Lidičky, jak na tchyni

Tchýni je třeba polít studenou vodou! To je lék na všechno. A snachu taky.

Chci koupit snaše něco k 26 narozeninám a nic mě už nenapadá. Poraďte mi.

Mysleli jsme to dobře....Milá paní,nic jste nezvorali,jen si toho neumí vážit a nikdy nebudou,udělejte si pořádek ve financích,co dluží at vrátí a dluhy at si platí sami,užívejte si s manželem života a kašlete na ně,,,,,

Mysleli jsme to dobře. Nechtěli jsme, aby museli vycházet od výplaty k výplatě. To, co jsme zažili sami. A stejně jsme to asi zvorali.

Nikdy jsme ani slovem...Tak ať si vyberou, buď Vám vrátí 500.000,- nebo ať si splácí hypotéku!!!
Už to, co jim dáváte, je nadmíru.

Ocitla jsem se v situaci, kdy...A to jí nestačí, že jim splácíte milionovou hypotéku?
Tj. něco ve stylu: podej prst a sní ti celou ruku.

jak na tchyni radím ukamen.... tu osobu ???

Nikdy jsme ani slovem nemluvili o nějakém vděku. Je to prostě samozřejmost.Mám strach, že se na nás bude celý život zlobit. Myslíte, že bychom jim ty zatracenépeníze měli splácet? Je mi z toho na nic.

Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem snacha a už také tchýně. Moje tchýně zlá nebyla dokud se neoženil švagr. Mou švagrovou postavila na piedestál a rozkrájela by se pro ní. Ona trpěla po porodu, ona je tak křehká, ona má 3 děti a musí se jí pomáhat. Když má svátek nebo narozeniny, vždy dostává zlato. Já ji to nezávidím, jenom mě trochu mrzí, když mi dva měsícepo narozeninách zavolá a sdělí mi, že na to zase zapomněla. Vtipné, že? Jednou jsem dostala půl roku prošlé lázeňské oplatky. Prostě je z ní baba princmetálová. Přitom jsem se starala o její matku ( také pěkná čarodějnice zlá) až do smrti.No a místo poděkování, jsem se dočkala nařčení, že babičku navádím proti ní a chci ji ukrást její ( babiččin) družstevní byt. To byla poslední kapka, abych ji začala nenávidět. Nenavštěvuji jí, nezvu jí, je to matka mého muže a tím to končí.
Řekla jsem, že se snachou nikdy takhle zacházet nebudu. Nemám dceru a tak jsem si myslela, že mi ji trochu nahradí. Ale pochopila jsem, že má svoji maminku a přibrzdila jsem. Se synem chodili 8 let a vždy jsem ji měla ráda. Asi 3 x jsem ji nabídla tykání, vždy odmítla. Ale je to její volba a pokud je jí to nepříjemné, respektuji to. Do ničeho jim nemluvím, ničeho si nevšímám, neotravujeme je s návštěvami. Je mi jedno jestli vaří a co. To je věc její a syna. V manželství jim pomáháme jak jen to jde. Kupovali si byt za 2 miliony, dostali od nás peníze ze 3 stavebních spoření, 600 tisíc jsme jim půjčili s tím, že až prodají garsonku, půl milionu nám musí vrátit. Jsou to naše jediné úspory. Splácíme jim milionovou hypotéku, kterou jsme si vzali na sebe. Syn studoval 2 VŠ a stálo to moře peněz.Stejně pomáháme jak to jde. Máme je rádi a chceme aby ten začátek měli jednodužšší než my.
Šok pro mě nastal, když nám měli vrátit 500tisíc, které jsme jim půjčili a snacha se strašně divila, protože si myslela, že jim je necháme. Vyhrkli mi slzy a přibilo mě to do křesla.Teď mám pocit, že jsme je okradli.Nechci, aby mě nenáviděla, ale nevím jak se chovat

Nám to tak funguje už delší dobu.Zeť měl dokonce mé klíče dřív než já jeho.Ovšem byla to nutnost,protože jsem všichni podle okolnosí vozili střídavě vnuka do školy a ze školy ke mě,nebo k nim.To bychom se asi bez klíčů zbláznili.
Určitě by ale každému soudnému člověku vadilo,kdyby zjistil,že mu courá bez důvodu po bytě někdo kdo tam nemá co dělat-i kdyby to byla vlastní matka.Ostatně-z původního domova jsem se odstěhovala před desítkami let,klíče od něj samozřejmě mám,ale nikdy by mě nenapadlo je použít bez domluvy a při návštěvě nezazvonit,když už tam vlastně nebydlím.Ale bez té jistoty klíčů od bytů svých blízkých si to nikdo nedovedem představit.Je to o domluvě a ochotě jí dodržovat

Se zetěm vycázíme...Tak nějak jsem si to také představovala,ona řikávala co kdyby,ale nám klíč od svého domu nedala co kdyby,,víte už mi to vážně lezlo na nervy,sousedé nám říkali že byla věčně u nás,když jsme byly na dovolené,tak po celou dobu u nás i spavala,to víte že jsem to poznala a tvrdila že jen zalila květiny a odešla,vykopala jsem jí z domu,měla jsem jí ráda jako svoji mámu,ale po tom všem je to pro mne cizí žena a jsem v pohodě a nemám žádné výčitky,,,,

Se zetěm vycázíme dobře.Klíče jsem si dali navzájem taky,je to výhodné.Nicméně používáme většinou jen ty od domovních dveří,u bytů stejně zvoníme.Jen když nejsem doma a je zapotřebí něco v bytě zařídit,tak zeť klíč použije,nebo já od jejich bytu.Ovšem vždycky po předchozí domluvě.Klíče od mého domu a bytu má samozřejmě i dcera a vnuk a oni dali své klíče pro jistotu i zeťově mamince-tedy tchýni mé dcery.Pro nikoho to nepředstavuje problém,do bytů si zbytečně,nebo bezdůvodně nelezem.Je to jen taková pojistka-kdyby něco....

Mám doma uplný peklo vše...Moje tchyně nám také zasahovala do všeho,máme postavený dům vedle nich a chtěla klíč kdyby náhodou,souhlasila jsem a brzy toho litovala,chodila k nám když jsme odjeli do práce,poznala jsem že je nám hrabáno ve všem,manžel mi nevěřil nikdy,jeho máma je dokonalá a bez chyb jen já si prý všechno moc beru,závěrem:CHtěla jsem vrátit klíče od domu,nevrátila a já hned nechala vyměnit zámek,dnes se jen pozdravíme a to je všechno,konečně na to přišel i manžel,že jeho máma je potvora a máme klid,,,,

Mám doma uplný peklo vše...Zfackovat, vyrazit, prostě tvrdě. Buď sakra chlap ty posero.

Tak já mám tchyni už...Mám doma uplný peklo vše se řídí podle tchýně.Žijeme na společném dvoře je u nás dvacetkrát za den organizuje nám život.Vynáší odpadky,seče trávu atd.Ráno v 8 00 hod stojí u postele a kouká jak spíme co s tím dělat?

Jo, nenechte se od tchyní manipulovat, ale taky se jim NESERTE do baráku a do bytu, jako některé!

Jsem ve věku kdy hrozí že se stanu tchýní.
Já sama měla dvě tchýně. Ta první, to bylo hrozný.
Ta druhá? To nebyla tchýně, ale maminka mýho muže. Měla jsem ji moc ráda. To byla pravá babička. Jak z Boženy Němcový. Když umírala, snášela jsem to hůř než můj muž, její syn.
Moc na ni vzpomínám.

Nasypat cestičku ze zrní ke kanálu,odnést dekl do sběrny a čekat až se tchyně sama uskladní.

Jak na tchyni? Nejlíp sekerou.

...