Nevlastni syn

Žiju se svým manželem a...Když jsem zacala zit se svym partnerem jeho synovi byly 3 roky.Perfektne jsme spolu vychazeli do doby nez jsem otehotnela,to mu bylo 7 a začal me psychicky tyrat.A to z duvodu,ze chtel byt jedináček. Kdybych se rozepsala asi by tomu asi nikdo ani neveril,jak dokaze dite dospele premyslet,kdyz chce uvlizit.Ted jsem v osmem mesici,jemu je 12 a sytuace je natolik vyhrocena,ze uz si k nemu asi nikdy cestu nenajdu.Pred tatínkem dela jak se na miminko tesi a me klidne rekne,ze si preje aby mi umrelo v brisku.Jsem v koncich a vim ze manzel je presvedcen ze je to slusny kluk a nikdy by mi to neuveril.Dokonce i jeho velke problemy ve skole hazi na ucitele.Poradte mi co dal delat.

Je tu nekdo, s kym se muzu...Milá JN,
je nás opravdu vícero, které zažíváme tuto situaci. Myslely jsme více na ostatní než na sebe a na svůj vztah ve víře, že kdyby se to samé stalo našemu dítěti, tak budeme vděčni pokud se nějaká náhradní matka o něj s láskou postará. Taky v rozhodování samozřejmě sehrálo svou roli naše ego, protože my jsme přeci lepší než ta první, nebo?
To jsme ovšem nevěděly, co nás čeká. Situace se pochopitelně razantně změnila, když jsme otěhotněly, opustily práci,porodily,opustily jsme svůj životní standart a nechaly jsme se strhnout běžnou rutinou. Pak jsme překvapené, že nás to začíná nebavit, mnohdy nám to velice vadí. Změnily jsme život, abychom vyšly vstříct a samy trpíme, protože jsme vlastně nového člena do rodiny nepřijaly. Jen si to myslíme, že jsme ho přijaly. Říkáme tomu: On tu s námi teď bydlí... Bohužel je to velice velice těžké a i já si s tím nevím rady. Každopádně nám chlapci nedělají naschvály. Je to prostě v nich, svět jim patří.Všední věci, které požadujeme jako je pořádek, vstřícnost, pochopení a snada dohodnout se a jiné další jsou zatím hudbou budoucnosti.
Nemám radu a ráda bych jí dostala. Ale radila jsem se moc a u mnoho lidí. A zbývá jediné, zžít se, přijmout je a brát je jako své. Druhá varianta je ukončit to. Jinak nám hrozí záhuba. Krom toho naše milované ratolesti nám rostou a my stále řešíme to, co nás štve a ne to, co nás těší... Je fakt na čase něco udělat.

ahojte, mám dotaz. Nejsem sice nevlastní, ale je to tak, že mám 25(ted jsem dodělal vš), žiji s rodiči a asi tak v 15-17 letech jsem zjistil, že se moje mamka rozvedla s mým biolog. tatkou(když jsem byl jeste hodně malý,tak si to moc nepamatuju,ale vím, že jsem u nich býval s jeho rodiči(mojí babičkou a dědou) to si dost dobře pamatuju dodnes a vím kde bydlí-je to nedaleko), a pak si vzala našeho tatku, mám dva sourozence. O tom, že můj taťka není můj taťka :) mi nikdy neřekli ani se slůvkem nezmínili. Nemyslíte si, že bych měl právo to vědět, aby mi to řekli?(ikdyž už jsem si to nějak v těch 17 letech vydedukoval z pár indicíí a věcí, které jsem našel).. co myslíte, mám to mamce říct, nebo se zeptat, co vlastně byl-dělal můj vlastní otec,kde ted je, proč se rozešli a tak?

Také žiji s partnerem, který má ve vlastní péči syna - puberťáka a navíc ještě k tomu musím jeden den v týdnu snášet ve své blízkosti i jeho rozmazlenou dceru, která s ním manipuluje a pokud někdy se ozvu řeknu o ni něco negativního, dost nevkusně mi dá najevo, že je to jeho holčička a já nemám právo o ní takto mluvit. Uklízet po nich, vařit jim a starat se o ně, to mohu, ale mluvit do jejich výchovy, to nesmím. Díky jeho postoji k jeho vlastním dětem, je nesnáším. Vychovávat cizí děti a hlavně holčičky je očistec.

uz rok zijem se svoji prytelkyni a jejim 8 letim synem..ze zacatku bylo vsecho v pohode ale v posledni dobe ho nemuzu ani citit..vadi mi jeho pritomnost,hlavne nemuzu rozdychat to ze nam v noci lozi do loznice..a nedokazu sa ani pretvarovat ze je vsetko v poradku a zacinami sa mi kvuli tomu rozpadat vztah..

Úplně tě chápu!!!!!!!!! Ať si...Mám úplně jiné zkušenosti. Můj muž 1 rok po rozvodu dostal do péče dceru. Syn zůstal v péči matky a jejího manžela, který se v podstatě o něj i celou domácnost staral sám, protože jeho žena pila. Zpočátku k nám jezdil syn na víkendy,ale dceru si brát nechtěla, pravděpodobně si k ní nevytvořila ten správný mateřský pud. Časem se mi podařilo domluvit, aby se děti na víkendy u rodičů pravidelně střídali, ale tak, aby byli taky spolu a nepřetrhali si vazby. Holka na svého bratra dost žárlila, hlavně že má tu mateřskou lásku. Ale my dvě spolu máme od začátku moc pěkný vztah (starám se o ni od 6let).Snažila jsem se vždycky, abychom společně dobře vycházeli, rodiče vlastní i nevlastní i děti i moje vlastní dcera, která je z nich nejstarší a přijala je také moc dobře.Bohužel,když bylo synovi 13, matka zemřela. Po konzultaci v rodinné poradně jsme zvolili možnost, aby syn vyrůstal s otcem a sestrami. Manžela matky však dosud navštěvuje. Je kliďas, tak s ním nejsou žádné problémy, naopak s jeho sestrou začaly výchovné problémy v pubertě,ale vydrželi jsme a teď žijeme všichni společně a spokojeně. Ne, že by nikdy problémy nebyly, ale takové ty běžné, mě jen tak něco nerozhází. Mám je ráda všechny.

pane Radime,přizpůsobte se...Děkuji za Váš názor paní Evo.Ale dovolím si podotknout,že hlavní problém není ten,který zmiňujete(imaginární svět počítače),ale jeho pocit a chování,že nikoho nepotřebuje a je soběstačný(akorát mně dobře ohákněte,nakrmte,zkrátka zajistěte vše,abych byl OK)za to Vám děkuji,budu Vás v lepším případě ignorovat.A když zmiňujete jeho biolog.otce,tak kde byl 15let a nenaslouchal mu???Na období výchovy se vypařil a nyní se vyhřívá na falešné slávě svého postpubertálního synáčka.Mám jen obavy,že dopadne stejně jako on a se svým přístupem k světu(všichni mu ubližují)zůstane sám.To že mně nebude navštěvovat v budoucnu mi vůbec nevadí,naopak mám obavu,že nám zůstane na krku.Nechci již plýtvat svou energií,kteří ji pohrdají.

pane Radime,přizpůsobte se době, takhle paří většina mladých,je teď takový svět a on nemůže ve škole,nebo mezi vrstevníky se vykazovat jako outsider(autsajdr),je to lepší,než kdyby fetoval a pil..už je podle věku dospělý,a pokud v sobě nenaleznete tochu pochopení a nezkusíte se zajímat,proč ho to tak baví,ztratíte ho úplně,a dalších 40let k vám bude chodit jen z nutnosti na zdvořilostní návštěvu 2krát za rok..zkuste mu říct,ať vám to vysvětlí,že to chcete taky zkusit,ať vám to popíše...nainstaluje do vašeho kompu taky...nemusíte to pak nějak často hrát...dáte najevo soudržnost a pochopení..asi už v 18nebude skákat jak pískáte,prostě se změnil..a jeho otec nedělá asi nic..on prostě poslouchá,o čem mu kluk vypráví..asi umí naslouchat více než vy..

to je opravdu těžká...Dík,chápu.

Deniso, plně tě chápu -...j

Deniso, plně tě chápu -...j

Yvano moc Vám děkuji za...Dovolte mi pohled chlapa,který je v opačné situaci a ,,vyženil,, dva syny od partnerky.Žijeme společně již 10let,takže si myslím,že mohu situaci posoudit lépe,než-li rádoby moralizující ženy,které nikdy nic podobného nezažily.Do vztahu jsem šel s vědomím všeho a s klukama jsem si skvělě rozuměl(dnes 15 a 18let),až do doby kdy starší začal vysedávat u počítače při likvidačních hrách,které mu totálně zatemnily mozek a kráčí v šlépějích svého ubohého,samostatně žijícího otce(45let)s matkou.Vždy jsem se je snažil vést ke sportu,přírodě či plánovali jsme společnou zábavu...vše je v .....Nyní už žijeme v totální vzájemné averzi a on se přiklonil k otci,který na něho 15let kašlal.Bohužel dokonale rozbíjí i náš vztah s mladším a partnerkou.Máme ještě společně skvělou dcerku(6 let),kterou bych nerad ztratil.Chápu i Vaší situaci,protože jedne věc je jít do vztahu s vědomím všeho a další jak se to může vyvinout(ovlivňování okolím-tchyně-ex-tchyně,genetika...?).Je to zoufalé!

Yvano moc Vám děkuji za Váš příspěvěk. Od jisté doby jsem pochopila víc než kdy předtím ,,ať si každý zamete před svým prahem" a nesoudí druhé dokud nezažil. Ještě jednou děkuji Denisa

Deniso, plně tě chápu -...jsem si chlapa s minulostí nenašla a milá dámo,také jsem tu psala,že nevím,jak bych se zachovala,pokud by byl syn-od mého přítele problémový,to opravdu nevím.Takže tady každý napíše,jak to vidí,co si myslí,ale samozřejmě,že skutečnost je poněkud jiná a do toho se nikdo vžít neumí-pokud to sám nezažije.Ve vašem případě bych to viděla,že otec musí mít rozum a chytnout svého synka za uši a dovézt ho na léčení,třeba násilím.Zase,píšu pouze svůj názor,tak jak bych jednala,kdyby to byl můj případ.Neberte to jako že jsem přechytralá,já nevím,co byste chtěla slyšet,je to diskuze,tak se pouze snažím vžít do vaší situace,nic víc.Jinak vám přeji,at to všechno dobře dopadne.Denisa

Deniso, plně tě chápu - strašně dobře se radí a moralizuje - našla jsi si chlapa s minulostí, musíš mít ráda jeho děti - fajn ale realita je prostě jiná. Jsem podruhé vdaná, máme každý dítě z prvního manželství, spolu dceru. Jsme spolu 10let. Válčím s jeho synem po celou dobu. Lže, podvádí a všechno mu prochází. Spoléhá na to, že manžel se svojí ex prostě nekomunikuje a tak si neověří ty jeho kecy. Jenže situace se vyhrotila - ex si spočítala, že synkovi bude za 3měsíce 18let a že alimenty poputují jemu a rozmazlený synáček už se na ně třepe.Vyřešila to zcela originálně - podala návrh k soudu na změnu výchovného prostředí a co se stalo - mladý je od vánoc u nás. Navíc s diagnostikou závislosti na automatech. Mohla jsem si oči vyplakat - mám 16 syna a 10 dceru - nechci ho doma!!!!! Realita je strašná . Manžel je rád, že má svého synáčka doma a ten si u nás žije,jak na luxusním hotelu. Chodí si kam chce a kdy chce - a manžel to toleruje. Můj názor - vyslechne a stejně si jede podle svého. Vzkazuji proto všem kdo tady moralizuje o tom, jak máme mít rády cizí děti - vyzkoušejte si to sami - je to super pocit!!!!

Taky jsem vychovávala nevlastního syna.Manžel byl zavřený, babička ho upozorňovala, že nejsem jeho máma....lidi špehovali, co, jak dělám, jsem přeci macecha!!Bylo to těžké.Přesto mě sám oslovoval -mámo-, klapalo nám to.3x jsem ho zbila, a to hodně.Ubližoval mladší dceři a lhal.Když muž přišel z basy, vzal si ho k sobě, přestali jsme se stýkat.Navštívil mě, po 10 letech, vykradl byt.Přijel podruhé, nepustila jsem ho dál.Nyní je léta nezvěstný.Dávala jsem mu mnohem víc než vlastním dcerám,zbatečně.Nikdy bych si už nevzala cizí dítě na sterost.To děcko by tak nevadilo, ale okolí naše vztahy zničilo.

Je tu nekdo, s kym se muzu...Úplně tě chápu!!!!!!!!! Ať si říká kdo chce co chce,já mám dvě nevlastní děti a je to katastrofa,kdybych věděla dopředu co mě čeká,nikdy bych do takového vztahu nešla... S rozvedeným chlapem a s dětmi... Náš život se točí a bude asi už navždy točit kolem manželovi bývalé rodiny,bývalá manželka a vykutálené děti,které to mají pěkně spočítané už z nás dostali půl milionu a každý měsíc 8.000,-korun na alimentech,přitom matka byla ta která rozvrátila rodinu. Já kvůli nim přišla o všechno,dokonce i o vlastní dítě a nesnáším je. Vím že to zní hrozně,ale je to tak. Manžela miluji,udělám pro něj všechno,ale nikdy si uvnitř neodpustím,že jsem nešla do vztahu se svobodným mužem. Měla bych teď určitě už svoje děti a šanci žít normálně. Ted vydělávám jen na nevlastní děti,které jsou naočkované od maminky nás jen ždímat a ponižovat. Pěkně děkuji.

Slávko,tak to jsi na tom stejně jako já.Jenže můj partner emigroval do Kanady a nechal mi na starosti jeho syna z manželství,které jsem vlastně já rozvrátila.Protože ta jeho žena měla zbavení svéprávnosti a nechtěla sex.No a on se mnou dostal do své péče jeho syna a ode mne i ten sex.Jenže já si myslím,že to,že mi ted jeho syn tajně bere mé prádlo,je asi trest za to,že jsem rozvrátila vztah jeho rodičů.Na rozdíl od Tebe jsem na tento problém sama a nevím jak dál?Jeho otec už je v Kanadě cca 4 roky.Prý tam jel na nějaký koncert obnovené skupiny Kaja Goo Goo,ale už se odsud zpátky nevrátil.Jen poslal fotky z koncertu a na kompl záběry z mobilu jak zpívá Limahl Too Shy ,asi abych mu věřila a ted je jak meil tak on neexistující prakticky 3 roky.Omlouvám se,že jsem se tu svěřila.

Pro Karolínu:Můj nevlastní syn mě začal šmírovat když mu bylo asi tak 10 let.Pak se mi začli ztrácet silonky.Zjistila jsem,že je nosí na sobě tajně doma.To tak,že jsem nechala jako otevřené okno.Šla do práce a tím oknem jsem odkrytím záclony viděla jak si mé silonky obléká a onanuje v nich.To bylo vážně silné kafe jak i Ty píšeš.Pak se šel umýt a oblékl si čisté silonky,ani nesnídal a utíkal do školy.S mým mužem jsem o jeho synovi mluvila co dělá s mými silonkami.Ten mu nakonec koupil v obchodnáku chlapecké punčochy ke svátku.Tak u něj nastal normální stav.Nekrade mi silonky a onanuje už jen po wc.Zkus to tak i Ty.

ano, máme jenom povinnosti a žádná práva. Je to těžký, a hlavně člověk vůbec netuší, do čeho jde. Se vším taky zamává puberta.