Nevěra a jak dál?

Jirko, Ivošovi lze podle...Báro, nesmíš brát můj příspěvek tak vážně. Byla to jen taková žertovná myšlenka, tak jako celá diskuze na doktorce.
Takže ani neřeším obtloustlé padesátnice ap..
Přísně morálně vzato, to není fér a je jen otázkou času, kdy to přítelkyně "vycítí", protože na tohle mají ženské většinou čuch.
Ale já jsem již ve věku, kdy se na občasný zálet nedívám tak přísně. Ale tohle přišlo až s pozdnějším věkem, dříve pro mě byla nevěra absolutní tabu.

2 Ivoš: Rada je prostá. Užívej si, jak jen to jde, jen dávej bacha, ať se nic neprosekne. Naprostá většina z nás ti jen tiše závidí, a udělali bychom totéž, co ty.

2 milenka: Bez ženskejch, jako ty, bych už asi ani nežil. Takže ti jako představitelce milenek za nás chlapi děkuju, že jste. Jen je vás málo, nestyďte se tolik! :-)

Frede,děkuju za...Ivoši! Nic si nedělej z urážek.Já jsem také milenkou jinak šťasně ženatého muže.Sex nám spolu překrásně funguje,ale mám pochopení pro jeho manželství a nikdy bych jim ho nenabourala.Miluji ho,je to skvělý chlap,svedla jsem ho já.Jsem snad proto děvka? Nedělám si na něj nároky a jsem jen vedlejší produkt a jednou si to odtrpím.Toho jsem si vědoma.Nedělejte proto z milenky hned mrchy prosím.

Zdeno, psal, že prachy co...Frede,děkuju za zastání.Chtěl jsem tady najít nějakou radu a zatím jsem se dočkal vesměs samých urážek a td.Parazit nejsem mám řádné zaměstnání a rozvod zavinila bejvalka.Přítelkyni opravdu miluji,je to skvělá a krásná žena a opravdu bych ji nechtěl zklamat.Né kvůli svému sobectví,ale kvůli jí samotné.Vím že sice souložívám s její sestrou.ale ona mne svedla a nyní mne k tomu vutí obava ,aby mne potom nepráskla.Sice je to fajn,to jako přiznávám a většina chlapů mne pochopí,ale pokud bych mohl,rád bych toho nechal.A Fred má dobrý nápad. ale kdy si ona někoho najde? To může trvat roky.

Tak Ivoši ve dne šukej...Zdeno, psal, že prachy co dostal za svůj byt, nasypal do jejího baráku, tak jakejpak parazit? Kromě toho nevíš o nich nic dalšího, tak jak můžeš tvrdit, že je (nebo ho) nic jinýho nezajímá a nebaví?
Ty seš nejspíš jen takovej malej, českej, závistivej demagog, viď?

Ale ta trojka je výbornej nápad!!! :-D

zdravotní setra v noci opíchala doktora a saniťáka a její sestra ve dne druhého souseda a jeho švagra a babičku a všichni šťastně píchali až do smrti. Možná lze takovým lidem závidět. Mozky mají v rozkroku. Nic neřeší. Ani bydlení, ani existenci. Blahoslavení chudí duchem. Nemají problém, žijí jednoduchý šukací plochý život a co bude zítra? Nezajímá je. Coby-žrádlo, záchod a šuk.

Tak Ivoši ve dne šukej přítelkyni, v noci její sestru a mezitím v pauzách se modli, aby tě nevyhodili na ulici, když už si tvá přítelkyni takového parazita vzala do domu. Ono, kdoví co to je za baby. Když sestra přítelkyně je to co je. Třeba by to přítelkyni bylo jedno, třeba je stejná jako ty a tím pádem možná časem uděláte trojku a pak třeba přiberete holek matku nebo sousedku a budete šukat jak králíci. Lidé, jako jste vy, existují. Nikdo ti neporadí. Kdybys byl normální, postavíš se na vlastní nohy a čestně jdeš od toho, makat, zajistit si bydlení. To ty nikdy neuděláš, takže rada zní samozřejmě tak, jak jsem napsala nahoře, co jiného radit člověku, jako jsi ty? Píchej všechno kolem, dokud ti stojí a dokud tě to baví, až tohle nebude, nebudeš mít totiž nic.

Skončit to může špatně,...Jirko, Ivošovi lze podle tebe jen závidět? Já ho lituju. A to jsem k nevěře benevolentní jako žena velmi, vím, že je to bohužel běžná součást života a že na monogamii je naprogramovaný málokdo. Ivoš sice byl nevěrný, což se stane většině z nás, ale jeho způsob je hovadský. Se sestrou přítelkyně v domě, kam se nakvartýroval a patří jeho přítelkyni. Ivošovi ztroskotalo manželství, podle toho, jak se prezentuje, že ošuká, co se mu namane, asi jeho vinou a jeho ex manželce lze jen blahopřát, že se ho zbavila. Takový chlap jen šuká a o lásce páru nemá, jaký může mít citový život a jak se může přítelkyni podívat do očí. Její setra bude taky zřejmě mrcha, když tohle sestře dělá. A jak víš, že jsou obě hezké? Co když jsou to upocené obtloustlé padesátnice a Ivoš něco na ten způsob v mužském vydání? Ty jsi Jirko jasnovidec, nebo je znáš osobně? Ivoš dnes nemá kam jít. Kdyby byl vyhozen. Je závislý na přítelkyni, kterou odporně podvádí. Asi mnoho v životě nedokázal, když by mohl být během chvíle bezdomovcem. Sice může šukat dvě. Ale to mi přijde pro život dospělého chlapa zoufale málo i jako dosažené i jako náplň i jako další cíl. Šukat s dvěma, třemi, sedmi, to můžem skoro každý. Ne každý má na to žaludek. Ivoše moc lituju.

Nejlepší varianta by byla, že si najde frajera, ty jí budeš píchat dál, ale už tě nebude moct naprášit.

Neboj, časem si někoho najde a bude mít své starosti a život. Ten váš románek pomalu vyšumí. Ale ber život a šanci teď,nic netrvá věčně.

Nestresuj se budoucností,...Přesně tak,udělals jen to,co ti poručila příroda,udělal by to skoro každý chlap,který není k ničemu.

Nevím jak dál. Asi před...Nestresuj se budoucností, užívej si současnost. Ona taky nebude chtít vypadat před vlastní rodinou jako svině. Co by za to většina chlapů dala!!! :-)

Nevím jak dál. Asi před...Skončit to může špatně, ale momentálně ti mohu jenom závidět. Mít dvě hezké baby pod jednou střechou a obě šukat, to je sen každého chlapa.

Nevím jak dál. Asi před rokem po mém rozvodu,jsem se přistěhoval k mé nynější partnerce do jejího dvojdomku.Vdruhé polovině domku bydlí její mladší sestra.Vždy jsme spolu měli hezké přátelské vztahy a vždy říkala,že mne má jako přítele moc ráda.Moje družka ale začala v nemocnici pracovat na noční směny,jako zdravotní sestra.Tím začal můj problém.S její sestrou jsme tak trávili volné večery,až jednou po skleničce došlo k pomilování.Toto od té doby probíhá stále dál a vím,že to tak není dobře.Naznačil jsem jí,že bychom to měli ukončit.ale ona nechce.Bojím se,aby to neprozradila,pokud bych s ní přestal.Nevím,kam bych šel,byt jsem prodal,peníze jsou investované do toho domku.Vím,že si za to můžu sám.Ale na možné následky v tu chvilku chlap není schopen myslet,obzvlášť je li ženská tak přitažlivá.Co mám dělat?

Ano, můžu mu zkusit říct, že o něho pořád stojím. Protože on to neví,chovám se odtažitě, řekla jsem mu, že časem si někoho chci najít. Ale to by byla poslední šance. A já si bojím ji odstartovat. Protože pak už by to byl definitivní konec. Nemůžu si nechat, jak píšeš, kadit na hlavu. Ale abych to řešila s ní, nebo dělala nějaké scény, to absolutně není můj styl. Tím já jsem dříve spíš pohrdala, když se žena "doprošovala" nebo dělala scény. Říkala jsem si, že je kolikrát hezčí a lepší než ta milenka a že to přece nemá zapotřebí, že by toho chlapa měla vyhodit (vzpomínám konkrétně na jedny známé, ona byla fakt hezčí, ale prostě hysterka). Ale teď, když to sama zažívám, neumím si poradit.

Přesně, přestat řešit...jsou obecné slinty v podstatě o ničem, nic konkrétního a tudíž nezajímavé.

Kájo, samozřejmě, že...Přesně, přestat řešit to, co sama nemohu ovlivnit, ALE ZAMĚŘIT SE NA TO, CO OVLIVNIT MOHU. Trvalo mi dlouho než nastal ten MOMENT ROZHODNUTÍ a protože znám povahu mého manžela dala jsem si dohromady jak se říká dvě a dvě. V podstatě jeho a ji. Na vznik vztahu musí vždy dát jedem z té dvojice prvotní impulz. A to můj manžel, a jsem si tím jista, nebyl. Opravdu ho už tak dobře znám. Prostě byl uloven. A k tomu impulzu pro obrat v mém životě při a po jeho záletech. No prostě já mám jinou povahu. Jsem zkrátka bojovnice a nenechám si nakadit na hlavu, resp. zachovala jsem se jako žena, které o něco a někoho jde. Nešetřila jsem jeho ani ji. Proč taky? Byli u toho oba. Moje dušička se pak konečně začala tetelit blahem. Však už bylo načase. Pán radí dobře. Řešit to, co můžeš ovlivnit. A že se toho najde. Juchů život je krásný jen ty krásy kolem sebe chtít vidět a vnímat. A pak taky - nebát se konat ve jménu spravedlnosti.

No ono to tak nakonec asi stejně dopadne, protože náš rozchod nemůže být dokonán, když se nemáme ani jeden kam stěhovat. To je dost velký problém, jak vysvětlit dítěti, že jsme se rozešli, že na brášku už se nemá dál ptát? Budeme spolu takto vegetit a nakonec si někoho třeba najdu, já jen nejsem ten typ na kámoše na jednu noc, nechci, abych se cítila jako maminka "ku..a", i když bych měla na to přece právo, že. Ale doufám, že sama nezůstanu, jen teď nějak nemám kapacitu to řešit, abych si našla chlapa. Pořád mám zájem o toho svého, jen prostě nechci nějak citově vydírat, brečet a přemlouvat ho, ať ji nechá. To by pak pro mě nebyla žádná výhra.

Ahoj, chtěla bych se zeptat...Kájo, samozřejmě, že můžeš být šťastná, ale musíš to ty sama především chtít! Buď od něho odejdi, nebo s ním zůstaň, ale pak tu situaci řeš, jiná možnost prostě není. Manžel je debil, když to dává takhle na odiv. Chytrý chlap by to zvládnul utajit. Napadlo tě třeba, místo tráoení se a odpírání sexu, si to také zařídit trochu jinak? Znáš pojem "kamarádi s výhodami" ? Vůbec to není marné, přeátel máš jistě mnoho, a když se nastaví pevná pravidla a oba je dodržují, může to fungovat roky. Když se člověk potřebuje jen uvolnit a relaxovat, aniž by do toho musel investovat city, je to super :-).Na to však musíš být citově připravená tj, srovnaná sama se sebou. Možná by nebylo od věci, přestat řešit to, co neovlivníš a zaměřit se na to, co ovlivnit můžeš. V momentě kdy se rozhodneš, zda zůstaneš či odejdeš, zařiď si to po svém a neber na něj ohledy.

Ahoj, když já právě nevím, jestli žít ve vztahu, kde se mnou muž je jen proto, že je líný něco řešit nebo se stěhovat. Je to pro mě opravdu ponižující. Zkusila jsem opravdu hezky fungovat, i když mi to zjištění moc ublížilo, ale po skoro roce jsem zjistila, že se s ní stále stýká. Mluvili jsme o tom, ale je to pro nás oba dost citlivé, nějak nám ta komunikace moc nejde. On vypadá hodně nešťastně, že zkazil, co mohl, ale je do ní zamilovaný. Budoucnost s ní asi neplánoval, chtěl zůstat s námi, ale opustit úplně ji nedokáže. Nevím, jak to má ta holka, na to on mi neodpoví. On jí teď momentálně asi nemá moc co nabídnout, zkouší podnikat a dost dlouho se nedaří, jsme na tom finančně dost mizerně. Děsí mě, že by se mnou třeba byl jen proto, že prostě nemá s ní kam jít a nemá na to, aby ještě navíc platil alimenty. Ale cit mi říká, že mě má pořád rád. Ale já s ním již několik měsíců nespím, to by pro mě bylo opravdu dost potupné! Vydržela jsem to s ním rok (po zjištění) a ničemu to nepomohlo, aby se jí vzdal. Pak jsem se s ním tedy rozešla, protože jsem mu dala už ultimátum a on mi na to nedokázal odpovědět, byl zoufalý, bylo vidět, že ji prostě neopustí. A od té doby o mě nezabojoval. Asi mu to vyhovuje takto, je to nejmenší zlo. Ale chová se ke mně pozorně a pomáhá a všechno. Tak nevím, třeba to jsou jen jeho výčitky svědomí.

Že mě to trápí, to jsem mu neřekla. Nechci, aby se mnou byl ze soucitu. Chci, aby mě miloval a zbožňoval :-) Mám teď na sebe trochu více času, tak jsem začala cvičit, podnikat akce s malým a kamarádkami a zkouším prostě, jestli jsem schopná fungovat i bez něj. Pořád ho miluji, ale čím dál míň si umím představit, že bych s ním mohla být šťastná. Kdyby mi přišla zpráva, kdyby byl na služebce, cokoliv, prostě by to bolela a nemohla bych mu věřit. Když ji miluje...

A taky nevím, jak to vůbec malému říct. Když spolu stejně pořád bydlíme. Jen se máma s tátou neobjímají, nelíbají... to je tedy hezký vzor pro něj :-(

No, tak jsem se teď pěkně vypsala ;-)