Krvacive prujmy v Nemecku

Právě probíhající...HUS je zcela běžný syndrom, i když rozšířený především v tropickém pásmu. Poprvé byl popsán koncem 40.let Jako obvykle se infekcí nikdo nezabývá, i když syndrom je známý od 50.let od epidemie ve Francii. Vždy se jedná o relativně malé epidemie, kde není politická poptávka něco vyšetřovat. I u nás se v Ústí n/Lab a okolí objevila epidemie v roce 1990, při které zemřelo 19 lidí, především důchodců a malých dětí. Na politický nátlak musela být ututlána. Správně můj předřečník uvádí běžný sérotyp O157, já bych doplnila ještě sérotypy O102 a O104. Ale údajně se tentokrát nejedná ani o jeden kmen. Zatím jsem odborné vyjádření nečetla, jenom hysterické pavědecké novinářské názory.

Právě probíhající německá infekce je dost zvláštní.
Především nejde o běžný kmen EHEC sérotypu O157:H7 (O je část lipopolysacharidu povrchu buňky, H zase flagelin – protein bakteriálního bičíku a sérotyp je kombinací jejich konkrétních typů). Lovci mikrobů z berlínského Robert Koch Institute jako původce německé infekce odhalili velmi vzácný kmen EHEC O104:H4, produkující shigatoxin 2.
To je překvapení, protože E. coli tohoto sérotypu se v odborné literatuře vyskytla jenom v jednom jediném případě, popsaném v roce 2006 – u 29 leté milovnice fast foodů v Jižní Koreji, která nakonec po těžkém hemolyticko-uremickém syndromu přežila bez následků.
Je pikantní, že bakterie EHEC jsou velmi blízce příbuzné obávaným shigelám.
Mechanismem působení a vlastně i strukturou shigatoxiny připomínají legendární ricin z rostliny skočce obecného. Jsou smrtelně efektivní – rozseknou ribozomální RNA velké podjednotky ribozómů a syntéza bílkovin poškozené buňky je v háji. Odborníci se domnívají, že shigatoxiny do genomu E. coli přinesly horizontálním přenosem viry, tedy fágy podobné slavnému fágu lambda.
Shigella dysenteriae a další shigely jsou původci bacilárních úplavic, extrémně nakažlivých krvavých průjmů, které také mohou končit smrtí.
Zdá se, že EHEC sérotypu O157:H7 je rezistentní vůči řadě antibiotik, jako je například ampicilin, streptomycin nebo tetracyklin, naopak citlivý je prý třeba na gentamicin, kanamycin nebo chloramfenikol. Na rozdíl od běžných infekcí EHEC nepostihuje děti a seniory, ale nejčastěji dospělé ženy kolem 30 až 40 let a je podle všeho hodně rezistentní vůči antibiotikům. Zároveň je tahle infekce jako vlna tsunami – v Německu je za týden víc případů, než jindy za celý rok. Je docela děsivé, že vyvolává HUS neobvykle často, v celé čtvrtině případů a ten navíc probíhá atypicky a smrtelněji. Struktura infekce očividně příliš neodpovídá obvyklé situaci s EHEC, při níž jde o nákazu z lokálního zdroje kontaminace.
Kmen EHEC O104:H4 rozhodně vzbudil pozornost. 1. června 2011 víme o více než 1500 nemocných v osmi evropských zemích a nejméně 17 mrtvých. Nepochybně je to něco úplně jiného, než nedávný trapný humbuk kolem ptačí chřipky. Ještě zdaleka není konec, podle všeho se bude dál umírat a ne málo. Přes veškerou skepsi vůči poblázněným spikleneckým teoriím se vnucuje otázka, jestli jde o trestuhodný průšvih v hygieně potravin, který poskytl prostor pro úspěch EHEC anebo jestli zlým escherichiím náhodou někdo nepomohl. Servery zaměřené na konspirační teorie a mimozemšťany už mají jasno od začátku, ale teď s biologickým útokem koketují i některá seriózní média a politici.
Co by tomu nasvědčovalo?
Není to nic nereálného. Ačkoliv se o tom moc nemluví, EHEC kmeny se objevují na seznamech bioteroristických hrozeb, podle rozdělení americké federální agentury CDC (Centers for Disease Control and Prevention) i EU Health Security Programme, a to ve skupině méně nebezpečných agens, společně například s původci brucelózy, cholery nebo skvrnitého tyfu. Ebola to sice není, ale jejich použití jako zbraně je relativně snadné a při velkém počtu nakažených jsou i mrtví.
Stačí si někde sehnat infikované zvíře a pak zařídit, aby lidé snědli pár bakterií z jeho fekálií – přímo v jídle nebo z dotykem infikovaných rukou. Podle všeho je lze nenápadně šířit.
Bakterie EHEC jsou bohužel hodně podobné nepatogenním E. coli a navíc jich k infekci stačí jen velmi málo, takže se v prostředí hledají jen velmi obtížně.

průjem nemá nožičky,...No to je pořádná chytrost:-)) On se totiž může vyskytovat uvnitř jakékoli zeleniny-teda ta bakterie. Nedej na pohádky našeho hygienika.Je dávno pro smích..To si myslíš, že němci-němky se nemyjí?? Tam jsou lidi čistotnější víc, než kde jinde..A ženy-těch je nejvíc, co jedí bio stravu se asi nemyjí? No a takhle náš hl. hygienik získává prachy. Plácne blábol, stát si ho chová a platí a ty a tobě podobní to papouškujete:-(

Tak poraď jak by si téma založil(a) víc inteligentně?

No ale horsi je kdyby se prenasel s cloveka na cloveka to by umyti asi nestacilo.

průjem nemá nožičky, nepřijde sem.
stačí dodržovat hygienu a mýt zeleninu.

No docela se bojim aby to neprislo i sem.

Můj názor na krvácivé průjmy je, že je to pěkně nepříjemná nemoc.

Neumíš ani inteligentně založit téma ;-)

nazory