Miško a Marek

A víte o tom, že i lékaři se mohou "seknout"? Mě například říkali, že moje dítě bude postižené. Rozhodnutí jít/nejít na interupci měsíc hýbalo naší domácností. Nakonec jsme se rozhodli, že si sítě necháme a postaráme se o něj jak nejlíp dovedeme. Výsledek-zdravé miminko, tedy, abych nebyla za lháře, má LMD, ale to nepokládám za žádné postižení. Nikdo mi nevysvětlil, jak se mohli takhle splést. Svedli to na chybné testy, na neobvyklé hodnoty atd. Ale když si představím, že bych malého dala pryč. A jinak, nejsem žádná fanatička, která neví o čem mluví. Pracuju s postiženými lidmi v ústavu, takže když jsme se rozhodli si i postižené mimčo nechat, věděli jsme, co nás čeká. Naštěstí to dopadlo jinak.A že matka chtěla dát siamským dvojčatům šanci? Ano, bylo to na ní. Ale právě na Slovensku už siamská dvojčata oddělili a obě holčičky přežily. Kdybych věděla, že tu ta šance je, taky bych to chtěla zkusit. jak ji můžete odsuzovat. Nejsem proti potratům, když je proto pádný důvod, ale že dnes leckterá žena používá interupci jako jistou formu antikoncepce, nad tím mi zůstává rozum stát.

Mamčo, nic si z toho nedělej. Já přesně vím, jak to myslíš. My jsme už úplně někde jinde.

mě nevadí,že jsem podle tebe blbka,dávno už mě nezajímá,co si kdo o mně myslí,to jsem řešila v mládí.Vím,že je rok 2007,ale proto se z lidí nnemusí stát bezcitná hmota.lidem se dějí různý věci,ale rozdíl je v jejich přijímání.Tomu se říká lidská moudrost a vede k ní velmi složitá cesta.Jen hlupák bude soudit.

mamčo, doufám, že se také dočkáš takového obohacení a opravdu, opravdu ti ho s úsměvem přeju

mamčo Ty jsi blbka a patříš do středověku.Píše so rok 2007,pokud sis toho ještě nevšimla.Soňo,napsala jsi to přesně a s citem.

Já také nikoho neodsuzuju. Ani náhodou bych si to nedovolila.Jen všem falešným altruistkám z celého srdce přeju, aby trávily bezesné noce a dlouhé dny u svého dítěte upoutaného na lůžko, kříčícího bolestí, zmateného, nemohoucího, neovládajícího tělesné funkce, aby trávily nekonečně dlouhé hodiny po nemocnicích, žebraly o příspěvky na drahý dýchací přístroj, několikrát denně své dítě trubičkou krmily a 24 hodin sledovaly jeho obličej zkroucený bolestí. K zodpovědnému rozhoudnoutí se k takovému životu, nezbývá než blahopřát.

vy anonymové,zamysleli jste se nad tím,jak jsou vaše srdce ledová?jste duševní mrzáci,ale to je mnohem horší,než fyzickej mrzák.Usmáli jste se někdy na sluníčko?na sousedku,která vám třeba pije krev?nosíte na své tváři úsměv a pohodu?Zamyslete se někdy nad tímto,je to dost vypovídající,hodnej člověk s láskou v srdci by to,co jste napsali,nikdy ani nevyslovil.Je mi vás fakt líto,ale je mi to jedno.Není mi však jedno toho,jak hnusně tady píšete,to vám těch lidí není ani trochu líto?A např.děti s Dawnem člověka nadmíru obohatí,obohatí ho o cit a lásku,a to je nejvíc.

Naši sousedi měli syna s Downovým syndromem s vysokým stupněm postižení. Starali se o něj doma 28 let než zemřel. Upřímně - klobouk dolů. Ale za jakou cenu? On je vůbec nevnímal, jen jedl a ... paní jsem se neviděla usmát, byla jen ztrápená a fyzicky i psychicky na dně a pán to samé. 3 zničené životy. Tenkrát ještě neměli možnost v těhotenství zjistit, že jejich dítě nebude zdravé.Po vyšetření plodové vody mi doktor řekl, že chromozomů je správný počet, ale že existuje ještě okolo 6 tisích možných dalších vrozených vad, které se odhalit nedají. Pracovala jsem i na novorozeneckém odd., kde byly děti s těžkými vrozenými vadami, a které tu rodiče odložili, protože je nechtěli.Co myslíte, jaký život je asi čeká?Ano, každý přemýšlí jinak. Já ale jestliže bych věděla, že mé dítě bude těžce postižené, bych ho na svět nikdy nepřivedla. Úplně stačí ta rizika, která ovlivnit nemůžeme a nikdo z těch rodičů si nedokáže představit jaký život pak čeká nejen je, celou rodinu, ale hlavně ty děti.

Anonyme asi jsi nečetl/a pořádně.to bylo myšleno v případě, že by vše dopadlo dobře, ale o tom nemá cenu se bavit.Dopadlo to, jak to dopadlo, ale nikdo mi nevymluví, že šance i když malé byly, kdyby ne, doktoři by se do toho nepouštěli.A že nešla na potrat?Je spousta žen, které dopředu věděly, že budou mít více, či méně postižené děti a nechaly si je.V jiném stavu se mění nálady i emoce,většinou se probouzí mateřský cit a myšlení je trošku odlišné, než za normálních okolností.Já tu ženu chápu,tím nechci říct, že bych já si děti nechala, spíš ne, ale odsuzovat tu ženu bych si teda netroufla.

Přesně tak,plně souhlasím.

Jo, a kdyby mi lékař řekl, že čekám dítě s Downem, tak jdu URČITĚ na potrat, o tom nepochybuji. A je blázen ten, kdo by udělal opak a i s tím vědomím, že přivede na svět duševního mrzáčka to dítě donosil.

Že je zodpovědná???? No podle mě je spíš hodně nezodpovědná, když se pustila do něčeho tak riskantního a s více než špatnou prognózou.

I třeba za tu cenu, víš naše společnost si ještě nestačila zvyknout na to, že každý přemýšlí jinak a jiných dimenzích.Nikdo, kdo to nezažil, nemůže přesně říct, jak by se rozhodl a nemůže stejně přemýšlet někdo kdo o tom slyše a někdo kdo to zažil.Stejně tak, bavili bychom se tady i v tom případě, že by chlapečci přežili o tom, že je zodpovědná, že nešla na potrat i když věděla, že čeká siamská dvojčata?Že vlastně dala život dvěma dětem, které tady nemusely být?Nebavili, jelikož by to každý považoval za normál.

Nikdy nikdo neřekl, že žádná šance není. Naopak i lékaři věřili v dobrý výsledek, proč by do toho, jinak, šli. Dokonce, ani když se zjistilo, že dvojčata jsou srostlá, nikdo té matce potrat nenavrhoval... I když to takhle špatně dopadlo, alespoň ti lékaři získali další zkušenost. Myslím, že nikdo nemá právo tu matku odsuzovat. Podle některých reakcí, kdyby mi lékař řekl, že budu mít dítě např s Downovým syndromem, že bych měla jít na potrat?? Nikdy, ani náhodou. Každý si zaslouží šanci. Souhlasím s mamčou. Nejvic tu asi soudí ti, kteří nikdy nic zlého nezažili. :-(

A kolik z vás se už rozhodovalo? Píšete, co byste asi udělali, ale nikdy jste v té situaci nebyli. Nakonec by vaše rozhodnutí mohlo být úplně opačné, než si myslíte teď.

Za šanci vědět,že budu do konce života víc nešťastný?

To je sice pravda s těma narkomanama a alkoholikama, ale ve finále je výsledek stejný-investice.Za šanci byť jen malou by dali mnozí cokoli.

Jo je to těžké dilema jíd na potrat či dát šanci i když je šance mizivá...asi bych se rozhodla pro potrat po tom co jsem viděla -je mi jich strašně líto.

Jenže narkomani a alkoholici dostali šanci na plnohodnotný život,ale tady se vědělo už v zárodku,že tam ta šance není.

Co tu někdo pořád omýlá finanční stránku a ani se pod to nepodepíše.To by jsme mohli zajít tak daleko, že buden vyčíslovat léčení narkomanů a alkoholiků, léčení lidí s úrazama, jelikož tam kde si ten úraz udělali, nemuseli chodit atd...Docela primitivní obhajoba názoru.