MOTIVACE K UČENÍ!

Mám takovej problém...Existujú konkrétne techniky ako sa prinútiť učiť. Fungujú na tom princípe, že zvyšujú ako vnútornú tak aj vonkajšiu motiváciu, odbúravajú počiatočný odbor voči učeniu a vyvolávajú silný pocit naliehavosti.

Najzákladnejšia technika ako sa prinútiť učiť je OKLAMANIE PODVEDOMIA: Odpor podvedomia voči učeniu sa dá vypnúť ubezpečením podvedomia, že sa na oko budeš venovať len nejakej neškodnej, nenamáhavej činnosti.

Slúži na to veľmi účinná fráza: Teraz sa nebudem zaoberať… (celá úloha), ale urobím len… (prvý krok úlohy).

Teraz sa nebudem učiť matematiku, ale len si otvorím poznámky.
Teraz nebudem písať referát, len napíšem zopár prvých riadkov.
Teraz si nebudem opakovať, len vyslovím prvé 3 vety.

Akonáhle spravíš prvý krok – otvoríš si poznámky, napíšeš prvé riadky, zopakuješ si prvé 3 vety – tak prekonáš počiatočný odpor. Myseľ možno ani nepostrehne, že plánuješ pokračovať v učení.

Ja oklamanie používam každý deň. Napríklad pri cvičení. “Nedám si celý tréning, len chytím činku a zmením závažia.” “Ešte zabehnem po tamtú dieru v chodníku, potom skončím a pomaly odkráčam domov.” “Nebudem cvičiť celý tréning, len spravím ešte jednu sériu angličákov.” Napríklad aj dnešný tréning som takýmto spôsobom dal.

Príde ti to za vlasy pritiahnuté? Tak si to vyskúšaj a presveč sa sám. Začni s učením a povedz si: “Teraz sa učiť nebudem, len si prečítam úvodných 5 viet.” Ale nebuď kŕčovitý. Nechaj to plynúť.

Ďalších 8 techník ako sa prinútiť učiť doslova NA POVEL nájdeš tu:
http://bezbolestneucenie.sk/prinutit-ucit/

Mám takovej problém...Ahoj Polly,

Existujú techniky ako sa prinútiť učiť. Fungujú na tom princípe, že zvyšujú ako vnútornú tak aj vonkajšiu motiváciu, odbúravajú počiatočný odbor voči učeniu a vyvolávajú silný pocit naliehavosti.

Takže nie je pravda, že sa musíš spoľahnúť iba na disciplínu a nasilu sa prinútiť.

Najzákladnejšia technika je OKLAMANIE PODVEDOMIA.

Odpor podvedomia voči učeniu sa dá vypnúť ubezpečením podvedomia, že sa na oko budeš venovať len nejakej neškodnej, nenamáhavej činnosti.

Slúži na to veľmi účinná fráza:

Teraz sa nebudem zaoberať… (celá úloha), ale urobím len… (prvý krok úlohy).

V praxi to vyzerá takto:

Teraz sa nebudem učiť matematiku, ale len si otvorím poznámky.
Teraz nebudem písať referát, len napíšem zopár prvých riadkov.
Teraz si nebudem opakovať, len vyslovím prvé 3 vety.

Akonáhle spravíš prvý krok – otvoríš si poznámky, napíšeš prvé riadky, zopakuješ si prvé 3 vety – tak prekonáš počiatočný odpor. Myseľ možno ani nepostrehne, že plánuješ pokračovať v učení.

Ja oklamanie mysle používam každý deň. Napríklad pri cvičení. “Nedám si celý tréning, len chytím činku a zmením závažia.” “Ešte zabehnem po tamtú dieru v chodníku, potom skončím a pomaly odkráčam domov.” “Nebudem cvičiť celý tréning, len spravím ešte jednu sériu angličákov.” Napríklad aj dnešný tréning som takýmto spôsobom dal.

Príde ti to za vlasy pritiahnuté? Tak si to vyskúšaj a presveč sa sám. Začni s učením a povedz si: “Teraz sa učiť nebudem, len si prečítam úvodných 5 viet.” Ale nebuď kŕčovitý. Nechaj to plynúť.

Ďalších 8 techník ako sa prinútiť učiť nájdeš tu:
http://bezbolestneucenie.sk/prinutit-ucit/
S týmito technikami už nikdy nebudeš mať problém prinútiť sa učiť.

Všetky techniky sú ZADARMO :-)

No to mám stejný, jenže já jsem ještě na základce... V tuto chvíli jsem v osmičce a tady by mi o prospěch mělo jít nejvíc, ale nic... Nějak to pro mě ztrácí cenu se učit na testy, když se mi tam pak stejně něco nepovede... Minulý rok jsem měl jen jednu dvojku a teď jsem rád, že mám trojky... Asi nejlepší motivací je asi si ně co slíbit tzn. za odměnu... Prostě (nějak mě nic nenapadá)... Naši mi (teď) za osmičku slibují notebook, ale musím mít vyznamenání (což se zatím daří)... Prostě je nejlepší dát si nějaký cíl a pak se ho držet, ale nechci ti nic moc říkat, já jsem na základce a ty na střední... V tom je znatelný rozdíl... Prostě si dej nějaký cíl a toho se drž a uvidíš, že se to změní...

No mě třeba motivuje to že...Motivace je velmi důležitá pro cokoliv v životě. Věkem se to zlepšuje, protože si to člověk racionálně zdůvodní. Přesto, že je mi 48 let tak si někdy pouštím motivační videa či motivační aforismy.

No mě třeba motivuje to že si krásně cvičím mozek a to se vždy vyplatí.

Mám takovej problém...já bych řekla, že když něco chci tak si musím nejdřív uvědomit proč to chci, třeba chci jedničky protože se chci stát doktorkou. Když si to člověk uvědomí pak není problém se zvednout a jít se učit :) Jenomže, někteří ani neví co by chtěly dělat, nejslibnější vnitřní motivace spočívá v ujasnění si svých cílů :) tak si je ujasněte a bude to v klidu :)

Ano, nejspíš bude pravda, že ČR je prolezlá korupcí a kamarádíčkováním dosti nevhodným, ale to nic nemění na tom, že lidé, kteří svůj start a předehru ve smyslu učení a to dostatečného na to, aby mohli být alespoň vyučení nebo v lepším případě na VŠ promeškají, tak nepoznají ani to, že na ty vysněné posty se nedá dostat právě kvůli slabým známostem. Přesto ale vysokoškolák s největší pravděpodobností neskončí zametáním chodníků, či jako security v obchodním domě. Například já: Mám před maturitou, prospívám s vyznamenáním a jsem vyučený kadeřník. Ale základní škola? Z deváté třídy jsem vycházel se čtyřmi čtyřkami. Uteklo téměř pět let a já se učím na maturitu a připravuji se na práva!!! Dnes když se ohlédnu zpět, říkám si, že kdybych věděl už na základce, kám se to dá dotáhnout, jak rychle může člověk stoupnout v platové třídě a to v podstatě jen za to, že se každý den na dvě hodiny podívá obecně řečeno do nějakho papíru, už nikdy bych neriskoval to, že bych se tam kde jsem teď nedostal. Mám sourozence a není příjemné vědět, že dva z nich mají problém najít práci nebo že je mohu potkat u Vltavy jak odklízejí sníh a mrznou s tím, že je čeká ještě pět hodin na mrazu. Když jdu nakoupit, zastaví mě právě ,,securiťák", ale ne ledajaký. Je to můj bratr.... Myslím, že kdo má možnost a čas, měl by takové lidi chvíli pozorovat a představit si sebe samého na místě dotyčného. Třeba to některým dojde. Že daň za úspěch není tak velká jako daň za neúspěch.

Mám 2 vysoké školy a houby...Celá republika je prolezlá metastázami kamarádíčkovství: nikdo nebývá potrestaný, svinstva se zahrají do autu,a novináři, co jsou kamarádíčci s politiky, už o tom nenapíšou ani řádku...nemluvě o poptávce po práci pro kvalifikované lidi. Přednost mají kamarádíčci, i když úplně blbí.K tomu se přidá věková diskriminace,kdy člověk je starý už ve 40 letech,a to mu pořád natahují odchod do důchodu!!!Nemá to řešení. Už jsem se před léty přestala zajímat o konkurzy, když jsem zjistila, jaká je to špína- jen formalita a předem rozhodnutá věc.

Mám 2 vysoké školy a houby z toho. Široký záběr 20-ti leté praxe strojírenství,IT,lektorská činnost a solidně placenou práci stejně nemůžu najít. Jsem toho názoru, že místa,kdy by člověk bral tolik,aby pokryl žívotní náklady a mohl si spořit ještě na špatné časy, důchod,dovolenou tzn tak 25 tis čistého a více,mají mezi sebou rozdělana kamarádíčkové a kamarádíčkové kamarádíčků a člověk nemá šanci bez známostí se na taková místa dostat.

Prostě si řekněte,že...Ti, co se neučili, pak v životě jen remcají- že maj mizernou práci, mizerný peníze, život je netěší, nejedou ani na dovolenou, doma nic moc, to se to pak svaluje na Klause a na všecko kolem, když se neučili a jsou neúspěšný.

Ahoj, ja mam taky jako kazda...To mě přesně taky hodně pomohlo... proto jsem tolik dřela abych se tenkrát dostala na školu...a dopadlo to úspěšně :-)

Vsak pises, ze v pohode...Ahoj, ja mam taky jako kazda studentka (4. ročník, gymnázium) či student problemy se soustředit na učení, když je kolem spousta jiné zábavy. Jednou jsem si vzpoměla na film Pravá blondýnka 1, jak se Reese Winterspoon stala z nuly úspěšnou právničkou s Harvardem a jenom kvůli tomu, že se začala učit. Vždycky když se mi nechce, tak si na to vzpomenu, co všechno můžu mít, když se budu snažit a fakt to pomáhá :-) Tak hodně štěstí!

Prostě si řekněte,že čím více toho budete umět,tím lepší práci získáte.Budete mít hodně peněz,velkou vilu u moře,k tomu nějakýho toho krasavce či krasavici a budete si říkat chudáci ti,kteří se neučili...

ja sje ucim na doktorku znate naki web na ucenio lidcky?

Prostě se musíš donutit, ať máš nějaké vzdělání. Nikomu se nad učením nechce sedět, já se u toho nabrečela až až a obětovala tomu hodně, ale už jsem konečně 14 dní doktorka:)Sice bych do toho už nikdy znovu nešla, ale jsem ráda, že jsem se donutila. Musíš mít pevnou vůli a zkus si napsat na papír, k čemu ti to vzdělání bude a co bys dělal, kdybys to vzdal.

problémy s učením jsem měl na střední,na výšce už ne,v tomhle ohledu je matura těžší,asi jde o to dokázat co všechno člověk zvládne i když zbytečně

Jděte na brigádu rukama, ta Vám ukáže jak je fajn se "jen" učit a o nic jineho se nestarat...

Mám problémy s učením není nikdo kdo by mě donutil se učit!Každý mi říka nejsi hloupý jen se ti nechce, je to asi pravda a rád bych tuhle nechuť prolomil!!!!Nepotřebuji mít jedničky chci se jen dokázat učit a mít 2,3 ale nejde to prosím poraďte

taky jsem se nedokazala učit a nějak se k tomu donutit ale jak jsem zjistila ze uz se mi vsechno hroutí urcila jsem si presne dobu kdy se budu ucit na tu dobu jsem si zvykla a tet uz se automaticky ucim ve stejnou dobu kazdy den od vseho trochu,je to o hodne lepsi protože se ucite prubezne a vic se naucite i ve skole a pak mate vic volneho casu,coz ja ktera dojizdím autobusem tak hodinu opravdu potřebuju ma to hodne vyhod prtože vím kdy si co muzu s nekym domluvit a kdyz ja uz vsecko do skoly umim a zitra se píše písemka a kazdy si stezuje ze nic neumi a uci se unaveny cely den tak to uz se raději opravdu budu učit tu hodinku kazdy den(někdy stači i pul)a pak uz mam pokoj a nemusim se cely den stresovat s tim ze to neumim ze uz se vazne musim ucit ale az za pul hodky za hodku .....predtim jsem mela ctyrky tet mam jednicky a mam mnohem vic casu.jde o to rict si že cim driv se to uz naucim tim driv to budu mit zasebou a budu si delat co chci.( omlouvám se za pravopis ale píšu z mobilu a nejak to jeste neovládám :-)

Zkus třeba chodit se učit do knihovny, mi to vždycky hodně pomohlo. Doma se taky k ničemu nedokopu, protože kolem je spousta jiné zábavy. Kdežto v knihovně vím, že tam nic jiného dělat nemůžu, a tak se tam soustředím jenom na učení. Místo dělá hodně. Taky je dobré stanovit si nějaký cíl - co chci dosáhnout, jakou práci chci mít, a pak za tím jít.