Maly zajem o sex

I já se potýkám doma se stejným problémem-manžel nemá chuť.Jsme spolu 13 let.prošli jsme i mojí pasivitou v době mateřské a braní antikoncepce,to se vše srovnalo.Ale poslední dobou se mu do sexu moc nechce.Mluvím už o sexu,protože naše pětiminutovky se milováním moc nazvat nedají-prý se moc dívám na americké filmy..Nejprve mě to uráželo(co vyvadím přece se nezblazní,když si zamanu) ,pak jsem zkoušela debatovat("To jsou jen řeči,já nic číst nebudu!"),nakonec byly i zapálené svíčky,hezká večeře s vínem(ale on měl chuť na pivo) apod.Odezva?"Na co si mám hrát,já takovej nejsu!"Příjde do ložnice posfouká svíčky,pohladí psa,otočí se a usne.Tento víkend jsme sami na chatě v lese,snažím se přimazlit a "Jé,co blbneš,?až večer".Tak nevím jestli jsem mu přestala být přitažlivá,nebo jestli tak zdědkovatěl.Prý erotomanko-no 2x týdně..?Odborníci radí-chce to něco nového přinést do vašeho sex.vztahu,ale i na ty novoty musí být dva co je chtějí zkoušet.Pokud máte i vy doma takového suchara,tak raději nic takového nezkoušejte.Člověk se cítí dost trapně když volá z koupelny rozzářené svíčkami a plné bublinek a ozve se

Bohužel i já jsem se chytila do sexuální pasti. Byla jsem 15 let vdaná a vlastně jsem žila ve vztahu s mužem, který mě, až na první 3-4 roky, téměř vůbec fyzicky nepřitahoval. Byl to opravdu docela hodný manžel, o děti se staral, v domácnosti mi pomáhal, ovšem na můj vkus měl velmi velký zájem o sex. U mě to fungovalo úplně přesně - čím víc on chtěl, tím míň jsem chtěla já. Nakonec, když už k tomu (tak jednou za měsíc) došlo, byla jsem jenom otrávená aniž jsem věděla proč. Myslela jsem si, že prostě na sex nejsem, ovšem asi před 5 lety jsem si, ani nevím jak k tomu došlo, začala s jiným mužem. Nebyla to známost na jednu noc a tak jsem si během asi tříletého mimomanželského vztahu uvědomila, že to není tím, že já nejsem na sex, naopak se mi zdálo, že je tomu naopak. Můj manžel byl mým prvním sexuálním partnerem a já jeho taky, takže je nabíledni, že asi jsme TO v sobě nedokázali probudit, když jsme vlastně nevěděli CO. Bokovka zkončila a já se pomalu začala zabývat myšlenkou, že než takový sex doma, tak radši nic. A pomalu jsem rezignovala, samozřejmě šel do háje celý vztah, který skončil rozvodem. Pak jsem si našla přítele, který byl pravým opakem mého muže. K ničemu mě nenutil, zato se mu podařilo ve mě probudit ohromnou chuť a přimět mě i k různým hrátkám, které jsem si dřív nedovedla představit a přiznám se, ani jsem o nich neměla ponětí. Půl roku to bylo super. No a pak, nějak pomalu a nenápadně, přestával mít zájem o sex on. Momentálně mi to připadá, že mě naučil všechno, co jsem neuměla a spokojen se svým výkonem už necítí potřebu se mnou nic objevovat. Milujeme se tak jednou za týden, někdy ani to ne, a když už, tak mi to přijde, že si "plní povinnost", když už jsem moc nervózní. Když si vzpomenu na ty začátky, je mi na nic. Vím, každý vztah je na začátku překotný, ale takhle už dál nemůžu. Přitom ho moc miluju, ale všechny ženské fígle selhávají. Zdá se, že už ho nelákají ani netradiční místa, ani různé rychlovky nebo jiné blbiny, které se snažím vymýšlet. Navíc jsem i já ráda dobývaná a nechce se mi jen mu dělat pomyšlení aby se laskavě uvolil....Je mi moc smutno. Sotva mě sex začal opravdu bavit, mám defacto po něm. Fak bezvadné. Ale co s tím?

Ahoj Kájo, když jsem četla tvé řádky, měla jsem pocit, že to nepíšeš ty, ale já. Zajímalo by mně jak to hodláš řešit do budoucna. Jsem rovněž v koncích a nevím jak dál.

Doporučuju, než to celé vzdáte, zkusit se znova zamilovat. Do koho chcete, nejlépe však do manžela :-) I kdyby to mělo být poprvé doopravdy.Láska a milování podmiňují jedna druhé. Když nejde milování, hledejte lásku. Nic si nevyčítat, a pokud nám to není lhostejné, začít konat. Přeju hodně štěstí, a odvahu vykročit. Renat

Jsem jedna z těch,co mají malý zájem o sex. Je mi 27 let,jsem 5 let vdaná a mám 4leté dítě.Za svobodna jsme se milovali každý den i několikrát a já byla velmi aktivní a měla jsem stále chuť.Moc nám to oboum vyhovovalo.Vzali jsme se a zplodili dítě.Po porodu se vše změnilo.Nejdřív jsem měla strach z milování, že to bude po porodu bolet.Manžel mě něžně přesvědčoval 2,5 měsíce.Potom jsme se milovali tak 2-3krát za týden,ale rok od roku mám na sex menší chuť.Manželova chuť je stále jako za svobodna.Je mi to líto a nedokážu vysvětlit,proč se mi nechce.Ano jsem unavená,vyčerpaná,vymazlená od syna....ale to není vysvětlení mé netouhy. Nyní se milujeme někdy jen 2krát za měsíc. někdy mu to udělám rukou nebo pusou,abych měla pocit,že jsem mu vyhověla.Miluju ho a chci aby o své krásno nepřicházel,ale jemu jde taky o to být se mnou,být ve mě a neuspokojuje ho to tak jeko styk.Mě to stačí,ale manželovi ne.Ozve se,zkusí mě vzrušit,ale často ho odmítám a je mi to líto.Nedokážu mu vysvětlit,že ho miluju,že oceňuju jak mi pomáhá v domácnosti,jak se stará o syna...je perfektní partner a tím víc mě mrzí, že je smutný,když ho odmítnu.Přemýšlela jsem i o tom, že navštívím nějakou sexuologickou poradnu,ale zatím jsem nenašla odvahu. Poradíte mi tady někdo? Teď plánujeme další dítě,ale já i manžel máme strach, že to po druhém porodu bude ještě horší/jestli to ještě jde/. Tak mi poraďte ať nepřijdu o báječnýho chlapa a skvělé manželství.díky J.

Pro Míru. Koukám, že dovedeš poradit ve všech diskuzích na "sexu". Jseš sexuolog nebo jsi jen sežral Šalamounovo hovno?

Ahoj Šotku, Ivo to vystihl přesně. Jiná cesta než psychoterapie z jejího problému dle mého mínění nevede. Ale ona sama musí chtít.Láska není ve slovech, ale v činech. Jestli Tě skutečně miluje, tak by to měla prokázat tím, že se začne léčit. Před tím ale musí pochopit a přiznat si, že skutečně má problém. Na záležitosti sexu se stále dívá dětskýma očima. A je těžké vzdát se toho pohledu, ve kterém se jako malá holka utvrzovala.Rozhodně čekat, až se to spraví, nikam nevede. Čím déle bude setrvávat ve svém dětském názoru (ve větší míře nevědomém) na sex, tím těžší pro ni bude změnit to.Jak jsi popisoval její chování při styku - klade mezi vás překážky. Snaží se neprojevovat se - asi tak, jako téměř nedýchala, když si její matka vedle ní užívala. Prostě se bojí intimity, blízkosti. A pocit blízkosti je o tom dovolit si být zranitelný před tím druhým. A to se jako dospělá musí velice těžko učit.

Milý Šotku, tvá situace je opravdu těžká. Nadějí pro tvoji ženu by mohla být regresní terapie, pomocí které by se odstranily bloky v prožívání sexuality. Problém je v tom, že by tvoje žena musela sama chtít něco v této situaci změnit. Pokud to necítí jako svůj pronblém, tak se obávám, že není cesta jak to zlepšit.

Prosím o radu, co s tím, když se líší naše sexuální nároky. Mojí ženě opravdu stačí milovat se 1x měsíčně. Jsme spolu již 2 roky, před tím jsem spolu taky asi dva roky chodili. Sex byl častější, ale prý jen proto, abych nehledal jinou. S větší důvěrou a ujištěním, že za jinou nechci jít, tak se častost milování omezilo na 1 měsíčně. Mé nároky jsou tak 3x až 4x týdně. Mě je 31 let, mé paní 23 let. Já jsem byl již ženatý (10 let). Moje paní, jak jsem se později postupně dozvídal, měla nemilé zážitky v dětství se svoji maminkou, se kterou spali v jedné místnosti a ona si tam vodila své partnery v domění, že její dcera spí (v období jejich 10-12let). Ta prožívala pocity odporu a hnusu. Její první sexuální partner jí řekl ráno po styku, že je ženatý a že svoji ženu neopustí, a další podobné zážitky. Moje paní je jinak také do značné míry zbavena "ženského sebevědomí", dává to najevo třeba tím, že říká, že se necítí jako žena, že nemá touhu se milovat, že po milování je unavená, že si nepřipadá sexy (přitom je velmi hezká). Při milování je buďto odvrácená, nebo mě nebo sobě přikrývá obličej, soustředí se na to, aby při milování nevzdychala, nedávala najevo svoje pocity jak hlasově, tak verbálně (hnusilo se jí to, když spávala v jedné místnosti s maminkou ...). Za nějaký čas má nějakou tu výčitku, že by se měla tedy se svým manželem tedy i pomilovat (jde podle toho snad úplně přesně poznat období její ovulace, kdy tedy kousíček sexuální touhy vykukne napovrch), pak je stejně toto "spojení" spíše křečovité, neuvolněné. Jinak o těch všech věcech se snažíme otevřeně mluvit, dříve byl i u mě větší tlak, chtít to vyřešit, ale od toho jsem ustoupil asi tak před půl rokem s doměním, že se snad vše trochu zlepší, ale jí to prostě vyhovuje, neprovozovat sex. Ale cítím na sobě, že se moje trpělivost ozývá a nevím, zdali s ní mám o tom promluvit, znovu jí dát najevo i mé větší potřeby (milování cítím i jako své citové vyjádření). Snažím se jí ve všem pochopit, do ničeho jí nenutit, ujišťovat ... Jinak mi dává najevo, že mne miluje, že mne potřebuje, že pro ni hodně znamenám, ale už nemohu déle v sobě popírat moji přirozenost. Navíc masturbuje dost často a na mou otázku, proč si sexuální touhu "neschová" pro oba, mi sdělila, že masturbuje proto, aby se zbavila sexuálního napětí, ale milovat že se chce uvolněná, bez tohoto napětí, a abych to dělal také tak. Prosím poradte mi, nevím co bych k tomu ještě napsal, né že by nebylo co, ale nevím už co je podstatné a co méně, kde mohu dělat chyby, které se jako chyby většinou ukážou až později. S pozdravem Šotek.

Ahoj vsichni,jsem prekvapena kolik zen ma tyhle problemy, ja jsem v opacne situaci a verete ,ze ani to neni prochazka ruzovym sadem.se svym pritelem ziji dva roky.na zacatku byl nas sex supr,dokonce jsem ho musela brzdit a posledni dobou ho pomalu premlouvam.nemyslim si, ze vyzaduju extremni pozornost stacilo by mi to jednou do tydne ,ale memu priteli by to snad stacilo jednou maximalne dvakrat za mesic.nevim co s tim,dost me to trapi a bojim se,abych si v budoucnu nenasla milence.jinak je nas vztah dobry a myslenka,ze se s nim rozejdu jen kvuli sexu me desi.prosim poradte mi jak ho zaujmout,aby mel vetsi zajem o sex.

Na mrtvici to je, jenže co dělat? Asi si snad budu muset nakoupit také nějaké kazaety snad a pomůcky, a každej se bude věnovat asi jen sobě, to je pěkná budoucnost, ještě když jsem mladá.

Pavlo moc se mi líbí Tvé upřímné přiznání a zcela Tě chápu, znám to. Opravdu je to někdy na mrtvici.

Smajlinko, jednoznačný důkaz pro to nemám ale jak tak pozoruji vztahy kolem sebe, hlavně manželské, vychází mi to tak, jak jsem napsal. Mnohem častěji také slyším od ženatých mužů než žen, že s jejich protějšky nic není. Může to být také tím, že ženy o tom méně mluví. Domnívám se však, že pokud muže zajímá jen jídlo, pivo a sport, málokdy s ním pohne i cizí žena. Pokud však nemá žena zájem o svého manžela, o jiného pravděpodobně zájem mít bude.

Není to také tím, že při tom "čumění na Péčko" masturbuje. Pak by smozřejmě měl nižší chuť na sex partnerský. Pokud by to tak bylo, možná by pomohlo nějak inovovat váš sexuální život, aby bylo pro něj přitažlivější než to Péčko.

Já mám velký zájem o sex, a můj přítel sotva 1-2x za týden. Někdy jsem z toho úplně hotová, pak jsem naštvaná a protivná a on neví proč. A to spolu jsme 2roky, a chvíli spolu bydlíme. Prostě mám větší chutě, co mám dělat? Mluvit o tom s ním nemá cenu, stejně to nakonec skončí hádkou. Nemá to z toho čučení na péčko, že pak už nemá chut? Vím jistě, že jednou si budu muset najít někoho stejně jen na ten sex. Bohužel.

Josefe, a podle čeho to usuzuješ?

Pavlínko já myslím že žen, které by chtěly s jinejma je přece jenom větší procento.

A chlap snad ne? Taky znám chlapy, ktří by chtěli, ale s jinejma. Bohužel jsou na tom obě pohlaví stejně.

Petře, jednou jsme si v práci s kolegy vzájemně stěžovali že s manželkami doma nic není a jeden starší spolupracovník, když nás tak poslouchal, vyřkl velmi pravdivou větu: "Vy blbci ony by chtěly, ale s jinejma". V té větě vystihl podstatu ženské povahy - málokdy je spokojena pouze s tím co má a dřív nebo později začne toužit po něčem jiném.

chce to vse jen cas.jsem na stejne pozici jako ty.mam pritele kteri je vyborny milenec,ale tet mame sex tak 1 tydne.take mi to neni vhod nebot jsem nymfoman ale oto intenzivnejsi je to potom,a lepe si vychutnavam kazdou sekundu.trpelivost!!!!!!