Legální nevěra

A stále mě vzrušuje... Ovšem ona sex nepotřebuje, ale já ano, ale i něhu. Jednou mi řekla, tak si na sex najdi mladší... Řekl sem jí, to yi jako nevadí? Co mi to říkáš? Po nějaké době mám kamarádku o 20let mladší, a ačkoliv SR scházíme občas,je to pěkné. Nemá to budoucnost,rozvádět se ani nechci. Ona také ne. Mám to sice defacto povolené, ale dobře to určitě není...

Dobrý den, ženy, slečny, rád bych poznal partnerku, která by takového muže ocenila. Chci lásku a věrnost, ale současně mě velmi vzrušuje představa nevěrné partnerky, ale tak abych o tom věděl, aby to mělo své pravidla a bylo to bezpečné. je mi 40, štíhlý, zabezpečený. Můžete mi napsat na mail [email protected] Děkuji

Ten můj první odtavec byl spíše vtip. Někde jsem to slyšel. Jinak s tebou souhlasím, kromě posledního odstavce.
Zde bych podtrhl, že s ženou se o nevěře diskutovat nedá, ale zkusím to. Mám za sebou léta studií biologie, tak ti mohu napsat, že to tak není. Tvůj názor je výsledek civilizační komunikace.
Důvod, proč žena lépe snáší nevěru a také ji umí lépe skrývat, jsou genově zakódované a souvisí to s rozmnožováním. Je to něco, co nemůžeme příliš ovlivnit. U mužů to není ego, ale snaha po vyrovnané hladině hormonů, která mu umožňuje být mužem, tzn. být ostražitý, rychlý, silný, předvídavý a v podstatě být i zdravější fyzicky. U žen je to snaha po udržení rodinné komunity a svazku ostatních, které jí umožní starat se o potomky. Tady vidíš, že pro nevěru má žena a muž rozdílné důvody. Výsledek je ale stejný - psychická pohoda. Jestli mi věříš, tak dobře, jinak nemá cenu, abychom se na toto téma dál bavili.

Karle,nevím dokud čerpáš,ale odavžuji se tvrdit,že intimně mluvím s větším početm žen a to v různých věkových i sociálních skupinách.Ujištuji Tě,že nejméně 70% žen je nevěrných proto,že je pro ně nevěra ventilem.
Manželství a domácnost je řehole a žena si chce občas připadat jako žena,jako milenka.
Rekla bych,že je to úplně naopak.Kolikrá já jsem slyšela od ženských:potřebovala bys nějakej "ocásek" na hraní,aby ses sebrala!
To je iluze,že si hledáme partnery-to uvádí staré knihy a chlapi tomu rádi věří.
Pochybuji,že jsou všechyn mé přítelkyně aznámé výjímky.Věř tomu,že každá z mých přítelkyn(pokud je nevěrná),nechá TO prostě za dveřmi a jako vzorná maminka a ženuška jde domů a milence si do života dál nepoští-stejně jako chlapi.
Jestli mi nevěříš Karle,stačí si pročíst pár diskusí zde.Samá nezávazně nevěrná žena.Ty co do tohu invastují city,nebo dokonce počítají s milencem jako náhradou ,těch je jako šafránu.
Zena se s nevěrou vypořádává lépe jen proto,že dovede pro štěstí rodiny nahrbit své ego.Chlap to moc neumí.jakmile mu na ego sáhneš,je mu jedno co je napravo nalevo a mstí se,opouští rodinu,nebo aspon ženě nadává do čubek.zenská to pro rodinu překousne a jede se dál.Najde si taky milence a je klid.

Napíši to jednoduše a vyjímky potvrzují pravidlo:
Když je žena nevěrná, tak si hledá partnera pro život. Když je něverný muž, tak hledá inspiraci pro život.

Ženy se s nevěrou vyrovnávají lépe. Je to dané vývojem člověka, protože živočišný pud tak funguje.
Každá nevěra by měla být "vydiskutována" do 2 měsíců, potom jsou následky minimální.

Podtrhuji, co píše "no name". Muž se ženou nemůže diskutovat o nevěře, pokud k ní nedejde, protože se nikdy nepochopí.

AD:26. 1. 2009 17:07:25, iva
možná jsem dost v tomto zaostalá,ale co je to sw??
To je Swingers.
Ve státech to ma jistou tradici. Jak jsou to v prumeru puritani, tak lidi z generace kvetinovych deti udrzujou kontakty a poradaji soukrome party. Jak v evrope, to nevim.
V cesku je to komercni zalezitost. vetsinou platis, Ale je firma, ktera porada party a ucastnikum plati 3000. Hacek je v tom, ze se to nataci a zrejme je to mirne rezirovano. Ucastnici jsou v podstate malo placenymi pornoherci.
K puvodnimu prispevku.
Nevera je bezna vec, skoro v kazdem manzelstvi to nastane. Vsichni by s tim mneli pocitat, ale vetsina pred ti oci zavira. Pak plati, jak tady a jinde mnohokrat padlo, ze co oci nevidi, to srdce neboli, a kdyz uz ,tak zapirat a v nejhorsim priznat to, co je uz stejne prokazano. Prispevatele to nemaji ze svych hlav, to doporucuji sexuologove. Rozhodne se neda rict, ze by to bylo dobre, oni jen na zaklade sirokych znalosti o tom jak to dopadlo jinde a jindy a statistik doporucuji cestu nejmensiho zla. je pri tom jasne, ze kazdy je individualita a jinak mysli a jinak to na nej dolehne. Neexistuje lepsi cesta, nez zpetne vyhodnotit, jake postupy byly v minulosti pouzity pri reseni partnerskych krizi a jake to melo vysledky a z toho vyplynula ta doporuceni. Zadne vzorce se nedaji pouzit a dobra reseni neexistuji. jen mene a vice spatna. Zapomel jsem rict, co je hlavnim meritkem. Je to zachovani alespon trochu funkcni rodiny, A ta funkcnost je prave zavisla na mire angazovanosti obou ve vztahu, A to je zavisle na mnozstvi toho, co se dozvia jak se s tim vyrovnaji, jejich psychicke odolnosti , citovosti, tlaku spolecnosti kolem. Když se najde vule jit to resit k odbornikovi, je to samo idealni, uz proto ze i nazor odborniku se posunuje, jak se posunuje spolecnost.
Informaceo nevere nevratne zasahnou kazdeho. pisou tady baby, ze po tragikym rozchodu se cele roky nemuzou do zadneho vztahu vlozit castecne proto, ze se neumi od bejvala odpoutat a castecne ze strachu ze zase dostanou pres prsty a prijdou o dalsi kousek duse. Boli mne z toho u srdce a jeste vic proto, ze jim nkdo nemuze pomoci , ony to ani nikde nevyklopi, jen tady, anonymne. Bohuzel.
Po tom co jsem tady precetl hodne temat, jsem prisel o zbytky iluzi a asi uz vzdycky se budu hlidat abych se do toho naplno nepolozil.
Ti, Co pred moznosti nevery oci nezavreli a premysleli o tom, snazili se najit cestu jak se uchranit zdrcujicich prekvapeni a tohle je jedno z reseni, ne dobre, ta nejsou, ale jedno z tech mene spatnych, mne to taky napadlo. Taky, když se podari dohodnout, ztrati se kouzlo zakazaneho a muze to mit mirny preventivni ucinek. Snizi se pravdepodobnost. A taky se vyjasni, ze podminky jsou pro oba stejne. I když jeden nema potrebu, vedomi ze ma moznost kdykoli, to uklidni. Vidim to jako ferovou hru. Mnohem mnohem ferovejsi, nez roky zahybat a doma se pretvarovat a predstirat spokojenost. V krajnim pripade. Muj otec mel vic nez deset let milenku a ma s ní i díte, podle ktereho vime jak dlouho to trvalo- trva. Když jednou nahodou taky prisel domu a zastihl tam souseda, ktery nam chodil spravovat televizi, tehdy jeste lampovou, stropil zarlivou scenu.
Dobre si to pamatuju a nezapomenu, Je mi z nej na bliti dodnes a doufam, ze jednou najdu silu mu to rict. Vsechna autorita je v prdeli a nemuzu se s nim bavit. A to rozhodne fer nebylo.
Zenske to vidi jinak protoze proste mysli jinak a diskutovat o tom s nimi nema smysl, nikdy to nepochopim, ale snad jsem se s tim vyrovnal.

Tema zije vlastnim zivotem, prvni prispevek temer 5 let stary, takze autor asi neodpovi. Ale mozna ano, jestli jsou teda jeste spolu :-D.

Co se tyka puvodniho dotazu, mel by PetrK sam odpoveded, kdyz neveru zazil vicekrat, proc na k ni nepostavil takto drive? Proc cekal az na 4. partnerku? Kdyz akceptuje takove vylety, ma nejake omezeni na frekvenci, dobu trvani, pocet milencu? Muze byt (je) milencem spolupracovnik ci primo pribuzny (nebo rovnou syn)?

Dana napsala
"Sex je emotivní záležitost několika málo okamžiků, ale vztah není emoce."

Zajimalo by me, jestli jsi schopna prevest svuj vztah az tak, ze s partnerem mit sex nebudes a budes ho provozovat pouze s milencem(ci), kdyz jste neveru prakticky zrusili?

"pokud by provedl jakýkoliv atak na můj vztah s mým mužem, byl by tomuto mileneckému vztahu konec"
Jsi si jista, ze NIKDY nepodlehnes a bude to vzdy pouze sex?

Diky, jestli odpovis.

Nevěra může prospět,ale ne schválená-to se mi prostě příčí.Ríká se,co oči nevidí,to srdce nebolí.Pokud by můj přítel někde odskočil s nějakou náhodnou,nikdo o tom nevěděl a já ji nepotkávala a ten vztah nepokračoval,tak budiž,Ale neměla bych se to nikdy dozvědět.Ale že bych seděla doma,koukala se na zprávy a věděla,že zrovna ten můj dovádí s holkou,za kterou chodí každý týden?!Ale to už není sex,to už je vztah-tam už něco muselo vzniknout.Ti lidé se na sebe již těší,myslí na sebe,touží po sobě.To už není úlet.
Myslím ale,že náhodná akce může prospět tak,že člověk si uvědomí,že doma je to přece jenom asi lepší.Pokud tedy je:-))))

možná jsem dost v tomto zaostalá,ale co je to sw??

http://profil.lide.cz/profile.fcgi?akce=profile&user=Flindeath&auth=

Peto kolik ti tvoje přítelkyně nosí domů peněz po těch schůzkách? Přemýšlím že bych tu svou začal taky pást!!

Dělám to s partnerkou stejně jako Petr již několik let. Je to pohodové a těšíme se na sebe pořád stejně, ba po zavedení této praktiky ještě více. Náš vztah to celkově zklidňuje. Za osm let jsem já potřebu najít si jinou partnerku "na zpestření "nepocítil

Byl jsem ženě dva roky nevěrný.
Milenka dokonce tvrdila, že to má manželka musí vědět. Prostě jsem odjížděl na pracovní cestu mimo město s přespáním. Plus dopoledne nebo večer ...
Pokud by to žena věděla, tak neřekla ani slovo a byla by to legální nevěra. Ale ptát se jí samozřejmě nebudu, co kdyby to newtušila?
Její případná nevěra? Kdyby šlo jen o sex, že jí ho tam někdo strčí, asi bych to přežil

Edito, jsem na tom podobně. Vyhasnutí před pár lety, já moc práce, žena jiné ideály, zprotivení, řešili jsme to rozstěhováním, já zůstal s dětmi (16 a 20 let) manželka šla do podnájmu. Upozorňuji, že nikdy jsme si nebyli nevěrní, ale poslední asi tři roky jsme spolu nespali, tedy nemilovali se, usínali jsme vedle sebe, ne spolu, a někdy i já na gauči či v práci. Rozhodli jsme se proto že si dáme od sebe pokoj. Po půl roce jsme se vystřídali a v podnájmu byl já. Asi po třech měsících jsem si našel partnerku. K manželce a dětem chodím na návštěvy asi 1x týdně, rozvedeni nejsme a teprve to plánujeme a připouštíme si to, že budeme definitivně od sebe i papírově. Je to pomalá roky se vlekoucí věc, proces se kterým jsme smířeni, tím, že jsem mimo rodinu tak se žena zklidnila a vycházíme spolu velmi dobře, chovám se jako rozvedený už teď, platím na děti, beru je na dovču, přijdu na oslavu narozenin atd.
A na druhou stranu mám partnerku se kterou si rozumím, zhruba mého věku a jsem šťastný. Nějak podobně by to určitě šlo i u tebe. Já beru co život dává a nezůstávám dlužen pokud možno nikomu, že nevyšlo manželství a po dvaceti letech jsme se nesnesli - to se může stát a stalo se, teď máme jiný rozum a jiné cíle a jsou okolo nás lidé, kteří jsou nám překvapivě blízcí, netušil jsem, že mohu někoho takového potkat, ale potkal jsem. Tak hodně štěstí.

Tady nejde o to, jestli jsi žena nebo muž ani o to, kdo by měl být zodpovědnější ani o to, že když měl milenku tvůj manžel, tak že můžeš mít milence i ty.
Problém je v tom, že pokud vám to neklape a ty si najdeš někoho, kdo se ti bude zdát lepší, než tvůj manžel (a to asi určitě bude), tak se do něho zamiluješ a s manželem už nebudeš chtít být. A to bude pro tebe to opravdové peklo.
Pokud už tvým dětem zbývá jen pár let studia, tak bych si asi v tvé situaci začal někoho hledat, ale hlavně bych si reálně připouštěl možnost rozvodu s manželem.

Ahoj Jendo, máš jistě pravdu, ale když můj muž jezdil za milenkou, taky nemyslel na mně a děti a neřešil, zda se nezamiluje a nerozbije to nezvratně rodinu..ono se obecně bere, že žena by měl být zodpovědnější než muž, byla jsem v té pitomosti i vychovávána, v očích mých rodičů manžel byl král a já jen služka pro něj, u mých rodičů panoval naprosto zvrácený model vztahu, chlap byl prostě něco víc ... myslím, že zodpovědní za děti i vztah by měli být oba stejně a říkám si, proč vlastně mám být pořád lepší a charakternější než on. Děti jsou velké, ale ještě dlouho budou studovat na školách a na nás finančně závislí a není v mé moci to sama finančně utáhnout. Na manželovu velkorysost nelze spoléhat po tom, jak se zachoval. Nevím, zda by děti zajistil se mnou ve spolupráci v případě rozvodu. Myslím, že se už nezamiluju, ale po tom, co mně muž tvrdí, že mi udělá dobře, když si někoho najdu, si myslím, že ano, asi by mně udělalo dobře být s normálním fajn chlapem místo toho, co mám doma a vede takové řeči.

Mám to stejně jako ty, já jsem pořád v práci, na koníčky nemám čas, žena je doma, chodí po nákupech nebo po kamarádkách na kafe. Taky žijeme bez lásky. Akorát ta nevěra u nás není.
A s nevěrou opatrně, aby se ti nestalo, že se zamiluješ do toho nového a manžela začneš nenávidět. I když pokud už máš velký děti, tak je to asi jedno.

Ptáte se, proč to za takových okolností neskončíme. Už se nehádáme, zajišťujeme v tandemu dětem potřebné zázemí, doma je klid. Normálně žijem. Ovšem bez lásky. Řeknete si, že to je mizerný život, ale je rozvod něco hezkého ? Nese taky spoustu problémů.Můžem ve jménu lásky rozbít dětem rodinu a jít hledat štěstí. Já už moc na tohle nevěřím a spíš zvažuju, že si opravdu najdu kamaráda, který se taky zklamal-na procházky, popovídání, hezké chvilky. Prč vlastně ne ? Doma to nemám a muž mi to radí....co radíte vy ? Jak byste se zachovali ?

já jsem žila strašně moc dlouho to, co tady padlo-manželskou řeholi, dřinu. Práce, děti, domácnost, byt, později dům. Muž měl koníčky, já ne, ale mně to léta nevadilo. Pocity negativní přišly daleko později, po dvaceti letech manželství. Když jsem zjistila manželovu nevěru. Uvědomovala jsem si, že to mizerné uspořádání pro mně byla moje vlastní vina, já jsem o žádný vlastní nárok na volný čas nebojovala, nepotřebovala ho-bylo to prostě v pořádku. Začala jsem to vidět jinak. On měl práci a zájmy a já práci a práci-v zaměstnání a pak doma. To byl ovšem můj problém. Jenže z jeho záletu jsem se nějak nemohla vzpamatovat, najednou mi nějak přišlo, že ta kupa dřiny, citových, časových a energetických investicí byla k ničemu. Muž řekl, že o nic nešlo, že to skončilo a čekal, že udělám tlustou čáru a pojede se dál. Zda to ukončil, to je otázka, je pořád v práci nebo za svými koníčky-ale po tom se pídit opravdu nebudu, k ničemu by to nevedlo. Nebudu slídit, kde je, když cosi tvrdí, že ovšem lže i v naprostých prkotinách, to jsem se přesvědčila opakovaně. Můj vztah k němu se moc změnil a to mně trápilo daleko víc, než samotná nevěra z jeho strany. Věřit už mu nebudu nikdy, ale kvůli dětem, které jsou velké, ale ne samostatné, jsem mosty nespálila. Nakonec jsme se přece jen dohadovali, já se přes to všechno okamžitě nepřenesla, jak on čekal a považoval za jediné možné řešení. Hádali jsme se a on mně taky začal posílat za jiným chlapem. Kdyby jednou, brala bych to jako afekt, ale on to dělal opakovaně. Vysvětlení je víc-buď chce, abych někoho měla a on si zlegalizoval svůj případný vztah a neměl tolik výčitek, že on má kdesi nějakou a já se starám jen o barák a děti, nebo jsem mu fuk, nebo nevěří, že to udělám atd.
Co vy ? našli byste si za takových okolností chlapa ? Děvčata ? Nebo i mužů názor uvítám. O vztahu svého muže ke mně si iluze nedělám, paradoxně je pro mně úleva, že i můj k němu je lhostejný po tom všem. Kdybych ho i nadále milovala, neskutečně bych se trápila.

Mzslím že to téma není...je to jak s tim gulášem,manželka vaří první den perfektní jídlo,za tyden zase super jidlo,za měsíc špičkove jidlo, cely rpk uplně to nejlepší jídlo,,, ale i tak si přece tan chlap jednou zajde na ten guláš do té hospody