Manzelka se zamilovala do jineho pres net

Jojo, tam to smerujeme... Dneska vecer dame deti k nasim a nekam vyrazime posedet;) A nebyl cas predtim kvuli praci a praci na baraku (6let rekonstruuju vlastnima rukama), deti nikdo nepohlidal, atd... Tak to bylo tezko, ale vime ze to byla chyba... Uvidime, nejak bude. Zatim jsem pozitivne nalazen, i kdyz to je mnohdy z kopce dokopce. Musim vydrzet. Je to takova prijemna hra;) Takove znovudobyvani. Ja tomu frajirkovi ukazu;)

Jsi opravdu rozumný chlap. Možná je to taky tím, že, jak píšeš, žijete na samotě a chybí vám kontakty s okolím. Znáte se jen "v teplákách doma u večeře" a již si nedokážete vybavit, do jaké osobnosti jste se vlastně před lety zamilovali! Kdyby tě žena viděla i v jiných situacích, mohla se na tebe podívat jako na cizího chlapa, někde ve společnosti jiných, kde by mohla třeba i srovnávat a všimnout si, že jsi lepší než ostatní. Nebo jak to říct - prostě aby měla možnost vidět tě objektivně. I když, pokud je teď zaslepená, nelámala bych to přes koleno hned.Já osobně bych se asi zbláznila, potřebuji společnost, pořád něco podnikáme, někam chodíme, jezdíme, trávíme hodně času s kamarády, s dítětem jsme vyráželi už v jednom měsíci. Nebo jdeme i sami, ale někam do restaurace (i když si můžeme to kafe dát i doma, že:-) A s partnerem nám to klape už hodně dlouho. Máme každý svoje zájmy, to je taky důležitý. Pak si máme o čem povídat (u toho kafe v baru:-)

MArtinJestli ti řekla tohle, tak nevím:( Můžeš to zkusit, ale moc se na to nevaž. Jestli je teď zamilovaná do jinýho, tak lásku k tobě bude asi těžko hledat. Držím Ti palce.

Je mi jasne ze to je tezke i pro ni. Nechce se ji odejit od rodiny, nechce ublizit ani jednomu. Nevi jestli jej miluje, nebo miluje jen tu iluzi z internetu;)) Ale vi ze me nemiluje... ze to vyprchalo. Poznala to pri libani a milovani, ze ke me nic necitila. Tizive to poznani;)Pul roku je opravdu hodne dlouha doba... Ale rad bych to vydrzel. Myslim si ze mi to stoji za to. Uvidime. Jen se musim snazit nedelat zarlive sceny, a nenatlacet a nevnucovat se... atd... Jinak jsem se ve vsem zmenil k lepsimu. Sama rika, ze ji chybi jen ta laska, ze jinak jsem pro ni dokonaly chlap... Ale kdyz uz tu jednou laska byla (tj. kdyz se zamilovala na zacatku;)) tak by mohla prijit zase... takze budu vyckavat verit, atd...

Uf, to je situace. Pro tvojí ženu jakbysmet. Jsi dobrý, že to chceš řešit a ne se hned rozcházet, to by každý neuměl.Nemá cenu si říkat, co on má a ty ne, nebo prostě proč jí připadá lepší on, co bys měl ty na sobě vylepšit atd. Prostě jestli je zamilovaná, tak je pro ni ten druhý dočasně vždycky lepší, ať děláš co děláš, ať je to třeba úplný blb. Prostě to nijak s tebou nesouvisí. Tohle hormonální pobláznění časem ustoupí a ona uvidí, kdo je lepší, začne jí fungovat mozek zase normálně a bude moci přemýšlet. Když budeš trpělivý, tak myslím, že se k tobě vrátí. Ale někdy ta chemie pracuje dost dlouho, třeba půl roku...?

Jojo. Snazim se;) Nekdy to jde lip, nekdy hur. Jsem v nevyhode;)) U nej se ji libi, ze nic neocekava, nemusi nic resit. Coz teda my dva musime a taky mame ruzne ocekavani od sebe. Ale nejak to dopadne. Nasel jsem zajimavou knihu. Tady je z ni ukazka: http://www.samuelcz.com/u/17007.html Myslim si ze ma cenu bojovat.

Zkus k ní být pozorný - ne vtíravý, ale prostě pozornější a zkusit si její lásku nenásilně získat zpět, pokud jí miluješ...

Martine na tohle je každá rada drahá. Zamilovaní mají většinou svou hlavu, neustoupí, něchtějí spolupracovat a často za sebou pálí mosty. Hádky věci ještě zhorší a nejhorší je, že i kdyby tvá žena spolupracovat chtěla, tak lásku se srdíčka hned tak nevyžene. Je možné, že jde jen o lehké pobláznění, ale to máme každý jinak nastaveno. Doporučuji o problému pravidelně mluvit, být trpělivý, spolupracovat a snažít se udělat vše pro záchranu vašho manželství z tvé strany. Držím palce....

Ahoj,jsme spolu pres 7 let, 3 roky jsme manzele a mame dve deti. Zijeme docela na samote. A tak nejak jsme trosku ztratili pro samou praci na baraku a s detma kontakty s okolim. Kvuli praci a tak, jsem prehlizel problemy a tuzby sve zeny. A tak to vyvrcholilo tim, ze se jeji vztah ke mne vytratil. Ma me rada, ale asi uz nemiluje. Zaroven se do toho pripletl jeden muj kamarad a oba pres moje upozornovani at si nezahravaji, si zacali psavat pres icq a mobil dlouho do noci. Tusil jsem kam to speje. Zena nechtela nic resit, ze si musi vyresit, jestli me ma rada, nebo chce zkusit neco jineho, atd... Ale porad mi oba nechteli priznat ze by v tom jejich vykladanim mohlo byt neco vic. Ale ja to tusil, nejsem blby. Naprimo jsem se ho zeptal a on mi potvrdil, ze ji miluje. Ona tusi ze ho miluje, ale snazi se presvedcovat ze ne. A tape, jak to vlastne je. Ma nas rada oba. Nechce nikomu ublizit. Od te doby co jsme se odcizili (a ja se pak naboural autem, atd...) jsem se dost zmenil. Vpodstate ve vsem co ji vadilo. Jenze uz je mozna dost pozde. Odejit nechce, ja odejit taky nemuzu. Resit to neni jak. Ze prej potrebuje cas premyslet co chce. Jenze ja nejak nedokazu vedle ni zit. A citit ze si pise s jinym a na me nema dostatek casu a pak kdyz sme spolu, tak utika stejne za nim na icq.Je zvlastni ze kdyz se semtam vidi, tak musi i ona uznat, ze je to hnup. A odrazuje ji to aby s nim byla.Nevim co mam delat. Nevim jestli to neni jen takove vzplanuti, kdyz ptacek vyletne z klicky a chytne se prvniho stebelka, nebo jde opravdu o lasku a mam se pripravovat na to nejhorsi.Nevim co mam delat. Je tezke prezivat kazdy den. Uz se to tahne mesic ci dva.