můj příběh - z nešťastné lásky jsem začal fetovat

?

Caute, stastny novy rok. Vite...hele sorry typko ale ten uz je asi fakt mrtvej

Vyše 20 rokov som závislý...riez som brala Coaxil az mi znicili zivot a skoncila v nemocnici som cista pol roka a som stastna

Nevim proc, ale ten styl mi...Ahoj mohol by si skusit anonymni narkomani je to uzasna terapia

Už od svého narození jsem...Běžte všichni do prdele s takovými kecy vy čuráci zasraný.

Petře ... modlím se za Tebe.

Ten pribeh je dost smutnej. Ja jsem mela kamarada,ktery zacal fetovat a jak pise Peta, domlouvat ze nechej toho, je to svinstvo je uplne zbytecny. Jeho kamaradi mi rekli ze se pomatl stoho fetovani. Dneska uz semnou neni, spachal sebevrazdu - obesil se a me a ostatnim kamaradum zustali jenom vzpominky a bolest na super kluka. Co mohu rict. Kdybych mela skusenosti co mam dnes,tak na 100% bych ho vzala na leceni a pomohla bych mu aby se stoho dostal. Peto prosimte, ja vim ze zklamani v lasce je moc tvrde,ja jsem to zazila a zustali mi jenom vzpominky a hrobecek kde se muzu jit dnes vyplakat. Vyhledej pomoc a vylec se. Ono ta prava laska ti teprve prijde :-)

Vyše 20 rokov som závislý na liekoch. Najskôr to bol Tramal, ale nakoľko sa tolerancia na liek zvyšovala, prešiel som na Coaxil. Ten nemá skoro žiadnu toleranciu, takže ho užívam už roky bez toho, aby som musel zvyšovať dávku. Tieto lieky mi veľmi pomáhali a pomáhajú zvyšovať kvalitu života. Pred ich užívaním som bol zatrpknutý introvert, s nimi sa zo mňa stal úspešný a optimistický extrovert. Začal som mať rád ľudí a môj život sa opiera o rodinu, ktorú milujem a ktorá miluje mňa. Týmto príspevkom v žiadnom prípade nechcem propagovať drogy, alebo pravidelné užívanie psychotropných liekov, ale jednoducho patrím k tým, ktorým rozumné užívanie týchto liekov pomáha. A takýchto ľudí sú tisíce. Niekto užíva celý život marihuanu, ale keďže má dávky pod kontrolou, kvalitu života si neznižuje, skôr naopak. Existuje veľa ľudí, ktorí celý život užívajú nejaký psychotropný liek a to hlavne v prostredí, kde je potrebné podávať maximálne výkony. Aj ja mám také zamestnanie a bez liekov by som toľko roboty nezvládal. Takže lieky mi pomáhajú aj živiť rodinu, aj v mojom profesionálnom raste. Bez liekov by som zďaleka nebol tam, kde som teraz. Som proste závislák ako repa.

Nemyslím si, že je Petr...věřím, že ten příběh je pravdivý. Nevím, proč by měl být Petr vysmažená troska, kokain patří k těm šetrnějším drogám, nepředstavujte si ho jako heroinistu nebo těžce závislého alkoholika. Taky souhlasím s tím, že jde o tzv. "závislý typ osobnosti", se sklonem ulítávát na čemkoli - vždyť už to začalo závislostí na PC hrách, jak psal, pak marjánka, partner atd. atd. Se závislostí mám bohužel veliké zkušenosti (sedm neúspěšných léčeb), takže Petře, bez dlouhodobé několikaměsíční léčby v PL a důkladné, možná už celoživotní psychoterapie se nehneš. Ona ani ta léčba není záruka úspěchu, ale sám to nezvládneš. A bylo by tě škoda.

Petre, me tvuj pribeh neprekvapuje, ja si prochazim necim hodne podobnym a to cely zivot, sice to nemam tak nestastne a dramaticke, ale mozna o to horsi, protoze ja ani pravou lasku nikdy tak nejak nepoznala, tim mi vlastne ten pocit lasky vzdycky chybel, ale ja nevedela ze je to to co mi chybi. Vlastne takhle, ja nikdy nepoznala opetovanou lasku, ani u rodicu, prarodicu a pak ani u zadneho partnera. A pak uz jsem ani opetovat nemohla. Tak jsem si prosla par zavislostma az jsem objevila kokain. Podle me cloveku da ten samy pocit, takove to radostne mrazeni v zadech a v kolenou a v brise, jako kdyz je clovek zamilovany. A nekdo ho pohladi, polibi. Nebo po skvelem milovani, kdyz se dva obejnou a citi se krasne... Podle me je to ten samy, krasny pocit, a ja take nemohla dlouho skoncit. Vlastne kokain v nas zustane navzdy. Abych to zkratila, najednou jsem se necekane zamilovala, a on se zamiloval do me. Ted kdyz jsem s nim, nic nepotrebuju, bohuzel casto cestuju a kdyz s nim nejsem, tak si hned zacnu hledat zaminky jak se dostat k drogam nebo aspon k alkoholu, coz asi vis ze jde ruku v ruce. Zkusila jsem terapii, ale bohuzel nikdy nenasla pochopeni... spis pohrdani. Docela se z toho vseho ale dostavam, kazdy den se do toho muzes dat, jsou dny kdy to nejde a jsou dny kdy se vede. I kdyz ja tohle vsechno mam uz 15 let, ale kdybych byla v tvem veku a v tve situaci, tak bych taky zkusila terapii a detox. Z tohohle se sam nedostanes...

Každý z nás hledá to, co by ho naplnilo. Ať už jsou to drogy, práce, peníze.. u každého je to něco jiného. Ale co potřebujeme všichni je láska a také každý se s její ztrátou vypořádává jinak.
Chápu Petra, protože jsem si prošla něčím podobným-spíš ještě procházím.
Držím Ti palce abys to všechno zvládl.

Nemyslím si, že je Petr pouze "fiktivní narkoman", že si svůj příběh vymyslel. Podle mě jde zkrátka o vzdělaného muže, který umí psát dobře po stránce formální, bez gramatických chyb, což, pravda, je dnes už celkem raritní. Myslím si, že se na svoji expartnerku (možná expartnera?) upnul natolik, že se na ní (něm) stal závislým. A předpokládám, že jeho osobnost má zkrátka "tendenci" vytvářet závislé vztahy, proto se stal následně závislým na koksu. Souhlasím s jedním z příspěvků, že jediná cesta vedoucí (snad) k záchraně, je dlouhodobá psychiatrická léčba + psychoterapeutická péče a podle toho, co popisuje, tak k úspěchu potřebuje ústavní, nikoli ambulantní léčbu. Toť můj názor. Přeji hodně sil hlavně k ODHODLÁNÍ se jít léčit!

Lidi zažívám úplně to samé !! Můj bývalí přítel.. bere pervitin..a věřte nebo ne, píše Také jako spisovatel, bez chyb a velice umí dobře používat slova. Když jsem si přečetla celej článek co je tady.. stékaly mi slzy po tváři. Nedokážu pomoci příteli. Nedokážu bez něj žít. Je to velice inteligentní kluk a kdo ho nezná, nikdy by nepřišel na to, že bere drogy. a přesně vím, že mu ani sama nepomůžu. Je pravda dostali jste se do toho všichni sami.. tak LIDI BOJUJTE S TÍM KUREWSTVEM !! A NENIČTE SAKRA SEBE, TAK LIDI.. KTERÝM NA VÁS ZALEŽÍ !!:-(

Seriósní otázku kladu. :-(

Prozraďte mi prosím, kde stárnoucí toxikoman, že +-50 věku let, má lásku ,,vzíti,,??!

Nehovořím o sexu toliko, neb známosti náhodné šly by mi vcelku dodnes.
Toť však zároveň již dávno vše tak..... :-(

Nechci si ovšem vystačiti nadosmrti takto jen.
Navíc jak dlouho zde ještě budu, zná pouze Bůh..........

Už od svého narození jsem...Je jedno,zda to psal člověk který něco takového prožil nebo člověk,kterému to bylo vyprávěno!Důležité je,že napsal bez okolků,co viděl,prožíval,když jsi to dal..Stejně to my "ostatní" nepochopíme!Ještě jsem za svůj život neslyšela kloudné vysvětlení,proč kuřák kouří!Také jsem léta kouřila,v těhotenství přestala,uvidíme,zda to dokážu dál.Ale kouření a perník nebo kokain se nedá srovnávat!!Já sama nedokážu říct,proč jsem do sebe léta vdechovala kouř,co mi to dávalo!!A roky jsem pracovala na psychiatr,léčebně.Byla jsem svědkem možného i nemožného.Přeji všem moc a moc síly,odhodlání vést život bez závislostí!!!

Láska bolí a to fest. Dostat se z toho trvá rok – minimálně, někdy dva i tři nebo déle… Je úplně jedno kam až to ti dva dotáhli nebo nedotáhli. Můj názor je že to muži prožívají jinak než ženy. Celkově vzato jedná se o souhrn duševních a fyzických záležitostí. Vědecky podepřeným faktem je, že tělo si míchá vlastní drogu a tím je člověk na někom závislý. Tam je ten problém. Nikdy bych nezačal chlastat. Když to nepůjde tak psychologa – nějakou psychoterapii nebo prášek. Život se nedá ničím nahradit a n i k d y za to ten druhý člověk nestojí. Proto se říká, že je láska slepá. Mařena pomůže, chlast taky tak na 2h maximálně. Samozřejmě každý to prožívá jinak. Když budete mít doma rakovinu, tak na takový blbosti jako jsou nešťastný lásky hodně rychle zapomenete. (Mimochodem to co mě už v životě provedli ženy je na psychiatra. Ne pro mě ale pro ně. Nechci tady kydat hnůj na druhé pohlaví ale najít chlapa, co je dlouhodobě spokojený, nebo šťastný se ženou – prakticky – nelze…. Ničit se je ztráta času.) Všem nešťastně zamilovaným přeji ať se z toho co nejrychleji dostanou. Naučte se taky mít rádi sebe.

Už od svého narození jsem...Caute, stastny novy rok. Vite nekdo neco o Petrovi? Co je snim?????

Člověk, který plně...Nekdo se proste na sveho partnera tak upne, ze se v pripade pozdejsiho rozchodu uz nikdy plne nevzpamatuje.

Jestli je to nutne otazka "nedostatecneho sebeuvedomeni" ci "marneho hledani sebe sama v nekom jinem", to si nejsem tak jisty.

V kazdem pripade je to vazny zivotni handicap - podobne treba jako homosexualita, transsexualita, pedofilie, nekrofilie, ci jina abnormalita nebo deviace.

Nelži nám, pokud bys nečakal na komentáře, napsal by sis to do nějaké složky ve Wordu.
Snad nechceš abychom ti lechtali uši a litovali tě.

Jinak, postnul jsem to sem proto, že jsem chtěl prostě napsat svuj příběh. Žádné rady tu neočekávám a nepožaduju je, s komentama typu "aspoň bude o jednoho feťáka míň, jako slabý kus stejně patříš do plynu" počítím.