikdy jsem nic nevzdal a ke všem problémum jsem se vždy postavil čelem, teď jsem se dostal do situace, kdy moje hrdinské postoje nestačily, proto ten můj kotroverzní pokus.Jinak vím , že spousta jiných lidí má o hodně tvrdší životní zkoušky, také si jich za jejich statečnosti vážím.Proto si myslím, že soudit nelze, ale Tvůj názor respektuji.

step (Pá, 24. 11. 2006 - 21:11)

adame-nezlob se,nepíšeme o tobě zle,ale třeba případ té paní s pěti dětma-to je krize v dnešní době,ale rodin co mají 2děti nebo žensky co jsou samy na děti i přes různé příspěvky,dávky atd to mají daleko těžší..Nezlob se,ale jako chlap bys neměl prosit a brečet..Kdybys měl těžce nemocné dítě apod..Ale to že máte málo peněz?Víš kolik lidí je v takovéhle situaci nebo samotných ženských,které jsou samy na dvě a více dětí...Vy jste dva a máte podporu jeden v druhém..Sousedka na patře zůstala sama s třema dětma,bydlí v pronájmu v 1+1 ,děti obléká v second hand,ví se,jak na tom je špatně,ale děti chodí čisté,usměvavé,ona taky...Nikdy si nepřišla půjčit ani desetikorunu a vím,že je na tom hodně hodně špatně..Občas dám dětem nějakou drobnost...A ty jako chlap pošleš číslo účtu-sorry,ale v tom jsme my ženský daleko bojovnější a hrdější.A neuraž se-jsi přece chlap,ne?CO KDYBYCH POSLALA ČÍSLO ÚČTU MÉ SOUSEDKY???tA TO OPRAVDU POTŘEBUJE.Tatínka má v nemocnici s rakovinou a maminku už nemá.Pokaždé když jí vidím,v skrytu duše ji obdivuju,vždy milá,úsměv,nikdy si moc nestěžuje...Jsme malé město tak se to ví,ale její život je daleko těžší..Takže Adame,přestan žebrat..Jsi chlap

Adam (Pá, 24. 11. 2006 - 08:11)

Děkuji Ti Dagmar za podporu, ale patří mi to , když jsem do něčeho takového šel , musel jsem s tím počítat a já jsem počítal , že se to setká i s negativnímy názory.Musím poděkovat i Toyen za její dobrý úmysl, ta nedůvěra v čísla mého konta je přirozená, taky bych nejspíš nevěřil, maximálně mohu napsat na mail a nechat i tel.č.víc už asi nejde.Tak zatím přeji všem hezký den i těm co o mě píšou zle.

toyen (Čt, 23. 11. 2006 - 20:11)

Já bych klidně něco na to konto poslala, ale je to opravdu Adamovo?

Dagmara (Čt, 23. 11. 2006 - 17:11)

Nechte toho Adama, ja vim jak to mysli, a je to stejne moje vina.

jen já (Čt, 23. 11. 2006 - 16:11)

Jako samoživitelka v PID mám 3 děti.Je těžké vyžít,ale jde to.Zoo je událost roku a vánoce skromější.Co je však základ-nikdy žádné půjčky.Zato se snažím našetřit něco do života dětem,takže odtahy mám.A jsem vděčná své mamce,že mě takto vychovala.Sama žije ze 6.000,- důchodu a svým 5 vnoučátkům k výročím dává dárky v hodnotě max.100,-(já nyní dostala k narozkám za 50,-Kč vánoč.svíčky).A moje neteř dostala 3cm kousek salámu ode mě-jen tak a byla ndšená(4.třída).Jsme chudí?Možná,ale nepřipouštíme si to.Spíše nechápu lidi,kteří mají mnohem více a stěžují si.Bohužel si spousta lidí neuvědomuje,co je k životu nutné koupit a co ne.Ale nikdy bych nepřijala peníze jen tak;to by bylo pod mou hrdost.Jo a díky VŠ nejstaršího dítěte máme doma i internet.

Ignácius R. (Čt, 23. 11. 2006 - 15:11)

Jímá mě podezření,že spousta lidí je zejména chudá duchem...

A ten ADAM - to je vykuk :-)

Mohu sem dát také číslo svého konta?
Rád bych pil kvalitnější alkohol a kupoval
delikatesy u Lipperta.

Adam (Čt, 23. 11. 2006 - 13:11)

Čekal jsem, že se to mé rozhodnutí setká spíše z negativnímy názory, je to škoda, věř te , že jsem nad svým rozhodnutím dlouho přemýšlel, ale pokud to berete takto, nic s tím neudělám.

Jeanette (Čt, 23. 11. 2006 - 13:11)

Také jsem si nemyslela, že to Adam udělá......

martina (Čt, 23. 11. 2006 - 13:11)

Pro Máju-hezky příspěvek a také ti přeji at se vše k lepšímu obrátí..Já zatím nemám děti,bydlení mám,sice žádný luxus ale nemusím se plácat po podnájmech..Jak jsem psala,má teta má pět dětí,ale nikdy ji nenapadlo napsat někam,aby ji příspívali nebo posílat číslo účtu..Nekritizuju Adama,ale má teta s 5dětma na tom byla podstatně hůře..Nemají vlastní bydlení,plácali to cely život jak mohli,ale jsou hrdi na to,že to zvládli..Bydlí v okrese Most,což ještě navíc je kraj s vysokou nezaměstnaností,takže si dovedete představit jejich život..Já hodně cestuju,mám pestrý život,ale alespon jsem se snažila jim pomoci s oblečením,dárkama atd..Ted mě také napadlo jestli nemám poslat číslo mého účtu-pro tetu??????????? Mám dojem že za chvíli nás tady bude celá řada....Byl to jen vtip.Držím palce všem co se dokážou poprat se životem s hrdostí..Vím,že tyhle slova nikomu nepomůžou,ale mysleme na to,že dokud je opravdu to zdraví,máme ten základ..

Mája (Čt, 23. 11. 2006 - 12:11)

Ahoj všichni.
Prošla jsem Vaše příspěvky a není mi z toho moc do smíchu. Mně je 43 let, syn 17, manžel 60. Brali jsme se v lednu 89, měli jsme nový družstevní 3+1 a v červenci se narodil syn. Manžel slušně vydělával a vše se zdálo OK. Pak přišla revoluce, můj manžel přišel o práci (tehdy 43let) a byl naprosto v háji. Já na mateřské, on 3x do roka měnil zaměstnání, plat - bída a utrpení. Doufala jsem stále, že se to zlepší a časem urovná. Jenže on se nedokázal přizpůsobit nové situaci a uživit slušným způsobem rodinu. Synovi nebyly ještě ani 3 roky a já si našla práci. Tahla jsem to v podstatě sama, manžel se plácal jak uměl. No, abych to zkrátila, trvá to tak do dneška. Láska zmizela, ani nevím kdy a kam, já už nedoufám, manžel je mezi tím v důchodu a občas někde brigádničí. Hádky ohledně peněz bych nespočítala, jeho neschopnost vydržet v jednom zaměstnání déle než 3 měsíce a bída mě zdeptaly a vyčerpaly téměř do dna. Nepřála bych nikomu ten pocit, jaké to je, když byste dítěti něco rádi koupili a nemůžete. Co nás zachránilo, bylo mé dobré zaměstnání (nyní už mám 20.000 čistého) a 2x dětictví slušného majetku. Prodali jsme byt, koupili pěkný zánovní domek a žijeme z toho, co vyděláme. Co zůstalo z dědictví šetřím pro syna. Není to na žádné vyskakování, ale jsem klidná v tom směru, že syn nezačne od nuly, bude mít slušné peníze ke statu do života. Dnes je mu 17 let, velmi dobře studuje SŠ a věřím, že bude pokračovat na VŠ. Až se on postaví na své vlastní nohy, spadne ze mne velký balvan zodpovědnosti a starostí. Pak budu řešit i svůj život. Dnešní mladí lidé nemají žádné velké možnosti vydělat slušné peníze. Těch příležitostí je strašna málo a nezískají se bez známostí. Kdo nevyjde z nadprůměrných poměrů, má malé šance se vyhrabat ze srabu a slušně žít. Nechápu ty, kteří se nebojí půjček a hypoték. Stačí malá nehoda (zlomená noha) nebo ztráta zaměstnání a je to v háji. Než ale platit v cizím bytě 12 tis. nájemné, jak někdo výše uvádí, asi bych radši ty samé peníze dala na hypotéku na vlastní bydlení. Je to dneska strašně těžké a mít dnes 20 let, do žádného vdávání a dětí se neženu. Všem přeji hodně zdaru a zdraví.

Adam (Čt, 23. 11. 2006 - 11:11)

Všiml jsem si , že jsou lidé kteří jsou ochotny opravdu pomoct, je to pro mě hodně velké překvapení. Je mi to trapné , ale situace mě dovedla až k založení tohoto tématu " Jste chudí?"Pokud tedy někdo může, mé číslo konta 273421890287/0100 prosím neberte to nikdo jako drzost, ale spíše jako pro mě jednu z krajních možností.Děkuju.

JANA (St, 22. 11. 2006 - 22:11)

Jak už jsem psala,má teta má pět dětí..Měly dvě,pak zjistili že čekají třetí-asi nějaká chyba-tak se rozhodovali,ale lékaři jim řekli,že už je pozdě,že to nejde a nakonec z toho byli trojčátka...Takže pět dětí,profese normální,žádná dovolená,ale děti vychovali..Klobouk dolů...Vlastně žili pro děti a museli si pomoci sami.Za to je prostě obdivuju...I když samozřejmě pět dětí neplánovali...Další kamarádka je sama na výchovu čtyřletého krásného klučiny,zbývá ji 2000kč na měsíc na jídlo,oblečení atd..bydlí v paneláku s rodiči..A vychovává z kluka,rozumného a šikovného klučinu...Zrovna si posteskla,že tyhle vánoce budou hodně smutný,protože jejich rodina žije z výplaty do výplaty,ale přesto dokáže být veselá a fajn kamarádka..A další případy..Myslím,že jsou horší případy,než když je někdo na děti ve dvou,máš oporu v partnerovi a na problémy nejsi sama...A má kamarádka je na vše sama..Takový je život..Proto raději udělám radost jejímu malému,i když ne bůhvíjakým dárkem,než neznámé nadaci nebo nadaci s blíže neurčeným cílem peněz..

Magdaléna (St, 22. 11. 2006 - 22:11)

Anonyme,mám 3 děti a blázen rozhodně nejsem.Když se chce,všechno jde.

Dagmar (St, 22. 11. 2006 - 22:11)

Ja vim to jsem zase ujela.:-)))
Ale nebylo by to hezke???

K tem nadacim a podobne, drive jsem obcas prispela, ale pak se psalo v novinach ze asi jen 20% penez ktere se vyberou se dostane do rukou potrebnych. Zbytek jde na ruznou administrativu, zkratka na "lidsky faktor". Takze nic moc. Spise pomahame konkretnim pripadum.

DÁDA (St, 22. 11. 2006 - 21:11)

NO DÁŠO ,JE TO ASI VTIP,ŽE:))
Když tolik oplýváš finančními prostředky,proč je nedaruješ třeba na nemocné děti ,nebo na výzkum léků třeba proti rakovině a tak, to by bylo prospěšnější.

toyen (St, 22. 11. 2006 - 21:11)

Dagmaro, vzalas to zkrátka! Mě to napadlo, že bych poslala někomu nějaký dárek(třeba finanční), ale vůbec jsem si to netroufla navrhnout!

Reklama

Přidat komentář