Muži - myslíte na své bývalé nenaplněné lásky???

Oabc, také miluji jednu nenaplněnou lásku celý život a zrovna tak si myslím, že ji nikdo nemůže milovat tak jako já. Strašně se dlouhá léta kvůli ní trápím a často mívám pocit, že jsem na tomto světě zbytečně. Nedovedu se z ničeho radovat i když mám spokojené manželství. Vše vidím černobíle. Když se něčemu začnu smát, stačí abych si na ni vzpomněl a mám v očích slzy.Ta o kterou jde všechno ví, dělá jí dobře můj zájem o ni, ale to je asi tak všechno. Strašně rád bych na ni zapomněl, ale nejde to. Tak mě po přečtení vašeho příspěvku napadlo, jestli náhodou nejste stejná potvora jako ona. Nechápu jak můžete vědět, že miloval jen svoji představu.

Jo.Jednu miluji stále.Stále ji vídám.Neměl jsem odvahu s ní žít.Je to takovej živel.
měl jsem jí za magora,ale vždycky jsem na ní myslel,ale říkal jsem si,že život s ní by byla horská dráha a nešl do toho.
A pak nám to nevyšlo jaksi časově-když jsem se rozešel a kontaktoval ji a byl odhodlanej že do toho jdu,tak byla už pevně a asi štasně zadaná.Dnes má tři děti.Pořád je úžasná jako vbyla v 16ti.
A já mám klidný a vyrovnaný vztah,svou přítelkyni miluju,ale na ní nikdy nepřestanu myslet.Musel jsem se s ní přestat stýkat,protože mi to dělalo zle.Vždycky jsem to dva tejdny rozdejchával.
Vím,že si na ní vzpomenu i na smrtelný posteli.prostě to vim.

Měla jsem takového ctitele, který všem tvrdil, že jsem byla jeho jediná a nenaplněná láska, že mě nikdy nikdo nemiloval, jako on a že na mě čekal celý život. Ale miloval jenom jeho představu, bylo mu jedno co si myslím a co cítím.

Johny, takze ted kdyz uz jsi ji dostal do postele, tak uz nejsi zamilovany? Moc by me to zajimalo, jak to u vas muzskejch funguje? Je mi jasne, ze nejlepsi je vas natahovat co nejdele, aby jste se z toho zblaznili. Jenze ono to vzdycky nejde, zvlast u nas zen po tricitce, jsme na vrcholu a manzele nas zanedbavaji, takze je tezke odolat, kdyz se narazi na tak roztouzeneho mladeho nadrzeneho hrebecka:-)))Mluvim z vlastni zkusenosti

Já na všechno zapomněl a naplnil si tu poslední.
Loni jsem byl na dnu otevřených dveří naší školy,byli tam spolužačky i z nižších ročníků.Z jednou z nich jsem chodil,hrůza.tlustá,vráščitá.Děkuji ,nechci,nevzpomínám.další už vidět ani náhodou.

hm, Mon, já mám kolegyni v práci, je jí 31 a mě 29. Ona byla šťastně vdaná, dokud nepoznala mě, svobodného kluka. Taky chtěla být se mnou jen kamarád,a jako kamaráda mě měla moc ráda. Já jsem jen zoufal ale nevzdal to. Pak se to zlomilo, zamilovala se do mě (ale až poté, co jsme začali spolu spát). Máme spolu skvělý milenecký vztah. Jo, ona má dítě. Uvidím co bude dál, musím říct, že už mám hlavu čistší a beru to v pohodě, i když se rozejdeme. Už mi to nevadí. Jestli máš kamaráda ráda, vyspi se s ním - pokud tě sex. přitahuje. Pomůžeš mu. Je pravděpodobné, že jeho zamilovanost se nabaží a pomine. Jen dej pozor, aby ses nezamilovala ty. Johny

Když hrajou v rádiu některý písničky, tak ho buď vypínám nebo přeladim...

Mon: je hezký, že říká, že nevidět se by bylelo ještě víc, ale není to pravda, aspoň u mě ne - ale tam je ten rozdíl, že já tu holčinu mohl mít. Už jsem ji neviděl 2 roky, bolí to pořád pekelně, ale kdybych ji měl vídat, bylo by to ještě horší, takhle to třeba zmírní čas. A ještě něco, přiletět z ostrova vrtulníkem není žádný hrdinství, měl by přeplavat :)

a ještě ti něco povim,já Mon-kámoši sme dál a on tvrdí že kdyby měl na pustém ostrově vrtulník žeby se za mnou kdykoli přiletěl podívat,smeká je to grant a čentlmen si myslím.nejsem potvora jen věrná svému muži.i toje nenaplněná láska,ale nemohu,chápeš,odpovíš?

ahoj,sem opravdu štastně vdaná a držim se toho,ale kamarád je do mě zblázněnej už rok a půl udělala sem na něj asi oči a rozjel v sobě city,které já mu nemohu opětovat.navíc je můj fakt nej kámoš.on to ví a statečně se drží.tvrdí,ale že nepotkávat mě byho ještě víc bolelo.známe se tři roky,dáme pokec,kafe jako dřív,ale říká žese s tim musí sám vyrovnat že já to nemohla tušit,toje věc ti povim,ještě semi to nestalo,jemi divně a navíc on sám to doma moc v poho nemá.sem vdaná 15let.jemi33a toco je doma se počítá pánové,dámy.chtěla sem jen sdělit i tento životní román.

já osobně na své bývalé (platonické) lásky myslím, kolikrát stačí zaslechnout v rádiu nějakou písničku, kterou hodně hráli zrovna v té době, a už to nejde zastavit... ;)

Z: Nejsi sám, komu takováhle zlatokopka popletla hlavu, znám pár případů ve svým okolí - fajn kluci - asi to přitahujou. Já měl to štěstí (nebo smůlu), že ta moje takováhle nebyla - o to hůř se z toho dostává, lépe řečeno mně to i po těch letech dost dobře nejde. A čím víc se to člověk snaží dostat z hlavy, tím je to horší.

emma: Maloměsto je peklo, mě byla malá Praha, taky jsem zmizel do zahraničí. Teď jsem zpátky, ale do Prahy jsem se nevrátil - dokázal jsem ji potkat na druhým konci v relativně zapadlý čtvrti (a to bydlela někde jinde).

Chodil jsem krátce s jednou ku..ou, podváděla mě s jiným, ale stejně i po 4 letech si na ni dost často vzpomenu. Nejradši bych ji vymazal z paměti, ale nějak to prostě nejde. Od té doby jsem žádnou jinou nepotkal, takže holky asi nejsou pro mě.

pro svoji bývalou lásku bych v té době udělal cokoliv,musel jsem pak odjet z česka abych se nezbláznil-a dnes mě vůbec nezájímá šla jen po penězích(večeře,dárky atd.)takže to byla prakticky ku... a už bych o ní neopřel ani kolo,toť vše

Tome, udělal jsi dobře. Já jsem z malého města a pravděpodonost, že ho potkám, je dost velká. Takže je to blbý!!

emma: Ach jo, přesně tak. A proto jsem zmizel z (velko)města, abych tu holčinu neměl šanci potkat. Je mi jasné, že by se mi to všechno zas vrátilo.

Zrovna dneska jsem v obchodě potkala svého bývalého s jeho novou přítelkyní. Jenom jsme na sebe lehce kývli a usmáli se na sebe. Ona to nezaregistrovala naštěstí. Bylo to jen pár vteřin. Jeden pohled a bylo tam vše. Vzpomínky. Ach jo!!

Já osobně jsem typ člověka, který, pokud se zamiluje (ať už platonicky, či klasicky), tak mi to vydrží delší dobu. Rozhodně se nedá říct, že bych byla přelétavá, ještě dnes myslím na své platonické lásky, ale jedná se jen o vzpomínky, jelikož mám svého přítele, kterého mimochodem mám taky moc ráda....

Ja nemuzu zapomenout na sveho byvaleho kluka, hrozne moc ho miluji a Vladko g. ak to budes niekedy citat, tak ver, ze som neprestala.

Nečekala bych od mužů moc romantiky, to spíš až v pokročilejšim věku. Nejsou na to tolik stavěný. I když neříkám všichni. Ale pokud jde o netoleranci tak v tom si myslím, že nás, ženy, často předčí. Kupříkladu oni a milenka, to ano, ale my ženy a milenec, to ne. Nebo..trojka ano, 2+1 všemi deseti, ale dvě ženy a jeden muž, ne jinak:). A vůbec se to u nich všechno točí kolem sexu. Kuš Ráchel s romantikou, to bys je nutila lhát.

mily dotek...napodobne, taky sedivim, ze se to tenkrat proste nestalo, ikdyz vlastne uplne klidne mohlo....jinak jsem mela myslim velike stesti, protoze moje nekolikaleta platonicka laska se akonec stala po dalsich peripetiich mym manzelem, a musim rict, ze na to sve blazneni vzpominam dost casto, ikdyz mi pripada, ze to snad musel byt nekdo jiny, nekdo vic nedosazitelny nez ten milacek, co mi prave vari kafe a mam ho tady nadosah. TO mi trosku nejde do hlavy, asi jsem jeste uplne nepochopila ze to fakt vyslo. :))) mejte se a vzpominejte