lhaní

Jak se dá na těle poznat když ten druhý lže?

Toto je jiné lhaní, vědomé. To bájné je tak trochu jako droga, jedeš v tom a vymýšlíš si báchorky...jen tak. Ničemu to nevadí, pokud to není tvůj muž, nebo matka, atd.

Ono kdo dneska mluvi pravdu?Kazdej si muze vymejslet co chce od banalit po vazny veci.A ze co lidi je prolhanych.Ale kdo se vydava za jiny lidi a lze ze je nekdo jinej to je pak uz nemoc.

Dobrej,
a tak mi řekněte, co mám asi dělat, když jsem několikrát zalhal, lhát už nechci, ale říct teď úplnou pravdu by bylo pro danou osobu totálním podrazem. Fakt je, že jsem tu danou již podrazil, jenže nechci ublížit víc, než už ublíženo bylo. Jak tedy z toho ven?
Říct pravdu: jasně, úleva pro svědomí a postavení se věci čelem, jenže pro druhou stranu = totální podraz.
Neříct pravdu: jasně, nic se v ten moment u druhé osoby neděje, je "klídek", jenže pak to stejně prakne a taky je to toální podraz.
Rozdíl?
První podraz, přiznal jsem se, možná polehčující okolnost, stejně ale pak hotovo, konečná.
Druhý podraz, hotovo, konečná.
A co teď?
V obou případech konečná, takže jde už fakt jen o to, jak asi člověk vypadá sám před sebou, vlastním svědomím a samozřejmě v koutku duše zůstane u druhého aspoň trochu v dobrém světle.
Jenže, ta OBAVA a STRACH, to je prostě horor!!!
Takže doporučuji nikdy radši nezačít lhát. Přestat je pak horší, než přestat třebas hulit nebp pít. Né, že by to člověk až tak moc potřeboval pro svoje potěšení, jenže se to elý nabaluje, nabaluje a pak vás ta koule lží TOTÁLNĚ PŘEVÁLCUJE a to ještě hlavně v tu chvíli, když se rozhodnete: TAK A ODE DNEŠKA UŽ ŽÁDNÝ NOVÝ LŽI!!!
Tak radši nezačínat nebo začít a přiznat se nebo začít a pak už jen pokračovat?! To je asi ten nejjednodušeji vypadající hlavolam, kterej ale dosud ještě nidko nesložil.
Lež bolí šíleně, jak lháře, tak toho komu lžeme.
Jenže já prostě lhát nechci, ALE

Tito lidé mají radost z toho, že mohou trápit rodinu. Jediné, co vám mohu doporučit je, říct jim, že jejich hry nehrajete a přestat se s nimi stýkat.

To stejné dělá moje sestra. Vymýšlí si, jak jezdí na zájezdy, jak žije společensky, ale nikdy nikdo ji nikde neviděl. Z domu nevychází, jen na nákupy. je už v důchodu a hrozně nám všem lže. Teď si vymyslela, že má zelený zákal a přestává chodit! Mluvili jsme s jejím doktorem, on řekl, že NE, ale sestra prý, že chodí k jinému..... Přestáváme se s ní stýkat, ale je to pro mě těžké, mám ji ráda a připadám si podváděná, přitom, bych jí mohla být oporou.

Omlouvám se za překlepy, ale toto téma je pro mě bolestné, protože mám takovou matku.
je už stará, o to je to horší. Zamkne si byt a nikoho nepustí, pak vykládá, že za ní nikdo nechodí a pod.

Jmenuje se to bájné lhaní a je to osobnostní parologický rys, dost těžko odstranitelný, stupňuje se a je jako droga. vyskytuje se u hysterických osobností, vztahovačných, měněcenných a emotivně labilních. Kdo ji nezná, tan nejdřív uvěří, chovají se neuvěřitelně vstřícně a laskavě, ale jakmile jim šlápnete na jejich nízké sebevědomí, jsou agresivní a vymýšlejí si neuvěřitelní historky. jsou dvě možnosti- přistoupit na jejich hru, nebo je škrtnout ze svých známých a nestýkat se s nimi. pokud je to příbuzný, se kterým musíte být v kontaktu, řekněte mu, že se vám jeho vymýšlení hnusí a nebudete jeho posluchačem. Bohužel si často o vás vymyslí nějakou hloupou historku.

Nejhorší je že si vymýšlí události, které se dají lehce ověřit. Kdyby to byla jen známá, okamžitě s ní přestanu kamarádit, ale tady to nejde.

No Tonicko koukam ze mame fakt v rodine stejny pripady.Ale je to docela hruza ta moje sestrenka ma taky dite a i jemu nekdy rika aby reklo ze byli nekde jinde,nechapu co je vede k takovymu chovani.

Výmysly nemusí vyprávět malé dítě, ale klidně dospělý, který tají svoji skutečnou tvář a myslí, že ho nikdo neodhalí. Nevychází z domu, aby se nemusela s nikým konfrontovat a žije ve svém bludu. Bohužel mám takovou švagrovou. její děti jsou z ní nešťasté. Je prokazatelně doma, nikoho nepustí dovnitř a pak vykládá, že byla třeba v Praze. Myslíte, že je způsob, jak ji z toho dostat?
Lže v malichernostech a pak si stěžuje, že jí ani děti nepomáhají.

ahoj lhala jsem klukovy se kterým ted chodím ubrala jsem si roky protože vypadám fakt mladě a neřekla jsem mu že mám dítě-chci mu to říct až za 2 měsíce-do té doby se do mě bud zamiluje a nebude už chtít odejít a nebo to jako románek vyšumí samo.

Zjistila sem ze moje sestrenice dost lze a jeste se vydava za jiny lidi..Ma dva mobili a z jednoho pise jinej kamaradce jako ze je kluk a uz si s ni takhle pise 5 let!!vytvorila si v hlave partu kamaradu a kazdymu rika ze de zatim a pak zajinym a pritom sedi doma.sverila se mi stim ale rika ze stim neumi prestat..Nevite jestli to neni nejaka porucha?

Hm celkem zvláštní, jak vás poslouchám.. Přiznám se, že taky celkem dost lžu, hodně moc, jsem chronickej lhář.. ale zas na druhou stranu, vy se toho nedokážete zbavit, jak tak čty ty případy, já když si prostě řeknu, tak nelžu. Jsem schopnej nelhat partnerovi, ale i člověku, na kterým mi vůbec nezáleží. A postupem času přestávám teď lhát úplně. Není to pro mě moc těžké, stačí chtít...

Já lhaní nesnáším, možná je...Roberte, znám to z druhé strany, můj kluk se kterým jsem byla 3 roky taky chronicky lhal. Kolikrát nepřišel na domluvenou schůzku, třeba i oběd u našich, pak zavolal že je v nemocnici, když jsem za nim chtěla jet, tak že už ho pouší... blá blá, na příjmu nikoho takového neměli... Lže i o tom kde pracuje, skončilo to skoro před rokem, ale pořád ho mám ráda, je to nejbližší člověk jakého jsme měla a na druhou stranu ho nenávidím za to, že svými lžemi zničil to krásný

Já si myslím, že jde o...Ahoj Zuzko, taky jsem to zažila, byla jsem s klukem 3roky, po prvním měsíci jsem zjistila, že lhal o svém věku, řekl že je mu o rok víc, náhodou jsme si prohlíželi fotky na občance a já to zjistila. Řekla jsem mu - ještě jedla lež a je konec. Tohle jsem řekla ještě mnohokrát. Nejhorší je, že takový člověk je opravdu přesvědčivý a sám si podle mě už věří. Lhal v hloupostech i vážných věcech, např 2roky tvrdil, že si dělá řidičák, pak že už ho má, pak, že je nějký problém, že mu ho nechtějí dát ze zdravotních důvodů... Že si dálkově dodělává maturitu, když volal z tel. budky, tak lhal zda volá z náměstí, nebo od nich z ulice... Pak jsme si pořídili byt, tak rok říkal - od příštího měsíce se k tobě už nastěhuju, kolikrát přišel, že měl bouračku (neměl), že dělá thai box a pod., že je v nemocnici... hlouposti. Je to skoro rok co jsme se rozešli, občas se stýkáme a já ho mám pořád ráda, i když vím, že by to nemělo budoucnost, tak doufám, že by se změnil...

Lhal jsem pritelkyni, lhal jsem kamaradum, a lhal jsem snad vsem kolem me, jen proto abych byl vzdy ten o kom se mluvi a s kym se da bavit o vsem, Spletl jsem se.... S pritelkyni uz nechodim pac sem neunesl to ze jsem ji lhal, a kamaradi e na me divaji skrze prsty. Driv sem Lhával opravdu sost dokonce tak ze sem byl o sve lzi presvedceny, ale ta nemoc ta zavislost, rikat lidem to co chteji slyset jen aby jste je neranili,s tim nejde zit to proste nejde a nikdy nepujde. Aby se clovek zmenl je dulezita jedna vec, uvedomit si co vlastne chce... Kdy mu to vyhovuje takove jake to je tak prosim, ale Vy vsichni cose sebou chcete neco udelat tak poslouchejte.. ivot je o tom jak jej prozijete, a zabit ho tim ze budete lhat nema cenu, proste a jednoduse musite se naucit rikat lidem pravdu a byt pritom tak uprimni jak to jen jde.. Ze zacatku to bude bolet, opravdu bolet, ale pozdeji pokud to nevzdate tak to bude najednout tak dobry pocit ze najednou ten vas zivot nabere jine obratky,ale ma to hacek, sami to nezvladnete, je dobre mit u sebe nekoho kdo vam jeste duveruje a veri ze by jste se dokazali zmenit a bude vas v tom podporovat.. tak se chci zmeit ja a doufam ze se mi to povede

Jak se zbavit lhaní??? Je to strašně hnusná vlastnost! Lžu partnerovi, kamarádům....skoro všem a nevím jak stím pryč!! PROSÍM o POMOC!

Ach jo ahoj..je mi 21let a mám strasny problém...mám přítele,strašně moc ho miluju a vím že na světě nejni nic co bych pro něj neudělala,jenže naše začatky byli moc těžké,když jsme se poznali měla jsem přítele.Rozešli jsme se ale ja se k nemu porad tak nejak z litosti chtela vracet,citila jsem se moc vina,snazila jsem se aby bylo na vsech stranach dobre coz samozrejme nejde a akorad jsem ubližovala vsem kolem hlavne tem dvoum:(lhala jsem ...a ted pokazde kdyz se me muj soucasny přitel zepta na minulost zase lzu a přitom nechci..lzu jen abych mu neublizila.Ale to je spatne:(Nakonec to samozrejme dopadlo tak ze jsme se rozesli.Neveri mi ze mu nebudu lhat a ja se mu popravde ani malinko nedivim.Lhát mu nechci a on mi rekl ze uz tomu neveri,a ze kdyz dokazu sama sebe presvedcit ze lhat uz v NICEM nebudu ze to treba jeste zvladneme.Ale musim presvedcit i jeho...jenze ja nevim jak mu dokazat že lhat nebudu...:(Já jsem o tom opravdu presvedcena a vim ze mu nelzu v nicem kromě minulosti jenze to on mi samozrejme neveri:(prosim prosim poradte mi...Vite napadlo me jen jediny...udelat si hezky vecer a řict mu popravde celou minulost jak to bylo s byvalím..aby už nebyl duvod mu v ničem lhát,nemít tajemstvi a aby on videl ze jsem mu rekla vse...jenze se bojím,nic zlého že bych ho podvedla se nestalo to ne ale stejne strach mam...:(poradite mi nekdo co mam delat??prosim moc ho miluju,jen jsem si to uvedomila pozde...

Jsem na tom bohužel stejně jako Zuzana, shánim kde se dá co s tim dělat. Jsem s ní přes 5 let a nechci jí opustit.