Reklama

kdo hledá najde..?

IX. (Čt, 25. 5. 2006 - 12:05)

Ještě tě nikdo neposlal někam? On tě tam už brzy někdo pošle, když budeš pořád takhle skuhrat a namlouvat si, jak jsi nemožná. Jsi taková jaká jsi, dovol si žít svůj život, stejně to za tebe nikdo jiný neudělá. A buď ráda, že jsi zdravá a nemáš k řešení nějaké větší trable. Hledáš se - tak jako se hledají další tisíce lidí. O tom hledání je celý život. O cestě k sobě, k lidem, ke světu.. O čem jiném by měl být?'

eliska (Čt, 25. 5. 2006 - 11:05)

Ahoj Klari, podle toho jak pises, tak ti uz vetsina lidi tady rekla, ze hloupoucka rozhodne nejsi. Jsou lidi vnimavejsi, kteri prozivaji veci vice do hloubky, ale ti to maji v zivote tezsi, protoze vic nad nekterymi vecmi premysleji a sami si tak komplikuji zivot:-) Prijde mi, ze si na sebe moc tvrda a mas jina meritka pro sebe a ostatni. Chce to opravdu cas, bud rada za to jaka jsi. Ja jsem taky trosku detska, ale beru to jako svou prednost, protoze mam diky tomu zivot pestrejsi:-)
Nekdo se hleda dlouho a najednou prijde den, kdy rano vstane a podiva se do zrcadla a ma jasno:-) Rada zen rika, ze dospely az diky vlastnimu miminku, tak treba to tak bude i u tebe;-)

klára (Čt, 25. 5. 2006 - 06:05)

Srovnávám se s kamarádkami, a tak různě, prostě se svými vrstevnicemi.Kolikrát vůbec nerozumím o čem si povídají, nemůžu se zapojit protože se v tom nevyznám a stejně mě mají za hloupučkou, jsem srandista ale jako děcko.Těžko mám na něco nějaký názor, já nemám tak pevné postoje abych se s nimi, nebo s kýmkoliv, mohla o něčem dohadovat, nebo diskutovat.Na moc věcí odpovídám-"já nevím".
Nechci být Lara Croft, chci být normální, stát pevně na zemi, být sij istá sama sebou,znát svou duši, své názory, vážit si jich a být ochotna a schopna se za ně postavit...
Teď už jdu na autobus do práce...Mějte krásný a úspěšný den!A hlavně úsměv na tváři!
Díky všem že mě s mým svěřováním neposílate ještě někam..docela se divím..:)'

bibi (Čt, 25. 5. 2006 - 00:05)

Ahoj Kláro. A s kým se srovnáváš, když si připadáš jednoduchá nebo "o ničem"? Třeba je to jenom v tom srovnávání se s někým nebo s něčím. Hele, nemusíš být zrovna Lara Croft a zachraňovat svět, abys měla pocit, že jsi něco dokázala...'

Marta (Čt, 25. 5. 2006 - 00:05)

Tohle se lehko rika, ale tezko praktikuje. Ja jsem se hledala pres jeden velmi obtizny rozchod a nekolik let v zahranici, pryc od minulosti - a pak se mi to snad jakz takz povedlo. Ackoli si myslim, ze lidi se hledaji cely zivot - ja obcas sama sebe prekvapim, jak reaguju na nove situace (a bavi me to). Myslim, ze je potreba prekonat realne prekazky aby clovek poznal, kolik ma v sobe sily. Nevim Klaro, jestli sedis zahrabana v kanclu a ve stereotypu - to bych se taky uzirala. Tam moc sebevedomi neziskas :-(

lenka (St, 24. 5. 2006 - 21:05)

No,kazdy jsme nejaky,s urcitymi dobrymi a urcitymi spatnymi vlastnostmi.Dulezite je,aby se clovek sam se sebou srovnal a dokazal prodat to,co je na jeho charakteru pekne.I ti nejsebevedomejsi maji nekdy pochyby,neni treba se trapit.

klára (St, 24. 5. 2006 - 21:05)

Rozumím Leni jak to myslíš.Já vím, máš pravdu, jen mi to přijde neskutečně těžké, jakože netuším jak udělat, jak dokázat to, abych si věřila.Musím mít v dnešní době lokty, aspoň trochu,vím, a já to právě chci nějak dokázat..jenže jsem pořád stejná.Snad to tak nezůstane napořád a jednou se to naučím.'

lenka (St, 24. 5. 2006 - 21:05)

Klaro,kazdy mame urcite kvality a verim,ze i ty je mas.A ze ti nikdo nerika -tohle ci ono se mi na tobe libi neni podstatne,protoze to si lide uvedomi,az kdyz treba na chvili nebudes v jejich bezprostredni blizkosti(nevim,jestli mi rozumis...)Vis,vzdycky je jednodusi videt,co se nam na dotycnem nelibi,nez to,co libi.Neni dobre rikat "Nemam sebevedomi,neverim si",protoze v dnesni dobe jsou potreba ostre lokty.Hodne stesticka...

klára (St, 24. 5. 2006 - 20:05)

no právě asi proto, že jsem nic v životě nedokázala, protože si připadám strašně hloupá, jednoduchá, o ničem...nestojím o mazání medu kolem pusy..jen já to sama nepoznám, protože nemám sebevědomí, nevěřím si..
Ale děkuju bibi:)'

bibi (St, 24. 5. 2006 - 20:05)

Čau Kláro, spíš se ptej, proč je pro tebe názor jiných důležitější než ten tvůj. Držím palce a měj se hezky.'

klára (St, 24. 5. 2006 - 19:05)

...proč se nemůžu zbavit toho pocitu, že to sama nezvládnu?Proč chci tolik poznat někoho, kdo by mi řekl, jo tohle se mi tobě líbí, to je tvá dobrá vlastnost, toho se drž...apod.
...já nevím...prostě si asi vůbec nevěřím..'

klára (Út, 23. 5. 2006 - 09:05)

Moc vám děkuju!
Co píšete..asi to se mou trochu pohnulo.
bibi:Tvůj příběh je síla, musíš být supr ženská!!!!!!Zasáhlo mě to!'

bibi (Po, 22. 5. 2006 - 21:05)

Ahoj Kláro,špatně neděláš vůbec nic. To, že se bojíš zakřičet, dupnout si a říct ne je asi úplně běžný problém spousty holek a žen. Myslím, že je to výchovou, doma ve škole... a pak se jednou něco stane co tě donutí. Mě se to stalo ve chvíli, kdy jsem zjistila, že živím nejenom sebe a své dvě děti (starší syn je autista) ale taky manžela a asi patnáct jeho přátel, co u mne různě pospávali, vyjídali ledničku a v podstatě nám zdemolovali byt. Tak jsem se jednoho dne postavila a začala křičet. A po křiku následovala dramatická čistka, rozvod, deratizace bytu... No a teď jsem spokojená, devětatřicetiletá ženská co umí říkat NE. Říkám si co chci, dělám si co chci a věř mi nikdo se na mne proto nezlobí. A tak ti z celého srdce přeji stejné "procitnutí" jen za méně dramatických okolností. A věř si, ty jsi dobrý člověk, je to poznat z toho co píšeš.'

Petr (Po, 22. 5. 2006 - 21:05)

Kláro,určitě to nebyla hloupost,každý člověk má nějaké problémy a všechny problémy se řeší snáz,když si o nich alespoň s někým popovídáš,vůbec se nestyď a mluv o všech problémech,na tom není nic trapného.Přeji Ti v životě mnoho ůspěchů.'

klára (Po, 22. 5. 2006 - 21:05)

Jejda, vy jste mě potěšili!
Myslím, že chci takovou ženu poznat, mluvit s ní, abych věděla že to jde, abych zjistila co dělám špatně..nebo tak nějak.
Eliško ani netušíš jak mockrát jsem si chtěla zakřičet, myslím že by mi to nešlo:)Teď si připadám fakt jako cvok:)
Já vím, že to vše ve mně někde je, že jednou k tomu dojdu,asi to bude ještě nějakou chvilku trvat.Je pravda, že si nevěřím, a to vůbec.
Díky vám!:)'

eliska (Po, 22. 5. 2006 - 21:05)

klari, mi pripadas jak nacasovana bomba:-) clovek, ktery se potrebuje vykricet do sveta, ale boji se toho. No nebylo by spatny zkusit si najit nejake odlehle misto a zacit kricet: Ja jsem... Si to aspon natrenujes pak do spolecnosti:-)
Myslim, ze si zbytecne neveris, zkus se treba zeptat partnera, jak te on vidi, jaka jsi.
Ja jsem si kdysi neverila a mela podobne pocity. Casem a nabytyma zkusenostma se to zmenilo, protoze jsem si zacala vic verit a videla pozitivni odezvu od druhych. Obcas jsem se i pohadala, ale jak se rika, vse spatne je pro neco dobre:-)

xxcd (Po, 22. 5. 2006 - 21:05)

Klárko, moc hezky jsi to napsala !!! Ty typy žen, co jsi vyjmenovala potkávám denně a je jich strašně moc, ale takovou, kterou možná hledáš, jak jsem pochopil ... takových je (asi) moc málo ... Ale něco mi říká, že podle toho, co jsi napsala, jsi Ty sama ženou vzácnou, lišící se od těch, co popisuješ ... Myslím si, že nemusíš nikoho hledat, jen si sama sebe vážit a být dál, jaká jsi ... S Tvých slov jde cítit Tvá jedinečnost !!! Hezkou chvilku !!!'

l (Po, 22. 5. 2006 - 20:05)

tak ted jsem Ti,Klaro,konecne porozumela.
Je to zvlastni,ale ja jsem zase ta,ktera si za kazdou cenu prosadi svuj nazor,rika vsude,co si mysli a mam vseho vsudy tak 5 lidi v zivote,kteri me maji srdecne radi a to nejen proto,ze to rikaji,ale ze jsem se o tom presvedcila...

klára (Po, 22. 5. 2006 - 20:05)

Eliško,
moc děkuju za Tvůj příspěvek!
To jak píšeš, to vidím přesně u svých kamarádek, ony jsou některé i mladší než já a už vědí, jaké jsou a jsou spokojené.
Já jsem prostě nějaká divná, mám pocit jakoby mi něco chybělo, já tohle nedokážu, toho se bojím, že budu pořád tápat a nic z toho.Píšeš, že je dobré pokusit se o nějakou změnu ve svém okolí.Já nevím, přestěhovala jsem se, bydlím už šest let od rodičů, našla jsem si skvělou práci, mám bezva vztah..To jsou změny, ale já jsem pořád stejná.A pořád se bojím.Třeba se nějak projevit, protože se bojím odsouzení, neznám ani své názory na něco jelikož je stále přizpůsobuju okolí..aby vše bylo dobré..aby se se mnou nemusel nikdo hádat..takže už ani nevím co si myslím..
Zní to docela srandovně:)Snažím se to brát optimisticky, nemám z toho žádnou depresi nebo tak.Jen už chci být.Bojím se asi že by mě lidé neměli rádi takovou jaká jsem opravdu...'

eliska (Po, 22. 5. 2006 - 20:05)

Ahoj klari, ja mam za chvili sestadvacitku na krku taky:-), ale ja mam pocit, ze jsem sama sebe nasla. Je fajn se inspirovat u druhych, ale dulezite jsou vlastni zivotni zkusenosti. Muj zivot se v poslednich trech letech hodne zmenil, musela jsem vyresit nektere narocne situace a to nuti cloveka se konfrontovat sam se sebou. Myslim, ze to chce cas a vse nejak samo vyplyne. Je dobre se pokusit o nejakou zmenu ve svem okoli, udelat neco blazniveho, pokud mas pocit ze nekde stagnujes a tapes.

Reklama

Přidat komentář