Kristovci

Zatím jsi Martine nepochopil co znamená Boží jméno več své podstatě.
KŘESŤANSKÁ ZVĚST O SPÁSE

Ježíš Kristus je mostem mezi nebem a zemí. (Pavel VI.)

Všechna náboženství se snaží překonat následky hříchu a stavět tak všemožné mosty přes propast, která člověka dělí od Boha. Avšak překlenout tuto propast není v lidských silách! Jediným mostem přes tuto propast by bylo úplné zachování sinajské smlouvy (desatera). Avšak žádný člověk ho není schopen zcela naplnit. Desatero tak člověka z hříchu jen usvědčuje...Do této situace vstupuje Bůh se svou "novou a věčnou smlouvou " (srv. Lk 22,20) . Naplňuje starozákonní zaslíbení skrze Ježíše Krista, jehož jméno v hebrejštině znamená "Bůh je spása".

Ježíš, Bůh i člověk zároveň, přijal na kříži veškeré důsledky hříchu - včetně smrti (srv. 1Petr 3,18). Zemřel a byl pohřben. V poutech smrti ale nezůstal, Boží mocí byl vzkříšen! (srv. 1Kor 15,4) Tak zničil a překonal moc smrti a její příčinu - hřích. Ježíš takto umožnil každému člověku spásu - záchranu. A to zdarma! (Srv. Řím 3,23). Otevřel lidem novou a definitivní cestu k naplnění života - cestu k Bohu. A on, který se sám nazval "cestou" (Jan 14,6), pak jako první po této cestě prošel.

Advent má daleko hlubší význam pro spásu.

V biblické knize Zjevení svatého Jana říká Ježíš: "Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst - já u něho a on u mě" (Zj 3,20). Tyto dveře našeho srdce mají jen jednu kliku - zevnitř. Kristus je ani nevylomí, ani nevypáčí. Zevnitř je můžeme otevřít jen my...

Prožít plodně adventní dobu znamená nově se setkávat s Bohem, který nabízí naplněný život a cestu dál. Přijmout výzvu adventu znamená vycházet mu v ústrety, obracet se k němu, pozvedat k němu své oči, smířit se s ním a s těmi, kdo jsou kolem nás a odhazovat všemožnou zbytečnou přítěž, která nám znemožňuje jít po jeho cestách...

Znamení Kristova...Nejvíc mě zaujalo jak píšeš, že křesťané očekávají RADOSTNĚ v předvánoční dny Ježíše. Ale Jehova Bůh tyto svátky považuje za pohanské takže místo osvobození přijde náhle zničení. A za tu nevědomost můžou hloupé lidské tradice. No každý si za to může sám a je sám za sebe před Jehovou Bohem odpovědný. Ale SJ vám ukazují tu SPRÁVNOU cestu a vy po ní nechcete jít. :(

Znamení Kristova návratu

Připomněli jsme si, že první křesťané toužebně očekávali den, kdy Pán znovu přijde a domnívali se, že parusie je otázkou maximálně několika let. Postupem času však mladá církev vidí, že Kristus nepřichází a že její poslání nemusí trvat jen několik málo let, ale třeba celá tisíciletí. A tak - ke škodě věci - se na parusii i docela zapomíná. A přece právě doba adventní je každoročně velikou připomínkou toho, že jsme na této zemi jen poutníky, toužebně vyhlížejícími cíl své cesty. Advent je dobou radostného očekávání Kristova příchodu, nikoliv jen sladkou předvánoční idylkou nebo naopak dobou horečného uklízení a shánění dárků. Je výrazem našeho přesvědčení o tom, že Bůh má běh dějin a našich životů pevně ve svých rukou a že celý náš život má svůj smysl, byť mu třeba v dané chvíli nerozumíme.

Kdy ale přijde tento Den? Kdy nastane slavná proměna tohoto pomíjivého světa? Laciné odpovědi, které nám ochotně poskytnou někteří sektáři nebo i fanatičtí křesťané, asi nemůžeme brát vážně. Kristus nám připomíná, že o tomto dni a o této hodině neví nikdo, jen Otec (srv. Mk 13, 32). Musíme mít stále na paměti, že to bude den, kdy bude Boží stavba dokončena a kdy se naplní Otcův záměr, nikoliv den, kdy Bůh ztratí trpělivost s hříšným lidstvem a učiní všemu konec. A protože parusie je událost především transcendentální, musíme každý pokus o časové vy- mezení Kristova příchodu odmítnout Pánovou výzvou: Co vám říkám, říkám všem: Bděte (Mk 13, 37)

Přesto však samo evangelium nám tlumočí určitá znamení závěru lidských dějin, která jsou silně ovlivněna nejen židovskou apokalyptikou, ale také starozákonní liturgií. Tato znamení nalezneme především ve 13. kapitole Markova evangelia, v tzv. eschatologické řeči. Předznamenáním konce světa je vystoupení nejrůznějších lžimesiášů a falešných proroků, války a hrůzy po celém světě jsou doprovázeny nejhroznějšími přírodními katastrofami, zemětřeseními a všeobecným zpustošením, národy povstanou proti sobě a praví Ježíšovi učedníci budou vydáváni pro jeho jméno na smrt. Tehdy hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou na nebesích, se zachvějí (Mk 13, 25). Teprve tehdy přijde Syn člověka s velikou mocí a slávou.

V dalších novozákonních textech jsou tato znamení dále konkretizována: vystupuje tu tajemná postava Antikrista (srv. 2 Sol 2, 3-10, 1 Jan 2, 18-22, 2 Jan 7), před koncem světa je třeba obrácení Izraele (srv. Řím 9-11) a evangelium musí být hlásáno všem národům (Mk 13, 10).

V každé době se nalezli lidé, snažící se v těchto událostech vidět konkrétní skutečnosti lidských dějin. Tak Antikrist na sebe bral v dějinách tváře nejrůznějších pronásledovatelů církve, počínaje římským císařem Neronem a diktátory 20. století konče, a jakákoliv přírodní katastrofa je pro určitou skupinu lidí vítaným důkazem blížícího se konce. Odmyslíme-li si v apokalyptickém vyprávění NZ nejrůznější historické, náboženské a politické nánosy, pochopíme, že vyprávění je o něčem jiném. Základní zvěstí apokalyptických vizí je skutečnost, že tento svět i jeho hodnoty jsou pomíjivé - konečné. Dokud se člověk neosvobodí ze závislosti na pseudohodnotách tohoto světa, skutečně zažije apokalyptické hrůzy neslýchaných rozměrů, neboť svět jeho hodnot se zachvěje. Všechno, v co doufal, v co skládal svou naději, vezme v jediném okamžiku Pánova příchodu za své. Ale pro toho, kdo už tady a teď prožívá radost Pánovy parusie, je konec světa tolik očekávaným naplněním Boží vůle se světem a s ním samotným.

Závěrem můžeme o těchto znameních prohlásit, že jsou přítomna v každé době lidských dějin; vždyť už Řehoř Veliký píše: Neboť že povstává lid proti lidu a jejich útrapy se rozprostírají po všech zemích, to vidíme v naší době více než čteme v knihách. Víte také, jak často slyšíme z ostatních zemí, že zemětřesení zpustošilo nesčetná města. Trpíme morovými epidemiemi neustále. Znamení na slunci, měsíci a hvězdách ještě ovšem nevidíme, ale že už od toho nejsme daleko, můžeme usuzovat z citelných změn počasí. Pod tento Řehořův výrok, napsaný před téměř patnácti sty lety, by se asi mohl podepsat každý z nás. A falešných lžiproroků, mesiášů a antikristů má každá doba také dost.

Evi, to nejsou žádné...Znamení Kristova návratu

Připomněli jsme si, že první křesťané toužebně očekávali den, kdy Pán znovu přijde a domnívali se, že parusie je otázkou maximálně několika let. Postupem času však mladá církev vidí, že Kristus nepřichází a že její poslání nemusí trvat jen několik málo let, ale třeba celá tisíciletí. A tak - ke škodě věci - se na parusii i docela zapomíná. A přece právě doba adventní je každoročně velikou připomínkou toho, že jsme na této zemi jen poutníky, toužebně vyhlížejícími cíl své cesty. Advent je dobou radostného očekávání Kristova příchodu, nikoliv jen sladkou předvánoční idylkou nebo naopak dobou horečného uklízení a shánění dárků. Je výrazem našeho přesvědčení o tom, že Bůh má běh dějin a našich životů pevně ve svých rukou a že celý náš život má svůj smysl, byť mu třeba v dané chvíli nerozumíme.

Kdy ale přijde tento Den? Kdy nastane slavná proměna tohoto pomíjivého světa? Laciné odpovědi, které nám ochotně poskytnou někteří sektáři nebo i fanatičtí křesťané, asi nemůžeme brát vážně. Kristus nám připomíná, že o tomto dni a o této hodině neví nikdo, jen Otec (srv. Mk 13, 32). Musíme mít stále na paměti, že to bude den, kdy bude Boží stavba dokončena a kdy se naplní Otcův záměr, nikoliv den, kdy Bůh ztratí trpělivost s hříšným lidstvem a učiní všemu konec. A protože parusie je událost především transcendentální, musíme každý pokus o časové vy- mezení Kristova příchodu odmítnout Pánovou výzvou: Co vám říkám, říkám všem: Bděte (Mk 13, 37)

Přesto však samo evangelium nám tlumočí určitá znamení závěru lidských dějin, která jsou silně ovlivněna nejen židovskou apokalyptikou, ale také starozákonní liturgií. Tato znamení nalezneme především ve 13. kapitole Markova evangelia, v tzv. eschatologické řeči. Předznamenáním konce světa je vystoupení nejrůznějších lžimesiášů a falešných proroků, války a hrůzy po celém světě jsou doprovázeny nejhroznějšími přírodními katastrofami, zemětřeseními a všeobecným zpustošením, národy povstanou proti sobě a praví Ježíšovi učedníci budou vydáváni pro jeho jméno na smrt. Tehdy hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou na nebesích, se zachvějí (Mk 13, 25). Teprve tehdy přijde Syn člověka s velikou mocí a slávou.

V dalších novozákonních textech jsou tato znamení dále konkretizována: vystupuje tu tajemná postava Antikrista (srv. 2 Sol 2, 3-10, 1 Jan 2, 18-22, 2 Jan 7), před koncem světa je třeba obrácení Izraele (srv. Řím 9-11) a evangelium musí být hlásáno všem národům (Mk 13, 10).

V každé době se nalezli lidé, snažící se v těchto událostech vidět konkrétní skutečnosti lidských dějin. Tak Antikrist na sebe bral v dějinách tváře nejrůznějších pronásledovatelů církve, počínaje římským císařem Neronem a diktátory 20. století konče, a jakákoliv přírodní katastrofa je pro určitou skupinu lidí vítaným důkazem blížícího se konce. Odmyslíme-li si v apokalyptickém vyprávění NZ nejrůznější historické, náboženské a politické nánosy, pochopíme, že vyprávění je o něčem jiném. Základní zvěstí apokalyptických vizí je skutečnost, že tento svět i jeho hodnoty jsou pomíjivé - konečné. Dokud se člověk neosvobodí ze závislosti na pseudohodnotách tohoto světa, skutečně zažije apokalyptické hrůzy neslýchaných rozměrů, neboť svět jeho hodnot se zachvěje. Všechno, v co doufal, v co skládal svou naději, vezme v jediném okamžiku Pánova příchodu za své. Ale pro toho, kdo už tady a teď prožívá radost Pánovy parusie, je konec světa tolik očekávaným naplněním Boží vůle se světem a s ním samotným.

Závěrem můžeme o těchto znameních prohlásit, že jsou přítomna v každé době lidských dějin; vždyť už Řehoř Veliký píše: Neboť že povstává lid proti lidu a jejich útrapy se rozprostírají po všech zemích, to vidíme v naší době více než čteme v knihách. Víte také, jak často slyšíme z ostatních zemí, že zemětřesení zpustošilo nesčetná města. Trpíme morovými epidemiemi neustále. Znamení na slunci, měsíci a hvězdách ještě ovšem nevidíme, ale že už od toho nejsme daleko, můžeme usuzovat z citelných změn počasí. Pod tento Řehořův výrok, napsaný před téměř patnácti sty lety, by se asi mohl podepsat každý z nás. A falešných lžiproroků, mesiášů a antikristů má každá doba také dost.

Evi, to nejsou žádné... Pravě proto,že sekera je přiložena ke kořeni bys měl prosit Boha aby se Ti dal poznat nezávisle na organizaci,která podvrhuje své konstrukty Písma jako satan když pokoušel Ježíše na poušti.

Pardon omlouvám se za...Evi, to nejsou žádné hypotetické konstrukty, ale holá fakta. Jehova Bůh zamýšlí zachránit ty, kteří vzývají jeho jméno JEHOVA. Sám Ježíš přirovnal dnešní dny k Noemově době a ukázal, že nás bude oddělovat jako ovce (pšenici - SJ) od kozlů (plevel - ti ostatní). A ti ostatní jedli a pili a nepovšimli si dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla. Tak to bude i v závěru systému věcí ! :( Sám mám obavy zda mě Jehova Bůh schválí, když nejsem pokřtěný u SJ a ty jsi moc sebejistá, že tebe zachrání, když se neřídíš podle Božího slova spolu s ostatními SJ. Tak si dej pozor, aby jsi nepadla !!!

Matine to jsou Tvoje... Pardon omlouvám se za překlep myšlení Boží zdaleka přesahuje myšlení Tvé i zavádějící fundamentalismus SJ

Milko, pokud jsi si nevšimla...Na tom není nic divnýho, že JHVH, vždyť je to v SZ, jakto, že nejsi na obvyklé diskuzi a děláš body tady, ty se snad Ilony a policie bát nemusíš. Mám obavy, že aŽ zakotvíme noc, budu bez signálu.

Milko, pokud jsi si nevšimla... Matine to jsou Tvoje hypotetické konstrukty kterými pouze přihříváš polívčičku organizaci Sj no naštěstí myšlení Boží velice přsahuje to Tvé neboť Bůh má universální zájem na spáse lidí a ne na jejich zahynutí.

V tom případě nechápu,...Milko, pokud jsi si nevšimla nebyl to Ozeáš, ale opravoval jsem to na Izajáš ! Jinak ve verši Ozeáše 1:7 podle PnsSp je tohle: Ale judskému domu projevím milosrdenství a chci je zachránit prostřednictvím Jehovy, jejich Boha, ale nezachráním je lukem ani mečem ani válkou, ani koňmi ani jezdci na koních. Opět Jehova a ne Ježíš !!!

V tom případě nechápu, proč ty sám mě odkazuješ na jednotlivé verše Martine!
Ty můžeš a já ne?

Píšeš:Ozajáše 2:2-4
tak se podívejme na předchozí verše:
Ozajáše 1:6-7
Už se totiž nad domem Izraele nesmiluji; víckrát už jim neodpustím. 7Nad domem Judy se ale smiluji a zachráním je – nikoli ovšem skrze luk a meč, bitvu, koně či jezdce, ale skrze Hospodina, jejich Boha.“(JK!!!)

Milko, Bible taky nelže....Správně: - Izajáše. Platí pro nás celé Písmo. Ne jen to, co si vybereme z Křesťanských řeckých písem !

Ahoj.
Jsem kristovec na...Milko, Bible taky nelže. Když si přečteš Ozajáše 2:2-4 nebo Sefenjáše 3:9 tak nevím jak tebe, ale mě to ukazuje pouze na SJ jako jedinou pravou víru. Tím pádem je víra Kristovců FALEŠNÁ !!!

Ahoj.
Jsem kristovec na volné noze, ale myslím si, že mě zde mnozí znají.
Docela by mě zajímalo, kde Mare šíří nenávist k SJ? Já vidím, že pouze poukazuje na mylné učení od vro a naopak má SJ ráda.
Mrzí ji, že SJ jsou pod vlivem falešného učení a to přece nejsou pomluvy či projevy nenávisti.

Martine,to že je JK v nějaké utajené či neviditelné podobě od r.1914 na zemi je přímo proti Bibli.

„Nebojte se! Zůstanu s vámi až do skonání světa.“
(Mt 28:19,20).
Martine, Ježiš nelže!

Možná odpověď je v špatném datování čili v nepřenosti uhlíkové metody, ža ano.

Ježíš nelétal na talíři s Jehovou, není to bibli.

Martin má ale pravdu, že se některé stavby datují do období kolem 10 tis. let a lidstvo je zde podle Bible jen 6 tis. Kam se poděl ten rozdíl?

Tam už se mi dávno svítí. ? ? ?

rozlízáš se po doktorce...Když je Mare vlezlá jak štěnice, tak já taky. To mě Jehovův svatý duch osvítil nabízet světlo na Kristovcích. ?