Mladá matka?

Já měla první dítě v 18ti a nelituji,neměli jsme nic,byt mi naštěstí přenechala sestra těsně před porodem,těhotenství jsme od 6 měsíce strávila v nemocnici,ale klučina byl naštěstí zdraví i když se narodil o měsíc dříve.Zvládla jsem to,kluka si užila i když manžel šel v jeho 8mi měsících na vojnu,i když jsme se v jeho 4,5letech rozvedli-přesto všechno bych neměnila.Jen jsem potom druhé nechtěla,neumím to vysvětlit,ale pořád jsem věděla,že jedno mi nevadí ale dvě by vadili,tak jsem to cítila a kluka si patřičně užívala.Samozřejmně žejsem neměla peníze na rozhazování,lecos z oblečení by neměl kdyby nekoupili naši nebo sestra,ale vychovala jsem ho dobře.Teď je mu 16 a je to super kluk.Mám teď sice děti dvě,bylo mu 6,5 když se narodila holčička,ta už byla plánovaná,narodila se 11 měsíců po svadbě a užila jsem si super i jí,a vlastně stále užívám.Už jsem ten pocit,že mi dvě děti budou vadit neměla.Myslím,že nezáleží na věku,ale na tom jak se žena cítí a jakou má vnitřní sílu.Druhý manžel není bez chyby (já taky ne),ale jsem s ním spokojená a tak to má být.Rozhodně myslím,že by ženská neměla mít děti jen kvůli tomu,že už má věk nebo si myslí,že tím slepí neklapající manželství.Já si totiž stále myslím,že když jsem druhé dítě tenkrát nechtěla(i když mně první manžel přemlouval)asi jsem nějak cítila,že to s ním dopadne tak jak dopadlo.Kdo ví...

Je to každého osobná vec kedy sa rozhodne mať dieťa. No mal by byť človek vtedy zabezpečený, aby si dieťa mohol užiť a nie sa stresovať. Ja osobne som dieťa v 21 rokoch nechcela, pretože do 23 som študovala. Ani po štúdiu som stále po dieťati akosi netúžila, hoci s partnerom som chodila už 6 rokov a mali sme vlastný byt. Obidvaja sme chceli cestovať, urobiť nejakú kariéru, čosi si nasporiť. Proste sa vyblôázniť a užiť si po náročnom štúdiu. Prvé dieťa som porodila v 29 rokoch a dokonale som si užila materskú. Druhé dieťa som mala mať strach, lebo som mala komplikované teh. aj pôrod. Ale v 33 rokoch prišlo prekvapenie... A v 34 som porodila nášho krásneho synčeka. Je pravda, že pri druhom sa už nedá nato?ko si užívať. A hlavne, keď nám prvorodené dieťa ochorelo hneď po pôrode druhého. A aby toho nebolo málo, zistili chorobu aj nášmu bábätku. Tak beháme po lekároch a tešíme sa s každého prežitého dňa s našimi slniečkami. Neviem si bez nich predstaviť život.Môj názor. Je jedno kedy žena porodí, ale mala by sa naplno odovzdať svojmu dieťaťu. Čo do dieťaťa investujeme to sa nám raz určite vráti.

Taky si to myslím, poměrně dost často jezdíme na dovolené, chodíme večer se známými a vždy, když se vracím, tak si představím, že bych musela ráno fungovat bez omezení,tak jsem šťastná, že mám volnost, pohodu.Mimi je krásný, ale u mě už fakt asi jen na omazlení, pochování, občasné pohlídání a rychle vrátit.Přece jen i když je dětem 20 a 17, tak velké děti, jiné, ale velké starosti.Ale neodsuzuju nikoho, mám fakt splněno.Ale kdybych to mohla vrátit asi bych děti měla opět kolem 20 let.Mám jen pozizivní zkušenosti, ale je to individuální.

Jo, jo, je to tak. A hlavně v mém případě jsou poměrně závažné zdravotní důvody, takže si asi opravdu počkám. Toho pejska si pořiď. Ale holka, nevím, nevím. Já mám psa, kočky, pískomily, rybičky... manžel vždycky s úsměvem prohlašuje, že už neví, co mi koupí až mě po dalším roce chytnou touhy po miminku. Ale řeknu ti, že nejlepší antikoncepce v našem věku, je půjčit si miminko od těch počkavších mamin. Já mám v okolí dvě. Vždycky jim drobečky pochovám, nakrmím, přebalím, to se nezapomíná, ale s obrovskou úlevou je vracím zpět s pohodlnou myšlenkou na klidný večer s manželem nad sklenkou nebo jen tak na procházce. Zkrátka, co si budem povídat, máme splněno. A dokazovat si, že potřebujeme být mladší tím, že přivedeme na svět dítě si myslím, že nemáme zapotřebí. Možná to zní hnusně, ale já to tak cítím. Kdo se rozhoduje kolem 40., ať si půjčí mimčo... pokud i po dvou dnech a nocích bude hořet touhou mít vlastní uzlík... ať jde do toho... a ať ho štěstí neopouští. Pa všem

Mirko, taky jsem přemýšlela nad třetím dítěm, má to své pro i proti.děti nám odrůstají a bylo by hezké si to vychutnat, ale jak píšeš, lepší být mladá babička, než přestárlá matka.Kdyby si můj syn pospíšil, tak můžu být babička do 40 let a pak bych vodila vnouče a své dítě za ruku, tak než mě mé děti obdaří vnoučatama, pořídím si psa.A je to vyřešené, je v tom asi taky už trošku sobectví, vychovala jsem 2 děti a mám pohodlí, jedem kam chceme, bez shánění hlídání a najednou zase omezení, sice krásný, ale slevit z pohodlí bych musela.Tak budu čekat na rozmazlování vnoučat a užívat si života.Ale nikdy neříkej nikdy.Pa pa

Vážení úředníci,ano, díky hornictví město Havířov vlastně vzniklo, ale díky tomu, že téměř všechny šachty jsou díky útlumu uzavřeny, má také toto město jednu z největších nezaměstnaností v republice. Naštěstí už není vidět tolik alkoholiků z řad horníků, kteří na jakékoli slavnosti(zvláště pak na Hornických dnech) neváhali zpít se do němoty, poblít kdejakou část veřejného prostranství, a chlubit se tím, že "oni na to mají"! Také si vzpomínám na to, jak některé obchody nebo přímo trhy byly jen a výhradně pro rodiny těchto havířů, a známá, bývalá žena horníka, se mi vždycky chlubila, jaké luxusní kousky zboží, jídla, spotřební elektrotechniky, či kosmetiky koupila za levný peníz právě na těchto trzích, určených výhradně pro havíře, a jejich rodiny. Takže jak vidíte, i za socialismu byli privilegovaní, a o dnešku už vůbec nemluvím, doba je hnusná, jen se zdražuje, hlavně ty - bývalým prezidentem tolik kritizované- králíkárny(byty) které jsou již více než 10x dražší než za socialismu. Nemluvím o službách, vodném (za socialismu kubík vody za 0,60.-Kč, dnes za 40-60.-Kč!!!Jasně, vím, že údržba ainvestice do tolik zanedbávaného systému stojí teď milionkrát více, než kdyby se k opravám přistupovalo postupně a pravidelně v průběhu let. Ale zdražovat se bude stále, a tato spirála zdražování nemá nikde konce! Kdo stanoví hranice!!!????Takže socialismus a tzv. kapitalismus - prašť jako uhoď, jedno horší než druhé, a milí havíři jsou dnes buď v zaslouženém důchodu(a ubírají státní kase na rentách, výplatách důchodů a deputátech, které bohužel nebyly zrušeny), a nebo na úřadech práce, protože jsou jinak pracovně naprosto nepoužitelní!! Zato v hospodách je jich plno, mají přece rentu, takže hulit a chlastat můžou (a taky si občas přidělávat nemanželské děti, že ano?bastardy)Oni na to přece pořád mají! Hezký den!

Vážení úředníci,ano, díky hornictví město Havířov vlastně vzniklo, ale díky tomu, že téměř všechny šachty jsou díky útlumu uzavřeny, má také toto město jednu z největších nezaměstnaností v republice. Naštěstí už není vidět tolik alkoholiků z řad horníků, kteří na jakékoli slavnosti(zvláště pak na Hornických dnech) neváhali zpít se do němoty, poblít kdejakou část veřejného prostranství, a chlubit se tím, že "oni na to mají"! Také si vzpomínám na to, jak některé obchody nebo přímo trhy byly jen a výhradně pro rodiny těchto havířů, a známá, bývalá žena horníka, se mi vždycky chlubila, jaké luxusní kousky zboží, jídla, spotřební elektrotechniky, či kosmetiky koupila za levný peníz právě na těchto trzích, určených výhradně pro havíře, a jejich rodiny. Takže jak vidíte, i za socialismu byli privilegovaní, a o dnešku už vůbec nemluvím, doba je hnusná, jen se zdražuje, hlavně ty - bývalým prezidentem tolik kritizované- králíkárny(byty) které jsou již více než 10x dražší než za socialismu. Nemluvím o službách, vodném (za socialismu kubík vody za 0,60.-Kč, dnes za 40-60.-Kč!!!Jasně, vím, že údržba ainvestice do tolik zanedbávaného systému stojí teď milionkrát více, než kdyby se k opravám přistupovalo postupně a pravidelně v průběhu let. Ale zdražovat se bude stále, a tato spirála zdražování nemá nikde konce! Kdo stanoví hranice!!!????Takže socialismus a tzv. kapitalismus - prašť jako uhoď, jedno horší než druhé, a milí havíři jsou dnes buď v zaslouženém důchodu(a ubírají státní kase na rentách, výplatách důchodů a deputátech, které bohužel nebyly zrušeny), a nebo na úřadech práce, protože jsou jinak pracovně naprosto nepoužitelní!! Zato v hospodách je jich plno, mají přece rentu, takže hulit a chlastat můžou (a taky si občas přidělávat nemanželské děti, že ano?bastardy)Oni na to přece pořád mají! Hezký den!

Tak vám teda řeknu, že teď když nad tím přemýšlím, mírně jsem i znejistěla, zda je vůbec dobrý nápad pořizovat si tu holčičku na "starý kolena". Jestli si těch pár let nepočkat na vnoučata. To zní hrozně co? Jestli budu mít "moderní" děti a budou mít své prcky někdy po 30, tak to mě bude ... 52. No ale to ještě jde. Lepší být mladá babička, než přestárlá matka. I když se samozřejmě nechci dotknout nikoho, kdo se stane rodičem v pozdějším věku, protože to prostě třeba 15 let nešlo. Pozor!!! Ke všem lidem, kteří nemůžou zplodit miminko přirozenou cestou, snaží se a chtějí chovám úctu, vážně. Ale to je jiné téma. Doufám, že my tady řešíme pouze případy chtěného odkládání otěhotnění na později...

Máš absolutní pravdu Mirko, navíc je tady otázka zdraví,mladý člověk většinou problém nemá a s přibývajícím věkem přibývají i zdr. potíže.

Jak to tak čtu, jsme s Evčou asi stejný naturel. Je to fajn mít s dětmi takový príma vztah. A myslím si, že je to právě tím, že ve dvaceti mu prostě dovolíš víc. Ne že by je člověk nehlídal, ale nebyli jsme zralé na antidepresiva z každé maličkosti. Ta příroda prostě ví, jak člověka načasovat. A ze svého okolí vidím, že děti mých vrstevníků, narozené v době, kdy já jsem měla již děti školou povinné, jsou dnes nějaké, takové pomalejší. Nemyslím to ve zlém. Spíš tak, že nemají tu správnou "svobodu ". Jistě, všechny už byli v zahraničí, mají značkové obutí i sportovní náčiní, neomezený kredit do mobilu, ale když řeknou rodičům: chtěl bych jet s klukama Mirky pod stan, tak slyší: Ale jdi, je to moc nebezpečný, vždyť jedeme za týden do Řecka... Někdy je mi jich líto. Měli jsme na návštěvě osmiletého klučinu. Mamka 49, taťka 53. Nikdy si nepekl buřta na klacku, protože u jejich vilky není vhodné místo k rozdělání ohně, kamarády nemá, protože rodiče mají své známé, jejichž děti již studují vysokou školu, a na vodu ho nepustili ... točili si náš kamerou na Brounce ze břehu.... chudák malej....

Souhlasím s Mirkou.I když mi bylo pouhých 18 při prvním dítěti, brala jsem vše zodpovědně, jen jsem si tolik věcí nepřipouštěla, jako by tomu bylo asi dnes a ta výchova šla tak nějak sama a upozorňuju, že bez pomoci rodičů.Vše se dá zvládnout, když má člověk pocit odpovědnosti a nezáleží na věku.Někdy má víc rozumu 20-letý člověk, než ten, kterému je 30.Je to v osobnosti.

My měli první dítě ve 22, druhé ve 24. Bylo to fajn. peněz opravdu nebylo nazbyt, ale hlady nikdy nebyly a rozervané košilky jako z filmu pro pamětníky taky ne. Jezdili jsme vlakem na výlety, byli jsme každý víkend pod stanem a vážili si s manželem každé chvilky, kdy nám je někdo pohlídal - babičky byly moc "mladé" a tudíž pracovně vytížené. Moc ráda na to vzpomínám. v pohodě jsem vydržela celou noc nespat se zánětem středního ucha, poslouchat řvaní prcka a ráno začít normálně funfovat. Dneska ... je mi 38, chtěli jsme ještě holčičku, ale no nevím, nevím. Člověk má rád své pohodlí. Víc se bojí. Možná to někomu přijde nesmyslné, ale po té 35 se opravdu chováte jinak. Jste už moc "zodpovědní". Chcete mít jistotu zajištění, financí, bydlení... je to přirozenost. Ale děti by měl člověk rodit z lásky s člověkem, kterého miluje a ne proto, že má zařízený byt, tučné konto a hodí se mu tak nějak do profilu. Takže si každý na tuhle otázku musí odpovědět sám. Buď chci, nebo ne. Na tohle opravdu tabulky ani grafy nepomáhají.

Měla jsem dítě v 18 a druhé ve 21 letech.Je to brzy, ale je mi 38, máme spolu super vztahy a jsme velcí kamarádi.Samozřejmě to musí být s určitou mezí a pořád si musí uvědomovat, že jsem rodič, ale i když vím, že dnešní doba je jiná, je pro mladé více možností uplatnění, studium v zahraničí atd...a je to správné, že se věková hranice rodičovství posunula, ale já nelituju.Ve 38 letech si užívám bezstarostného života.Byla jsem hodně mladá, ale zas ta výchova proběhla sparťansky.Byla jsem s nimi 6 let doma, ale učila je samostatnosti už odmalička.Vyrostli z nich super lidi, navštěvujou nás jejich bývalý spolužáci, zvou nás na jejich oslavy,prostě si po všech stránkách s nima i jejich kamarádama rozumíme,oni jsou zase rádi s našimi známými, prostě taková oboustraná souhra.

já trpím na spoustu civilizačních nemocí a rodiče mě měli ve 20, takže věkem to asi nebude...ale spíš genama po rodičích

mě je 21 mám 2 letou dcerku a nemůžu si stěžovat, sice bydlim s rodičema ale nelituju toho že mám malou je to super bejt mladá mamča, školu studuju dálkově a s prckem se dá podnikat všechno a jezdit všude a je sranda....mě osobně to nějak neomezuje

Ano, je to každého volba. Každý má tohle jinak, každá se cítí jinak zralá na rodinu, nemůžu přesvědčovat 20letou, že právě teď, když ona má jiná přání a priority. Spíš jde o to, že mladší věk je výhodou pro dítě i pro matku. Mám kamarádky s malými dětmi, které si opravdu počkaly, třeba až do 42 let na první dítě, musí se to zvládnout, ale jsou hodně utahané a strašně úzkostlivé. Já osobně už si to neumím představit, jsem unavená mnohem víc a dřív, i když zdravotně v pořádku. A rozhodně nemám tu trpělivost a hravost jako ve 20. Starší matky argumentují svou zralostí, ale ta všechno nenahradí. Je to samozřejmě každého věc, ale i jistý problém pro příští generace - už dnes se 20% dětí rodí s většími či menšími vývojovými vadami, způsobenými starším věkem rodičů (i otců, zdaleka to neplatí jen pro matky, např. většina schizofreniků má staršího otce). Ty vady mohou být zatím neviditelné, např. velká dispozice k tzv. civilizačním chorobám a v dospělosti je už nikdo nespojuje se starými rodiči.

Znám holky co se vdaj a plánujou dítě ve dvaceti. To nechápu, nechci mít na krku rodinu, chci vystudovat, najít si práci, být zajištěná, ještě si trochu užívat života- kamarádi, pařby, cestování- což s dítětem nejde.Sice když je dítě brzo tak má člověk volno v pozdějším věku, ale já prostě dítě ještě nechci. A jen tak nebudu chtít.

Mám 36 let mám 16 letou dceru, je lepší být mladší matka než stará matka. Ale každý se rozhoduje jinak, být starší matka po třicítce je trend dnešní doby.

Přesně tak.Je to individuální.Mě je 23 a mám dvě děti.Pět let a tři měsíce.Manžel podniká a já i se dvěmi dětmi mu dělám účto.Děti odroustou a cestování si užijem hold o něco déle.

Já myslím, že je to individuální. Někdo je na mateřství zralý ve dvaceti, jiný ve třiceti, někdo vůbec. Důležité je si uvědomit, že dítě je velká zodpovědnost a závazek a pořídit si ho, jen když si je člověk opravdu jistý, že ho opravdu chce a zvládne.